Šéf britských konzervativců Michael Howard vyzval Tonyho Blaira, aby rezignoval. Týká se to nejnovější kontroverze ohledně iráckých zbraní hromadného ničení. Michael Howard vyjádřil názor, že Blairovo přiznání, že "nevěděl, zda by bylo možno použít zbraní hromadného ničení pouze na bojišti, anebo na daleko větší vzdálenost" bylo trestuhodnou nedbalostí. Oficiální britská vládní zpráva o Iráku ze září 2002 tvrdila, že Saddám Husajn má možnost užít těchto zbraní do "45 minut". Podle Howarda byla tato neznalost tak vážná, že by Blair měl rezignovat.

Howard konstatoval, že se premiér Blair měl ptát na "základní věci". Downing Street obvinila sdělovací prostředky, že se snaží "přepsat historii" přeháněním významu tvrzení o 45 minutách. Mluvčí Blairova úřadu konstatoval, že Tony Blair nikdy netvrdil, že má Saddám Husajn dalekonosné zbraně hromadného ničení a obvinila novináře, že se snaží vytvořit "dojem spiknutí".

Na otázku, jak je tedy možné, že mnoho sdělovacích prostředků v září 2002 skutečně ve svých reportážích vytvořilo dojem, že má Saddám Husajn dalekonosné zbraně hromadného ničení, mluvčí Blairova úřadu tvrdil, že tvrzení o iráckém útoku do 45 minutách nebylo "ústřední součástí vládní argumentace".

Ve čtvrtek se octl britský ministr obrany Geoff Hoon znovu v defenzívě. Snažil se v rozhlase a v televizi vysvětlovat, kdo ve vládě co věděl o iráckých zbraních hromadného ničení a kdy to bylo.

Potíž byla především v tom, že se oficiální britská vládní zpráva o Iráku ze září 2002 zmiňovala o iráckých ZHN, avšak byly to zbraně k užití na bojišti, nikoliv balistické zbraně či bomby. Ve středu Geoff Hoon řekl v parlamentě, že on o tom, že šlo jen o zbraně pro bojiště, věděl už v době publikace této zprávy v září 2002, ale nezmínil se o tom, protože se o tom tehdy nevedla kontroverze.

Premiér Tony Blair v téže středeční debatě přiznal, že on sám toto nevěděl, a dokonce to nevěděl ještě 18. března 2003, kdy nechal v parlamentě hlasovat o útoku na Irák. To mnoho lidí překvapilo, včetně bývalého ministra zahraničí Robina Cooka, který konstatoval, že on sám to zjistil v únoru 2003.

Vzhledem k tomu, že vláda neujasnila, že nejde o dalekonosné balistické zbraně, umožnilo, aby zůstala nezpochybněna fakta, předložená ve zprávě ze září 2002 jako oficiální verze. Šlo o fakta, jako tato citace z Blairovy předmluvy, která zjevně posílila argumentaci pro válku:

Z toho vyplývalo jasně, že Saddám vyvíjí ilegální zbraně i prostředky, jak je odpálit na daleké cíle, včetně Izraele a zejména Kypr, kde jsou britské vojenské základny. A aby to bylo jasné, britská vládní zpráva o Iráku ze září 2002 obsahovala mapu, se soustřednými kruhy kolem Bagdádu. Kypr se na ní octl uvnitř "plánovaného či potenciálního doletu střel al-Abbas". Vládní zpráva o Iráku dále tvrdila, že je Saddám schopen užít ZHN do 45 minut. Média na to reagovala okamžitě:

25. září 2002 napsal bulvární deník The Sun: BRITOVÉ VE VZDÁLENOSTI 45 MINUT OD ZKÁZY. Skoro všechna ostatní britská média informovala stejně. Snad žádná zpráva v médiích nerozlišila mezi bitevními zbraněmi a dalekonosnými zbraněmi. Britská vláda se nepokusila tento falešný dojem napravit. Toto konstatoval i právník pro BBC, Andrew Caldecott, když vyslýchal při Huttonových slyšeních britského ministra obrany Geoffa Hoona:

Je to postoj, poznamenal komentátor BBC, který se zjevně změnil, když šlo o úsilí tiskového mluvčího Tonyho Blaira Alastaira Campbella opravovat to, co on považoval za chyby BBC během války proti Iráku a po ní.

