Pro naše specificky české poměry platí, že jsme dlouhodobě neřešenou realitou těchto záležitostí doslova obklopeni. "Dýcháme" tuto realitu jako vzduch. Nevnímáme ji, nevybočí-li z obvyklých, ještě únosných rozměrů.( Pokud např. nezačne narůstat počet matek, které zabijí sebe nebo děti - pokud na sebe ona realita velmi tvrdě neupozorní.) Pak se hledá pohodlná cesta pštrosí politiky, záplat, nejlépe stylu "oškubej, kde můžeš, však ono to nějak dopadne".

Uvedu jediný příklad za všechny: Skutečně je pro matku dvou či tří dětí vymožeností, když si vedle péče o miminka a domácnost ještě smí přivydělat neomezenou částku?Má snad někdo dojem, že tato žena pracuje málo? Skutečně je pro ni jednoznačným přínosem své malinké děti opouštět? Kam povede takto uplatňovaná rodičovská dovolená, zvážíme-li, že žena celodenně pečující o děti je oceňována hůř než bezdomovec a stát na "ni" vynaloží směšný zlomek prostředků ve srovnání s tím, co vynaloží na "kdejakého" vězně?

Otázek se v dané oblasti nabízí nepřeberné množství. V sociální demokracii však chybí skutečný zájem se touto politikou intenzivně zaobírat, neboť její řešení nepřináší okamžité výsledky, zdánlivě komplikuje věci již komplikované apod. Výsledkem pak je současný charakter politiky ČSSD, obzvláště nápadný v návrhu důchodové reformy, který dle mého názoru až cynicky, přehlíží sociální situaci matek a žen. Takto působí důchodová reforma jako spolehlivé antipopulační opatření.

Jde přitom o SOCIÁLNÍ problém, který denně "dýcháme": Uklízečka se možná o politiku nezajímá, ale dokáže si spočítat, kolik ji stojí jogurt, a už dnes zvažuje, zda si ho dopřeje- natož později, se svým minimálním důchodem ženy - která celý život poctivě dřela ve dvou směnách (!)

Jestliže někdo má tu moc prosazovat důchodovou reformu, ale odmítá se zaobírat řešením jejího dopadu na jednotlivé vrstvy obyvatelstva, pak si podle mého názoru počíná jako nepřipravený školáček, který se rozhlíží po písemných pracích sousedů a hledá, co kde by opsal...

Švédský model důchodové reformy sice může vypadat přijatelně, ale jen a jen na první pohled, jsme-li dalekozrací a bez brýlí. V našich specificky českých podmínkách tento model znamená realizaci jen části politiky státu -- však vytržené z kontextu. Z kontextu příjmů, života obyvatelstva, zkrátka všech dalších parametrů, jejichž přehlížení je dle mého názoru pohodlné a zcestné: Lidé se možná v daných záležitostech nevyznají, ale ve své peněžence se vyzná každý. A ty české peněženky jsou po celý reprodukční věk u podstatné části našeho obyvatelstva velmi, velmi podvyživené ve srovnání se švédskými- to by poznal kdejaký kapsář.

Zdroj: 4D