Od minulého prosince, kdy získali azyl (což - jak jistě uznáte - není v Česku zrovna snadné a žadatelé bývají zatraceně dobře prověřováni), kontaktovali mnoho českých i mezinárodních organizací se žádostí o pomoc při získání dětí. Velmi jim pomohl Marian Bielesz a nyní i Petr Bratský. Protože všechny oficiální cesty, včetně toho Červeného kříže, dalších mezinárodních humanitárních institucí i všemožná diplomatická jednání, selhaly nebo jsou na velmi dlouhé lokte, zvolili toto řešení. Chápu Vaše pochybnosti týkající se jejich snadného odjezdu z Kuby, letadlo rozhodně není tak romanticky dramatické jako plavba po rozbouřeném moři, ale vzhledem k tomu, že jim reálně hrozilo, že své děti opustí i na Kubě, a to do vězení, považuji jejich volbu emigrovat za vcelku rozumnou, ať už se Vám její okolnosti zdají sebepodivnější. To případné vězení by totiž bylo rozhodně na déle než 17 měsíců. Zkuste se na ten problém podívat úplně přízemně, bez politického či emočního patosu: ať už rodiče opustili svou zemi z jakéhokoli důvodu, mají lidské právo žít se svými dětmi. Z mého pohledu jde o humanitární záležitost, nikoli primárně politickou. Ta demonstrace Castra na lopatky nepoloží, ale možná zvýší šanci jedné rodiny na normální život.

PS. Že Vám přišla zpráva od PR agentury, to je čirá náhoda. Tuto zprávu začala šířit skupina lidí, kteří vědí o Liuverově a Maydině několikaměsíčním snažení získat znovu děti. Takže považuju za vcelku milé, že i PR agenturám stojí za to přeposlat zprávu, ze které s největší pravděpodobností žádný kšeft nevytřískají.