Moderátor: Všichni souhlasí s tím, že britským univerzitám chybějí peníze, možná až 11 miliard liber (cca 517 miliard českých korun). Britská vláda plánuje povolit univerzitám, aby od roku 2006 dostaly právo požadovat od studentů školné až ve výši 3000 liber ročně -- na rozdíl od současnosti, kdy studenti [v Anglii, nikoliv ve Skotsku, tam nemá být zavedeno ani zvýšené školné, pozn. JČ] platí předem školné ve výši 1125 liber ročně a začnou své dluhy splácet teprve poté, kdy začnou vydělávat 15 000 liber ročně (cca 59 000 Kč měsíčně). Vláda plánuje pomoci studentům z chudších rodin tím, že znovu zavede před časem zrušené sociální stipendium ve výši až 1500 liber ročně. Kromě toho bude poskytovat chudším studentům slevu z vysokoškolského školného až do výše 1200 liber ročně a donutí univerzity, které budou studentům účtovat plné školné ve výši 3000 liber, aby vypisovaly studentské granty a stipendia ve výši 300 liber ročně.

Pane premiére, máte pocit trapnosti, že jste sám měl prospěch z univerzitního vzdělání, které jste obdržel zadarmo, a teď očekáváte od jiných lidí, aby za něj platili?

Tony Blair: Je to důsledkem toho, že v současnosti studuje šestkrát až sedmkrát více lidí na vysokých školách. A jestliže zamýšlíme zvýšit počty studentů na univerzitách ještě více, a potřebujeme dodatečné finance pro univerzity, a všichni souhlasí, že je potřebujeme, ty peníze je možno získat buď výlučně od daňových poplatníků, od rodičů, anebo od studentů po absolutoriu, kteří budou splácet něco z toho, čeho se jim dostalo.

Moderátor: Takže nemáte pocit trapnosti.

Tony Blair: Nemám z toho pocit trapnosti, protože časy se mění, a ano, je naprosto pravda, že když jsem byl na univerzitě, dostával jsem plné stipendium na živobytí. Ale to už není studentům k dispozici po mnoho let a vzhledem k tomu, co se děje po světě --

Moderátor: Když jste se dostal k moci, studenti za vysokoškolské vzdělání nic neplatili.

Tony Blair: To je pravda, ale už tehdy si museli brát půjčky na živobytí a důvodem, proč jsme zavedli vysokoškolské školné, bylo to, že po zprávě, kterou si objednala předchozí vláda, všichni souhlasili, že univerzity potřebují více peněz a my musíme umožnit více mladým lidem studovat na vysokých školách, takže odkud měly ty peníze jít?

Moderátor: Není vám trapné, že jste porušili příslib, obsažený ve svém předvolebním programu?

Tony Blair: Dali jsme jasně najevo, že toto opatření zavedeme až po příštích všeobecných volbách. Také: tento systém, který zavádíme, je jiným systémem než dosud.

Moderátor: Takže ten váš příslib platil jen pro jedno volební období? Co vaše ostatní volební přísliby, jako například: "Budeme udržovat hospodářskou stabilitu" anebo "Posílíme naše komunity". To jsou také přísliby jen na jedno volební období?

Tony Blair: Důležité je, že pokud máme problém s financováním univerzit, musíme to řešit. Původně se uvažovalo o tom, že nynější systém vysokoškolského školného bude otevřený a rodiny budou muset za studenty platit zvýšené školné během celého studia studenta na univerzitě. Podle našich nových návrhů však rodiny nebudou muset za studenty během studia platit nic. Studenti začnou školné splácet, až školu absolvují a začnou vydělávat. Splátky budou spojeny s jejich schopností vydělávat. A zavádíme daleko velkomyslnější systém splátek, než jaký existuje dnes.

Moderátor: Kdy po napsání toho manifestu, v němž se ucházíte o naše hlasy, jste si uvědomil, že ten příslib nebudete moci splnit?

