- Je samozřejmé, že chceme prosazovat environmentální témata v užším slova smyslu (obecně ochrana jednotlivých složek životního prostředí, úsporná energetika, atd.). Chceme tak činit v místech i krajích - na lokální a regionální úrovni vidíme těžiště činnosti SZ. Cítíme se i součástí evropských Zelených a spolu s nimi se chceme účastnit velkolepého projektu - společné Evropy. Hodláme ale prosazovat i obecně širší pojetí "ekologické" politiky, vystihnutelné nejspíš souslovím "kvalita života". To znamená podporovat taková témata, hodnoty, přístupy a důrazy jako vzdělání, kultura, spravedlnost, rovné možnosti, důstojnost, zodpovědnost.... Většinu z toho program naší strany obsahuje. Do dokonalosti mu chybí mnoho, ledacos v něm není, něco přebývá, dost je toho nedomyšleno, velmi malá část je možná špatně. Program je místy povrchní a snese větší, než "dílčí" změny. V zásadě je to ale náš program. To znamená, že jsme ve straně, která skutečně odpovídá našemu přesvědčení. Přesto jsme s řadou věcí velmi nespokojeni. Problém tedy není v programu, ale spočívá v zavedených či zaváděných a v současnosti již běžně uplatňovaných způsobech politické práce, které mají své konkrétní nositele.
- Znamená to také, že s naším programem nechceme oslovit a získat jen "svých" 5 procent vyhraněně zelených voličů, ale i navíc i minimálně stejně velkou skupinu aktivních voličů, kteří s námi alespoň částečně sdílejí snahu po nové kvalitě života a jsou znechuceni současnou politikou..
- Máme základní představu o metodách politické práce a způsobech prosazování našeho programu. Patří k ní až úzkostlivá opatrnost ve vztahu k nečistým metodám, zneužívání moci, manipulaci, ke klientelizmu, korupci a podobným jevům. Naši politiku chceme naopak postavit na souladu slov a činů, věrohodnosti, otevřenosti a srozumitelnosti. Chceme-li poukazovat na nízkou úroveň a nevěrohodnost naší politické scény, měli bychom jít občanům a voličům sami příkladem.
- Proto nám velmi vadí jednání a metody, které považujeme za zcela špatné, neetické a pokrytecké. Vadí nám pojetí demokracie jako pouhého mechanizmu hlasování, aniž mu předchází věcná a otevřená rozprava. Vadí nám polopravdy, překrucování a dezinterpretace faktů. Vadí nám rozpor mezi proklamacemi (např. v politickém programu) a skutečným jednáním těch, kdo ho vehementně hlásají. Pozice Jana Beránka a Jakuba Patočky v SZ je založena především na tom, že dokážou efektivně zorganizovat příležitostné hlasovací většiny proti svým oponentům namísto připuštění otevřené diskuse. Lze uvést a doložit řadu konkrétních příkladů (např. krajská konference na Vysočině, volba delegátů pro KK v ZO Brno-Kohoutovice atd.).
- Jsme přesvědčeni, že reálná "velká" politika se dá dělat slušnými prostředky a nepovažujeme to za naivitu. Čili nelze přijmout tezi předkládanou Jakubem Patočkou, že politika je prostě takto tvrdý zápas, naši političtí soupeři se k nám budou chovat ještě hůř a jinak to prostě nejde. My se naopak domníváme, že výsledky dosažené pochybnými metodami a prostředky jsou poznamenány procesem svého vzniku do té míry, že nemohou být trvalé, natož pak kvalitní.
- Současný spor uvnitř SZ tedy není střetem nějakých názorových proudů či frakcí. Je to zásadní spor o pravidla chování, metody práce, věrohodnost, budoucí tvář strany a v důsledku i budoucí existenci strany.
- Jednání, které kritizujeme, SZ hrubě poškozuje. To, co se nyní děje uvnitř strany, považujeme za předzvěst existenčních problémů a budoucího pádu, jako se to stalo nebo děje takovým hnutím a stranám jako jsou OH, ODA, US, Naděje, Cesta změny aj. Nechceme jen tak pro nic za nic dělat obstrukce. Jsme přesvědčeni, že jde o velmi vážný problém, a proto se stavíme legitimními prostředky proti kritizovaným metodám.
- Za zvláště alarmující považujeme to, že nedemokratické praktiky jsou používány proti členům vlastní strany - namísto trpělivé diskuse, vysvětlování a získávání skutečné a vědomé podpory, ať už věcné, či personální. Jak chce Jakub Patočka argumentovat potřebou získávat nové členy, když svými pletichami potlačuje ty současné - přitom ochotné a schopné pracovat pro SZ a její cíle? Jak chce mít Jan Beránek důvěru členů SZ, když k eliminaci svých vnitrostranických oponentů namísto silnějších politických argumentů musí na poslední chvíli a za zády stávajících členů zakládat nové ZO, aby kritika přehlasovaly?
