Vyhoďte komentátora Charlese Moora, požadují muslimské organizace v Británii. Ten totiž v listě Daily Telegraph publikoval článek, v němž se dotazoval, zda byl prorok Mohammed pedofil.

Pokud dospěje polovina Ukrajiny k názoru, že jim volby ukradly zahraniční mocnosti, hněv, který z toho vznikne, neposlouží nikomu.

Události na Ukrajině proti sobě postavily oba strategické partnery v boji proti terorismu. Normálně opatrný Colin Powell, odcházející americký ministr zahraničí, zintenzivnil minulý týden svou rétoriku a zaútočil na "vývoj v Rusku, které ovlivňuje svobodu tisku a zákonnost". Jiní nutí George Bushe, aby otevřeněji podpořil demokratické hodnoty v Rusku a v jeho blízkém zahraničí, což by byla politická změna vůči linii, kterou původně prosazovala Condoleezza Ricová, která má Powella ve funkci ministra zahraničí nahradit. Mezitím, konzervativní síly v Moskvě nutí prezidenta Putina, aby přehodnotil svou alianci s Bushem.

Citujeme z redakčního komentáře listu Guardian.

Rovnako, ako by bolo naivné očakávať od posledných udalostí zásadný politický prelom, je veľkým zjednodušením redukovať "oranžovú (r)evolúciu" výlučne na boj medzi oligarchickými skupinami.

Posledné roky vlády odstupujúceho prezidenta Leonida Kučmu sprevádzal jeden škandál za druhým. Stalo sa jasným, že cieľ, ktorý si ukrajinské elity vytýčili -- vstup do NATO a do EÚ, nie je pri súčasnej mocenskej konštelácii dosiahnuteľný ani v dlhodobej perspektíve. To využívala aj Moskva, ktorej vyhovovala vnútorne nestabilná Ukrajina na čele s demoralizovaným prezidentom, obviňovaným raz z falzifikácie volieb, druhý raz zas z (nikdy nedokázaného) predaja radarového systému Koľčuga do Iraku.

Jako pracovník, který přijímá studenty na katedru rusistiky na Bristol University, se od uchazečů o studium setkávám nejčastěji s touto otázkou: "Kolik budu muset studovat literatury?" Musíte si dávat pozor na to, jak odpovíte, protože někdy uchazeč neplánuje vyhnout se studiu literatury, jak jsem si kdysi myslel. Avšak tato otázka většinou znamená, že se uchazeč buď bojí literatury, protože ji považuje za obtížnou, anebo k ní zaujímá nepřátelský postoj, protože ji považuje za nudnou, zbytečnou a irelevantní.

Příspěvek, přednesený na konferenci o budoucím osudu bohemistiky v Británii, která se konala v pátek 10.12. na českém velvyslanectví v Londýně.

Anglická verze je ZDE

As Admissions Tutor for the Russian Department at Bristol University, the most common question I am asked by applicants is: `How much literature do I have to do?' You have to be careful how you answer, because sometimes the applicant is not hoping to avoid studying literature, as I used to assume. Nevertheless, this question usually indicates either fear of literature, which the applicant finds difficult, or hostility towards literature, which the applicant considers boring, useless and irrelevant. I don't find this attitude particularly surprising; the real question is how educators should respond to it, and whether the response of recent years, in which educators have bent over backwards to give credibility to it, has been correct.

A paper given at the conference at the Czech Embassy, London, 10 December 2004, `New Trends in Czech Studies II'

Czech version ZDE

Jsem absolventem filosofické fakulty jedné spíše lepší české university. Vystudoval jsem historii a filosofii, kterou se nadále zabývám. Přímo tedy mohu hovořit jen za tyto dva obory, přesto si myslím, že následující poznámky, jejichž tématem je státní závěrečná zkouška na magisterském studijním programu, by mohly mít obecnější platnost.

Trabant může být životní či vojenský strážce, průvodčí, v přeneseném významu také nohsled nebo náhončí. Další významy tohoto pojmu nalezneme v astrologii, architektuře nebo v automobilovém průmyslu. A co je Traband? Hudební skupina, která jede. Tolik praví legenda na bookletu jejího aktuálního alba Hyjé a má pravdu. Není to však zdaleka to jediné, čím by se dal Traband charakterizovat, protože toho nabízí daleko víc. Takže pokud vám chybí mezi vánočními dárky něco, čím chcete příjemně překvapit, mohl by vám docela dobře posloužit.