Tony Blair: Nepřijímám, že jsme porušili ten příslib, protože nový systém bude zaveden až po příštích volbách. Ale ptáte-li se, kdy jsem si uvědomil, že vznikla pro univerzity kritická situace, bylo to, když nám univerzity začaly říkat, máme obrovské množství oprav a práce na infrastruktuře, které budou stát miliardy liber, přicházíme o své nejlepší učitele do zahraničí, platy univerzitních učitelů neudržují krok s ostatními osobami s terciárním vzděláním a potřebujeme více peněz pro celý systém. Otázkou pak je, odkud mají ty peníze přijít?

Moderátor: Co si pomyslí někdo, který si přečte tuto větu: "Nezavedeme zvýšené univerzitní školné a přijali jsme zákon, aby to nebylo možné"?

Tony Blair: Ale nikdo nebude platit zvýšené školné před příštími všeobecnými volbami.

Moderátor: Ale vy jste nám právě řekl, že vaše ostatní přísliby ve volebním manifestu platí dlouhodobě.

Tony Blair: Samozřejmě. V našem volebním manifestu se také dočtete, že usilujeme o vynikající kvalitu na vysokých školách a o rozšíření přístupu k univerzitnímu studiu.

Moderátor: Ten příslib taky platí jen do příštích všeobecných voleb?

Tony Blair: Ne, samozřejmě ne, chceme to dělat dlouhodobě. Ale toho lze dosáhnout pouze tehdy, získáme-li pro univerzity peníze, které potřebujeme. (....) Pokud budeme znovu zvoleni, po příštích všeobecných volbách zavedeme úplně nový systém, který znovu poskytne stipendium na živobytí pro chudší studenty a v jehož rámci nikdo nebude během studia platit žádné školné. To je úplně nový systém.

Student: Pane premiére, před dvěma a půl lety jste řekl, to bylo tehdy, kdy byl tento volební manifest vydán, že jste proti zvýšenému školnému a že jste přijal zákon, který jim má zabránit. Teď hovoříte o lidech, kteří souhlasí s touto vaší někdejší politikou a stavějí se proti vám v parlamentě jako o zrádcích, že zrazují svou zemi. Jak to můžete vůbec dát dohromady s tím, co vy říkáte teď? Vy sám zrazujete to, co jste říkal ještě před dvěma a půl lety. Takže jakto, že jsou zrádci oni?

Tony Blair: Za nynějšího systému musíte platit školné během studia a neexistuje žádné stipendium na živobytí. Zavedeme, až po příštích volbách, systém, kdy žádná rodina nebude muset platit školné během studentova studia na vysoké škole. Je to spíš jako následná daň z vysokoškolského studia. Začne se splácet až poté, co student vysokou školu absolvuje, a bude splácena podle absolventových finančních schopností.

Student: Ale za vašeho nového systému budou chudší studenti na tom hůř, protože v současnosti chudí studenti, nejchudší třetina, vůbec neplatí vysokoškolské školné. Teď zavádíte systém, kdy budou muset platit školné, po celé tři roky, daleko vyšší školné. To chudým neprospívá.

Tony Blair: Ne, protože vzhledem k tomu, že znovu zavedeme stipendium na živobytí a univerzity budou poskytovat stipendium až do částky 300 liber, takže bude k dispozici pro chudé studenty balík pomoci ve výši 3000 liber, což znamená, že to pokryje celé jejich školné.

Studentka: Studenti chápou ten předvolební manifest v tom smyslu, že tato vláda slibuje, že nezavede zvýšené vysokoškolské školné. Vaše neuvěřitelně komplikovaná argumentace, pane premiére, je pro mnoho studentů nesmyslná. Jestli se to bude platit předem nebo až potom, vy tady trojnásobně zvyšujete univerzitní školné a to je zavedení zvýšeného školného.

Tony Blair: Přijímáte, že univerzity naléhavě potřebují další peníze?

Studentka: To říkáme pořád.

Tony Blair: A jak to máme platit?

Studentka: Národní svaz studentů má v této věci jasnou politiku a my si nemyslíme, že by to měli platit studenti. Mělo by se to platit z daní. Vy říkáte, že musíte zavádět zvýšené školné, protože si vám univerzity stěžují, že nemají peníze. Univerzity ale, pane premiére, už řekly, že jim školné ve výši 3000 liber ročně nestačí. Potřebují nejméně 5000 liber ročně. A to nás velmi znepokojuje.

