9. 1. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
9. 1. 2004

Virtuální bohoslužba na první neděli po Slavnosti Zjevení Páně - svátku Třech Králů

Slabomyslní a malověrní - o podlehnutí kdekomu a kdečemu

kázání na text Mt 8, 23-27

Asi každý jsme již slyšeli medicinský výraz "oligofrenie", "oligofrenik". Doslovný překlad zní: slabomyslnost, slabomyslný. Oligofrenie je trvalá intelektová porucha, podle stupně snížení intelektu se dělí na debilitu (IQ kolem 50), imbecilitu (IQ kolem 40) a idiocii (IQ kolem 25). Pod hranici IQ 20 nastává již neschopnost např. řeči, je nutná kontinuální péče.

K čemu tento psychiatrický výklad na začátku kázání? Protože toto slovo oligofrenie souvisí s jedním slovem, které používá Ježíš v textu dnešního kázání. Ježíš říká: "Proč jste tak ustrašení, vy malověrní"? Malověrný v Matoušově originále zní oligopistos. Oligos znamená malý, nepatrný, pistis je víra, frenos je rozum. Oligo-frenik je člověk slabomyslný, oligo-pistik člověk malověrný.

Možná nám po tomto výkladu lépe vynikne tvrdost Ježíšovy výtky učedníkům, že jsou malověrní. Malověrnost totiž není v Matoušově evangeliu, které toto slovo často používá, jen taková roztomilá, běžná lidská slabůstka, ale je to těžký deficit života, stejně těžký, jako je slabomyslnost. A i když se asi nedá měřit nějakým exaktním kvocientem jako inteligence, to snad umějí jen v nebesích a my lidé se naopak musíme přísně střežit, abychom zejména jeden druhého neznámkovali jakou z nás má kdo víru; malověrnost je stejně ochromující jako slabomyslnost.

Četli jsme v prvním čtení (Sk 27) příběh o Pavlovi, který za bouře na moři silou své víry zachránil malověrnou, zpanikařenou posádku lodi před záhubou. Pevná víra není jen něco na ozdobu. Pevná, statečná víra zachraňuje lidské životy, brání utrpení a smrti. V textu kázání je to opět mořská bouře jako obraz nebezpečí, protivenství, nepřátelství, zkoušky, ve které se prokazuje síla lidské víry jako záchranný element. Učedníci v této zkoušce neobstáli, byli ustrašení a báli se, že zahynou. Ježíš je kárá za jejich malověrnost.

Loďka v rozbouřeném moři - to je známý výstižný obraz církve. Tak nás posílá náš Pán a Spasitel do světa: jako skupinku učedníků na lodičce do všech možných bouří času. Ještě jednou Matouš používá podobný obraz (Mt 14,31): učedníci na loďce v bouři křičí strachy, a po vlnách k nim kráčí Ježíš. Petr jako mnohokrát i v této situaci přeceňuje svou statečnost víry, machruje, a vykročí po vodě k Ježíši. Ale zase je to jeho malověrnost, která jej zaskočí a táhne do hlubin. A opět Ježíš říká: "Ty malověrný, proč jsi pochyboval?" Matouš, který vkládá toto slovo oligopistie, malověrnost Ježíšovi do úst, kárá v těchto příbězích malověrnost svých současníků, kteří uslyšeli Evangelium a přijali ho, a dali se povolat k následování; ale potom selhávali pod náporem nepřátelství, které útočilo zvenčí, jakmile začala hrozit diskriminace či pronásledování.

Matouš ale kárá nejen své současníky. Nevidíme se v těchto příbězích i my sami? Kolikrát jen církev jako celek, ale my sami jako jedinci jsme zklamali, báli se, zrazovali, lhali v minulých režimech, které křesťanství pronásledovaly? Kolikrát měl náš strach až příliš velké oči, když vlastně ani nešlo o život, jen o zachování si zaměstnání, či jen o kariéru, možnost studia dětí, nebo jen křivé podívání se mocných jako například v dobách "normalizace"!

Malověra však neobstojí ani v tak přímo banálních věcech, jaké prožíváme i dnes - v náporu každodenních existenčních starostí a úzkostí obecně lidských: co budeme jíst, pít, oblékat se (Mt 6,31). Tváří v tvář neodstranitelnému lidskému utrpení, jako jsou například nevyléčitelné choroby, se malá víra projevuje bezradností a bezmocí učedníků (Mt 17,20), ale i nás dnes v našich starostech a bolestech.

Oligopistia je deficit víry, který způsobuje, že pod náporem ohrožení se víra a chuť do života zmenšuje a umenšuje, až se stane tak malou, že v člověku už není nic, než pochybnosti, strach, frustrace, deziluze, hrůza, panika. A takovýto životní postoj je samozřejmě živnou půdou pro podlehnutí kdekomu kdečemu, co si začne dělat nárok na naši svobodu, lidskou důstojnost. O kolik jen svých práv a svobod jsme ochotni se nechat připravit ve strachu z terorismu!

Evangelista Matouš si originální výraz malověra, malověrní vytvořil, aby právě jím vystihl typický nebezpečný nedostatek křesťanů ve druhé a třetí generaci církve. Byla to tehdy situace církve, která kolísala mezi vírou a nevírou, která opustila svou původní poutnickou existenci a prorocký náboj, bála se naprosté učednické nezajištěnosti, usadila se a opouzdřila, uzavřela se světu, kterého se začala bát. Pro malověrné křesťany tehdy i nyní je typický materialismus, konzumentství, sobectví, duchovní malátnost, vzájemná řevnivost, závist, neochota odpouštět, malorysost. A samozřejmě všudypřítomná bázlivost, ustrašenost, zbabělost stát na poznané pravdě ze strachu z pronásledování či jen z obyčejného výsměchu protřelých grázlů. Ježíš tuto malověru, oligopistii, tuto debilitu, imbecilitu a idiotii pravého, svobodného a důstojného života tvrdě kárá a varuje před jejími důsledky.

