9. 2. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
9. 2. 2004

BUDOUCNOST MÉDIÍ

Dívka jménem Hertz

Uvidíte-li její jiskřící modré oči, tenké oční řasy a rezervovaný úsměv, nenechte se okouzlit. Hertz je centrem pozornosti, kdekoli se vyskytne. Jestliže budete mít štěstí se s ní seznámit, pokuste se ignorovat spleť drátů trčící zpoza její tváře. Jestliže s ní budete mluvit, musíte mluvit pomalu a hlasitě. A nic, co jí říkáte, pro ni není urážlivé, i když se na vás dívá nepřítomně a opakovaně se ptá: ''Co jste to říkal?''

Hertz není doopravdy "ona", ale spíše "to". Je to v reálném čase animovaná hlava robota s lidskou tváří, vyvíjená po devět měsíců ''sochařem robotů'', Davidem Hansonem. Čeká podobný vývoj i televizní moderátorky?

Hanson a jiní výrobci robotů věří ideji, že tzv. "sociální roboti" budou jednoho dne plnit paletu různých funkci: učitelka, společnice, ostraha objektu. Ale měli by roboti vypadat jako člověk?

Hanson, který pracoval jako návrhář, sochař a vývojář robotiky pro Walt Disney Imagineering, Universal Studios a MTV, se domnívá, že přesný lidský vzhled je nutný, jestliže lidé mají s roboty komunikovat.

Jako jeho úvodní projekt Hanson vymodeloval Hertz, podobající se obličejem jeho přítelkyni. Obličej má pokrytý špičkovým polymerem, který Hanson vynalezl a nazval "Frubber'' a který se podobá lidské kůži. Tvář je vyplněna malými elektronickými motory, a tak se Hertz může usmívat, mračit nebo vraštit čelo.

Nyní je obličej Hertz připevněn k dřevěné stoličce, jejím "odhmotnělým" mozkem je notebook. Nemá žádné ruce, nohy nebo tělo, ačkoli i to Hanson plánuje. Hertziny oči mají vestavěné videokamery, umožňující hledět na vaši tvář a sledovat vás, pokud se nepohybujete příliš rychle nebo mimo její omezené zorné pole. Toto a limitovaná řečová dovednost jsou limitem rozsahu Hertziných schopností. Přes zárodečný stav práce, Hanson trvá na tom, že jeho dílo k něčemu je. ''Většina lidí, tvořící sociální roboty věří, že jejich lidské tváře nebudou komunikující osoby stressovat a rušit,'' tvrdí Hanson. Většina expertů mu ale odporuje. Citují jeden z principů sociální robotiky, takzvanou teorii ''Uncanny Valley'' (Údolí záhad).

Formuloval ji průkopník japonské robotiky Masahiro Mori, a jde o toto: lidé mají pozitivní psychologickou reakci vůči robotům, kteří vypadají pouze poněkud jako lidé. Ale jestliže robot vypadá až velmi realisticky, ale ne naprosto dokonale přirozeně - má zvláštní úsměv, nebo nemrká, lidé reagují zmateně, namísto toho, aby je takový obličej uklidnil.

''Zažili jsme, že testovaní lidé rychle ztratili původní nedostatek nedůvěry, potřebné k interakci s těmito výtvory, jakmile s nimi začnou navzájem komunikovat po určitou dobu, protože umělá inteligence prozatím není schopná produkovat lidskou úroveň prostředí,'' tvrdí Reid Simmons, výzkumný pracovník Carnegie Mellon University's Robotics Institute. ''Já věřím, že tento problém by byl vyřešen tím, že bychom měli více lidsky vypadajícího robota.''

Vědecko-fantastická literatura má zažité jiné přístupy k robotům . V ''Star Wars' byl blikající, vrčící a pípající R2-D2 byl dostatečně "šrotovitý" stroj , přitom se široký rozsahem lidských citů, včetně strachu a vzrušení. I ve 'Star Trek: Next Generation' byl robot nápadně lidský, ale citově bezradný. A ve filmu z roku 2001 ''Umělá Artificial Intelligence: AI" robotický chlapec David Swinton toužil stát se skutečným člověkem, aby jej jeho lidská matka milovala.

