19. 1. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
19. 1. 2004

Nad některými výsledky mezinárodního srovnání Česka a zemí OECD ve vzdělávání

Je potřebné umět číst s porozuměním

...Česká republika patří k zemím, kde je příjmová diferenciace podle vzdělání výrazná. Máme z toho dělat nějaké závěry o tom, jak těžké je u nás dostat se na školu, která míří až k univerzitnímu vzdělání? Máme se ptát, která skupina obyvatel u nás vlastně zařizuje, aby bylo gymnaziálních studentů tak málo? Mohli bychom se ptát, kdo bude vydělávat na podporu v nezaměstnanosti pro ty, kteří "zkejsli" v špatně vedené základní škole? ...

... Z hlediska národního hospodářství by bylo asi vhodné, kdyby se dlouhého a vysokého vzdělání dostalo co největšímu počtu lidí. Z hlediska těch, kteří už teplé místečko mají, by to ovšem znamenalo konkurenci a nutnost více se snažit. Ale možná jde o to, abychom měli dost domácích "manuálů" a nemuseli sem pouštět na otrocké práce ubohé Ukrajince?...

... Naši politici a političky se mohou vesele handrkovat o státní rozpočet -- ale pokud nebude v národě dost vzdělaných lidí, kteří ten HDP vytvoří, nebude brzy dost peněz ani na úplatky, nebude čím platit výhody slibované při lobování zájmových skupin. Možná teprve pak se chytnou za nos ti, kteří rozhodují o vývoji školství?

V těchto dnech vychází zajímavá publikace "ČESKÉ ŠKOLSTVÍ V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ - Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education at a Glance 2003" (vydal ji Ústav pro informace ve vzdělávání, Praha 2003.) Publikaci připravil a bude prodávat UIV. (Zájemci by se měli ptát u O. Bednářové, tel. 224398446 nebo +420724035980 , email bednar@uiv.cz.)

V ní jsou tabulky a výklady k nim o lecčems týkajícím se úrovně českého vzdělávání ve srovnání s prakticky celým aspoň mírně rozvinutým světem. Cením si toho, že autorky publikace RNDr. Michaela Kleňhová, RNDr. Jana Palečková a Mgr. Simona Pikálková dokázaly číselné, statistické údaje předložit velmi srozumitelně a přehledně. Co by nás mohlo zejména zajímat jako rodiče dětí školou povinných nebo jako jejich sousedy? Podle výzkumů čtenářské gramotnosti PISA 2000 je možné tvrdit, že patnáctiletí žáci v České republice čtou -- jako ve všech ostatních zemích -- velmi rozmanité typy tiskovin. Všude jsou nejčastějším čtením časopisy. Ale v jedné ze 4 skupin patnáctiletých čtenářů jsou i ti, kteří čtou také knížky. V mezinárodním průměru tato skupina dětí čte ony časopisy (71 %), ale i noviny (76 %), a rovněž beletrii (72 %). Polovina z těchto čtenářů knih čte naučnou literaturu. Dívky čtou knížky častěji než chlapci, ti zase čtou častěji krátké texty v časopisech. Kromě skupiny, v níž jsou i čtenáři knížek, se děti po světě dělí ještě na tři další typy: někteří čtou jenom časopisy -- ti také mají skoro všude (kromě Británie a Itálie) nejhorší výsledky ve výzkumu čtenářské gramotnosti -, jiní čtou časopisy i noviny, a ještě jiná skupina se skládá z těch, kteří krom toho čtou i komiksy (89 % jejich četby).

V Česku nejsou mezi těmito třemi skupinami čtenářů velké rozdíly ve výsledcích čtenářských testů, ale děti, které umějí číst i knížky, mají u nás výsledky v čtení s porozuměním skutečně velmi výrazně lepší -- pokud tedy bychom chtěli dosáhnout toho, aby česká populace byla jako celek lépe než podprůměrně schopná číst s porozuměním, měli bychom děti během devítiletky naučit číst co nejvíce knížky, dlouhé texty. Že je potřebné umět číst s porozuměním, o tom snad nikdo gramotný už nepochybuje. Ovšem neznamená to jen přeslabikovat text a odpapouškovat "o čem to bylo". Znamená to také poznat, v čem se sdělená informace týká toho, kdo čte, nebo někoho dalšího, co se z ní dá a nedá vyvozovat, jak se dá použít, s jakým záměrem ji někdo pustil na veřejnost atd.

