Slovní napadání, nálepkování, opovržlivé označování, zevšeobecňování spojené se lží, jitření emocí -- a hlavně, odvádění pozornosti od skutečného tématu -- to má v jejich politické propagandě nezastupitelný význam.

A tak abych neskočila na vějičku a dostala se k věci : O sexuálním obtěžování ve společnosti panují hloupé, zavádějící, sexistické mýty: Buď je existence sexuálního obtěžování popírána, anebo se tvrdí, že se ženám líbí! (Čímž se jeho existence naopak přiznává...) Skutečně se (celosvětově) rozšířilo, protože je vysoká zaměstnanost žen, většinou v podřadných pozicích, a často si ženy nemohou dovolit přijít o zaměstnání. V případě, že nejsou za těchto okolností ve společnosti adekvátně chráněné, vzniká podhoubí pro sexuální obtěžování v masovém měřítku. Často se v souvislosti s ním dá hovořit o nenávisti či pohrdání k ženě, o touze ji pokořovat, jako je tomu u znásilnění, či o snaze ji profesionálně znemožnit.

Přitom české ženy většinou mlčí, bojí se říkat, co prožívají. Jen 10% jich přizná znásilnění! Kolik jich pak přizná, že byly "pouze" obtěžovány? Ženy dobře vědí, že nemají zastání. Kdekdo si může sexistické vydírání dovolit , nic mu u nás nehrozí.

Jen málokterá z českých žen dokáže přestat být "milá" a včas ukázat svůj postoj k agresorovi, který si pak troufá stále víc: Začíná slovními urážkami, drzým "vtipkováním" a pokračuje psychickým terorem i fyzicky. A pomocnou ruku nikdo našim "milým" nedává. Neučí je, jak se účinně bránit. Trauma těchto žen se u nás zasouvá pod koberec. Přitom sotvakdo by si přál, aby kdosi napadal jeho manželku, družku, dceru.

Přitom stačí tak málo: Právně stanovit, že sexuální obtěžování je i v naší zemi postižitelné. (Jak je zjištěno ve světě, kde jsou ženy proti sexuálnímu obtěžování chráněny, nepravdivá hlášení jsou stejně častá jako u kteréhokoliv násilného činu, přibližně 2%. Na druhé straně obrovský počet sexuálního napadání není hlášen.) Naše ženy tedy i po právní úpravě budou v drtivé většině mlčet, neboť trpí strachem, rozpaky, sebeobviňováním a zmatkem, ale už jen pomyšlení na tento jasný přístup právního systému, a posléze i společnosti, by působil preventivně a ženám nesmírně pomohl: Ty, které sexuální obtěžování postihlo, by se dočkaly alespoň teoretické zasloužené satisfakce a méně chápaví muži by měli jasně stanovenou hranici, která by mnohé z nich přiměla rozlišovat, co je vůči ženě ještě slušné a co už ne.

Zdroj: 4D