Tony Blair: Potíž ve vládě je ta, že je nutno dělat obtížná rozhodnutí a ty peníze musejí přijít odněkud. V současnosti se platí z daní univerzitní studenti daleko více než žáci na základních či středních školách. Kdybychom dali univerzitám ještě více peněz z daní, bylo by férové, že by to měli platit normální daňoví poplatníci, většina z nichž vysokoškolské vzdělání vůbec nemá?

Moderátor: Myslíte to vážně, že zavedení tohoto zvýšeného školného neodradí žáky z chudšího zázemí od studia na vysoké škole?

Tony Blair: O tom jsem přesvědčen.

Moderátor: Odkdy si to myslíte? Protože vždycky jste o tom přesvědčen nebyl. Ještě v roce 1994 jste konstatoval, že "takový systém splátek odradí mladé lidi, zejména z chudších rodin, aby studovali na univerzitě. Právě z tohoto důvodu Labouristická strana vždycky tento systém odmítala."

Tony Blair: Přesně tak. Když se podíváte na to, co se stalo v Austrálii, na Novém Zélandě, v Kanadě a v jiných zemích, které zavedly takovéto školné, zejména v těch zemích, které zavedly splácení školného až po absolutoriu, účast zejména chudých studentů na studiu se zvýšila.

Moderátor: Vlastní výzkum australské vlády ukazuje, že počet žádostí o studium od mužů z chudšího socioekonomického zázemí pro nákladnější studijní obory poklesl po zavedení systému zvýšeného školného, jaký prosazujete vy, poklesl o 38 procent.

Tony Blair: Já vám říkám, promluvte si o tom s Australany, s tím absolutně nebudou souhlasit -

Moderátor: To je výzkum samotné australské vlády!

Tony Blair: Rád bych si to sám zkontroloval. V rozhovorech, které jsme my vedli s australskou vládou, nám řekli že účast na studiu ze všech společenských skupin se zvýšila a na Novém Zélandě -- a tam studuje na vysoké škole největší počet studentů na světě -- tam počty studentů ve skutečnosti stouply. A je to úplně přirozené: jestliže jste student z chudého prostředí, víte nyní, že dostanete předem každoročně dotaci tři tisíce liber ročně a to, co budete pak muset splácet, bude záviset na tom, kolik peněz budete vydělávat. To přece je nyní pro studenta nesmírně výhodné.

Moderátor: Neukázal však váš vlastní research, než jste začali zavádět tuto politiku, že studenti z chudších vrstev budou odrazeni od studia na univerzitě?

Tony Blair: Lidi samozřejmě se nechtějí zadlužit. To platí pro každého.

Moderátor: Moje otázka byla, zda to nedokazoval váš vlastní research.

Tony Blair: No, náš výzkum ukázal, že lidé samozřejmě nechtějí mít dluhy.

Moderátor: Ptal jsem se, zda to studenty odradí.

Tony Blair: Ano, ale: Otázkou je, zda tím, že chceme zavést stipendia na živobytí spolu s univerzitním školným budou lidé odrazeni od studia na vysoké škole. Počty studentů neustále rostou. Samozřejmě, že je problém s dluhy. Nikdo nechce dluhy. Bylo by to krásné, kdybychom mohli všechno všem dát zadarmo, to by bylo fantastické. Ale já vám prostě říkám, že splácení dluhů podle našich nových plánů bude daleko lehčí než dosavadní splácení. Zavedli jsme lhůtu, po níž se to už nebude splácet -- 25 let. Pak se ten dluh prostě odepíše. Takže to znamená, například, že jestliže někdo ukončí vysokoškolské studium, získá zaměstnání a pak se třeba musí starat o příbuzného, takže nebude chodit do zaměstnání, nebo bude nezaměstnaný, po 25 letech se mu ten dluh zruší.

Moderátor: Ashley Gerbenová, ty jsi napsala panu premiérovi dopis a určitě jsi příliš zdvořilá na to, abys to tady citovala. Obvinila jsi ho, že je lhář, protože tohle nebylo v jejich manifestu, bylo to vyloučeno v manifestu, prosím přečti čtvrtý odstavec svého dopisu, to o té hrozbě:

Ashley Gerben, asi patnáctiletá dívka: Hrozba obrovského dluhu, až skončím univerzitu, mě vede k tomu, abych si rozmyslela, zda mám vůbec studovat. Bude-li tento zákon přijat, budu muset studovat na univerzitě nedaleko svého domova, abych mohla bydlet doma, u rodičů. Ale univerzity nedaleko Boltonu nejsou považovány za dobré pro obory, které chci studovat.

