Rozsáhlé patnáctiměsíční hledání zbraní hromadného ničení v Iráku dospělo k závěru, že jedinými chemickými a biologickými zbraněmi, na nichž pracoval režim Saddáma Husajna, bylo malé množství jedu, který se měl pravděpodobně užívat při politických vraždách.

Z předběžné verze konečné zprávy Iraq Survey Group, která koluje ve Washingtonu, vyplývá, že nebyly nalezeny žádné známky údajných zbraní hromadného ničení, jejichž existenci prezentovaly Spojené státy a Británie jako ospravedlnění útoku na Irák. Iraq Survey Group také nenalezla žádné důkazy, že by se Irák býval snažil rekonstruovat svůj program jaderných zbraní.

Ve čtvrtek 16. září přišel do českých kin s velkou reklamou nový film Jana Hřebejka a Petra Jarchovského Horem pádem. V Praze ho zhlédl Jan Čulík. Stojí ten film za to, abyste se na něj vydali do kina?

Spojené státy odmítly tvrzení generálního tajemníka OSN Kofi Annana, že Američany vedená invaze do Iráku byla protizákonná.

Britské listy získaly informaci od důvěryhodného zdroje ze zpravodajské komunity, že první náměstek policejního prezidenta pro trestní řízení plk. Jaroslav Macháně inicioval a policejní prezident Kolář uzavřel smlouvu s izraelskou policií o zapůjčení speciální odposlechové techniky, kterou využívá i izraelská tajná služba.

Přístroj samostatně analyzuje signál jak z pozemních vysílačů BTS, tak i z družice. Umí sledovaný mobil i lokalizovat - určit jeho polohu. Tento hi-tech odposlech se obejde bez součinnosti operátora a je prakticky nekontrolovatelný. Maximální kapacita zařízení je přitom podle důvěrného zdroje úctyhodná - 5000 souběžně zachycovaných hovorů, které jsou zaznamenávány jako zvukové soubory do počítačové databáze. Podle téhož zdroje BL měl techniku obdržet útvar pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti Služby kriminální policie a vyšetřování PČR. Po odzkoušení po odboru jednoho roku se počítá s nákupem této techniky.

Dotaz na nákup či zápůjčku policejním prezidiem byl zodpovězen negativně. "Policie ČR v žádném případě neuzavřela smlouvu s izraelskou policií či firmou o pronájmu odposlechového zařízení", sdělila redakci Lucie Uhlířová z tiskového odboru. Britské listy proto opakovaly dotaz a zpřesnily ho. Druhá odpověď doposud nepřišla. Zdroj nešlo nijak ověřit.

Většina poslanců ze sněmovní kontrolní komise pro činnost Bezpečnostní informační služby (BIS) by ale uvítala větší kontrolu tajných služeb. Poslanci si stěžují, že například Úřad pro zahraniční styky a informace není vůbec kontrolován a u BIS musí poslanci vycházet jen z toho, co jim na zasedáních řekne její ředitel, sdělili České tiskové kanceláři. Člen kontrolní komise Radim Turek (ČSSD) se pro kvalitnější kontrolu tajných služeb vyslovil také. "Ty služby by potřebovaly alespoň dvoustupňovou kontrolu, což znamená, že by byli pověřeni poslanci s příslušnou prověrkou a měli by možnost vstupovat třeba i do živých svazků," řekl. Upozornil, že sněmovní kontrolní komise nemá možnost kontrolovat vše, ale pouze ten fakt, zda nebyl porušen zákon. Rozšíření kontrolních pravomocí, po kterém volá sněmovní komise pro kontrolu tajných služeb, ovšem nepomůže kontrole podezřelých obchodních transakcí či nelegální činnosti orgánů policie. Nepomůže to ani vyšší kontrole legálních odposlechů - i proto, že pouze jejich část se dělá na základě povolení Vrchního soudu a tudíž je kontrolována jinou sněmovní komisí - pro kontrolu operativní techniky. Zpravodajci soudce samozřejmě neinformují a policisté pouze tehdy, když potřebují informace použít u soudu...

V posledních dnech projevily sdělovací prostředky projevily zvýšený zájem o téma nucené sterilizace romských žen v České republice. Proto se výše uvedené organizace rozhodly vydat společné prohlášení s úmyslem více objasnit tento závažný problém.

Evropské centrum české vládě prezentovalo obavy ohledně nucené sterilizace romských žen při mnoha příležitostech již v minulých letech.

Občanské sdružení Jekhetani Luma včera odeslalo dopis, v němž upozorňuje na okolnosti vystěhovávání zejména Romů za hranice Mladé Boleslavi. Již několik let se městu daří, za pomoci podnikatelů Potora, Gábora a dalších, vystěhovávat zejména Romy za hranice města. Magistrát města Mladá Boleslav připravuje nyní další vlnu vystěhování Romů a dalších občanů města, kteří získali nálepku "sociálně nepřizpůsobiví" za hranice města.

