Po určitém množství váhavých či nerozhodných výroků z kruhů britské vlády, vyvolané minulý týden bulvárním anglickým tiskem, se v pondělí vyjádřil britský ministr vnitra David Blunkett zcela jasně, že Velká Británie přivítá od 1. května 2003 středoevropské občany, kteří tam budou chtít pracovat. Britská vláda však přijme opatření, jímž zamezí, aby měli příchozí ze středovýchodní Evropy brzo nárok na sociální podporu v nezaměstnanosti. Rozporné výroky z minulého týdne byly zjevně důsledkem zmatků mezi britským ministerstvem vnitra a sociálních věcí, které nejsou na rozšíření EU připraveny a nezkoordinovaly svou politiku.

Ministr vnitra Blunkett konstatoval, že se připravuje kampaň, v jejímž rámci budou verbováni přistěhovalci ze středovýchodní Evropy do Skotska, do Londýna a do jihovýchodní Anglie. Británie má totiž v současném hospodářském "rozvětu" podle Blunketta vážný nedostatek pracovních sil:

Před půl druhým rokem jsem byla na návštěvě ve Vratislavi, píše komentátorka Libby Purvesová v úterním vydání deníku Times, a napsala jsem tehdy, jak mě překvapila nová generace mladých lidí z bývalých komunistických zemí, cestujících s ruksaky, kteří konečně mají svobodu cestovat, ale jsou ve srovnání s našimi vlastními mladými lidmi chudí jak kostelní myš. Tehdy jsem, píše autorka, na základě čerstvé zkušenosti z polských kaváren napsala: "Upřímně řečeno, západoevropské střední vrstvy nebudou ani tušit, co se jim stalo. Tam za bývalou železnou oponou je totiž obrovský rezervoár šťastných a spokojených, optimistických mladých lidí, jimž je něco nad dvacet, mají seriózní vzdělání, umějí několik jazyků a také vynikajícím způsobem anglicky, mají pozoruhodnou pracovní etiku a nesmírně skromné očekávání, co se příjmů a ubytování týče, vzhledem k tomu, že po celý život žili s celou rodinou v dělnických bytech v paneláku. Tato konkurence nesmírně prospěje našim vlastním dětem." - No a teď je to téměř tady:

John Humphrys, šedesátiletý hlavní moderátor ranního rozhlasového publicistického pořadu BBC "Today", který ve vysílání pravidelně svádí dramatické slovní souboje s politiky, vyjádřil nyní po určité pauze (vyvolané prý jeho rozhořčením) v obsáhlém rozhovoru časopisu Radio Times názory týkající se krize v BBC kolem Huttonovy zprávy. V přímém rozporu s postoji nynějšího prozatímníhop generálního ředitele BBC Marka Byforda zdůrazňuje Humphries, že BBC má přinášet svým divákům a posluchačům exkluzivní zpravodajství, informace, které neslyšeli jinde. Humphrysova energická obrana veřejnoprávní novinářské práce by měla být inspirací každému novináři:

Pilot společnosti American Airlines vyvolal u cestujících v letadle, letícím z Los Angeles do New Yorku, v pátek zděšení, když je požádal, aby se křesťané mezi nimi identifikovali zvednutím ruky. Pak řekl, že nekřesťané jsou "šílení" a doporučil jim, aby se během letu poradili s křesťany o své víře. Řekl cestujícím: "Můžete si tuto cestu zhodnotit: anebo si můžete jen tak sednout, číst si knihu nebo se dívat na film."

Cestující byli tak zděšeni, že se někteří z nich pokusili zavolat příbuzným prostřednictvím mobilních telefonů.

Společnost American Airlines oznámila, že se případ vyšetřuje.

Na desátém výročí existence nejsledovanější televize v ČR je snad nejpozoruhodnější to, jak dotyčná stanice uměla přesvědčit své diváky, že to jsou oni, kdo má co oslavovat a kdo má dostávat dárky, spoustu dárků. Diváci tak poslušně naklusali k obrazovkám, aby si vychutnali nadílku, o níž se už předem vědělo, že bude naprosto báječná. Jako kvočna ke svým kuřátkům chová se totiž televize Nova k "obyčejným lidem", kterých si váží natolik, že žádná společenská událost hodná toho jména (to jest: zveřejněná v Televizních novinách) se neobejde bez "názoru" člověka z ulice.

Nevyžádaná reklamní korespondence je poněkud eufemistický název pro spam. Někdy jde o podvodné jednání ze strany jeho šiřitelů. Nabízejí modré z nebe, nekonečný penis, prodloužený orgasmus nebo opačné pořadí super požitků. Občas přijde nabídka na obdobně "nekonečnou" tiskárnu.