Kdykoli řeknu lidem, kteří nemají nic společného se střední Evropou, že vyučuju česká a slovenská studia, často vyjadřují názor, že po "sametové revoluci" a po vstupu ČR i Slovenska do Evropské unie musí v tomto oboru existovat množství neuvěřitelných příležitostí. Vždycky jsem nucen suše poznamenat, že tyto dvě události, které přinesly tak velký prospěch Čechům a Slovákům, byly z jednoho hlediska snad nejhorší věcí, jaká se mohla zahraniční bohemistice a slovakistice přihodit. Vysvětlím proč.

V pátek 10. 12. se konala na českém velvyslanectví v Londýně konference o dalším osudu českých a slovanských studií - a tedy vlivu České republiky a Slovenska - ve Velké Británii a vlastně i na západě obecně. Toto je jeden z nejzávažnějších příspěvků, které tam byly předneseny.

Anglická verze ZDE

When I tell people who do not have anything to do with Central Europe that I am involved with Czech and Slovak Studies, they often assume that there must be marvellous opportunities after the Velvet Revolution and the accession of the two countries to the EU. I am forced to comment wryly that the two events that were best for the Czechs and the Slovaks were, from one point of view, the worst things that could have happened to Czech and Slovak Studies. This paper explores that irony.

A paper given at the conference at the Czech Embassy, London, 10 December 2004, `New Trends in Czech Studies II'

Czech version HERE

Léky proti nemoci HIV/AIDS by měly být k dispozici zdarma pro všechny lidi, kteří je potřebují v rozvojovém světě, jinak není naděje, že bude dosaženo cíle, který požaduje OSN, totiž aby do roku 2005 byly léčeny na AIDS/HIV tři miliony lidí. Konstatuje se to v prohlášení lékařů a ekonomů, vydaném v pátek.

Soudce, který vyšetřuje generála Augusta Pinocheta, mu ve čtvrtek nařídil domácí vězení a obžaloval ho ze zabíjení a únosu oponentů jeho režimu.Soudce Juan Guzman také potvrdil, že nepřijme špatný zdravotní stavu jako důvod, proč by se neměl konat proces s 89-letým bývalým šéfem chilského státu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Útok na Fallúdžu priniesol rozsiahle zabíjanie a ničenie civilných objektov. Predstavitelia USA a nimi dosadená a vojensky kontrolovaná iracká vlády cynicky tvrdia, že ide o zabezpečenie "volieb a demokracie v Iraku".

Nie je to pravda, lebo príprava volieb sa za posledný rok nezlepšila a bezpečnostná situácia sa dokonca ešte zhoršila. Naomi Kleinová v uznávanom britskom denníku The Guardian odhalila pravdivé pozadie tejto špinavej vojny.

Druhý pontifikát Vladimíra Putina je spojený aj s úspešnou snahou o znovuzískanie dobrovoľne a bezkoncepčne stratených pozícii v postsovietskom priestore. Stredná Ázia je priam etalón. Moskva nemusí organizovať demonštrácie a predsa dosiahne všetko čo potrebuje. Je to len náhoda, alebo umenie diplomacie?

Keď v roku 2001 viceprezident USA D. Cheney formuloval strategický prístup USA k regiónu Strednej Ázie, veľmi citlivo naznačil, že energetická bezpečnosť je pre USA viac než ľubovolný princíp. Ropa a plyn sú pre Washington nielen dobrý biznis, ale základ impéria a nástroj, pomocou ktorého možno ostatnému svetu diktovať, čo a kedy treba robiť, samozrejme, v prospech USA.

"Ľavica je v kríze." Posledných tridsať rokov je to tvrdenie, ktoré možno často počuť. V kríze? Jedna vec je jasná -- európska ľavica sa zmenila a stále sa mení. Hľadá svoju vlastnú identitu a zdá sa, že má ťažkosti definovať ju.

Čo je ľavica? V dvadsiatom storočí to bolo ľahko definovať. Znamenalo to robotnícke hnutie, intervencie štátu do ekonomiky, širokú sociálnu ochranu a a vôľu prekonať kapitalizmus. V tom najkomplikovanejšom prípade to boli dve strany -- komunisti a socialisti -- ktoré sa medzi sebou hádali o to, kto je hlavným reprezentantom robotníckej triedy. V najjednoduchšej forme existovala v ľavej časti politického spektra prakticky iba jedna hegemonistická strana, vo všeobecnosti socialistická či sociálnodemokratická.

Rakúšania si pripomenuli 80. výročie vzniku svojho rozhlasu.