Dopis zveřejňujeme v plném znění.

Liga lidských práv pořádala k problému nucené sterilizace žen v Československu, případně v ČR, setkání už v dubnu 2004. Tedy předtím, než na problém upozornil Výbor proti mučení OSN.

Podrobnosti ZDE

Českými sdělovacími prostředky proběhla nyní zpráva, že Evropské středisko pro práva Romů v Budapešti (ERRC) "obviňuje ČR", že zde stále dochází k sterilizaci romských žen. Informace, které přinesla primárně ČTK, nepřinášela mnoho fakt. Britské listy proto přinášejí exkluzivně kompletní český překlad příslušného dokumentu, který ERRC vypracoval pro Výbor proti mučení OSN.

V této zprávě se praví, že ERRC zdokumentoval případy devíti žen, které tvrdí, že byly v ČR po pádu komunismu násilně sterilizovány. ERRC požaduje, aby byla ustavena komise, která by tyto případy řádně vyšetřila. Konstatuje, že zmocněnec české vlády pro lidská práva Jan Jařab přiznal, že v českém zdravotnictví existuje "problém absence informovaného souhlasu", avšak bagatelizoval názor, že by šlo o rasový problém. ERRC dodává, že ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach chybně konstatoval, že se zpráva střediska "týká jen jediného místa, Ostravy, což je specifický případ sám pro sebe" a znepokojení budapešťského centra odmítl, že prý je založeno na "stereotypních a nepodložených formulacích a informacích", aniž by uvedl, o které jde.

Po ostré kritice německého vzdělávacího systému Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve studii s názvem "Vzdělání na první pohled" - "Education at a Glance 2004" požadovali politici SPD a Zelených konec trojčlenného školského systému. Děti respektive jejich rodiče se v Německu už po čtyřech letech základní školy Grundschule (v Berlíně po šesti) musí rozhodnout pro jeden ze tří typů škol, kde stráví dalších 9 - 13 let: Hauptschule (9-10 let - něco jako v ČR odborná učiliště), Realschule (10 let - technické zaměření, lze přirovnat ke střední odborné škole) a Gymnasium (13 let - střední všeobecné vzdělání gymnaziálního typu). OECD kritizuje právě toto "čerstvé třídění". Moderním civilizovaným řešením má být koncept jednotné "celodenní" základní školy - Ganztagsschule.

Stručný pohled na školství v ukazatelích OECD - stručný přehled v češtině OECD

Oba příběhy z konce desáté kapitoly Lukášova evangelia - ten o Samaritánovi i ten o Marii a Martě spolu souvisí a musíme je číst dohromady. Oba řeší pradávnou lidskou otázku co je důležitější: duchovní služba Bohu, či praktická služba bližnímu? Duchovní práce, či práce fyzická? Teorie, či praxe? Kontemplace, či aktivismus?

Laciná bižutérie pro malé děti prodávaná v Kanadě má vysoký obsah olova - 70% i více. Zatím to není proti žádným předpisům. Otravy olovem ale nasvědčují tomu, že by se měly předpisy změnit. To by však poškodilo celé průmyslové odvětví, takže bude nejlepší vyčkávat dokud dnešní rozhořčení nad několika otravami olovem nepomine.

Když se letadlo společnosti ČSA, v němž jsem seděl, přiblížilo k pařížskému letišti Charles de Gaulle, ranní slunce prozářilo oblohu, a já se radoval, že konečně taky jednou budu mít příjemný přestup, ne jako v tom věčně deštivém Amsterodamu. Netušil jsem, jak hluboce se mýlím. Sotva letadlo přistálo, vydal jsem se hledat přepážku 'Transfer', protože mi v Praze řekli, že na právě takto označené přepážce si mám vyzvednout palubní lístek pro další cestu. Přepážku 'Transfer' jsem našel celkem snadno; postavil jsem se do fronty a čekal. Přitom jsem si všiml, že všichni kolem mě vypadají nápadně nervózně: Američan, který stál za mnou, stále vykřikoval, že Francouzi jsou známí svými obstrukcemi, zatímco pravděpodobně anglická rodina přede mnou plakala, že jim uletělo letadlo.

Následující rozhovor se uskutečnil včera večer nedaleko Masarykova nádraží.

Rozloučil jsem se krátce předtím se svojí večerní pánskou společností a šel jsem ulicí několik desítek metrů ke svému vozu, když mne ze šera průchodu oslovila stará cikánská babička a nabízela mi svazek květin slovy:

"Mladý pane, kupte květiny pro svoji manželku, když jste nebyl večer doma".

