18. 2. 2004
Deklarace o svobodě politické debaty v médiích:Rada Evropy vydala Deklaraci, která výrazně posiluje novináře v postavení vůči politikům. Zároveň se obrátila na členské země EU, s výzvou, aby daly této deklaraci ve svých zemích širokou publicitu. |
Neustálé nářky euroskeptiků, xenofobů a přehnaných nacionalistů a la Klaus o tom, jak se ČR po vstupu do EU stane obětí "socialistů", "rozplyne se v evropském moři", a "bude muset poslouchat Brusel" mi připomínají kreslený komentář z českého tisku někdy z podzimu roku 1968. Český národ tam byl zobrazen jako malý chlapeček, kterého musí před zlým světem ochránit Rudoarmějec, protože přece "imperialisté zuří". Ve skutečnosti byla ovšem ta "ochrana" zotročením.
Čeští euroskeptikové od samého začátku zkreslovali étos Evropské unie - zamlčovali české veřejnosti, kolikrát průběžná hodnocení EU toho, jak se ČR připravovala změnou zákonů na vstup do evropské organizace, kritizovala například slabou obranu spotřebitelských zájmů českých občanů vůči obchodním řetězcům, atd. Od euroskeptiků v ČR se člověk nedověděl, že Brusel je na straně občana proti politikům a bude - právě proti politikům - i v nových členských zemích - prosazovat západoevropské procedury na ochranu občanských práv.
Potíž samozřejmě je, že existuje jazyková bariéra. Češi jsou sami pro sebe a Západoevropané do toho, co se vlastně v českém prostředí děje, moc nepronikají - pokud v ČR dlouhodobě nežijí. Je tedy možné, že Evropská komise dost dobře neví, jaký je v podrobnostech vlastně život v ČR či na Slovensku - a od českých či slovenských politiků se to nedoví. Pak může občan nabýt pocitu zhrzenosti, že nemá ani v tom Bruselu zastání. Jeho pocit zhrzenosti může být dost intenzivní v těchto dnech, kdy začínají propadat některé západoevropské státy - zejména nyní hodně xenofobní Holandsko - obavám z údajné "přílivové vlny" přistěhovalců ze středovýchodní Evropy a chystají se před 1. květnem novým občanům EU činit různé překážky. (Politikové v západoevropských zemích si to ovšem zavinili sami. Nikdo ve "starých zemích" Evropské unie lidi v médiích nikdy neinformoval o rozšiřování EU na východ a co to vlastně znamená a co je to za země, které se k EU nyní mají přičlenit. Středo a Východoevropany na Západě nikdo nezná, a tak není možná divu, že z nich nepoučení místní lidé - jejichž xenofobie je vyvolávána bulvárním tiskem - mají trochu obavy.) Jenže tohle je všechno bouře ve sklenici vody - po 1. květnu obavy pominou, až se i lidem na Západě ukáže, že Středoevropané jsou - překvapivě - normální lidské bytosti, stejné jako oni.
Brusel tedy možná nemá podrobné porozumění tomu, co se odehrává v jednotlivých středoevropských zemích. Má však demokratický étos a ten bude prosazovat i v nových členských zemích EU, bez ohledu na kvičení tamějších politiků i na poměry.
Jedním z důkazů je nová deklarace Rady Evropy o svobodě tisku v médiích. (Rada Evropy vyzvala členské země EU, aby o této deklaraci ŠIROCE INFORMOVALY své občany. Deklarace byla vydána už skoro před týdnem. Viděli jste jakoukoliv zmínku o ni v českém tisku?)
V ČR je svoboda projevu omezenější než na Západě. Na Západě dávno zavedený princip, že v konfliktu novinář - politik či státní úředník musí mít navrch novinář se dosud v ČR prosazoval jen obtížně. Je dobře, že se nyní otevřeně staví Rada Evropy na stranu novinářů, na stranu kritické novinářské práce, na stranu zájmů občana a na stranu svobody. Velmi důležitý je princip, že státní instituce by neměly mít právo zahajovat proti novinářům trestní stíhání za pomluvu či difamaci. Důležitá je i zásada, že politik, který zneužívá svého soukromého života k sebereklamě, se tím otevírá tomu, aby tuto část jeho soukromého života novináři beztrestně zkoumali, případně na ni reagovali i satirou.
