Přitom fakta z posledních let ukazují, že regulované nájemné je již dnes rentabilní a majitelé nepotřebují "dotovat privilegované přemrštěnými požadavky vůči neprivilegovaným", jak často odůvodňují dnešní ceny na volném trhu. Podle zkušeností při správě privatizovaných domů nájemníky i podle vyjádření některých starostů je provoz domů, kde se vybírá nájemné od 20 korun za metr čtvereční, už výnosný. Potvrzují to i zjištění ministerstva financí, která hovoří o průměrných 15% čistých ziscích z regulovaného nájemného.

Například statutární město Brno je v současné době rozhodnuto zbavit se, tj. privatizovat zhruba polovinu obecního bytového fondu na svém území. Ze souhrnu dat ve106 domech, o jejichž prodeji se právě nyní jedná, vyplývá, že na běžnou údržbu se v průměru vynakládá asi 21 % výnosů z nájemného, dalších 21,3 % představují náklady na opravy a rekonstrukce (9,7 %) a na investiční akce (11,6 %). Větší opravy a rekonstrukce však byly ve většině případů prováděny až v posledních pěti letech a byla jimi napravována dlouholetá zanedbanost domů. Pokud by se tedy podíl nákladů na tyto akce rozložil do přiměřeně delších období, zobrazil by se ve snížení výnosů výrazně nižším procentem. Avšak i přes tyto určité chyby ve výpočtech výnosnosti výsledná čísla dokazují rentabilitu regulovaného nájemného.

"Na co je vlastně potřeba výnosy zvyšovat? Představa, že při zachování objemu nákladů do bytového domu vynese deregulované nájemné dvojnásobek nebo u více nenasytných majitelů třeba čtyřnásobek, vede k absurdnímu podílu realizovaných nákladů na výnosech, který klesne pod deset procent," řekl k situace na trhu s byty ing. Pavel Březa, brněnský zastupitel a předseda městské organizace SON v Brně.