1. 12. 2003
Smí si stát despoticky vybírat svůj desátek?Pane Kotrbo. Přečetl jsem si Vaši úvahu ZDE coby reakci na "buranského etc" Jakla, který chce všechnu kulturu tržní... Připomínáte dobu, kdy šlechta podporovala umělce. Připomínáte starobylost sídla, ve kterém občas přebývá český prezident. Připomínáte dobu, kdy hrstka vyvolených rozhodovala o zbytku společnosti naprosto despotickým způsobem a v podstatě tak docházíte ke srovnání s dnešní dobou, ve které hrstka vyvolených (řádně zvolených zastupitelů) stejně despoticky vybírá svůj desátek a určuje komu dá a komu nikoli. Myslím si o těchto věcech následující. Jde o projev krajní nedůvěry v nás, jednotlivce. Projev nedůvěry v tom smyslu, že nejsme schopní poznat co si v oblasti kultury zaslouží podporu a musí se někdo rozhodnout za nás. Projev odsudku, nás jednotlivců, kteří podle názorů lidí jako jste vy, nebudou ochotní utrácet své peníze za nic jiného, než za konzum. Myslím si, že vaše úvaha je chybně nastavená. Spíš jen dokazujete, jak je vaše myšlení plné extrémně levicových ideálů, ve kterých nej
de o nic jiného jak ostatním říkat co mají dělat a pokud by náhodou neposlouchali, tak je k tomu silou donutit. To ostatně dělali i feudálové.
S pozdravem A.Vojta Reakce Jana Čulíka a Štěpána Kotrby jsou níže: |
Jan Čulík:Vážený pane Vojto,dovolte, abych odpověděl za pana Kotrbu. Chápu, že v reakci na komunistický útlak lidi v ČR pořád ještě přehnaně reagují opačným směrem. Jenže je dokázáno dlouholetou praxí západních společností, že volný trh nevyřeší všechno, jeho působení je efektivní pouze tehdy, dokáže-li ho civilizovaná společnost nějakým způsobem efektivně regulovat ku prospěchu všech. Příklady z Británie: Když Margaret Thatcherová odstranila státní monopol British Telecomu a umožnila soukromým konkurenčním telekomunikačním firmám, aby s British Telecomem začali komerčně soutěžit, včlenila do zákona, že gigant Britský Telecom nesmí snižovat své ceny, zatímco jeho noví soukromí konkurenti smějí účtovat jakékoliv tržní ceny. Jinak by totiž British Telecom, který zpočátku ovládal 100 procent britského trhu, dočasným dumpingovým snížením cen své konkurenty zlikvidoval. Když v roce 1982 zavedla Margaret Thatcherová kulturní komerční stanici Channel Four, financovanou z reklam, ustavila její existenci zákonem, podle něhož Channel Four nikdo nevlastní, a stanice musí investovat veškeré své zisky do výroby televizních pořadů a filmů. A určila, že reklamu pro tuto komerční čtyřku bude muset prodávat bulvární komerční trojka (je to asi tak, jako by ČT 2 byla financována z reklamy a tu musela pro ni prodávat televize Nova) a když komerční trojka reklamou na čtyřku dost nevydělá, bude muset tu čtyřku financovat ze svého. A toto prosím byla ona "typicky pravicová" Thatcherová, zastánkyně "zcela volného trhu". Kdybyste rozumným způsobem sdělovací prostředky nereguloval, sdělovací prostředky budou prostě špatné, tak jak jsou většinou špatné v ČR a jak jsou většinou špatné v Americe, kde jsou naprostým důkazem, že tržní princip absolutně nezaručuje kvalitu. V Británii existuje rozumná regulace a média tam fungují v pozoruhodné symbióze komerčních a veřejných vysílatelů. Prostě to jde. Věci se prostě musejí dělat chytře. Pan Jakl, odpusťte, na to nemá. Arguumentujete, že vás parlament nijak nezastupuje. Jistě, čeští poslanci se chovají arogantně. Pokud ale něco (český parlament) nefunguje tak, jak má, je nutno usilovat o to, aby to fungovalo dobře (lidi by si měli vynutit, aby s nimi poslanci mluvili a brali jejich názory v úvahu) a ne to zrušit. Kdybyste nechal všechno na pospas tržním silám, neměli byste vy a řadoví občané vliv na to, co se děje, už vůbec žádný. Mějte se JČ