Co na to týdeník Reflex? Zdá se, že by po 1. květnu 2004 už neměl mít podobné problémy, jaké zaznamenal např. s Karlem Březinou, když Reflex české soudy skandálně odsoudily k tomu, aby se Březinovi omluvil. Zdá se také, že po vstupu ČR do EU by už asi nebylo možné, aby někdejší prezident Václav Havel vyhrál soudní spor ve věci plakátu Václavka a Dášenka. (Ono se to totiž prostě nedělá, aby se politikové soudili ve věci své "cti".)
Deklarace Rady Evropy o svobodě vyjadřování ve sdělovacích prostředcích poskytuje naději, že Evropská unie je schopna i Čechům podat pomocnou ruku k tomu, aby se sami začali chovat hrdě a vzpřímeně jako skuteční občané Evropy. Brusel ovšem může věci jen začít. Závisí na občanech všech jednotlivých samostatných zemí, jaké klima si ve vlastní zemi udělají. Tolik nezávislosti budou i nadále mít.
Je totiž docela dobře možné, že by Česká republika - Brusel Nebrusel, deklarace nedeklarace - mohla skončit jako Berlusconiho Itálie. Je to na občanech samých, co si z vlastního prostředí udělají - Brusel může činit jen nápomocná gesta.
18. 2. 2004
Epidemie HIV/AIDS by mohla mít katastrofální důsledky pro ruské hospodářství tím, že "brutálně pozmění" strukturu obyvatelstva, varuje zpráva rozvojového programu OSN, zveřejněná v úterý. |
18. 2. 2004
vpravdě "zrcadlová" polemika Jana Jařaba s dopisem, který Janu Jařabovi nikdy nebyl odeslán
Jedno přísloví říká, že je nemoudré zlobit se na zrcadlo, mám-li křivou hubu. Druhé říká, že v zrcadle vidíme vždy sebe. Křivých hub je v tomto smutném příběhu víc. Předně Jakub Polák, který svému zaměstnavateli zatajil mnohá rozhodnutí, která učinil bez jeho vědomí a s nezanedbatelnými ekonomickými důsledky a kvůli kterým byl nakonec propuštěn. Vzápětí nato pak zcizil vytvořené a zaplacené grafické řešení časopisu svého bývalého zaměstnavatele, přizpůsobil si původní název a logotyp jako napodobeninu původního titulu a Naše zrcadlo se rázem změnilo v Zrcadlo zrcadla. Jako negace negace... Polák pak tvrdil, že na titul má morální právo, neboť na počátku porevolučních let zakládal se spolkem romských autorů časopis Romano Gendalos, který se po mnoha proměnách stal titulem vydávaným romským sdružením Dženo. Prohlásil také, že jeho "právo" vyplývá z toho, že se o titul nynější majitel špatně staral. Squatterská logika... |
18. 2. 2004
Vždycky jsem si myslel, že znám rozdíl mezi slovy nahrávat a odposlouchávat. Myslel jsem si, že "nahrát" hovor znamená něco jako, že ještě před tím, než může druhá strana říci cokoli, co by si třeba nepřála, aby bylo nahráno, tak se musí zřetelně a jasné dozvědět, že hovor budu nahrávat. Pod slovem "odposlouchávat" jsem si představoval situaci, kdy to jasné není a to i v případě, že neinformovaná strana si snad měla prostudovat něco jako "všeobecně podmínky" něčeho a je její vina, že ji nenapadlo to udělat. Věděl jsem ještě, že v zákoně se píše něco o nahrávání (pořizování záznamu) pro novinářské nebo publicistické účely a to je snad výjimka. Inu, každý se může mýlit a stává se to i mně.
