Publikujeme kompletní znění Zprávy Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti, jak jsme ji dnes obdrželi ze Štrasburku.

Vzhledem k obtížím, vzniklým z nedostatku času, vláda ČR nemohla nechat tyto připomínky prodebatovat jednotlivými ministry a zredigovat je jako vládní rezoluci, nebo alespoň na úrovni vládní rady pro lidská práva, která je klíčovým poradním sborem vlády. Takže tyto přípomínky obsahují názory tří ministerstev: vnitra, práce a sociálních věcí a spravedlnosti.

Reakce vlády ČR na Třetí zprávu o ČR, kterou vydala Evropská komise proti rasismu a netoleranci ZDE

Teď, když už mé nakladatelství Catbird Press nevydává ani českou, ani žádnou jinou literaturu, editor časopisu Czech Language News Craig Cravens mě požádal, abych napsal o svých zkušenostech s vydáváním české literatury v překladu. Vzhledem k tomu, že jsem to nyní přestal dělat dlouho před odchodem do důchodu, je zjevné, že má celková zkušenost byla záporná. Ale to má jen částečně něco společného s mým rozhodnutím specializovat se na vydávání české literatury v anglických překladech.

O nadšeneckém nakladatelství české literatury v překladech, které udělalo pro českou literaturu velkou práci a které nyní končí svou existenci uprostřed nezájmu anglosaských čtenářů i domácích českých institucí na podporu kultury.

Čtrnáct měsíců po svržení Saddáma Husajna a uprostřed silného krveprolévání má okupace Iráku skončit s jednohlasným souhlasem, konstatovala v úterý večer v pořadu Newsnight televize BBC. Po schválení nové rezoluce o Iráku se světoví vedoucí představitelé scházejí na vrcholnou schůzku skupiny G8. Není vyloučeno, pokračovala BBC, že se George Bush promění v týmového hráče a podpoří tam britský návrh odepsat dluhy nejchudších zemí světa.

Rozhlas BBC v úterý v podvečer zkoumal názory Iráčanů na rezoluci o Iráku, která byla pak jednomyslně schválena Radou bezpečnosti OSN v Iráku:

Tisková zpráva Amnesty International ČR

Amnesty International ČR vyjadřuje své znepokojení nad kvalitou zprávy za rok 2003, kterou Česká republika poskytla Registru konvenčních zbraní OSN doslova v hodině dvanácté. Tento dokument obsahuje mimo jiné zavádějící údaj o dovozu zbraní z Ruska. Podle názoru Amnesty International podobná praxe rozhodně neprospívá důvěryhodnosti České republiky v zahraničí a vyvolává navíc nepříznivá očekávání ohledně podrobné výroční zprávy, kterou Ministerstvo zahraničí plánuje vydat na podzim tohoto roku.

Vzhledem k tomu, že nyní Gerhard Schröder i Michail Gorbačov tvrdí, jak obrovsky ten starý herec přispěl k věci svobody, možná je načase zapomenout vtipy jako "Milí Američané. Rád vám chci dnes oznámit, že jsem podepsal dokument, který postaví Rusko navždycky mimo zákon. Začínáme bombardovat za pět minut."

Protože Reagan nezačal bombardovat za pět minut. Ani nevybudoval Hvězdné války. Rozmístil rakety s plochou dráhou letu a pershingy, ale pak - zcela neočekávaně - se věnoval procesu omezování zbrojení a snižování napětí, což umožnilo Gorbačovovi, aby bezpečně provedl v Rusku reformní program, míní komentátor David Aaronovich a pokračuje: Hůř se ale Reaganovi odpouští jeho program intervencí v třetím světě, zástupná válka, kterou tam vedly supervelmoci podle dětinské zásady: nepřítel mého nepřítele je můj přítel.

Proto uznala Reaganova vláda vládu svržených vrahů z režimu Rudých khmérů jen proto, protože režim Rudých khmérů v Kambodži zlikvidoval prosovětský Vietnam.

Jak si čtenáři mohli všimnout, důsledně se vyhýbáme tomu, abychom v BL publikovali PR články ve prospěch českých politických stran.

Vzhledem k tomu, že v tomto předvolebním období je pro nás nemožné dodržet vyváženost jednotlivých příspěvků k české politické scéně před pátečními a sobotními volbami do Evropského parlamentu, nebudeme až do soboty večer, do uzavření volebních místností, publikovat žádné články k české politické scéně.