To je pro české učitele a pro jejich podporovatele z řad rodičů a politiků velká výzva -- když u nás tolik učitelů opakuje, že "děti nečtou". Možná to znamená hlavně "nenaučili jsme děti číst knížky"? Možná by se dalo využít údaje, že mezi čtenáři knih je velmi oblíbená naučná četba! Na tu by se mohli chytit i leckteří čtenáři časopisů...

Co můžeme pro děti udělat? Šířit ve školství přístupy a metody, které používají moderní vzdělávací programy, například které používáme v (mezinárodním) programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení RWCT -- čtenářské dílny, osobní záznamy z četby, vážná konverzace dětí o knížkách, čtenářské křeslo a řada dalších postupů dovádí ke čtení knih i děti, které původně číst odmítaly -- ale musí se začít na první stupni školy! Zájemce o další podrobnosti odkazuji např. na web Kritické myšlení.

Tabulky s výsledky výzkumů PISA ukazují, že více knížek než u nás přečtou patnáctiletí v těchto národech:

Británie, Nový Zéland (nejvíc na světě -- 40 %, to by mohlo být i Harrym Potterem?), Kanada, USA, Austrálie, Německo (jen o málo víc než my), Irsko. Stejně knih jako u nás čtou patnáctiletí v Mexiku, Polsku, Rakousku, Švýcarsku. Méně knížek než u nás přečtou děti ve Švédsku, Lucembursku, Španělsku, Řecku, Portugalsku, Itálii. O hodně méně knih pak čtou patnáctileté děti v Norsku, Finsku, Japonsku, Dánsku, na Islandu, v Belgii, Koreji, Francii, Nizozemsku.

Srovnání však nemůžeme dělat moc nahrubo: finské děti rozumějí textům tradičně velmi dobře, přestože se tam v 15 letech věku čte méně knih -- měli bychom vědět, co dělo s četbou v rodinách, než šlo dítě do školy, co se doma čte, jak se pracuje s čtením ve škole atd. Jiné výzkumy ukazují, že léta, kdy dítě ještě nezná písmenka, jsou pro jeho budoucí schopnost a ochotu číst velmi rozhodující -- potřebuje zažít, že čtení má hodnotu a respekt dospělých. Ve škole potřebuje tento respekt neztratit tím, že čtení je nudné, nucené, pomalé a zbytečné -- jen pro školu. Naopak, hodiny čtení ve škole musejí lákat tím, že si v nich dítě vybírá, co chce číst, že o tom, co při četbě zažilo, může povídat s druhými, že není z četby "zkoušeno", ale že má tu čest o ní druhé informovat a pro ni získávat. K tomu se ovšem chce naučit mnohé dovednosti - a ejhle, jsou to právě ty, které umožňují číst s porozuměním.

Publikace přináší i další zajímavé údaje. Co by nás mohlo zejména zajímat jako budoucí důchodce?

Česká republika patří k zemím, kde je příjmová diferenciace podle vzdělání výrazná. Muži s terciárním vzděláním u nás vydělávají v průměru o 78 % více než ti se středním vzděláním, ženy jen o 70 % více. Naopak muži s nižším vzděláním než středním dosahují v průměru pouze 75 % příjmu středoškoláků, u žen je to 72 %.

Máme z toho dělat nějaké závěry o tom, jak těžké je u nás dostat se na školu, která míří až k univerzitnímu vzdělání? Máme se ptát, která skupina obyvatel u nás vlastně zařizuje, aby bylo gymnaziálních studentů tak málo? Mohli bychom se ptát, kdo bude vydělávat na podporu v nezaměstnanosti pro ty, kteří "zkejsli" v špatně vedené základní škole, včas opuštěnou těmi několika žáky, kterým vyhovoval tradiční verbální styl výuky. Pokud se ti ze základky nedobrali výše než k nižšímu střednímu vzdělání, budou - podle výzkumu - patřit k těm, již patří nejčastěji mezi nezaměstnané...