Štěpán Kotrba:Bohužel musím ještě k odpovědi svého šéfredaktora dodat, že pohrdání institucemi a principy zastupitelské demokracie (parlament mě nezastupuje) je pravicově anarchistickým nebezpečím, majícím následné řešení pouze v populisitické diktatuře, v mediální podobě funkční prostřednictvím televize NOVA (vysíláme pouze to, co se líbí divákům). Kultura sama není tak placatá. A už dva roky mám nejasný pocit, že k tomuto POLITICKÉMU zřízení se blížíme mílovými kroky. Parlament přitom i vás ZASTUPUJE. Stejnou měrou, kterou se vaše názory kryjí s názory jiných a tvoří většinu. Prozatím jste tedy s požadavkem na individualizaci politiky (chaos, anarchii) ve výrazné menšině - a adekvátní cenu mají vaše názory. Ujednocování těchto názorů konsenzuální diskuzí a nikoliv individuálními činy, kompromisy a koalice k prosazení jednotlivých okruhů a argumentů jsou znakem vyspělosti společnosti. Jen dialogem se dá dopět ke rovnovážné stabilitě. Pravice je přitom stejně důležitá jako levice. Česká společnost to chápe intuitivně, ale velmi správně. Proto dochází u občanů při volbách k rovnováze v politických preferencích a nutnosi koalic. Instinktivně se bojíme dát důvěru jen jednomu. Média veřejné služby musí tuto politickou křivku a trendy (dané výsledky voleb) kopírovat - nikoliv negovat a určovat politiku samostatně. To je lobbistické "ukradení" médií. Pokud budu já (a nepopírám, že levicové názory mám) plivat na parlament jako instituci pouze proto, že v něm bude víc pravicových, než levicových poslanců, musím znát řešení - buď konsensus, nebo emigraci, nebo násilí menšiny nad většinou - diktaturu. Ale zde končí demokracie. Parlament je přitom barometrem, Forem romanem, kolbištěm ujasňování a měření zájmů. Je hloupé zlobit se na demokracii za to, že mám jiný názor. Je ale demokratické usilovat seriózní argumentací o změnu názorů ve společnosti. Jestliže skrze parlament jsme si jednou naprosto většinově ustanovili (a dodnes to nikdo oficiálně neměl odvahu popřít), že kultura je součástí veřejného života i veřejných financí, pak to akceptujme jako východisko pro další úvahy... Jinak se nepohneme dále. A anarchie není řešení. Tím méně pravicová :))) ŠK
Jan Čulík:Pane Vojto, Štěpán Kotrba se mýlí, pokud požaduje, aby sdělovací prostředky kopírovaly názory, jak se projevují v parlamentě. Naopak, média mají být nezávislým kritickým hlasem, projevujícím samostatný profesionální úsudek, bez ohledu na to, co se děje v parlamentě, nesmějí však prosazovat vlastní agendu či umlčovat důležité názory ve společnosti. Sdělovací prostředky mají povinnost reflektovat všechny zajímavé a podnětné názory ve společnosti, novináři však nesmějí prosazovat své vlastní osobní názory či preference. Například BBC má zákonem explicitně zakázáno, aby vyjadřovala svůj názor na politické záležitosti. Média mohou šířit osobní názory jednotlivců, které nemusejí odpovídat názorům v parlamentě, ale v médiích musí být jasně předem dáno najevo, že jsou to pouze osobní názory (cituji z předpisů BBC) "není vhodné, aby zaměstnanci BBC či známí reportéři či moderátoři BBC vyjadřovali osobní názory na kontroverzní otázky". S pozdravem Jan Čulík
Štěpán Kotrba::Nikoliv "kopírovaly názory, jak se projevují v parlamentě", ale vycházely z poměru sil - z vůle občanů, vyjádřených ve volbách. |