Duchovní vůdce šiitských muslimů, ajatolláh Ali al-Sistani, přežil atentát. Okolnosti jsou nejasné, ale podle jedné zprávy začali na al-Sistaniho útočníci střílet, když ve čtvrtek dopoledne vstoupil do svatého města Nadžafu.

Sistani v poslední době kritizoval plány USA předat moc v Iráku nevolenému úřadu. Požadoval přímé volby, které by měly zvolit prozatímní vládu v Iráku. K útoku došlo den před příjezdem delegace z OSN, která se měla pokusit vyšeřit tento konflikt.

Při středeční energické debatě v Dolní sněmovně přiznal britský premiér Tony Blair, že si před schválením útoku na Irák nebyl vědom, že tvrzení o tzv. údajné schopnosti Saddáma Husajna zaútočit chemickými a biologickými zbraněmi do 45 minut se netýkala dalekonosných raket, ale jen zbraní pro bojiště. Blair pokračoval:

Šéf CIA George Tenet ve čtvrtek vášnivě obrahoval svou výzvědnou agenturu. Konstatoval, že její analytikové nikdy netvrdili, že je Irák "bezprostřední hrozbou" a zdůraznil, že CIA nikdy nepřikrášlovala své informace pro nikoho.

čtvrtek 14.00: Michael Howard, šéf britské Konzervativní strany, vyzval ve čtvrtečním pořadu BBC Radio Four "The World at One" premiéra Tonyho Blaira aby odstoupil. Považuje totiž jeho přiznání, že si Blair před útokem na Irák nebyl vědom, že se tvrzení, že Saddám "může zaútočit ZHN do 45 minut" nevztahuje na dalekonosné střely, ale jen na zbraně pro bojiště, za absolutně skandální. Energická diskuse k této věci v Británii pokračuje. Podrobnosti zveřejníme později.

Britské výzvědné služby vedou interní boj, jehož cílem je distancovat se od informací, které umožnily britské vládě tvrdit, že Saddám Husajn měl zásoby zbraní hromadného ničení. Bojují o původ, zpracování a interpretaci nyní už zdiskreditovaného tvrzení, že měl Irák možnost zaútočit zbraněmi hromadného ničení do 45 minut. Paradoxně na pochybnost tohoto tvrzení poukázal poprvé v květnu 2003 reportér BBC Andrew Gilligan, kterého ostře kritizovala zpráva lorda Huttona a který proto z BBC v minulých dnech odešel.

Na opačných stranách sporu jsou MI6 a samostatná vojenská rozvědka, Defence Intelligence Staff (DIS), která součástí britského ministerstva obrany. V nejslabším postavení je MI6. Je totiž jasné, že tato britská rozvědka poskytla vládě většinu informací, na jejichž základě byla vypracována kontroverzní oficiální vládní zpráva o iráckých zbraních hromadného ničení ze září 2002.

Americký ministr obrany Donald Rumsfeld byl vyslýchán ve středu v americkém parlamentě ohledně neexistence iráckých zbraní hromadného ničení. Zdůraznil, že je ještě příliš brzo na to vyloučit, že by se ZHN v Iráku nikdy nenašly.

Jak vyšlo nyní najevo, členové Rady BBC odmítli minulý týden analýzu právníků z BBC, že je zpráva lorda Huttona z odborného právního hlediska chybná, a namísto toho nabídli vládě poníženou omluvu, kterou úřad britského premiéra požadoval.

Britskému listu Independent byl prozrazen 135stránkový důvěrný dokument z BBC, který obviňuje Alastaira Campbella, bývalého Blairova šéfa pro komunikace, že parlamentu "lhal" ohledně své role při vypracovávání oficiální vládní zprávy o Iráku ze září 2002.

Právníci z BBC také argumentují, že ministr zahraničí Jack Straw uvedl Dolní sněmovnu v omyl ohledně znepokojení, vládnoucího ve výzvědných službách ohledně této vládní zprávy. Právní analýza BBC dále rozbírá 12 oblastí, které lord Hutton ve své zprávě ignoroval. Argumentuje, že z právního hlediska jsou Huttonovy závěry "nesprávné".

Zaměstnanci BBC zuřili na členy Rady BBC, že před vládou kapitulovali minulý týden tak rychle.

Americká demokracie pomalu a nejistě směřuje k zjevnému odstranění veškeré geopolitické a finanční turbulence posledních několika let: bude jí vyhnání George Bushe z Bílého domu, to je názor ekonomického komentátora deníku Times Anatola Kaletského:

Reakce předsedy Strany zelených.

Vážené dámy,

snad není tak úplně mimo hranice vaší obrazotvornosti představit si, že v ČR by mohly být zcela legální nejen interrupce, ale i vraždy (jistě by se pro ně našel také nějaký eufemismus, třeba "porážka") novorozeňat mladších jednoho měsíce. Jde to? Dobrá. Dejme tomu, že by se v takové situaci našlo pár pošetilých poslanců, kteří by se dožadovali zákazu když už ne libovolného utrácení nenarozených dětí, tedy alespoň dětí živě narozených. Váš dopis by s příslušnými úpravami vypadal asi nějak takto:

Občas mi zůstává rozum stát, jaké extremní názory dostávají v BL prostor. Na jedné straně feministky z Gender studies ZDE, naproti nim svatí inkvizitoři z Národní iniciativy pro život ZDE. Obě zájmové skupiny se přetahují o moc nad lidským životem a maskují to předstíraným zájmem o nenarozené děti. Přitom ani jedna z nich nikdy nebude tou správnou matkou našich dětí. Skutečných matek, které nesou největší díl zodpovědnosti se nikdo neptá, co chtějí, co cítí. Chtěla bych oběma iniciativám, které ve skutečnosti nikoho nezastupují, vzkázat ať se jdou vycpat.