Jsme přesvědčeni, že je neseriózní snažit se voliče manipulovat k volbám. Každý nechť si udělá svůj vlastní úsudek podle toho, co sám ví. Nenechte se na poslední chvíli manipulovat sdělovacími prostředky. K volbám byste však v zájmu demokracie jít měli.

Přiznám se, že jsem na veřejné slyšení o násilí v médiích původně nechtěl jít, protože argumenty, které zde zazněly, už zazněly vícekrát a všechno co bylo řečeno, už řečeno bylo. My, jak tady všichni sedíme, jsme se doposud nezměnili a ani nezměníme. Přiznám se, že jsem byl překvapen, když přítomný psycholog, místo toho, aby řekl, kde je hranice mezi normalitou a nenormalitou, čte seznam etických pravidel. Přiznám se, že jsem byl překvapen, když přítomní mediální odborníci zde podávali výčet, kolika tisíci nebo statisíci dolarů sponzoruje v médiích ten či onen toho či onoho. Místo toho, aby řekli, v čem tkví odpovědnost novinářů. Přiznám se, že jsem byl překvapen, že zde nezazněl dosud jediný názor sociologa.

Společnost BBC přijala kontroverzní rozhodnutí ochraňovat své novináře ozbrojenými strážemi, pokud bude rozhodnuto, že místo, z něhož vysílají, je nebezpečné. Méně než 48 hodin po útoku na dva novináře z BBC v Saúdské Arábii, kdy byl jeden z nich usmrcen a druhý vážně zraněn, oznámila BBC že změnila svou praxi v tomto ohledu a bude tváří v tvář zvýšenému nebezpečí své novináře ochraňovat. O použití ozbrojených stráží pro novináře bude vždy jednotlivě rozhodovat šéf zpravodajství Richard Sambrook. Ozbrojení strážci, doprovázející novináře z BBC, budou však své zbraně ukrývat.

Mnoho zahraničních korespondentů je přesvědčeno, že užívání ozbrojené ostrahy na ochranu novinářů rozmlžuje hranici mezi nezávislým pozorovatelem a účastníkem ozbrojeného konfliktu. Varují, že ozbrojená ostrana novinářů v krizových oblastech může vést k zvýšení počtu útoků na novináře.

Čelný britský zahraniční reportér John Simpson se v minulosti opakovaně vyjádřil, že nesouhlasí s ozbrojenou ostrahou novinářů, avšak nynější rozhodnutí BBC nekomentoval.

Americká média jako CNN a Fox News používají pravidelně ozbrojené ochrany pro své reportéry a při jednom incidentu v Iráku ozbrojený strážce pro CNN opětoval palbu, když se štáb kameramana, s nímž cestoval stal terčem střelby.

Rozhodnutí BBC začít používat pro své reportéry ozbrojenou ostrahu zřejmě povede k tomu, že totéž rozhodnutí přijmou i jiné britské mediální organizace, míní list Guardian.

V květnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 3370,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Přitom čtenost Britských listů rapidně roste.

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček stále ještě (zadarmo) postupně zprovozňuje četné dosud nefunkční části časopisu, po lednové havárii serveru.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Když jsem si povzdechoval nad tím, že ani česká sekce BBC nějak valně nesečítá dvě čísla, ještě jsem neměl v rukou voličské lístky. Podle výchozích upozornění lístků mělo být 32, jako běžných karet. Také tímto číslem soubor končí. Od samého začátku rozesílání voličských lístků byly stížnosti buďto na neregulérní jejich tisk nebo na rozesílání neúplných souborů. Zjistil jsem, že v doručené obálce jeden lístek s číslem mezi dvacítkou a třicítkou v souboru voličských lístků chybí. A byl jsem najednou "doma" s těmi počty v BBC! Jen se domýšlím --- nejsa automaticky nutně stoupencem kandidátky XX --- jaký asi důvod byl k tomu, že zmíněné číslo je mimo "hru". Stačí to?

Milý pane Hanke, při čtení vašeho článku jse se musel na některých místech pousmát, s některými souhlasit, ale některé výroky ve mně vyvolaly pocit, že i vy jste trochu povrchní, ač právě povrchnost se snažíte pranýřovat, píše Tomáš Gal ze Švýcarska.