Tony Blair: A já ti říkám, že jestliže si prostuduješ ten balík opatření, který připravujeme, pokud patříš třeba mezi třicet procent chudších rodin, dostaneš ty 3000 liber ročně a to, co si půjčíš na živobytí i na školné, budeš splácet za velmi výhodných podmínek. Tvá rodina nebude platit nic během studia.

Moderátor: Přesvědčilo tě to?

Gerben: Ne. Je to pořád ještě strašně moc peněz. Raději bych platila to menší školné teď než mít po absolutoriu ten obrovský dluh.

Tony Blair: Ale pokud jsi z chudší rodiny, dostaneš stipendium na živobytí a úlevu od části školného a dotaci z univerzity -- celkem to bude 3000 liber. Ale potíž je -- podívej se, my bychom mohli docela lehce udělat to, co chtěla Mandy, financovat to celé z daní. Ale je to férové, za okolností, kdy ty jako člověk s univerzitním vzděláním se budeš mít líp a budeš vydělávat víc -- absolventi univerzit mají asi o 30 -- 40 procent vyšší plat než lidé bez vysokoškolského vzdělání -- je férové nutit lidi s nízkými příjmy, kteří nestudovali na vysoké škole, aby platili víc vám za vzdělání?

Moderátor: Moment, pane premiére, podle takovéhoto argumentu: kdybyste byl dobrého zdraví a nikdy neonemocněl, nemusel byste platit za zdravotnictví!

Tony Blair: Ale co se týče zdravotnictví, všichni přiznávají, že --

Moderátor: Já jsem se až dosud naivně domníval, že vysokoškolské vzdělání přináší prospěch celé společnosti?!

Tony Blair: No, vysokoškolské vzdělání sice prospívá celé společnosti, ale ne všichni mají v jeho důsledku vyšší plat. Musíme si to říct upřímně: kdyby se vysoké školství celé financovalo z daní, znamenalo by to, že všechny další daně, které já vyberu, by ještě víc než nyní dotovaly vysokoškolské studenty, a nikoliv základní či střední školy a nikoliv oněch 7 milionů dospělých v této zemi, kteří nemají základní kvalifikaci a musejí platit, pokud ji chtějí začít získávat.

Moderátor: Cynthie Gilbertová. Řekněte nám o vašich zkušenostech. Vy jste svobodná matka.

Cynthie Gilbertová: Ano, to jsem. Mám studentku, tady svou dceru, a chtěla bych, aby studovala na vysoké škole. Vydělávám velmi málo. Představa, že dceru pošlu na vysokou školu a ona skončí s obrovským dluhem, je pro mě opravdu hodně děsivá. I se všemi těmi úlevami, nakonec bude muset splácet dluh. Bude zadlužena.

Tony Blair: Zaprvé bych chtěl říci, že vy asi budete mít nárok na těch 3000 liber ročně, podporu.

Cynthie Gilbertová: To ale nebude stačit na všechno, knihy a všechno ostatní. Nebude to ani stačit na to školné.

Tony Blair: Buďme upřímní. Na to školné to bude stačit. Ano, nebude to stačit na půjčku na živobytí, a tady bude mít dluh, ale to už existuje nyní za nynějšího systému. A je přece spravedlivější namísto toho, abyste to museli platit předem, že to vaše dcera bude moci splácet až po absolutoriu, až začne vydělávat. A je to bezúročný dluh. Není to lepší než vás nutit, abyste platili teď?

Cynthie Gilbertová: To si teda nemyslím, protože v obou případech je to pro rodinu dluh. Je to můj problém, protože je to moje dcera. A vy říkáte, že až dcera absolvuje, začne splácet ty dluhy. To ale odradí spoustu lidí od toho, aby vysokoškolské vzdělání ukončili. Možná odstudují jen dva roky a pak ze školy odejdou, aby nemuseli platit.