- V kritice, kterou již delší dobu vznášíme, bylo zatím naším nedostatkem, že jsme neuměli členy strany oslovit, vysvětlit jim, o co nám jde, přesvědčit je a získat na svou stranu. Proto jsme napsali a šíříme toto prohlášení. Jsme přesvědčeni, že tolerancí ke kritizovaným postupům nebo dokonce jejich podporou, jsou pohřbívány naděje, které všichni do obrodného procesu v SZ vkládáme.
- Metody, které kritizujeme, může kdokoliv uplatňovat jen proto, že dokáže využít neexistence solidní vnitrostranické komunikace a stavět na špatné informovanosti členů. Zrušení e-mailového diskusního fóra tuto komunikaci bohužel ještě více omezilo.
- Na obou stranách tohoto principiálního sporu jsou velmi výrazné osobnosti. "Totální" vítězství kterékoliv ze stran (rozuměj "eliminaci" či dokonce odchod ze SZ) znamená oslabení SZ jako celku. Přijetí kritizovaných metod ale považujeme za ještě horší.
- Tendence k samovládě v SZ a střety se zhoršují, zostřují a prohlubují. Zvlášť zesílily po sjezdu v Táboře. Místo toho, aby nositelé kritizovaných postupů změnili své chování, vyhrocují situaci za ještě intenzivnějšího použití stejných metod jako dříve.
- Čím později budou problémy řešeny, tím hůř je půjde odstranit, tím větší a nenapravitelnější škody vzniknou.
- Míra problému je tak velká, že uvažujeme o výrazných personálních změnách v klíčových orgánech SZ na řádném sjezdu v březnu 2004. A to i přesto, že z hlediska časování ve vztahu k volbám lze nevhodnější termín těžko nalézt. Jen tak si ale umíme představit možnost včas prosadit potřebné změny ve stylu politické práce, zejména uvnitř SZ.
Dne 29. listopadu 2003
Pavel Bílek, člen ZO Ústí nad Labem-Neštěmice, Iva Baroňová, členka ZO Brno-Černovice, Bohumil Bednář, člen ZO Mladá Boleslav, Petr Coufal, člen ZO Jihlava, Jiří Čejka, člen ZO Semčice, Jana Čejková, členka ZO Semčice, Vít Červenka, člen ZO Praha 6, Ivan Čipera, člen ZO Plzeň, Milan Daniel, příznivec SZ, Chrudim, Ivan Dejmal, člen ZO Praha 7, Jiří Guth, člen ZO Borovany, Tomáš Havlíček, člen ZO Brno-střed, Milan Horáček, člen ZO Praha 1, Jitka Horváthová, členka ZO Ústí nad Labem, Karel Jech, člen ZO Praha 2, Zdeněk Jobánek, člen ZO Praha 6, Vladimír Jonáš, člen ZO Ústí nad Labem, Danuše Herpe Jungmannová, členka ZO Ústí nad Labem, Samuel Kašpar, člen ZO Brno-Černovice, Josef Kolařík, člen ZO Teplice v Čechách, Martin Kolík, člen ZO Borovany, David Kuchař, člen ZO Brno-Kohoutovice, Petr Kuba, člen ZO Brno-Židenice, Libor Lev, člen ZO České Budějovice, Ondřej Liška, člen ZO Brno-střed, Petr Loubal, člen ZO Jevíčko, Martin Mach, člen ZO Jihlava, Darius Nosreti, člen ZO Ostrava-sever, Zdeněk Novák, člen ZO Teplice v Čechách, Dušan Oslej ml., člen ZO Ústí nad Labem, Dušan Oslej st., člen ZO Ústí nad Labem. Lumír Pála, člen ZO Ostrov nad Ohří, Luboš Pavlovič, člen ZO Brno-Maloměřice, Pavel Pečínka, člen ZO Brno-střed, Jitka Procházková, členka ZO Praha 6, Jitka Procházková, členka ZO Most, Václav Pucherna, člen ZO Ústí nad Labem, Miroslav Punčochář, člen ZO Praha 7, Jiří Roth, člen ZO Chomutov, Petr Říha, člen ZO Ústí nad Labem, Jaroslav Smutný, člen ZO Příbram, Džamila Stehlíková, členka ZO Chomutov, Bohumír Štědroň, příznivec Praha 6, Marie Šoustalová, členka ZO Nejdek, Martin Tichý, ZO Olomouc, Petr Uhl, člen ZO Praha 2, Jiří Vaněk, člen ZO Zlín, Miloš Vašíček, člen ZO Jevíčko, Ondřej Velek, člen ZO Praha 1, Vojtěch Veselý, člen ZO Praha 6, Simon Weigert, člen ZO Teplice v Čechách, Jan Wünsch, člen ZO Praha 7, Vladimír Židlík, člen ZO Kroměříž, Pavel Žlebek, člen ZO Karlovy Vary
Zapsal 6. února 2004 Petr Uhl.
|