Ve čtvrtek ráno se však verze událostí, podávaná Geoffem Hoonem, když se snažil vysvětlit, proč proti nesprávných informacím v médiích nezasáhl, i když věděl, že jde jen o bitevní zbraně, se změnila ve srovnání s tím, co Hoon svědčil před lordem Huttonem. Moderátor ranního publicistického pořadu Today John Humphrys Hoonovi citoval z deníku Sun, onen titulek BRITOVÉ VE VZDÁLENOSTI 45 MINUT OD ZKÁZY. Hoon na to reagoval takto:

Tento televizní pořad se vysílal před čtrnácti dny. Jak se to slučuje s výroky Geoffa Hoona před lordem Huttonem, že si na ten titulek pamatuje? V jiném rozhlasovém interview konstatoval ve čtvrtek dopoledne Hoon, že to bylo proto, že tou dobou byl v zahraničí. Avšak faktem je, že Geoff Hoon věděl, o jakých zbraních se jedná, a kdo mohl být jimi ohrožen. Neměly být takovéto znalosti alespoň životně důležitou součástí britského strategického plánování? Prý ne, podle ministra Hoona, který se k tomu vyjádřil ve středu v Dolní sněmovně:

Takže, na základě zvědavosti se Geoff Hoon dověděl, že irácké ZHN budou použity jen na bojišti, a takže je tato hrozba relevantní pro vojáky, kteří provedou invazi do Iráku. Avšak premiér Blair, jak také vyplynulo ze středeční debaty v Dolní sněmovně, se svých odborníků na tutéž věc nezeptal.

Když se zeptali ve sněmovně Geoffa Hoona, jak je možné, že on jako ministr obrany o tom, že jde o bitevní zbraně, věděl, a Blair nikoliv, Hoon odpověděl:

"Pan premiér si odpoví sám za sebe, ale je jasné, že má odpovědnost jako ministra obrany mi poskytuje daleko podrobnější informace, než jaké musí znát premiér."

Na výroky Tonyho Blaira reagoval zajímavě bývalý šéf Dolní sněmovny Robin Cook, který kvůli válce v Iráku rezignoval. Ten ve středu ve sněmovně konstatoval, že ve své rezignační řeči uvedl, že hovoříme jen o bitevních zbraních a že Saddám pravděpodobně nemá žádné skutečné zbraně hromadného ničení. "Zdá se mi velmi obtížné nenacházet rozpory v tom, co jsem já věděl a co věděl pan premiér, než jsme v březnu šli do války."

Ve svém životopise to Robin Cook vysvětluje. Píše, že 20. února požádal o informace šéfa Společného výboru pro rozvědku Johna Scarletta. Po hodinovém rozhovoru s ním dospěl k závěru, že Saddám Husajn pravděpodobně nemá žádné zbraně hromadného ničení v tom smyslu, že by šlo o zbraně, použitelné proti velkým civilním cílům. O čtrnáct dní později, krátce před tím, než rezignoval, hovořil Cook s Tonym Blairem právě o této otázce, jak si napsal do deníku:

Cookovy závěry z toho byly, že Blair 13 dní před poslední parlamentní debatou o Iráku před válkou, jak se zdá, věděl, že má Irák jen bitevní zbraně. Jak tedy mohl tuto středu 4. 2. tvrdit, že o této věci ještě 18. 3. 2003 nic nevěděl?

Ve čtvrtek o tom Cook hovořil ve sněmovně:

Podle britského rozhlasu je toto všechno nesmírně důležité, protože podle názoru některých protiválečných poslanců by prý, kdyby Blair jasně vysvětlil ve svém projevu před válkou dne 18. března, jaké zbraně hromadného ničení Saddám má, zřejmě by britský parlament nehlasoval pro útok na Irák.

Ve čtvrtek dopoledne ministr obrany Geoff Hoon v parlamentě znovu opakoval, že neviděl nesprávné titulky v novinách dne 25. září 2003, protože byl v zahraničí.

Jakmile ve středu Tony Blair v Dolní sněmovně přiznal, že se nezeptal na to, jaké vlastně má Irák zbraně, a ministr obrany Hoon přiznal, že on se na to zeptal, okamžitě na to reagoval šéf Konzervativní strany Michael Howard. Ten konstatoval: