|
9. 6. 2004
Povrchní Hynek Hanke: lidé, kterými pohrdá, obdivují přírodu jinakReakce na článek Škoda, že není komu vyprávět o neutrinech ... Milý pane Hanke, při čtení vašeho článku jse se musel na některých místech pousmát, s některými souhlasit, ale některé výroky ve mně vyvolaly pocit, že i vy jste trochu povrchní, ač právě povrchnost se snažíte pranýřovat, píše Tomáš Gal ze Švýcarska. |
|
Nevím, co vás zajímá víc, místa, kde jsem se pousmál, nebo místa, která mě iritovala? Začnu tedy zde. Z věty:
Rád se procházím po lese, obdivuji stromy, květiny, oblohu. Spousta lidí si myslí, že mají rádi přírodu. Jak je takový obdiv povrchní a omezený! To si vážně ti lidé myslí, že příroda je jen tohle? Co je suchého a nudného na struktuře atomu? Co je suchého a nudného na fraktální povaze stromu? Počet okvětních lístků na té květině je Fibonacciho číslo! Mám rád stromy a květiny, ale dokážu na nich najít daleko víc krásných věcí než takoví ti rádobyturisti, kteří nechtějí o vědě ani slyšet.
Čiší z toho pohrdání a netolerance. Je mnoho lidí kolem Vás, kteří neměli stejné výchozí podmínky k poznávání okolního světa, jako vy. Řeknu to přímo: neměli to štěstí, jako vy. Neměli příležitost studovat na gymnáziu, slovo neutrino nikdy neslyšeli, natož pak pojem "fraktální povaha stromů"! Je mnoho lidí, kteří stráví mnoho a mnoho času opatřováním prostředků na to, aby svým dětem umožnili studium přírodních věd, třeba fyziky nebo astronomie. Lidé, které jste označkoval jako povrchní, omezené a jako rádobyturisty -- financují ve formě daní university, urychlovače částic, detektory neutrin a gama částic, teleskopů, atomových bomb... Tvrdíte, že dokážete na stromech a květinách najít daleko víc krásných věcí než takoví radobyturisti... Zkuste se někdy víc zajímat o to, co vlastně tito lidé vidí, jak přírodu okolo sebe vnímají, co pociťují. Na to ještě detektor neexistuje a proto nemůžete tvrdit, že něco vidíte a vnímáte líp, než druzí. Je to despekt a povýšenost Přibližně 3 miliardy obyvatel naší planety nemá přístup k nezávadné pitné vodě. Celosvětově čerpá přibližně 1,4 miliardy lidí této planety vodu ze závadných a znečištěných jezer, řek a kaluží. Ročně umírá 15 až 20 milionů dětí na následky požití znečištěné vody. V roce 2025 bude pčibližně 50 zemí takřka bez vody. Spotřeba vody průměrného američana se pohybuje kolem 5000 litrů, denně. V Africe a Asii je to průměrně 200 litrů. Koho to zajímá? Zkuste těmto ignorantům vysvětlit třeba jaký je princip funkce fotonásobičů, nebo co to je Čerevenkovo záření. (Správněji Čerenkovo záření). Mimochodem, detektor Kamioka je vlastně mimo jiné vodní nádrž obsahující 47,5 milionů litrů vody. Nádrž vody velikosti katedrály je uložena 1600 metrů pod zemí. Ta legrace stála 100 milionů US dolarů. Kolik odsolovacích zařízení na mořskou vodu by se za ty peníze dalo pořídit? Koho to zajímá... Mimochodem, zařízní v Kamioce bylo takřka kompletně zničeno v listopadu 2001 implozí jednoho z 11.242 detektorů uložených v nádrži, Tato imploze vyvolala řetězovou reakci a další tisíce detektorů byly zničeny. Náklady na znovuuvedeníí do provozu se pohybují kolem 35 milionů dolarů. ZDE. <úp> Nemám nic proti výzkumu na poli elementárních částic, sám se o tento obor (a i květiny v přírodě) eminentně zajímám. Je to jen otázka stanovení priorit a schopnosti, dívat se na svět, přírodu a i lidi z vyšší perspektivy. A ještě maličkost. Ptejte se, ptejte se, ptejte se! Nenechte si lít do hlavy hlouposti. Ptejte se, co učitel, profesor atd. myslel tím, co právě přednesl. Ptejte se lidí, PROČ je nezajímá fyzika. V tom slově PROČ však nesmí být obsažena výčitka, nýbrž opravdový zájem. Ptejte se dívek čtoucích článek o čemkoliv, čemu že se pousmály... |