|
18. 2. 2004
V úterý večer schválila britská vláda opatření, jejichž cílem je zabránit "vlně přistěhovalců" z nových členských zemí EU, aby se v Británii ucházeli po 1. květnu 2004 o sociální podporu. Britská vláda rozhodla, že občané z nových členských zemí EU budou v Británii smět pracovat, ale budou mít nárok na britskou podporu v nezaměstnanosti až po uplynutí dvou let. Toto rozhodnutí bylo přijato poté, co došlo v britské vládě k rozkolu ohledně toho, jak reagovat na očekávaný příjezd pracovních sil ze zemí, jako je Polsko a České republika. |
18. 2. 2004
Dědictví Pima Fortuyna:Někteří kritikové srovnávali nynější situaci v Holandsku s deportacemi židů za druhé světové války. Holandská vláda se rozhodla, že ze země vyhostí 26 000 žadatelů o azyl, jejichž žádosti byly odmítnuty, ale kteří v Holandsku dosud dál žili - mnohdy až deset let. V Holandsku je otázka přistěhovalců nesmírně citlivým problémem a chtějí-li být tamější politikové zvoleni, musejí před voliči jednat, jako že ho řeší. O dramatickém rozhodnutí holandské vlády informovalo v úterý večer zpravodajství televize Channel Four News. |
18. 2. 2004
Volný pohyb pracovnej sily v EÚRadovan Geist
Jednou zo základných slobôd v Európskej únii je sloboda pohybu osôb. Občania z desiatich pristupujúcich krajín by sa však na ňu po 1. máji tešiť nemali. Už v predvstupových rokovaniach si krajiny európskej pätnástky vydobyli právo obmedziť prechodne voľný pohyb osôb. Strach z prílivu lacnej pracovnej sily pôsobil najmä v krajinách susediacich s pristupujúcimi -- aj preto možnosť obmedzení žiadalo hlavne Nemecko a Rakúsko. Argumentom tiež bolo, že ak majú ich občania rozšírenie EÚ politicky "kúpiť", treba sa vysporiadať s ich strachom zo záplavy chudobných bratrancov zo strednej a východnej Európy, ktorí budú ochotní robiť každú prácu za minimálne polovičný plat a niektorí budú zneužívať sociálny systém. |
18. 2. 2004
reakce na článek Stanislava Křečka Pro tisíce lidí je i regulovaný nájem nezaplatitelný Sleduji se zájmem vývoj kauzy regulovaného nájemného, ale ne zase tak moc do hloubky, abych měl při ruce potřebná čísla. Proto se v krátkosti omezím jen na pár obecných postřehů (z nichž většina není z mé hlavy, ale připadají mi jaksi logické) a na pár otázek jak pro pana poslance, tak pro jeho voliče. |
18. 2. 2004
Vážení, chtěl bych reagovat na demagogický článek pana Křečka. |
18. 2. 2004
Sociální bydlení v Evropské uniiZuzana Nielsenová
Ve většině evropských zemí existuje kromě soukromého (ziskového) nájemního sektoru také tzv. sektor neziskový (veřejný), označovaný často jako sociální bydlení. Výraz "neziskový" v této souvislosti znamená, že cílem provozování tohoto nájemního bydlení není dosažení zisku, ale uspokojení bytových potřeb určité části populace. Výraz "veřejný" znamená, že nájemní bydlení je často vlastněno a poskytováno veřejnoprávním subjektem, tj. nejčastěji obcí. Konečně výraz "sociální", který je významově nejširší, vyjadřuje funkci určitého typu bydlení, tj. fakt, že toto bydlení je určeno především sociálně slabším skupinám obyvatel. |
18. 2. 2004
stanovisko SON k deregulaci nájemného Zkušenosti z minulého roku, kdy došlo k mnoha pokusům (a některé se podařily) využít neexistence pravidel, naznačují, co by znamenala volná tvorba cen nájmu. Oprávněně se jí obávají starší lidé, kteří už nemají šanci zvýšit svůj příjem nebo si zajistit vlastní bydlení koupí bytu s pomocí státem zvýhodněných úvěrů. A mezi sociálně slabé by se rychle zařadili i lidé z tzv. střední vrstvy. |
18. 2. 2004