Slovo "pripomenuli" vlastne nevystihuje situáciu, podobne ako zaužívané "oslávili". Iste, aj sa slávilo, ale predovšetkým vyšli články, knihy i CD-nosiče, múzeá ponúkli obnovené expozície, experti na sympóziách debatovali o minulosti a viac o budúcnosti, program rozhlasu a televízie zaplnili jubilejné relácie. Podujatia ešte doznievajú. Rakúske rozhlasové a neskôr televízne vysielanie vždy nejakým spôsobom fungovalo aj v slovenskom kontexte. Preto sa výročie svojím spôsobom týka aj nás.

Sociálna demokracia akceptuje, správne či nesprávne, že aj so všetkými chybami liberálna demokracia pracuje v základe pre demokraciu, aj keď by sa dala vylepšiť.

Kapitalizmus je akceptovaný -- môže priniesť rast a bohatstvo. No kapitalizmus nie je len dobrý, môže viesť k nerovnostiam a deprivácii, ktoré musia byť zmiernené vládnymi intervenciami a to je moment, v ktorom sa sociálna demokracia začína líšiť, minimálne v kladení dôrazu, od mnohých liberálov a konzervatívcov. Aj medzi sociálnymi demokratmi môžu existovať rozdiely v akcente medzi tými, ktorí presadzujú kompenzačnú politiku zmierňujúcu sociálne náklady liberálneho kapitalizmu, a sociálnou demokraciou protiváhy, ktorá sa snaží vytvoriť princípy idúce iným smerom ako liberálny kapitalizmus. Zmierňujúca politika či reformy sú iniciované a implementované zvrchu vládami, ktoré sú zamerané na národný priestor, respektíve krokmi prostredníctvom národného štátu.

Kdo čeká, že bude krotit tělo a za odměnu přijde Kristus a usídlí se v něm, ten se nechá vést podle těla. Neb tělu přizná větší moc, než ve skutečnosti má. Proto je všelijak cepuje, krotí, sleduje se, nic nedovolí. Drží ho zkrátka a čeká, kdy za odměnu přijde Kristus. A Kristus je uražen. Dotčen. Co si myslíte? Že mou milost a mé dílo získáte nějakým cvičením? Nějakým odříkáním? To mou milost považujte za tak lacinou? Takové - hej počkej?

Spolková luka mají k bohatým stranickým pastviskům vzdálenost nekonečných meziplanetárních plání. Potřebných pomoci neubývá, spolky napadeny viry malosti, nenávisti, zneuznání, vedeny notorickými sudiči i defraudanty ducha, vrší chyby z neovladatelného hněvu -- a existují i spolky Proti všem a všemu. Bloumající solitéři usilovně přemýšlejí, jak se v době tržnosti zachránit před náručemi nabízejícími pohodu vykoupenou loajalitou i psovskou poslušností.

Byl 17. listopad výsledkem spiknutí tajných služeb či alespoň části z nich? Považuji za jisté, že ano. Agenti StB šli v čele průvodu a vedli jej přímo k připraveným policistům. Jeden z nich pak sehrál mrtvého studenta. A našlo by se toho jistě i více.

Ukrajinské pouliční protesty jsou organizovány přesně tak, jak se to Západ naučil dělat v osmdesátých letech. Vím to - organizoval jsem to tehdy, napsal v deníku Guardian oxfordský profesor historie Mark Almond.

Za posledních 15 let zažil sovětský blok opakovaně pohádkové "revoluce". Tyto moderní pohádky vždycky začínají šťastným koncem. Ale co se stane pak, když "lidová revoluce " zvítězí?

Demonstrace na Ukrajině jsou nám prezentovány jako boj mezi občany a mocenskými strukturami ze sovětské éry. Role západních institucí z období studené války je tabu. Strčte nos do financování tohoto luxusního karnevalu v Kyjevě, a řev a vztek, který bude následovat, vám dokáže, že jste se dotkli neuralgického bodu nového světového pořádku.

Pro historii není patnáct let zase tak dlouhá doba a "Listopad", v revoluční době tak srozumitelný, se s odstupem let stává předmětem spekulací, záhad a prostorem pro vyprávění pohádek. V konfrontaci s tím co slyším a čtu, se i já snažím rozpomenout jak to vlastně bylo se stávkovými výbory a Generální stávkou? Protože paměť bývá ošidný rádce, zkusme si onu dobu připomenout po etapách, jak se na ni vzpomínalo.

V listopadu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 8550 Kč, zadavatelé reklamy nám zaplatili 2400 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.