Tony Blair: Ale já si myslím, že jsou lidi o hodně racionálnější. Když pomyslíte, co všechno mají z univerzitního titulu. Budou chtít získat absolutorium. Vy byste taky chtěla, abych financoval vysoké školy z daní?

Cynthie Gilbertová: Jo.

Moderátor: Svobodná matka Michelle Clifford za vámi. Vy máte pět dětí?

Michelle Clifford Mám pět dětí. Mám dvě dcery v posledním ročníku na univerzitě a máte pravdu, úroky na peníze, které si museli půjčit, jsou velmi minimální. Filip, který sedí vedle mě, chce studovat na univerzitě. Jeho se bude týkat tento nový systém. On a moje dcery budou velmi brzo zadluženi celkovou částkou až 90 000 liber [4,23 milionu Kč]. To já ospravedlnit nemůžu a vy tedy taky ne. Žádný mladý člověk v této zemi by neměl být nucen vstupovat do mladého dospělého života s dluhem 30 000 liber na krku. Přijímám jako rodič, že je pravděpodobné, že si budeme muset vzít druhou hypotéku na dům, abychom zabránili tomu, aby naše děti vstupovaly do života s tímto obrovským dluhem! Jsou už teď zadluženi až po krk. Na jídlo, na knihy, na připojení k internetu, protože bez telefonní linky si nemohou stáhnout univerzitní materiál. Je to byznys, pane Blaire. Univerzity jsou dnes komerčnější než jiné podnikání.

Tony Blair: Naprosto chápu, ale -- víte, nejlehčí pro mě jako pro premiéra by bylo se všemi souhlasit. A nejlehčí pro mě by bylo vám říci -- dáme vám celý systém zadarmo. Ale pak bych musel najít -- miliardu liber odněkud odjinud, které bych musel do toho vrazit. A to bych nedokázal ospravedlnit.

Michelle Clifford Proč ne?

Tony Blair: Protože si myslím, že je neférové žádat řadové daňové poplatníky, z nichž 80 procent nestudovalo na univerzitě, když máte dospělého člověka, který chce možná získat dodatečnou kvalifikaci a musí za to platit, když nestudují na univerzitě. A říkat těmto lidem, vám nedáme vzdělání zadarmo, říkat dětem pod pět let, kde máme zoufalé nedostatky v investicích pro děti předškolního věku, říci základním školám, kde také potřebujeme peníze, že dáme univerzitním studentům ještě větší dotace. Rád bych vám řekl, že to můžete mít všechno zadarmo, ale faktem je, že lidé, kteří studují na univerzitě, nebudou platit během studia nic a není nic špatného na tom požádat absolventa, aby trochu těch peněz po absolutoriu vrátil.

(...)

Moderátor: Julia Prague, vy studujete lékařství, že. Vy už asi máte i pěkně vysoké dluhy?

Julia Prague: Je mi 19 a mám už dluh víc než 10 000 liber a absolvovala jsem zatím jen třetinu studia. Jsem z průměrného středostavovského prostředí a jsem první v rodině, která studuje na univerzitě. Budou to lidé jako já, kteří budou nejvíce odrazeni od studia na vysoké škole. Protože budou vědět, že jim nikdo finančně nepomůže, jak chcete pomáhat chudým studentům, nemají žádné obrovské dědictví, které by mohli využívat, a tak je to odradí zejména od studia dlouhých univerzitních oborů, jako je lékařství. Nemůžeme si dovolit, aby poklesl počet studentů lékařství. Máme obrovský nedostatek lékařů. Odrazeni budou především studenti ze středních vrstev.

Tony Blair: Vy ale jako studentka lékařství už v posledních ročnících neplatíte školné.

Julia Prague: V posledním roce. Ale já jsem teprve v druhém ročníku. Vy jste teď změnil názor na to, zda má být zavedeno vyšší školné, co já vím, že zavedete, než se dostanu do pátého ročníku.

Až školu skončím, budu mít dluh 30 000 liber. V novém systému budou studenti lékařství končit školu s dluhem 40 000 liber. Jak si mám dovolit pořídit si hypotéku na byt? Jak mám najít peníze na jídlo? Jaký mohu mít společenský život? Jak budu vytápět dům, jíst, všechno. Můj plat nebude tak velký. Podle hrubých výpočtů si musím platit taky na důchod -- protože státní důchod není k ničemu -- budu splácet univerzitní školné, budu platit hypotéku za byt, to bude víc než polovina mého potenciálního platu měsíčně.

