Bývalý mexický velvyslanec u OSN Adolfo Aguilar Zinser konstatoval, že američtí činitelé u něho intervenovali loni v březnu, několik dní předtím, než byla zahájena válka proti Iráku, aby zabránili tajnému vyjednávání, jehož cílem bylo dosáhnout kompromisního řešení, v jehož rámci by měli dostat zbrojní inspektoři OSN více času.

Zinser tvrdil, že k americké intervenci mohlo dojít jen v důsledku odposlechu tajného diplomatického vyjednávání, kde se připravoval tento kompromis. Konstatoval, že je jasné, že Američané věděli o tomto důvěrném vyjednávání předem. "Když to [Američané] zjistili, řekli: 'Měli byste vědět, že se nám tento nápad nelíbí a nechceme, abyste ho podporovali.'"

Chilský velvyslanec u OSN Juan Valdes nalezl konkrétní důkazy odposlouchávání jeho mise u OSN v New Yorku, k němuž došlo loni v březnu. Tyto nové informace vyšly najevo zrovna v době kdy týdeník Observer zjistil, že britská vláda vážně uvažuje o tom, že zruší trestní stíhání proti Katharine Gunové, překladatelce v britském špionážním a monitorovacím středisku GCHQ, které poprvé prozradila loni v březnu podrobnosti této nezákonné špionážní operace. Je protizákonné provádět špionáž v ústředí OSN.

Podle britských vládních kruhů se činitelé britské vlády obávali, že by stíhání Gunové vedlo k tomu, že by vláda a výzvědné služby musely zveřejnit pro ně kompromitující informace. Také se obávali, že by Gunová, devětadvacetiletá odbornice na čínštinu, byla veřejností považována za vlasteneckou občanku, která z principu prozradila ilegální operaci, a nikoliv za osobu, která zradila státní tajemství své země. Britská vláda se také obává, že by proces s Gunovou zřejmě požadoval, aby bylo zveřejněno vyjádření britské vládě od nejvyšší britské právní autority ohledně legálnosti útoku na Irák. Toto vyjádření je prý v nejlepším případě "dvojznačné".

Gunová má velkou podporu zejména ve Spojených státech, mezi herci z Hollywoodu, mezi lidskoprávními aktivisty a mezi poslanci v Kongresu.

Britský liberálnědemokratický mluvčí Menzies Campbell o víkendu požadoval, aby britský ministr zahraničí Jack Straw objasnil svou roli v této věci: "Jestliže je obvinění, že se tyto operace prováděly se schválením britských ministerstev, doloženo, pak je to pro vládu velmi vážné. Na druhé straně, jestliže k odposlechu docházelo bez vědomí ministrů, pak to vede k otázce, kdo vlastně v Británii rozhoduje."

Mexická vláda minulý týden potvrdila, že poslala loni v prosinci Strawovi diplomatické dopisy, jimiž ho žádá, aby objasnil, zda se britské monitorovací středisko GCHQ podílelo na špionáži proti svým spojencům v OSN. Mexická vláda dosud na tento dopis neobdržela odpověď. Britské ministerstvo zahraničí se k této věci odmítlo vyjádřit.

Avšak bývalý mexický velvyslanec v OSN hodlá o celé věci napsat knihu, takže zřejmě věc jen tak neutichne.

Aguilar Zinser sdělil týdeníku Observer, že se schůzka diplomatů ze šesti zemí konala asi týden předtím, než bylo rozhodnuto nehlasovat o rezoluci OSN. Připravovala dokument, který měl umožnit kompromisní řešení, když tu náhle zasáhli Američani.

"Ještě jsme o věci ani neinformovali naše hlavní města, protože byla ve velmi raném stadiu. Jen lidé, kteří byli v té jedné místnosti, věděli, co je v dokumentu. Je překvapivé, jak rychle se o tom dověděli Američané. Schůzka se konala večer a ráno nás před zasedáním Rady bezpečnosti zavolali Američané. Řekli: 'Oceňujeme, že se snažíte najít řešení, ale není to dobrý nápad.' Řekl jsem: 'Díky,. jsem rád, že to vím.' Hledali jsme kompromis a Američané řekli: 'Nechte toho.'".