Výzkumy volebních preferencí nabízejí v případě voleb do Evropského paramentu přesnější výsledky než při volbách do Poslanecké sněmovny. Startovní výstřel zahajující kampaň před volbami do Evropského parlamentu ještě nezazněl. Přesto je možné již dnes, čtyři měsíce před hlasováním, blahopřát některým kandidátům ke zvolení za poslance. Důvodem je skutečnost, že předvídání výsledku voleb do Evropského parlamentu je snazší než předvídání výsledku voleb do Poslanecké sněmovny. Jména možných eurposlanců přináší přiložená tabulka. |
17. 2. 2004
Evropská komise vítá oběma stranami na Kypru učiněný závazek k jednáním na základě Annanova plánu. Vyjednávání o vstupu Kypru do EU přispělo ke společnému setkání obou do té to doby znesvářených kyperských stran, které se uskuteční za měsíc - 19. března v bývalé odbavovací hale letiště v Nikosii. Děje se tak v souvislosti s přípravami na referendum, které se má na Kypru uskutečnit 21. března. Kypr by měl vstoupit do EU spolu s dalšími kandidátskými zeměmi do EU na 1. máje 2004. Romano Prodi při té příležitosti řekl: "Komise zvažuje, že šance pro úplné urovnání kyperského sporu nikdy nebyly lepší. To by připspělo k ukončení pobytu vojsk OSN, která zde byla už přespříliš dlouho. V Evropské Unii jnení místo pro ostnaté dráty, minová pole a mírové síly." |
18. 2. 2004
Radovan Geist
Finančné škandály amerického Enronu či krach talianskeho potravinárskeho koncernu Parlamat opäť obrátili pozornosť na problém "daňových rajov" -- území, ktoré nízkym daňovým zaťažením finančného kapitálu a minimálnou či nijakou kontrolou transakcií a vlastníckych vzťahov lákajú firmy, aby si na nich otvorili dcérske spoločnosti. Vytváranie takéhoto "offshore" sektora nie je z právneho hľadiska ilegálne a jeho možnosti využívajú veľké firmy i banky. Renomované finančné inštitúcie dokonca svojim klientom ponúkajú otvorenie dcérskej spoločnosti na Bermudách, Kajmanských ostrovoch, v Barbadose, Paname, Hongkongu, Monaku, na Cypre či na Malte (aby sme spomenuli aspoň niektoré z najznámejších daňových rajov) ako jednu zo služieb. |
18. 2. 2004
Radovan Geist
Ostrov Cyprus je rozdelený už tri desaťročia. Konflikt so zložitým pozadím sa začal ako občianska vojna medzi gréckou a menšinovou tureckou komunitou, do ktorej v roku 1974 zasiahla turecká armáda. Oficiálne chcela chrániť práva tureckej menšiny, no skutočnou príčinou bola hrozba, že sa celý ostrov pripojí ku Grécku, čo Ankara chápala ako ohrozenie svojich bezpečnostných záujmov. Bola vytvorená Severocyperská turecká republika, ktorú však okrem Turecka (a neskôr Azerbajdžanu) neuznala ani jedna krajina. Ostrov ostal fakticky rozdelený, výsledkom čoho bolo mnoho vnútorných utečencov, ktorí nemali šancu vrátiť sa do svojich domovov nachádzajúcich sa na druhej strane hranice a stála hrozba potenciálneho konfliktu, ktorý mohol prerásť aj do konfliktu medzi Tureckom a Gréckom. Mierové iniciatívy OSN priniesli síce zastavenie bojov, no s problémom politického rozdelenia ostrova sa vysporiadať nedokázali. Keď Cyprus požiadal o členstvo v Európskej únii, stal sa z jeho rozdelenia celoeurópsky problém, zároveň však vznikla veľká nádej na jeho vyriešenie. |
18. 2. 2004
Opäť niekomu chýba politická etika -- na konzervatívny spôsob. Po komunistoch, nacionalistoch, večných antireformistoch to schytala antimečiarovská elita. Poznáte to už naspamäť: Nejde im o pravdu, ale o kompromisy. Naučili sa čítať západné diskusie, chodia už v pekných oblekoch. |
18. 2. 2004
Byť liberálom je teraz veľmi moderné. O svojich liberálnych postojoch či liberálnych hodnotách dnes dokonca hovoria aj mnohí konzervatívci a sociálni demokrati, takže by sa mohlo zdať, že tu vzniká akýsi pozoruhodný ideologický konsenzus. V skutočnosti sme svedkami masívneho skresľovania tohto pojmu, ktorý sa tak v súčasnosti nestáva prázdnym, ale preplneným. Pritom jeho časté používanie evidentne mätie celú verejnosť. Najmä niektorí slovenskí ľavičiari vysvetľujú sebaidentifikáciu s liberalizmom svojou oddanosťou ideálom slobody, rovnosti a bratstva. Takáto definícia je nekompetentná (alebo falošná) prinajmenšom z dvoch dôvodov. |
17. 2. 2004
Elektronické mýtné v Německu zkrachovaloPřetahovaná o smlouvu o elektronické mýto je u konce. Spolkovému ministru dopravy Manfredu Stolpemu se nepodařilo dojít ke shodě s provozovatelem, konsorciem Toll Collect. Nabídka Toll Collect není udržitelná ani obhajitelná, řekl Stolpe po více než jedenáctihodinovém vyjednávacím maratónu s provozovatelským konsorciem, které sestává z firem Daimler Chrysler, německého Telekomu a francouzské firmy Cofiroute. Především u bodů o odškodném a zárukách se podle ministra nedošlo k žádné shodě. "Nedostali jsme přiznánu ani dostatečnou smluvní pokutu ani ani dostatečnou záruku vzhledem k nebezpečím, která mohou nastat". Namísto toto nyní ztroskotaného elektronického mýtného systému, podporovaného satelitem, měla by být s okamžitou platností zavedena opět tzv. Eurovigneta. Lobbista Peltrám a "německé" elektronické mýtné: Telematika jako TÉMA BL
|
18. 2. 2004
ANALÝZAI tváří tvář k poslednímu neúspěšnému jednání o smlouvě o evropské ústavě a k II. Evropskému sociálnímu fóru probíhá v Evropské unii stále více proces výstavby "evropské supervelmoci" pod vedením Německa a Francie. Důležitým prvkem tohoto projektu je militarizace Evropské unie, schopnost vojensky zasahovat kdekoliv na světě. Právě s EADS (Evropská společnost pro vzdušnou obranu a vesmír) se tento cíl ocitá na dosah ruky. |
17. 2. 2004
Demokracie panuje
od Aše po Humenné samet i něha v pánu je a zuby vylomené dali nám nové postroje a ač nás chomout pálí zaujímáme postoje místo abychom stáli... Karel Kryl "Demokracie", 1993 (úryvek) Vojtěch Klimt, předseda Klubu Karla Kryla, nám poslal seznam akcí na počest tohoto velkého básníka, které se budou konat v nadcházejících týdnech. |
17. 2. 2004
Britská vláda plánuje, že od příštího roku se budou zřejmě na krabičkách od cigaret povinně tisknout drastické fotografie nemocných tělesných orgánů a hnijících zubů. Ministři připravují zákony, podle nichž budou zřejmě muset tabákové společnosti tisknout na krabičkách cigaret barevné fotografie, dokumentující zkázu, kterou lidskému organismu způsobuje kouření, zlozvyk, na nějž v Británii umírá 120 000 lidí ročně. V Kanadě už nyní na krabičkách cigaret odrazují fotografie ucpaných mozkových cév a znetvořeného srdce a plic kuřáky od kouření. Obdobné metody hodlá použít také Thajsko, Brazílie a Singapur. V Evropské unii budou o této věci probíhat veřejné konzultace, poté, co Evropská komise vybere katalog vhodných fotografií pro své členské státy. Balíčky cigaret už nyní musejí na sobě mít větší, varovnější a drastičtější nápisy, odrazující od kouření. Britský ministr zdravotnictví konstatoval: "Musíme pokračovat s novými, ostře efektivními nápady - budeme poskytovat více informací, které umožní kuřákům pomoci, aby přestali kouřit." Podrobnosti v angličtině ZDE
|
17. 2. 2004
Někteří dlouholetí nadšenci pro BBC, jako například Jeffrey Dvorkin, ombudsman amerického National Public Radio, považují Huttonovu kritiku BBC nejen za kritiku nepořádné novinářské práce v jednom izolovaném, i když senzačním případě. Huttonova zpráva podle Dvorkina zpochybnila úsilí BBC "získat co největší publikum", které je podle něho v rozporu s jejími úkoly jako vysílatele veřejné služby. Americký list Boston Globe zajímavě vypočetl nejrůznější příklady sporné novinářské praxe v BBC: |
17. 2. 2004
S Antonínem Jaroslavem Liehmem jsem se seznámil blahé paměti v Divadle na Vinohradech. Ten den jsem s ním četl rozhovor v Mladé frontě DNES a ve chvíli, kdy "Děvka" Zlaty Adamovské ve hře "Sto let samoty" kvílela do hlediště, poklepal jsem známé postavě na záda.