"Rád bych se vyjádřil k té části článku předsedy SZ Jana Beránka, kde hovoří o Nadaci Heinricha Bölla a uvádí, ze citace Milana Horáčka možná není pravdivá, " píše Britským listům Pavel Pečínka a přidává na důkaz svého tvrzení faksimile dopisu Milana Horáčka. Vzhledem k závažnosti mnoha slov, vyřčených v dopise, jsme požádali Milana Horáčka o vyjádření a potvrzení autentičnosti faksimile dokumentu. Horáček potvrdil Britským listům, že rozeslal tento dopis na padesát adres vedení Zelených v Německu a Evropě, odtud se rozšířil mezi Zelené v okolních zemích. Jednalo se podle něj o hodnotící zprávu, doprovozenou přílohami - 33 prohřešky proti dobrým mravům i stanovám strany. Bez těchto 33 důvodů, proč nevolit stranu Zelených a Jana Beránka do Evropského parlamentu, by byla Horáčkova hodnotící zpráva pro nezasvěceného čtenáře nepříliš srozumitelná.

Aniž jsme o to příliš stáli, dozvěděli jsme se nepříliš stravitelné podrobnosti ze zákulisí strany Zelených. A aniž jsme o to stáli, nezbývá, než dát Pečínkovi zapravdu a pohřbít zas jednu iluzi. A aniž bychom o to stáli, ukazuje se, že rozklad strany Zelených probíhá minimálně od konce listopadu minulého roku, kdy v ní vzniklo jakési hnízdo odporu proti Beránkovým podivným metodám politické práce. Dnes už o nich ví půl zelené Evropy.

Aurelius Augustinus kdysi považoval paměť za výsledek působení věcí na ducha a za nástroj vnímání času; věk masových médií a kosmického výzkumu však přinesl převrat v podobě paměti tvarové. Součásti vyrobené ze speciální slitiny si po zahřátí na patřičnou teplotu "vzpomenou" na formu, již zaujímaly dříve. "Reakcionář" Augustinus se ještě naivně domníval, že paměť slouží duchu sledujícímu změnu. V našem "pokrokovém" věku jsme ducha nahradili aparáty a paměť konzervuje opakování téhož...

V článku Jana Beránka "Zelení jsou v pořádku, problém má Pečínka", je předchozí výpověď Pavla Pečínky o dění ve Straně zelených nazvána "snůškou nesmyslů".

Počet signatářů tohoto prohlášení k 5. únoru 2004 je 54. Jsou z 29 základních organizací a z dvanácti organizací krajských: Ústí na Labem 14, Praha 12, Jihomoravský 8 (všechno jsou to brněnské ZO), Středočeský 4, Pardubický, Karlovarský a Jihočeský po třech, Zlínský a Vysočinský kraj jsou po dvou signatářích, po jednom jsou z Plzeňského, Olomouckého a z Moravskoslezského kraje.

NEC uvolnil 3. 2. 2004 pro distribuci na čínském trhu "cameraphone" velikosti kreditní karty, o němž tvrdí, že je"nejmenší a nejštíhlejší mobilní telefon na světě". Při rozměrech 8,5 x 5,4 x 0,7cm a váze 70g má nejspíše pravdu. Telefon má 1,8" barevný LCD displej o rozlišení 120 x 160 pixlů a 0,3 Mpix digitální fotoaparát, 40-hlasový polyfonický systém pro vyzváněcí melodie, a je přizpůsoben pro GSM i GPRS. Využití této technologie má být také pro PDA, mobilní terminály a microPC.

Barevné tiskárny už jsou běžnou součástí jakékoliv kanceláře, nejbližší budoucnost umožní i trojrozměrný tisk. Trojrozměrné tiskárny používají lasery s vysokou intenzitou, které vytvrzují extrémně tenké vrstvy plastu, kapaliny nebo roztaví a odpaří kov nebo nanese práškový plast. Vytvoří tak nejen razítko či plstickou mapu, ale může být použita v průmyslu pro rychlý prototyping a kusovou výrobu on demand. Lasery jsou nicméně relativně drahé součástky. Výzkumníci z univerzity jižní Kalifornii vyrobili ale tiskárnu, která vytváří trojrozměrné objekty bez použití laseru.

Místo toho, aby používala laserový paprsek selektivně tavící či odpařující materiál, nová tiskárna použitím metody inkjetových trysek napéká práškové materiály do vrstev, vymezených nespékavým materiálem. Prototypová 3D tiskárna vytváří nyní formy o hloubce jedné vrstvy jeden milimetr. Každá vrstva může být dokončena v přibližně za 15 sekund. Prototyp je přesný na dvě desetiny milimetru. Jednou z užitečných aplikací tiskárny může být i tisk slepeckých knih.