Současní výrobci robotů berou Moriovu teorii v úvahu. Robot firmy Sony QRIO vypadá jako mladý chlapec ve skafandru, ale vědci ze Sony výztvrdí, že nechtěli dělat robota příliš podobného člověku. ''Jestliže je design robota příliš blízký k lidskému tvaru, v jisté chvíli se vám to stane příliš nepříjemné,'' tvrdí Toshitada Doi, představitel Sony's Intelligent Dynamics Research Institute na www stránce SONY.

Kismet, produkt Massachusetts Institute of Technology's Humanoid Robotics Group, má zveličená, ochmýřená obočí, velké modré oči a svislé uši, ale jeho tvář je většinou kov a plast. Vynálezce a spisovatel Ray Kurzweil se domnívá, že Hansonova práce je významná, protože realistické obličejové pohyby budeou hrát důležitou roli v budoucích reakcích lidí na androidy. Nejprve, nicméně, se roboti budou muset stát významně inteligentnější, schopni sledovat výrazy v tvářích lidí, se kterými se setkají. Kurzweil odhaduje, že začneme vidět tuto lidskou úroveň umělé inteligence asi v roce 2030. Věří, že do toho okamžiku méně realistický robot bude více úspěšný.

''Jestliže robot má tvář, která není lidská, pak my jsme ochotni více přijímat ne-lidské chování, stejně jako u zvířat . Pod lidskou tváří očekáváme lidskou inteligenci a její nedostatek u robota vystupuje nápadně do kontrastu, když vypadá nápadně lidsky. Toto vytváří dojem člověka s poškozenou inteligencí, který může působit na někoho rušivě.'' v současnosti Hanson dokončuje semestr a disertační práci na University of Texas-Dallas, a tak se může "vrtat" ve své hračce - Hertz, jejíž vývoj finacoval převážně ze studentských půjček.

Minulé léto Hanson založil společnost Human Emulation Robotics s nadějemi na získání zahraničního kapitálu. ''Toto je pouze první krok,'' říká. ''Hertz sice nyní vypadá jako netvor, protože má oddělenou hlavu. Ale jakmile si na ni dostatečně zvyknete, pak už vám to nevadí. Já jsem nechtěl dokázat, že to přesto neruší sociální interakci, já jsem naopak ukázal, že vás to uchvátí.''

zdroj: Matt Slagle, Associated Press, publikováno v Athens Banner-Herald 7. 2. 2004

Neurálním sítím, Q-learningu a komunikaci s humanoidními roboty se věnuje práce Advances in NeuralInformation Processing Systems No. 4, J.E. Moody, Stephen Jose Hanson and R. P. Lippmann, eds. Morgan Kauffmann Publishers, San Mateo CA, 1992 citující práci Krogh, Anderse, and John Hertz, "A simple Weight Decay Can Improve Generalization" , Niels Bohr Institute, Copenhagen, Denmark, Computer and Information Sciences, Univ. of California Santa Cruz,CA 95064, 1995. či v práci Stephen Jose Hanson, Jack D. Cowan, C. Lee Giles (Eds.): Advances in Neural Information Processing Systems 5, [NIPS Conference, Denver, Colorado, USA, November 30 - December 3, 1992]. Morgan Kaufmann 1993, ISBN 1-55860-274-7 .