- Promiňte, nejste pan Liehm? - Jsem. - Tak pojďte ven. |
17. 2. 2004
Nedávno jsem s několika přáteli diskutoval o problematice tzv. registrovaného partnerství. Uvědomil jsem si při té příležitosti, že podstatou jejich odmítavých postojů je strach. Ne ovšem strach ledasjaký, nýbrž strach, který je třeba brát velmi vážně, aby jej bylo možno se vší vážností překonat.
|
17. 2. 2004
Monitor Jana PaulaZvolil jsem záměrně lehce provokativní otázku, avšak z dobrého důvodu.
Zrekapitulujme si následující fakta: Od počátku devadesátých let, tedy od doby nastartování trhu s uměním v České republice, byl v souvislosti s nezákonnou činností, jakou je padělání obrazů, údajně obviněn pouze jeden jediný člověk! Přitom není žádným tajemstvím, že například mnohé banky poskytovaly štědré úvěry buď na zástavu falz a nebo zcela bezcenných děl. Podle důvěryhodných zdrojů, které nechtějí být jmenovány, se to tehdy týkalo většiny bank. Jejich ztráty musejí jít do milionů. Dnes mlčí a nic nechtějí novinářům k této problematice sdělit, proč asi? |
16. 2. 2004
(V důsledku technické chyby vyšel v pondělí ráno jen první odstavec tohoto důležitého článku, publikujeme nyní celé.) Čelní diplomati v OSN, zastupující Mexico a Chile poskytli týdeníku Observer nové důkazy, že jejich mise se staly terčem americko-britských odposlouchávacích operací, což bylo flagrantním porušením mezinárodního práva. Loni v březnu, několik dní před útokem na Irák, zasáhli američtí činitelé, aby zabránili tajnému vyjednávání v OSN, jehož cílem bylo připravit rezoluci, která měla dát zbrojním inspektorům více času. Podle svědectví Adolfa Aguilara Zinsera, bývalého mexického velvyslanece v OSN, se o tomto jednání mohli američtí činitelé dovědět pouze špionážním odposlechem. |
4. 2. 2004
Po havárii serveru Britských listů v první polovině ledna 2004 zareagovali čtenáři velmi rychle na náš apel o finanční pomoc na koupi nového serveru. Za leden 2004 celkově přispěli čtenáři částkou 139 691,65 Kč. Za finanční pomoc upřímně děkujeme. Pořídili jsme nový server a nyní ho postupně zprovozňujeme. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.
Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy. Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte úplně přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.
Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. |
22. 11. 2003
Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz. |
18. 6. 2004
Ceník reklamy na BL |
29. 12. 2003
Jak Češi bojujíNa autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu. Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz. Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání. |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
18. 2. 2004 | Gendalos a jiná zrcadla | Štěpán Kotrba | |
18. 2. 2004 | "Naši" v Evropském parlamentu | Oskar Krejčí | |
18. 2. 2004 | Rada Evropy: Státní instituci by neměl před novináři chránit zákon o pomluvě | ||
18. 2. 2004 | OSN: Epidemie HIV/AIDS vážně ohrožuje Rusko | ||
18. 2. 2004 | Víte, že Telecom si nahrává některé telefonické hovory? | Ladislav Kahoun | |
18. 2. 2004 | Noční můra ministerské byrokracie | Luboš Kotek | |
17. 2. 2004 | Pro tisíce lidí je i regulovaný nájem nezaplatitelný | Stanislav Křeček | |
17. 2. 2004 | Je společná evropská armáda jedním z bilderbergských projektů? | Štěpán Kotrba | |
17. 2. 2004 | Otázka pro náměstka policejního presidenta plk. Jaroslava Macháně: Proč není policie v odhalování padělatelů výtvarného umění aktivní tak, jak by mohla být? | Jan Paul | |
17. 2. 2004 | Přelévání peněz: Ekonomie či politika? | Jan Hošek |
Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
13. 2. 2004 | Cesta na jihozápad | Tomáš Koloc | |
3. 2. 2004 | Andělé | Jaroslav Hutka | |
6. 1. 2004 | Opusy o nevěře | Josef Švéda | |
11. 12. 2003 | Hrabal jako žvýkačka | Štefan Švec | |
10. 12. 2003 | Co znamená Kunderův škleb | Štefan Švec | |
9. 12. 2003 | Exil jako otevření mysli | Jan Čulík | |
9. 12. 2003 | Osud lidí ve střední Evropě je nesdělitelný - a obráceně | Jan Čulík | |
3. 12. 2003 | Ohlédnutí | Jaroslav Hutka | |
2. 12. 2003 | Než zemřete, proměníte se v klišé | Jan Čulík | |
1. 12. 2003 | Má nyní Havlova hra Vernisáž levicově anarchistický význam? | Jan Čulík |
Americká strategie národní bezpečnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
6. 1. 2004 | Co si lidé myslí o novém americkém "bezpečnostním opatření" | ||
29. 12. 2003 | Existuje americké impérium? | Michael Walzer | |
18. 11. 2003 | Brzeziński: Amerika se musí vzdát paranoidní politiky | ||
16. 10. 2003 | "George W. Bush je omezenec a podvodník" | ||
8. 10. 2003 | Veľká hra pokračuje | Peter Stupavský | |
25. 9. 2003 | Európska škodoradosť? | Martin Muránsky | |
17. 9. 2003 | Jsou Spojené státy v úpadku? | ||
9. 9. 2003 | Nový pohled na americkou zahraniční politiku | Veronika Valachová | |
6. 9. 2003 | Michael Meacher: "Americká vláda předem věděla o útoku z 11. září" | ||
6. 9. 2003 | Meacher: "USA zneužily 11. září k prosazování politiky světové nadvlády" |
Genderová nerovnost ve společnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
9. 2. 2004 | Misogynní rezoluce irácké Vládní rady je odsouzena k neúspěchu | ||
20. 1. 2004 | Jak bít manželku | ||
19. 1. 2004 | Sexuální obtěžování a zcestná logika pana senátora Kubery | Radmila Dobešová | |
19. 1. 2004 | Model, který dobře padne ve Švédsku, nemusí padnout v Čechách | Radmila Dobešová | |
19. 1. 2004 | Parlamentní harašení | Petr Jánský | |
26. 11. 2003 | Jiříkovo vidění, zázrak, anebo konečně terapie na obzoru? | Miloš Dokulil | |
26. 11. 2003 | Netolerujme domácí násilí | ||