Petra Staňková, vdaná matka 2letého dítěte.

Personální politika ČSSD opět zazářila. Po volbě Klause prezidentem si Špidla může připsat další vítězství. Špatný ministr životního prostředí malé země bude mluvit do životního prostředí v celé Evropě. Český kozel se stane evropským zahradníkem.

Huttonovy zprávy, která ostře kritizovala novinářskou práci BBC, chce zřejmě ke svým účelům použít katolická církev ve Velké Británii. Znovu kritizovala BBC za "bulvární metody" a za "protikatolickou zaujatost":

Na základní otázky tohoto bloku semináře "Odpovídají příjmy Českého rozhlasu a České televize potřebám a nárokům na veřejnou službu v České republice? Je současný model jejich financování efektivní a společensky spravedlivý? Zajišťuje současná legislativa vymahatelnost rozhlasových a televizních poplatků? Jaké jsou reálné možnosti zefektivnění financování médií veřejné služby, jaké modely financování se uplatňují v evropských zemích a čím jsou podmíněny?" odpovídali panelisté už daleko konkrétněji, někdy až moc konkrétně.

Začal Milan Šmíd, který s pedagogickou neústupností zhasl v sále a na stěnu promítal řadu nepřehledně plných prezentačních obrázků. Stručná procházka mediální Evropou od Gibraltaru až po Ural trvala 23 minut. Připadal jsem si jak na hodině zeměpisu a ten mě nikdy nebavil.

Celodenního semináře o médiích veřejné služby, který uspořádala Poslanecká sněmovna pod gescí svého předsedy Zaorálka, se zúčastnilo šest poslanců a senátor Outrata. To je první zpráva - pro ty, kteří doufají, že zvolení zástupci chtějí rozhodovat se znalostí problematiky a věcně. Každý z klubů pouze vyslal na seminář po jednom velvyslanci. Křeslo poslance ČSSD Skopala zůstalo prázdné.

Druhou, tentokrát už komentovanou zprávou, je, že v přinejmenším jalové diskuzi během první části o nic nepřišli. Těch okamžiků, které vybočily z šedi plků o ničem, bylo málo.

Dopis Jiřího Maška předsedovi branně-bezpečnostního výboru PSP ČR, který neochvějně hájil údajnou existenci iráckých zbraní hromadného ničení, obvinil osoby, které poukazovaly na jejich existenci, ze lži a sám se za svá chybná tvrzení nikdy neomluvil.

"Dnes večer se premiér Tony Blair a prezident George Bush stavějí na hlavu a uznávají, že se bude muset konat vyšetřování, které nechtěli." Těmito slovy zahájil vysílání pořadu televize BBC Newsnight v pondělí večer moderátor Jeremy Paxman. Pokračoval:

"Poté, co se oba zapřísahali, že Irák má zbraně hromadného ničení, se chystá Tony Blair zahájit vyšetřování, zda byl uveden v omyl."

Pondělí byl podle televize BBC dnem, kdy výmluvy musely skončit. "Nejprve George Bush, pak Tony Blair nahradili svá opakovaná tvrzení, že Saddám Husajn měl zbraně hromadného ničení, a namísto toho se rozhodli uspořádat vyšetřování, jak je proboha možné, že je oba něco takového vůbec mohlo napadnout," řekl svým charakteristickým způsobem Paxman.

Minulou neděli jsem se vzbudil brzy. Probral mě sen. Zdálo se mi, že běžím v obrovském kamenném sále stále vzhůru po závratně vysokém točitém schodišti. Nahoře, abych se vyhnul jakémusi pronásledování, jsem měl přeběhnout po úzké římse, ale stály na ní sochy a oltáře.

Malování Kateřiny Opltové (*1957) se uzavřelo její předčasnou smrtí. Jako její kolega z ročníku na AVU v Praze ale nebudu sentimentální. To, čím se v malbě zabývala, zůstávalo bohužel mimo rámec pozornosti, a mám-li být zcela upřímný, nedivím se tomu. Jako začínající autorka se v druhé polovině osmdesátých let, tedy v době, kterou lze snad v malbě označit jako jistý návrat k tématu, věnovala ryze formálním problémům stavby obrazu, přičemž mnohé z toho, co objevila, bylo již nalezeno a uzavřeno v tzv. meziválečném období českého umění. Z hlediska tehdejší reflexe nových společenských témat to bylo "málo".

Po havárii serveru Britských listů v první polovině ledna 2004 zareagovali čtenáři velmi rychle na náš apel o finanční pomoc na koupi nového serveru. Za leden 2004 celkově přispěli čtenáři částkou 139 691,65 Kč. Za finanční pomoc upřímně děkujeme. Pořídili jsme nový server a nyní ho postupně zprovozňujeme. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte úplně přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.