Další informace ZDE

                 
Obsah vydání       9. 2. 2004
8. 2. 2004 Británie prováděla špionáž proti spojencům v RB OSN
9. 2. 2004 George Bush hájil útok na Irák jako "válečný prezident"
7. 2. 2004 51% Britů: Blair by měl rezignovat
8. 2. 2004 Hans Blix: Výzvědné informace o Iráku byly zdramatizovány
7. 2. 2004 Je Tony Blair idiot nebo lhář?
9. 2. 2004 O Blairovu budoucnost nejde. Je to daleko závažnější
8. 2. 2004 Intriky a cenzura v BBC?
9. 2. 2004 Napadl sníh, vlaky mají zpoždění: může za to BBC
9. 2. 2004 Omluva ČT za reportáž o SAZCE ano, omluva za lži o Bhópálu ne? Jan  Berger
9. 2. 2004 O cestopisech Štefan  Švec
8. 2. 2004 Nedělní rozhovor o českých médiích, o BBC a o novinářské práci
6. 2. 2004 George Novotny: Lidovky lžou
9. 2. 2004 Politika ČSSD v Právu: "Zvýšení sociálních dávek je jen kompenzace zdražení" Štěpán  Kotrba
9. 2. 2004 Bankrot České republice nehrozí Jan  Hošek
8. 2. 2004 "Kavkazcenter" obviňuje z moskevského atentátu Putina
9. 2. 2004 Poslanec KDU ČSL Jiří Karas nominován na cenu Zlatá slza Grano Salis
9. 2. 2004 Ježíš Kristus feťákem a co s tím má společného Adolf Hitler? Ladislav  Kahoun
9. 2. 2004 O postmodernismu Tomáš  Koloc
9. 2. 2004 Naprostá většina lidí nenávidí spamovou poštu Radek  Mokrý
9. 2. 2004 Skupina JKG jsou nebezpeční neonacisté
9. 2. 2004 Misogynní rezoluce irácké Vládní rady je odsouzena k neúspěchu
9. 2. 2004 Američany jmenovaná Vládní rada ruší práva iráckých žen
6. 2. 2004 Tony Blair "zasáhne proti středoevropským Romům"
9. 2. 2004 Kancelářský dozorce nejlepšího výkonu Štěpán  Kotrba
9. 2. 2004 Dívka jménem Hertz
9. 2. 2004 Reality TV: Nejjasnější obraz, nejčistší zvuk - ale kudy k vám? Štěpán  Kotrba
9. 2. 2004 Televize, která vás pozná Štěpán  Kotrba
7. 2. 2004 Obrázky z Marsu jsou komprimovány novou technologií Štěpán  Kotrba
8. 2. 2004 Dívat se Božíma očima Zdeněk  Bárta
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
4. 2. 2004 Hospodaření OSBL za leden 2004

Digitalizace sdělovacích prostředků RSS 2.0      Historie >
9. 2. 2004 Televize, která vás pozná Štěpán  Kotrba
9. 2. 2004 Reality TV: Nejjasnější obraz, nejčistší zvuk - ale kudy k vám? Štěpán  Kotrba
9. 2. 2004 Kancelářský dozorce nejlepšího výkonu Štěpán  Kotrba
9. 2. 2004 Dívka jménem Hertz   
7. 2. 2004 Obrázky z Marsu jsou komprimovány novou technologií Štěpán  Kotrba
6. 2. 2004 ČT i digitalizace ve Sněmovně Zdeněk  Duspiva
6. 2. 2004 Rozšíření programové nabídky a vylepšená televize - nebo sen? Štěpán  Kotrba
4. 2. 2004 3D halucinace místo monitoru Štěpán  Kotrba
3. 2. 2004 Soundbug - reproduktor z čehokoliv Štěpán  Kotrba
3. 2. 2004 Úloha, financování médií veřejné služby a digitalizace   
3. 2. 2004 Digitalizace -- na řadě je vláda Zdeněk  Duspiva
29. 1. 2004 Jaká budou "nová" média a jací budou "noví" lidé Štěpán  Kotrba
28. 1. 2004 Armádní technologie, balastní informace a internetová drbna Štěpán  Kotrba
28. 1. 2004 Digitalizace -- řeší se jak začít Zdeněk  Duspiva
27. 1. 2004 Radko Kubičko a Štěpán Kotrba v pořadu Lidé od novin   

Budoucnost médií RSS 2.0      Historie >
9. 2. 2004 Televize, která vás pozná Štěpán  Kotrba
9. 2. 2004 Reality TV: Nejjasnější obraz, nejčistší zvuk - ale kudy k vám? Štěpán  Kotrba
9. 2. 2004 Kancelářský dozorce nejlepšího výkonu Štěpán  Kotrba
9. 2. 2004 Dívka jménem Hertz   
7. 2. 2004 Obrázky z Marsu jsou komprimovány novou technologií Štěpán  Kotrba
4. 2. 2004 3D halucinace místo monitoru Štěpán  Kotrba
3. 2. 2004 Soundbug - reproduktor z čehokoliv Štěpán  Kotrba