Keď ruský prezident Boris Jeľcin zaviedol pred desiatimi rokmi podľa amerického vzoru prednášanie výročných správ o stave Ruskej federácie, považovali to Rusi za zbytočnú propagandistickú šarádu. V tohtoročnej správe prezidenta Putina však rozpoznávajú prvky realizmu. Májový prejav Vladimíra Putina o stave Ruskej federácie sa niesol v prevažne optimistickom duchu a predostrel smelé ambície.

Ke zprávě Výboru OSN proti mučení, která kritizovala Českou republiku ZDE, vysílala česká sekce BBC tento interview Václava Moravce s Janem Jařabem, vládním zmocněncem pro lidská práva, ZDE. Moravcův rozhovor je bohužel velmi měkký. Posluchač či čtenář se z něho v podstatě vůbec nedozví, co vlastně Výbor OSN proti mučení v České republice kritizuje (jde o celou řadu velmi závažných věcí, jako je např. věznění nezletilých osob společně s dospělými, anebo zadržování dětí ve vazebních střediscích pro přistěhovalce, bezdůvodné věznění přistěhovalců, kteří se ničeho nedopustili, až po dobu půl roku!, násilí ve vězeních mezi vězni, nutnost, aby si vězni částečně sami hradili věznění, skutečnost, že policie řádně nevyšetřuje případy násilí, neexistuje nezávislá instituce, která by to činila, atd.)

Moravec měl tyto body Jařabovi předkládat jeden po druhém, ráz na ráz. Vzhledem k tomu, že to neudělal, stal se odvysílaný rozhovor jen příležitostí pro Jana Jařaba, aby nehorázně mlžil a kazil si svou kdysi dobrou pověst. Výsledek: Lidové noviny napsaly: "Jařab pochválil policii". Je však vládní zmocněnec pro lidská práva skutečně od toho, aby chválil policii? Pokud to činí, vyvolává to podezření, že politické dohody a kompromisy jsou pro, něho, pro vládního zmocněnce pro lidská práva! zřejmě důležitější než obrana bezbranných a bezmocných lidí. Tato obrana ovšem má být náplní jeho práce, nikoliv chvála policie. (Neměl by se pan Jařab rovnou přestěhovat na ministerstvo vnitra?) Srovnání zprávy Výboru OSN proti mučení ZDE a Jařabových výmluv v Moravcově rozhovoru ZDE působí veskrze otřesně. Ukazuje to, co se může stát, když se člověk, který to původně se svým posláním myslel dobře, pevně včlení do vládních struktur...

Myslím na ty lidi v těch věznicích a na ty půl roku vězněné děti v těch vazebních střediscích pro přistěhovalce, pane vládní zmocněnče...

Je to už strašně dávno. Bylo po válce. Šel s Clementisem, kterého jsem znal. Jeho ne. Uctivě jsem pozdravil, možná jsem i o krok poodstoupil. Vlado Clementis byl skoro domácí, Laco Novomeský spíš mýtická postava. Nejen z vyprávění starších, ale i proto, že jako povereník pro kulturu měl odvahu... Jednou jsem mu to připomněl: "Vzpomněl jste Talicha," řekl mi. "Asi jsem rozuměl jeho významu pro národní kulturu líp, než by mohl dobrý politický profesionál. A jak jsme na tom vydělali, jak Talich pomohl slovenskému hudebnímu životu. Co se mi také později navyčítali, že v Bratislavě našel útočiště profesor Bohumil Němec. Jenže pro mě to nebyl Benešův odpůrce zprava, ale člověk, který velice pokrokově chápe svou botaniku a bylo mi docela lhostejné, že se kdysi dál politicky využít.

Rok 1989 bude v čínskych dejinách navždy spojený s mimoriadne brutálnym potlačením študentskej demonštrácie na ústrednom námestí čínskeho hlavného mesta. Ak sa aj v dejinách podobná brutalita uplatnila, používali ju buď okupanti alebo kolonizátori. V dnešnej dobe je už prakticky nemožné zabrániť tomu, aby sa obyvateľstvo nejakej krajiny dozvedalo o dianí vo svete. Jedinou výnimkou je azda severná Kórea. Číňania sa dozvedali o dianí vo východnej Európe. Medzi tamojšími študentmi sa začali formulovať požiadavky, aby sa Čína otvorila svetu a aby sa odstránila cenzúra a zaviedla sloboda slova.