Tony Blair: Ale systém splátek bude daleko výhodnější, než je dnešní, a po 25 letech se to už nebude muset splácet --

Julia Prague: Jestliže budu pracovat jako lékařka, splatím ten dluh asi za 12 let, doufám, a jestliže budete doporučovat lidem, aby to nespláceli, protože po 25 letech už to platit nebudou muset, nevyberete dost peněz a nemůžete mít ve vládě systém, kdy vydáváte víc peněz než dostáváte.

Tony Blair: Pokud ale přijmeme, že je potřeba dát univerzitám víc peněz - -

Julia Prague: Opravdu mě přivádí k zuřivosti, když vy říkáte: proč by měl popelář financovat doktora? Až dostane popelář infarkt, bude moc rád, že jsem já studovala na univerzitě a absolvovala jsem ji jako lékař. Proto by měl přispět k ceně mého vzdělání.

Tony Blair: Ale mělo by to být férové. On na vaše vzdělání už přispívá. Pět šestin nákladů na univerzitní vzdělání, i po zavedení našeho nového systému, bude stále financováno z daní --

Julia Prague: Naše vzdělání společnost nezbytně potřebuje. My nemůžeme nemít lékaře.

Tony Blair: Ano, ale důležití jsou i lidé, kteří v nemocnicích pracují jako pomocný personál, hlídači, vrátní -

Julia Prague: Jo, ale ti nebudou mít dluh 18 000 liber kvůli tomu, že studovali na vrátného.

Tony Blair: Ale vy budete vydělávat daleko víc jako lékař než oni jako vrátní..

Julia Prague: Ale já budu platit větší daně!

Tony Blair: Ano, protože budete vydělávat víc. A to je jádrem celého argumentu. Jde o věc, které lidi prostě nemohou uniknout. Je mi líto, že to říkám tvrdě. Peníze musejí přijít odněkud. Pokud nepřijdou ze systému, který chceme zavést, přijdou z daní i od lidí, kteří mají daleko menší příjmy, než jaké budete mít vy jako lékař. A je férové, aby to měli platit oni, když i oni mají všechny své poplatky a svou hypotéku?

Moderátor: Ale pane premiére, ani tento váš plán nevybere dostatečné množství peněz pro vysoké školy. Vy říkáte, že chybějí peníze, nenavrhujete, že ji zaplníte zavedením tohoto systému. Co budete dělat pro to, abyste odstranil ten deficit? Tímto zvýšeným školným vyberete možná miliardu liber, ale univerzitám chybí osm-deset miliard liber. Co si počnete?

Tony Blair: To je správná otázka, ale odpovědí je, že univerzity na tom budou daleko lépe než dosud.

Moderátor: Takže vy budete stejně zdaňovat vrátné v nemocnicích a popeláře, abyste získali chybějící peníze pro univerzity, že?

Tony Blair: Je absolutně pravda, že jak začíná na vysokých školách studovat stále více lidí, bude stále obtížnější to financovat. Proto se o těchto věcech nyní diskutuje nejen v Británii, ale doslova ve všech rozvinutých zemích světa. Já bych velmi rád udělal to, co je pro politika nejpopulárnější, prostě řekl, že můžete dostat všechno zadarmo, ale nemůžete.

(...)

Moderátor: Proč chcete, aby na britských univerzitách studovalo padesát procent absolventů škol? Pořád říkáte, že nejvýznamnější země na světě posílají na vysoké školy padesát procent své mladé populace. Které země to tedy jsou?

Tony Blair: Například Skotsko posílá 50 procent svých občanů pod třicet let na univerzity.

Moderátor: A mimo tyto ostrovy?

Tony Blair: No, já nevím, jestli je Skotsko posílá mimo tyto ostrovy.

Moderátor: Ne, v jakých jiných zemích studuje 50 procent mladé populace? Protože V Británii vstupuje do univerzitního studia daleko více mladých lidí než v jiných zemích. V Německu je to 32 procent, ve Francii je to 37 procent, ve Spojených státech 42 procent, v Japonsku 41 procent.