Multimediální grafické technologie jsou připraveny ovlivnit sektor mobilních telefonů a PDA trh. NVIDIA Corporation oznámila 12. 1., že Mitsubishi Electric včlenil technologii NVIDIA GoForce 2100 do svého posledního "i-mode" mobilního telefonu M341i.

Británie pomáhala před útokem na Irák Spojeným státům při tajné a potenciálně ilegální špionážní operaci proti členům Rady bezpečnosti OSN. Informaci přinesl nedělní týdeník Observer, ZDE.

Tajné memorandum, žádající , aby britské odposlouchávací středisko GCHQ pomohlo v této věci Američanům, je ZDE

Bývalý hlavní inspektor OSN Hans Blix konstatoval, že účelem tvrzení, že Saddám má možnost zaútočit zbraněmi hromadného ničení do 45 minut, včleněného do oficiální britské vládní zprávy o Iráku ze září 2002, skutečně bylo zdramatizovat výzvědné informace. Blix vyjádřil pochybnosti o tom, jak byly využívány výzvědné zdroje ohledně údajných iráckých zbraní hromadného ničení před tím, než byla vyhlášena válka. Vzhledem k tomu, že nebyly zveřejněny podrobnosti o tvrzení o Saddámově údajné možnosti zaútočit do 45 minut, došlo opravdu ke "zdramatizování" výzvědných informací, řekl Blix.

Hans Blix dále uvedl, že výzvědné služby selhaly, protože se příliš spoléhaly na informace od iráckých emigrantů. Podle Blixe selhali i čelní političtí představitelé. Tony Blair a George Bush záměrně nepodváděli, konstatoval Blix, ale zdramatizovali výzvědné informace asi tak, jak se snaží prodejci zboží zveličit význam toho, co prodávají.

Předsedkyně britské Horní sněmovny baronka Amosová na Blixovy výroky reagovala konstatováním, že jasně vyplývá z Huttonovy zprávy, že vláda důkazy nezdramatizovala. Amosová dodala, že veřejnost už má podle ní "plné zuby" otázky iráckých zbraní hromadného ničení a chce se už zabývat něčím jiným.

Avšak bývalý britský ministr zahraničních věcí Robin Cook také kritizoval výzvědné služby. Zdůraznil, že členové britského Spojeného výboru pro rozvědku, který je podřízen britskému premiérovi, by měli rezignovat za to, že Blaira neinformovali, že tvrzení o možném Saddámově chemickém či biologickém útoku do 45 minut se týká jen bitevních a nikoliv dalekonosných zbraní.

Filip Rožánek publikoval na serveru Česká média "Nedělní rozhovor" s Janem Čulíkem o důvěryhodnosti BBC, koncesionářských poplatcích a o kvalitě tuzemských médií", ZDE

Překvapilo a znechutilo mě rozhodnutí ředitele České televize Janečka, který se omluvil za reportáže pořadu Klekánice mocnému monopolu s hazardem - firmě SAZKA. Pokud by se takto ředitel Janeček chtěl chovat ve všech případech, musela by ČT buď zrušit své zpravodajství i aktuální publicistiku, nebo naopak znásobit prostor pro toto vysílání, aby Janeček měl dost prostoru pro omluvy stovkám subjektům, cítících se dotčených vysíláním ČT. Pozoruhodné v tomto kontextu je, že v jiných reportážích ČT velmi pravděpodobně lhala, aniž by to ředitele Janečka valně vzrušilo.

V londýnské vládní čtvrti, ve Westminsteru, se nyní běžně hovoří o tom, že kontroverze ohledně Saddámových neexistujících zbraní hromadného ničení dříve nebo později přiměje Tonyho Blaira k rezignaci. Kéž by šlo jen o tak málo, argumentoval v neděli konzervativní týdeník Sunday Telegraph. Toto dlouhotrvající fiasco totiž pomalu, ale jistě ochromuje britskou angažovanost ve válce proti terorismu a odvrací pozornost od globálního konfliktu k frašce v britské vládě.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Po havárii serveru Britských listů v první polovině ledna 2004 zareagovali čtenáři velmi rychle na náš apel o finanční pomoc na koupi nového serveru. Za leden 2004 celkově přispěli čtenáři částkou 139 691,65 Kč. Za finanční pomoc upřímně děkujeme. Pořídili jsme nový server a nyní ho postupně zprovozňujeme. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte úplně přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.