S slzou v oku dnes vzpomínám na těžké doby totality, kdy jednou z mála prostinkých zábav, lidu každodenně dostupnou, byl obrázek heterosexuálního pohlavního styku a k pod ním jako název titulek ze stranického, odborového a mládežnického tisku. Vzpomínám si například na perly typu: "Obtížná cesta k termojaderné reakci" či "Boj o zrno nekončí" nebo legendární "Mal Castro prsty v puči?!"

Nicméně je nová doba a ta chce nový přístup.

Docentka Věra Linhartová (neztotožňovat se stejnojmennou spisovatelkou!) uspořádala knihu věnovanou památce významného vědce Jana Bělehrádka a jeho Cestě ke svobodě ducha (naklad. Galén). Není to publikace bez problémů a kontroverzí a je v některých ohledech dokonce zahalena tajemstvím.

Rozhovor redaktora serveru TECHNO.CZ s ženou, která si v úřadě zachovala zdravý rozum

Paní Marie Matušková je starostkou obce Višňová již čtrnáct let. Po revoluci nastoupila do úřadu a za tu dobu pochopitelně musela řešit spoustu problémů. Jak sama říká: "Zjistila jsem, že ve všem převažuje panika a velké oči a že je věci třeba řešit konkrétně, organizovaně a pokud možno optimisticky." Stejně jako většina české populace měla pocit, že techno párty jsou něco nepředstavitelně strašného. Domnívala se, že v celé subkultuře hrají daleko větší roli drogy a násilí proti obyvatelstvu. Vzhledem ke klidným místním poměrů se bála také prudkých zvukových efektů. Protože byl "její" největší středoevropský teknival jiný než ty ostatní, nasedli jsme po vzájemné domluvě do redakčního auta a vypravili se severním směrem až do frýdlantského výběžku na obecní úřad a louku, kde se všechno odehrálo.

DIY, techno a festivaly CzechTek TÉMA BL

"Která část vašeho těla je nejošklivější? Někteří říkají, že váš nos. Jiní, že palce u nohou. Ale já si myslím, že to je vaše mysl. Řekl bych, že to je vaše mysl..."

Takhle charakterizoval před více než pětatřiceti lety legendární průkopník rockové avantgardy Frank Zappa na své proslulé konceptuální desce We're Only In It For The Money americké konzervativce a s s mrazivou přesností a vtipem sobě vlastním popsal politické a sociální vření ve Spojených státech na konci šedesátých let. Škoda, že už Frank Zappa není mezi námi. Natočil by dnes další skvělou desku, anebo by tváří v tvář nekompetentnosti Bushovy administrativy rovnou kandidoval na post prezidenta?

Publikujeme znovu - v minulém vydání vyšel tento článek nedopatřením v poškozené verzi. Autorovi i čtenářům se omlouváme.

Zredigovaný přepis přednášky Petra Bílka, profesora české literatury na FF UK, na semináři pro zahraniční bohemisty, který pořádala Obec spisovatelů ve dnech 6. - 10. září 2004.

Kdo navštívil Czechtek před dvěma lety, určitě nezapomene na malebnou vesničku Andělka na samém pomezí Čech, Němec a Polska. Po rozhovoru se starostkou obcí Marií Matuškovou jsme vyrazili zkontrolovat stav znečištění polí, kde akce proběhla a popovídat si s obyvateli přilehlých domů. Nezajímavější z názorů nám během návštěvy jejich krásného zahradního altánku prozradily tyto dvě postarší dámy. Přepis povídání je utvořen pouze od jedné z nich, ale věrně odráží postoje obou. Říkejme jim třeba paní Bartáková a Vomáčková.

Vyšel rozsévač rozsívat semeno. Když rozsíval, padlo některé zrno podél cesty, bylo pošlapáno a ptáci je sezobali. Jiné padlo na skálu, vzešlo a uschlo, protože nemělo vláhu. Jiné padlo doprostřed trní; trní rostlo s ním a udusilo je.

Nahání vám ten příběh strach? Máte obavy z toho, že byste mohli třeba patřit k těm třem špatným druhům půdy? Nebo vás podobenství naopak uspokojuje, protože patříte tedy k té dobré půdě? Myslím, že obojí pocity jsou dost dobře možné. Protože je těžké rozhodnout, zda podobenství těší nebo varuje, jestli šíří optimismus nebo skepsi.

Evropská komise by měla 6. října vyhodnotit, zda je Turecko způsobilé pro zahájení jednání o vstupu do Evropské unie. Její stanovisko má oficiálně záviset od stavu uplatňování lidských práv a demokratických reforem v této jedné z nejlidnatějších islámských zemí. Bude se však jednat pouze o doporučení pro prosincové setkání hlav států členských zemích. A tak Turecko, kdysi postrach křesťanské Evropy , bude muset ještě několik měsíců počkat. Ostatně takhle již čeká několik desetiletí.

V srpnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 6350,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.