Aj v čase vážnych ekonomických problémov súkromné firmy uprednostňujú najvyšších manažérov pred radovými zamestnancami. Podľa americkej organizácie Corporate Library neustále rastú odmeny šéfov firiem, hoci podniky musia prepúšťať, oslabujú sociálne výhody zamestnancom a výraznie brzdia ich mzdový rast. Kapitalistický štát nedokáže takéto nespravodlivé rozdelenie ziskov firiem žiadnym spôsobom ovplyvniť. Výsledkom je potom to, čo poznáme aj zo Slovenska: po krachujúcich firmách ostávajú chudobné rodiny nezamestnaných pracujúcich a bohaté rodiny bývalých top-manažérov.

V posledních měsících se na české politické scéně opět poněkud více hovoří o drogách. V tomto "oboru" se totiž od začátku roku odehrálo leccos zajímavého. Z Thajska se vrátili čeští občané odsouzení tam za držení drog ke dlouholetým nesmyslným trestům. Dále byla zveřejněna statistika ukazující vývoj spotřeby drog v minulých letech, která prokázala výrazný pokles spotřeby tvrdých drog.

A asi relativně nejvíce rozvířila vody KDU-ČSL, která se navzdory těmto pozitivně vyznívajícím číslům snaží svým novým programem iniciovat daleko tvrdší, represivnější postup vůči uživatelům drog, než jaký je nyní praktikován. Dokonce již v tomto směru zahájila jednání na vládní úrovni. Potvrdila tím známý fakt, že fenomén drog je oblíbeným a osvědčeným tématem zejména pro populistické, konzervativní vlády a politiky -- "vymítače ďáblů a zel", kteří honí volební hlasy pranýřováním různých problémů, "neřestí" a "hříchů" ve společnosti.

Od 7. dubna do 11. července letošního roku máme možnost v pražském Obecním domě shlédnout výstavu jednoho z nejslavnějších a lze říci i průkopnických válečných fotografů 20. století. Fotografa, jehož jméno je nejčastěji spojováno s autentickým zobrazením hrůz války - a to přesto, že se Robert Capa na svých fotografiích vyhýbal zachycování válkou znetvořených těl nevinných obětí. Právě naopak, hrůznost všech válečných konfliktů, kterých se zúčastnil jako fotoreportér, se snažil ukázat prostřednictvím fotografování lidí, kteří sice nejsou zvnějšku nijak viditelně znetvořeni, ale jejich tváře a oči prozrazují hlubokou míru poranění duše a vypjatou emoční zátěž, jež byli v průběhu války vystaveni.

Ronald Reagan měl ve zvyku se vychloubat: "V Americe je ráno." Na základě tohoto výroku zvítězil drtivou většinou dvakrát ve volbách, navzdory obrovskému federálnímu deficitu a navzdory tomu, že USA byly v důsledku teroristických útoků donuceny opustit Libanon, navzdory chybám, které byly důsledkem sebeklamu, a navzdory různým mazaným trikům, včetně podpory pro hnutí, jemuž dnes říkáme islámský terorismus.

Shrnujeme názory Michaela Whita, který Reagana dobře znal, když působil čtyři roky v Reaganově Americe jako reportér listu Guardian.

Za úspěchem Reaganových osmi let stál James Baker, brilantní politický manažer a kamarád viceprezidenta George Bushe, který se stal šéfem štábu, když všechno začala ohrožovat krize nekompetentnosti. James Baker III. byl po určitou dobu nejlepším prezidentem, kterého Amerika nikdy neměla. Vládl, zatímco Ronnie nahoře v Bílém domě podřimoval anebo se díval na televizi. V Bakerovi měl prostě obrovské štěstí, argumentuje Peter Preston v deníku Guardian.

Dnes - 7. 6. 2004 - JUDr.Paška odročil soudní proces proti mé osobě a proti PhDr. Železnému ve věci dovozu obrazů do ČR. Jako důvod uvedl, že neví, zda-li mně bylo doručeno oznámení o tomto procesu.

Protože je evidentně důvod odložení je v zájmu mého spoluobžalovaného - který arogantně tvrdí, že každý můj důkaz je padělek - chci BL požádat o předložení svého prohlášení ze dne 4. února 2004 - které na svých stránkách zveřejnily. V tomto prohlášení beru na vědomí chystané soudní líčení. Nebo je to také padělek? Soud má nejen moji adresu, ale i telefon a e-mail. Veškerá tvrzení PhDr. Železného o "nových důkazech" jsou smyšlenkou - tak jako v minulosti mnohokráte dokázal. Celou záležitost budu konzultovat se svým právním zástupcem a svém dalším postupu budu informovat.