Z hlediska národního hospodářství by bylo asi vhodné, kdyby se dlouhého a vysokého vzdělání dostalo co největšímu počtu lidí. Z hlediska těch, kteří už teplé místečko mají, by to ovšem znamenalo konkurenci a nutnost více se snažit. Ale možná jde o to, abychom měli dost domácích "manuálů" a nemuseli sem pouštět na otrocké práce ubohé Ukrajince?

Za zmínku stojí i změny ve výdajích na studenta vztažené ke změnám hrubého domácího produktu na hlavu. V osmi z 22 zemí OECD (patří mezi ně i Česká republika) poklesly v letech 1995--2000 výdaje na žáka /studenta, zatímco HDP na hlavu ve stejném období vzrostl. Ve všech ostatních zemích výdaje na žáka vzrostly. V devíti z nich (Kanada, Francie, Německo, Irsko, Itálie, Japonsko, Španělsko, Švýcarsko a Turecko) výdaje na žáka/studenta rostly rychlejším tempem, než HDP na hlavu. Ve všech ostatních zemích OECD HDP na hlavu rostl rychleji než výdaje na žáka /studenta.

V průměru země OECD vydávají na vzdělávání 13 % všech svých veřejných výdajů. Hodnoty v jednotlivých zemích se však velmi liší -- pohybují se od méně než deseti procent v České republice (9,7 %), Německu (9,9 %) a Řecku (8,8 %) až po 24 % v Mexiku. Stejně jako v případě porovnávání výdajů s HDP je nutné opět brát v úvahu počty žáků a studentů a demografickou situaci v jednotlivých zemích.

Naši politici a političky se mohou vesele handrkovat o státní rozpočet -- ale pokud nebude v národě dost vzdělaných lidí, kteří ten HDP vytvoří, nebude brzy dost peněz ani na úplatky, nebude čím platit výhody slibované při lobování zájmových skupin. Možná teprve pak se chytnou za nos ti, kteří rozhodují o vývoji školství?