Ježíš však nepřišel, aby nás soudil, ale aby nás zachránil. A tak současně s varováním před sebezničující malověrností slyšíme v příběhu, že utišuje bouři, dodává učedníkům odvahu, pozvedá klesajícího Petra, sytí hladové, nabízí úžasný prožitek hledání toho, co křesťanství nazývá Božím královstvím, při kterém vše ostatní je nám jako zázrakem přidáváno. Pevná víra zahání strach, stejně jako láska; na rozdíl od malověrnosti, která strach přivolává.

Kolikrát jsme to již jen směli prožít, ten úžasný stav pevné víry, živé naděje, jasné vize, posilované těmi, kdo spolu s námi v jedné linii zápasili proti té nejstrašlivější dábelské zbrani hromadného ničení, totiž proti strachu. Strach rozleptává život osobní i život společnosti Kolikrát nás již zachránila solidarita a pomoc pevné víry našich bližních. Tolikrát už jsme to prožívali a známe tu úžasnou sílu a moc pevné víry a lásky, která vítězí nad lží a nenávistí. Nenechávejme si namluvit pragmatiky, cyniky a zloduchy tohoto světa, že velká silná víra pro život a jeho hodnoty je iluze. Že jedinou hodnotou je plytká, živočišná přizpůsobivost komukoliv a čemukoliv, chameleónské mimikry, jehož jedinou ambicí je přežít za jakoukoliv cenu. Víra není iluze. Je to nádherná skutečnost pravého a plného života. Tak jako ke skutečně kvalitnímu životu potřebujeme zdravý rozum, potřebujeme k němu i pevnou, silnou víru. Víru, která hory přenáší, která utišuje i všechny bouře a zklidňuje všechny vichřice života.

Amen.

                 
Obsah vydání       9. 1. 2004
10. 1. 2004 Plánoval Bush svrhnout Saddáma už v lednu 2001?
10. 1. 2004 Syrský novinář "ví, kde jsou irácké zbraně hromadného ničení"
11. 1. 2004 Dánští vojáci našli v Iráku stopy yperitu
8. 1. 2004 Bohužel, nic není zadarmo
10. 1. 2004 Dáme to dohromady?
9. 1. 2004 Nadcházející ekologická katastrofa
9. 1. 2004 Kultura v mediálním supermarketu Jan  Čulík
9. 1. 2004 Proč existuje v ČR rozpočtový deficit? Martin  Myant
9. 1. 2004 Proč prodávat zlatá vejce Telecomu? Štěpán  Kotrba
9. 1. 2004 Why is there a budget deficit? Martin  Myant
9. 1. 2004 Proč není v ČR hospodářský přebytek Jan  Hošek
9. 1. 2004 Vláda odložila důchodovou reformu Josef  Vít
9. 1. 2004 Záruční doba platí pouze dvouletá Radek  Mokrý
9. 1. 2004 Volá odkaz, anebo jenom symbol? Miloš  Dokulil
9. 1. 2004 Zákroky proti mírovým demonstracím u izraelské izolační zdi
9. 1. 2004 Bhopálská tragédie a její oběti ve fotografiích Raghu Raie
9. 1. 2004 Slabomyslní a malověrní - o podlehnutí kdekomu a kdečemu Zdeněk  Bárta
9. 1. 2004 Rozpočtový deficit USA je zanedbatelný (ČTK), ale představuje globální riziko (BBC) Ivan  David
9. 1. 2004 Klausovi ctitelé jsou hlupáci - jsme chytřejší? Pavel  Urban
9. 1. 2004 Lidé, vemte spravedlnost do svých rukou Petr  Jánský
9. 1. 2004 Demokracie je lehce zmrzačená, ale je Vladimír  Petrilák
9. 1. 2004 Smrt ministra Petr  Jánský
8. 1. 2004 Amerika naléhá na Evropu, aby bezodkladně začala vydávat biometrické pasy
7. 1. 2004 Lékaři v EU chtějí protestovat proti ponižujícímu snímání otisků prstů při cestě do USA Štěpán  Kotrba
8. 1. 2004 Promiňte, skoro se stydím ptát: Žijeme vlastně v demokracii? Josef  Brož
7. 1. 2004 Jak jsou vojenské výdaje katalyzátorem amerického hospodářství
7. 1. 2004 Usáma bin Ladin: Odporujte novému Římu
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
9. 1. 2004 Valná hromada Občanského sdružení Britské listy
31. 12. 2003 Hospodaření OSBL za prosinec 2003
22. 11. 2003 Adresy redakce
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Virtuální bohoslužby - kázání na víkend RSS 2.0      Historie >
9. 1. 2004 Slabomyslní a malověrní - o podlehnutí kdekomu a kdečemu Zdeněk  Bárta
2. 1. 2004 Věta z římského kriminálu Zdeněk  Bárta
28. 12. 2003 Fundamentální člověčí touhy Zdeněk  Bárta
19. 12. 2003 Svědectví Zdeněk  Bárta
12. 12. 2003 Koho má Pán Bůh rád Zdeněk  Bárta
7. 12. 2003 Bruselská modlitba Zdeněk  Bárta