Tony Blair: Tohle je absolutně fascinující věc. Říkáte, že Německo posílá jen 32 procent lidí na univerzity. A proč se tam v současnosti konají demonstrace ohledně financování univerzit? Právě proto, že si tam uvědomili, že současný systém nerozšiřuje pro lidi přístup na vysoké školy.

Moderátor: Ale vy říkáte, že tyto země už to dělají!

Tony Blair: Nový Zéland. Austrálie. Tyto druhé země už posílají daleko víc lidí na vysoké školy.

Moderátor: Takže nás srovnáváte taky s Finskem, ano?

Tony Blair: S těmi zeměmi, které zvyšují počet univerzitních studentů. Spousta lidí mi říká, proč máme ten cíl 50 procent. Odpovědí je, že jestliže se podíváte na to, co rozhoduje o tom, zda děti jdou studovat na vysokou školu nebo ne, nejvýrazněji o tom rozhoduje to, jestli se jim podaří získat slušnou maturitu. A jak školy zlepšují své výsledky a stále víc lidí bude dobře maturovat, stále více lidí bude chtít studovat na vysoké škole, bylo by naprosto nesprávné jim v tom bránit, či uměle omezovat ty počty.

Podnikatel: Jako zaměstnavatel mi hodně lidí posílá žádosti o zaměstnání. A, pane premiére, drtivá většina z nich je opravdu primitivních. Mnoho lidí vůbec nemá základní kvalifikaci, neumějí napsat jedinou větu. Je daleko důležitější, abyste zlepšovali tuto základní vzdělanostní úroveň. Namísto toho, co děláte teď, kdy cpete padesát procent mladých lidí na univerzitu. Tímto systémem vysokoškolského vzdělání na doplňkovou půjčku snižujeme univerzitní vzdělání na úroveň kanape, které si koupíte v supermarketu.

Tony Blair: Vy chcete, aby na univerzitě studovalo míň lidí?

Podnikatel:Ano.

Tony Blair: Tak, to se obávám, že s vámi absolutně nesouhlasím. Řekněte mi, kterým mladým lidem vy řeknete, zrovna vy si nezasloužíte studovat na vysoké škole. A vy jim budete říkat, že si nezaslouží studovat, protože jejich rodiče nejsou dost bohatí.

Moderátor: Ale to on neříká, hovoří o tom, zda je určité vzdělání pro které lidi vhodné.

Tony Blair: O tom můžeme diskutovat. Ale přece je správné, že jestliže mladý člověk chce studovat na univerzitě a univerzita mu může nabídnout místo, že by tam měl jít možnost studovat.

Tohle je velmi důležité, je to jádro celého argumentu. Kvalifikace dospělých je také velmi vážný problém. Proto jsme se rozhodli víc financovat moderní učební obory, proto budeme víc financovat vzdělávání dospělých. Ale to není důvodem proč bránit mladým lidem, aby studovali na vysoké škole.

Labouristický aktivista: Já plně podporuju premiérův cíl 50 procent mladých lidí na univerzitě. Je to velmi důležité. Ale on přivádí na univerzity trh, nutí studenty, aby platili podle svých finančních poměrů a nikoliv podle své inteligence. Je to férové od labouristické vlády, která údajně podporuje princip sociální spravedlnosti?

Tony Blair: Není férové, že student během studia nic neplatí a pak bude splácet podle toho, kolik bude vydělávat?

Labouristický aktivista: Pak ale budou absolventi s minimálním platem 20 000 liber ročně budou mít daně ve výší 41 procent. 23 procent daň z příjmu, 9 procent studijní půjčka, 9 procent školné. To budou platit víc než vy. Je to férové?

Tony Blair: Je to přece férové, když je jedinou alternativou, aby to platil řadový daňový poplatník, který z toho nic nemá.

Divák: Během svých funkčních období jako premiér refundujete ročně asi 11 miliard liber daní velkým korporacím. Tím byste mohl financovat univerzity. Mohl byste mít progresivní zdaňování. Mohl byste zdaňovat -- nikoliv popeláře, ale lidi, kteří vydělávají víc než 100 000 liber. Bohaté.