24. 11. 2003 | V Brně proti domácímu násilí | ||
20. 11. 2003 | Indie: skrytá epidemie AIDS: do roku 2010 bude nakaženo 10 milionů lidí | ||
13. 11. 2003 | Jessica Lynch a mýtus americké vojákyně |
Práva homosexuálů | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
17. 2. 2004 | Odvaha k lásce | Martin Škabraha | |
19. 1. 2004 | Stávající volební období je šancí pro partnerské soužití osob téhož pohlaví | Andrea Cerqueirová | |
5. 11. 2003 | Festival MEZIPATRA 2003 | ||
2. 10. 2003 | Nepovedená koláž ČT: Homosexuální karneval-heterosexistický parlament | Věra Sokolová | |
9. 9. 2003 | Ještě jednou o "léčbě homosexuality" | Vojtěch Polák | |
9. 9. 2003 | Homosexualita a potraty: Objektivní fakta versus subjektivní interpretace | Pavel Mareš | |
5. 9. 2003 | O možnosti "léčit" homosexualitu: mýlí se pan Mareš | Vojtěch Polák | |
4. 9. 2003 | "Někomu pomůže, nikomu neublíží" | Josef Veger | |
3. 9. 2003 | O homosexualitě: Omyly pana Žaloudka | Pavel Mareš | |
28. 8. 2003 | Gayové nepotřebují registrované partnerství |
Zelení | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
11. 2. 2004 | Není pravda, že česká Strana zelených má v Evropě špatnou pověst | ||
11. 2. 2004 | Britské listy nechodí ke kováříčkovi, když mohou dojít ke kováři | ||
11. 2. 2004 | Neztrácet zelenou naději | Martin Škabraha | |
10. 2. 2004 | Zelené facky na pokračování | ||
10. 2. 2004 | Tmavozelení proti temným silám aneb paměť jazyka aparátnického | Karel Dolejší | |
5. 2. 2004 | Zelení jsou v pořádku, problém má Pavel Pečínka | Jan Beránek | |
4. 2. 2004 | Zelená na levačku aneb Proč nemohu být "novodemokratem" | Karel Dolejší | |
2. 2. 2004 | Nadace Heinricha Bölla se distancuje od Patočky a Beránka | Pavel Pečínka | |
8. 12. 2003 | Zelení hledají dobrovolníky proti Sládkovi | Pavel Pečínka | |
25. 11. 2003 | Jak se zocelovala strana - aneb V žáru temnězeleného slunce | Pavel Pečínka |
Virtuální bohoslužby - kázání na víkend | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
6. 2. 2004 | Úžasná lehkost disidentství | Zdeněk Bárta | |
29. 1. 2004 | Blahoslavení chudí duchem | Zdeněk Bárta | |
29. 1. 2004 | Křesťané či pánbíčkáři? | Zdeněk Bárta | |
17. 1. 2004 | Držet hubu a krok | Zdeněk Bárta | |
9. 1. 2004 | Slabomyslní a malověrní - o podlehnutí kdekomu a kdečemu | Zdeněk Bárta | |
2. 1. 2004 | Věta z římského kriminálu | Zdeněk Bárta | |
28. 12. 2003 | Fundamentální člověčí touhy | Zdeněk Bárta | |
19. 12. 2003 | Svědectví | Zdeněk Bárta | |
12. 12. 2003 | Koho má Pán Bůh rád | Zdeněk Bárta | |
7. 12. 2003 | Bruselská modlitba | Zdeněk Bárta |
Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
17. 2. 2004 | Boston Globe: Krizi v BBC způsobila honba za komercializací | ||
15. 2. 2004 | Británie: Vláda plánuje rozbít BBC | ||
15. 2. 2004 | BBC je ve zdemoralizovaném stavu | ||
13. 2. 2004 | Dostál: Novákové návrh, který psal Janeček ? | Štěpán Kotrba | |
8. 2. 2004 | Nedělní rozhovor o českých médiích, o BBC a o novinářské práci | ||
8. 2. 2004 | Intriky a cenzura v BBC? | ||
6. 2. 2004 | ČT i digitalizace ve Sněmovně | Zdeněk Duspiva | |
6. 2. 2004 | Bývalý ředitel BBC má dostat půl milionu liber za knihu o kontroverzi s vládou | ||
6. 2. 2004 | Rozšíření programové nabídky a vylepšená televize - nebo sen? | Štěpán Kotrba | |
5. 2. 2004 | Rada BBC se vzdala bez boje |