I v Británii samozřejmě existují muzea udělaná pitomě. Jedním z nich je glasgowská The Burrell Collection. William Burrell, který svou sbírku městu Glasgow daroval v roce 1944, byl sbírací maniak. Sbíral cokoliv ho napadlo. Glasgow, které si s darovaným skladištěm drahocenností nevědělo rady, pro něj po čase postavilo opuštěnou budovu v parku daleko od centra a vystavilo ho tam.

V Burrell Collection najdete mimo jiné ohromnou římskou mramorovou vázu, Rodinovy sochy, umění starého Egypta, antické fresky, čínské umění, impresionistické obrazy, gotické obrazy, islámské umění, chladné anglické zbraně, brnění, sbírku gobelínů, barokní malby, portál ze zbořeného kostela, broušené sklo, malované sklo a výšivky. Každá z vystavených věcí by si zasloužila vlastní muzeum, ale všechny dohromady působí dojmem mírně výstřední půdy sídla excentrikova. Excentrik je jiný název pro blázna.

Přesto vás ale Burrell Collection něčemu naučí. Po hodině zoufalého bloudění hangárem, při které netušíte, co si se vším tím harampádím počít, vám dojde, že prostě ne všechna muzea se dají vnímat jako celek. Kdykoliv se od té chvíle zastavíte před nějakým exponátem, dosadíte si k němu kontext sami. K antické váze z Pompejí si představíte celou římskou vilu, se všemi sloupořadími, s mramorem a zapadajícím sluncem, které se snáší na impérium. Zdobené brnění kolem vás vyvolá středověkou bitvu s lukostřelci, těžkooděnci a koňmi krvácejícími na barevné zástavy. Barokní malba se stane částí oltáře v přezdobeném chrámu s kopulí, v níž se odráží melodie varhan. Místo jednoho muzea si jich v hlavě vytvoříte desítky, pro každý předmět jedno. Jediná stříbrná lžička ve vás vykouzlí obraz noblesní jídelny, stačí, když máte dost fantazie.

Vytvářet si v hlavě muzea samozřejmě nemusíte jenom v muzeu. Kdekoliv a kdykoliv je spousta věcí, ke kterým si můžete vymyslet celý kontext a vůbec ne jenom jeden. Kolem gotického brnění si můžete v hlavě stvořit bitvu nebo turnaj nebo hrad. Nebo všechno postupně. Ve špatném muzeu budete ale vlastní kontextovou tvořivost potřebovat nespíš, protože předměty tu k sobě často nepatří, křičí na sebe a hádají se, který je důležitější. Vyrábět v sobě kontexty je příjemné, roztomilé, ale trochu náročné. Přimlouvám se za to, aby se radši stavělo co nejvíc dobrých muzeí ve skutečnosti.