Tony Blair: Chceme skutečně, aby byl zvýšen nejvyšší práh daně z příjmu na padesát procent? To si tedy nemyslím, když po celém světě státy snižují své nejvyšší daně. A kdybychom měli vytvořit břemeno 11 miliard liber ročně --

Divák: Vy jste jim o tuto částku daně snížil --

Tony Blair: Ano, ale udělali jsme i jiné věci, které tu refundaci snížily.

Divák: Vy berete chudým a dáváte to bohatým, pane Blaire. Mezi chudými a bohatými v této zemi jsou nyní daleko větší rozdíly než kdy předtím.

Tony Blair: Je mi líto, to taky není pravda.

Jiný divák: Chcete, aby na vysoké škole studovalo 50 procent mladé populace. Neznamená to jen, že snížíte úroveň univerzit? Máme nedostatek kvalifikace na úrovni technických pracovníků.

Tony Blair: Ale to my děláme. Ročně nyní studuje 210 000 lidí v moderních učebních oborech, lidé budou dělat praktické obory. My nesnižujeme úroveň univerzit, jen předpovídáme, že jak se bude zvyšovat počet lidí s dobrou maturitou, během času bude stále více lidí, kteří budou chtít studovat na vysoké škole. Když jsem studoval já, na univerzitě studovalo asi 6-7 procent mladých lidí. Teď je to 35 procent. My univerzitám ty lidi nevnucujeme bez ohledu na jejich schopnosti. Je to obráceně. Jestliže ti lidé budou mít ty schopnosti, měli by mít možnost studovat. Tak je to.

Moderátor: Pane premiére, vy ale máte problém. Lidé vám nevěří, protože mají pocit, protože jste jim dával zavádějící informace už v minulosti, například ohledně války proti Iráku. Je to širší problém, je to otázka vaší osobní důvěryhodnosti. Tony Blair: Co se týče Iráku, Huttonova zpráva bude vydána příští týden, já jsem ochoten odpovídat na otázky v této věci, i ohledně otázky všeobecné důvěryhodnosti.

Moderátor: Lidi vám ale už nevěří, že?

Tony Blair: Jde o to, jestli nám lidé důvěřují, že děláme správnou věc pro zemi, v situaci, kdy -- myslím, že většina lidí by tu přiznala, že existují problémy s financováním univerzit. Nakonec existuje volba -- a já jsem se pokusil vytvořit rovnováhu mezi zájmy daňového poplatníka a zájmy studenta.

Moderátor: Avšak přiští týden bude pro váš premiérský úřad hodně těžký, že?

Tony Blair: Nepamatuju se, který týden byl posledně pro mě nejtěžší, myslím, že to bylo před čtrnácti dny. Vyskytují se docela pravidelně, jak víte. Ale to je součástí mé práce. Vím, že se mnou spousta lidí nesouhlasí ohledně Iráku. Ale já jsem přesvědčen, že to bylo správné to udělat.

Moderátor: V parlamentě se bude hlasovat o tomto, také bude zveřejněn Huttonův report. Jste si jist, že koncem příštího týdne budete ještě premiérem?

Tony Blair: Nevím, co bude v Huttonově zprávě a nemá smyslu o tom spekulovat. Ale jediným smyslem této mé práce nakonec je -- podívejte, nikdy neuspokojíte všechny lidi, velmi často uspokojíte velmi málo lidí -- ale -- nemá cenu tuhle práci dělat, pokud neděláte, o čem jste přesvědčen, že je to správné. A já souhlasím, že s tímto univerzitním školným je to velmi obtížná argumentace. Ale nejsem dnes na světě jediný premiér, který takto argmentuje. A když jste se zmínil o tom, že v Německu studuje jen 30 procent lidí na vysoké škole -- neznám jedinou rozvinutou zemi, která to považuje za přijatelné. Nepovažují to za přijatelné ani v Německu. Proto o tom tam teď debatují. Důvodem, proč Spojené státy v současnosti vydávají dvojnásobek financí na vysoké školství, je to, že mají odlišný systém financování. Nechci, aby naše země v budoucnosti zaostala, když v této zemi potřebujeme více vzdělání, ne méně.