[V Čechách] se život vodvíjí jako atentát na Heydricha v podání dětskýho loutkovýho divadla."

Emil Hakl: O rodičích a dětech, Argo 2002, ISBN 80-7203-450-2, 144 str., 189 Kč

Emil Hakl, O létajících objektech, Argo 2002, ISBN 80-7203-576-2, 191 str. 259 Kč

Zdá se mi, že je Emil Hakl jedním z nejzajímavějších českých prozaiků dneška. I když je jeho výpověď o skutečnosti pevně zakotvena v jeho české zkušenosti, jeho próza je, zdá se mi, taková, že by ji se zájmem četli i zahraniční čtenáři. Týká se totiž zásadních témat, která jsou důležitá pro každého.

V neděli večer jsem se vlivem konjunkce nezajímavých okolností ocitl na křižovatce Vinohradské a Jičínské. Stál jsem a pozoroval z podhledu obrovité hranaté UFO, které tu před krátkým časem přistálo pod názvem Palác Flóra. Zakouřenou oblohu nad jeho střechou prořezával kolmo do výšky tenký bílý paprsek. Ačkoliv bylo deset pryč, uvnitř to žilo. Po eskalátorech plynuly živě gestikulující figurky. Řvaly tam obchody. Hučely kavárny. Zívaly mlaďounké prodavačky, chycené na inzerát do pasti. Stovky kusadel tam zpracovávaly saláty, brambůrky, chlebíčky, rtěnkou obarvená makadla srkala špagety, polámané chelicery starých fotrů drtily kuřecí řízky. Před vchodem bublal mezi hromadami černých mramorových desek nedostavěný vodotrysk.

Ukázka z nové knihy Emila Hakla O létajících objektech, Argo, Praha, 2004

Láska nebeská v písni dokáže dojmout i zatvrzelá srdce, ale jen někdy. Svět kolem nás upadl v nelásku. Armády lačnících po cizím se předhánějí v krutostech a slova miluji tě slýcháváme do omrzení v televizních filmech druhé i třetí kategorie, i ve filmech kvalitních. Mimo celuloidový pásek ovšem nepanuje století milování, nepanovalo ani to předešlé. V bolestech a lásce rodí ženy - matky děti, iluze o jejich genialitě a kráse z nich nedokáže vyrvat ani reálná pravda, že z nemluvněte vyrostl galaktický mizera.

Témata válka a nový světový řád či demokracie a bezpečnost pronikla do mnoha současných diskusí a polemik, které dokládají, že naše už beztak skromné naděje vkládané do pozitivního vývoje nejsou příliš podložené. Problém vztahu mezi dějinami a progresem se z této perspektivy stává dalším tématem, jež zaměstnává naši pozornost. Právě tyto otázky byly probírány na mezinárodní konferenci "Philosophy and Social Science", jež se minulý týden po dobu pěti dnů v Praze konala již podvanácté.

V posledním vydání magazínu MF DNES vyšel článek Milana Vodičky, věnující se americkému filmaři Michaelu Moorovi. Článek, který sám příliš nevyniká snahou o nestrannost, se řadí mezi ty, jež Moora obviňují z manipulace. "Ukazuje svět ne takový, jaký je, ale takový, jak jej vidí on sám," píše Vodička o prominentním "antibushovci".

Stále slyším až příliš často nářky na právo. Je to náš právní řád, který nechrání naše hodnoty a zájmy a který svou složitostí a neprůrazností nahrává těm, kdož jej nerespektují a zneužívají. Ale není to tak trochu jalový pohled na naši vlastní neschopnost s právem zacházet?

Předvečer vstupu České republiky do Evropské unie je vítanou příležitostí rekapitulovat, co se za posledních dvanáct let stalo nejen u nás, ale i v celé střední a východní Evropě. Nikoli snad jen proto, abychom přispívali k váhavému a opatrnému politickému diskursu, který až na výjimky probíhá v těchto zemích jakoby s obavami, aby někdo nepřišel na to, kdo vlastně do té EU vstupuje, a zda nedojde k překvapení, až se staří, starší a noví členové tohoto evropského sdružení začnou setkávat i mimo bruselské vyjednávací kanceláře. Budou totiž muset i naši minulost začít reflektovat společně a stejně tak my s nimi tu jejich, k čemuž máme dosud ještě méně odvahy než k pohledu na sebe samé. Ale jistě patří k dobrému vychování začít nejdříve u sebe, a potom se teprve věnovat těm druhým.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.