                 
Obsah vydání       19. 1. 2004
19. 1. 2004 Je potřebné umět číst s porozuměním Ondřej  Hausenblas
19. 1. 2004 Irák: 100 000 demonstrantů požadovalo volby
18. 1. 2004 Irák: Jak překladatelka odhalila protizákonné americké akce
19. 1. 2004 Potíže způsobené havárií serveru trvají
19. 1. 2004 Chybička se vloudila... Ivana  Picková
19. 1. 2004 Jaký význam má páně Hrbkovo mudrování? Jan  Červenka
19. 1. 2004 Česká televize versus sněmovna: ring volný! Jiří  Bejsta
19. 1. 2004 Výběr koncesionářských poplatků - fízlování není řešení Štěpán  Kotrba
19. 1. 2004 "Fízlování" sice není řešení, ale zákon o televizních poplatcích je vynutitelný Jan  Čulík
19. 1. 2004 Digitální televize: BBC slaví úspěch s Deníky Alana Clarka
19. 1. 2004 Švejk a sexuální obtěžování Anna  Čurdová
19. 1. 2004 Sexuální obtěžování mýtů zbavené, aneb kdy už budeme normální? Anna  Čurdová
19. 1. 2004 Model, který dobře padne ve Švédsku, nemusí padnout v Čechách Radmila  Dobešová
19. 1. 2004 Stávající volební období je šancí pro partnerské soužití osob téhož pohlaví Andrea  Cerqueirová
19. 1. 2004 Sexuální obtěžování a zcestná logika pana senátora Kubery Radmila  Dobešová
19. 1. 2004 Parlamentní harašení Petr  Jánský
19. 1. 2004 Odbory podporují Petra Mareše v požadavku vypracovat zcela nový školský zákon Radek  Sárközi
19. 1. 2004 O rasismu
19. 1. 2004 Rasismus v organizaci Greenpeace
19. 1. 2004 Lidé by se neměli stěhovat a mísit
19. 1. 2004 List Daily Telegraph kupují bratři Barclayové
19. 1. 2004 Město na obrazovce a rozštěpení Velkého bratra Ivo  Bystřičan
19. 1. 2004 "Totalitní poznámka" k článku o průmyslových kamerách Jan  Čulík
19. 1. 2004 Privatizace veřejného prostoru a "veřejné" násilí páchané na lidech Štěpán  Kotrba
19. 1. 2004 Americká armáda do "Nové" Evropy?
8. 1. 2004 Bohužel, nic není zadarmo
10. 1. 2004 Dáme to dohromady?
17. 1. 2004 Držet hubu a krok Zdeněk  Bárta
19. 1. 2004 Zastaveno stíhání za nevydařený atentát na Jiřího Pelikána Štěpán  Kotrba
16. 1. 2004 Velký ajatolláh al-Sistani chce v Iráku všeobecné volby
19. 1. 2004 Útěk před politikou Josef  Vít
16. 1. 2004 Pohádka o dvou zprávách Immanuel  Wallerstein
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
31. 12. 2003 Hospodaření OSBL za prosinec 2003
22. 11. 2003 Adresy redakce
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
19. 1. 2004 Švejk a sexuální obtěžování Anna  Čurdová
19. 1. 2004 Sexuální obtěžování mýtů zbavené, aneb kdy už budeme normální? Anna  Čurdová
19. 1. 2004 Chybička se vloudila... Ivana  Picková
19. 1. 2004 Je potřebné umět číst s porozuměním Ondřej  Hausenblas
18. 1. 2004 Irák: Jak překladatelka odhalila protizákonné americké akce   
16. 1. 2004 Rasismus: Proč se já jako Evropanka musím dívat na ženy v šátcích, které je hyzdí?   
16. 1. 2004 TESCO, hesla a kontaktní alergen Miroslav  Šuta
16. 1. 2004 Datart: Nebudeme od zákazníků vyžadovat zbytečnou dokumentaci   
16. 1. 2004 Koaliční polovičatost a Dostálovy vložky Štěpán  Kotrba
16. 1. 2004 Pohádka o dvou zprávách Immanuel  Wallerstein
16. 1. 2004 O vizionářích, pracujících pro jakoukoliv diktaturu Tomáš  Krček
15. 1. 2004 Aféra Davida Kellyho v Británii Jan  Čulík
15. 1. 2004 Způsobuje porušování rychlostních omezení na silnicích smrt lidí? Jan  Čulík
15. 1. 2004 Bída demokracie Milan  Valach
15. 1. 2004 Jak reklamovat zboží z Electrocity? Radek  Mokrý

Školství RSS 2.0      Historie >
19. 1. 2004 Je potřebné umět číst s porozuměním Ondřej  Hausenblas
5. 1. 2004 Školství Jana  Poslová
2. 1. 2004 České školství: Není fér svádět vinu na studenty Jan  Raszyk
30. 12. 2003 Není to vina jen učitelů Jana  Poslová
30. 12. 2003 Dobré učitele je nutno zaplatit Tomáš  Gawron
29. 12. 2003 České školství: problémem nejsou učitelé, na sobě musí pracovat každý sám Josef  Vít
29. 12. 2003 Britský ministr školství: násilí v televizi vede ve školách k šikaně   
29. 12. 2003 Převážně bídné školství Ondřej  Hausenblas
22. 12. 2003 České školství se už nemá kam dál rozkládat Hynek  Hanke
22. 12. 2003 Je české školství skutečně tak mizerné? Ivo  Poláček
10. 12. 2003 Jazyková bariéra Petr  Jánský
4. 12. 2003 Ano, buďte aktivní Petr  Jánský
4. 12. 2003 Británie: Obrovská kontroverze ohledně univerzitního školného   
3. 12. 2003 Asociace školských odborů: Zákon o pedagogických pracovnících je zbytečný   
1. 12. 2003 Vzdelanie na dlh Michal  Feik