|
3. 2. 2004
Bush, Blair, Irák a vyšetřování, které nechtěli"Šli jsme do války, protože George Bush byl rozhodnut zaútočit na Irák a Tony Blair byl rozhodnut dokázat, že jsme spolehlivý spojenec. Bude to snad nejhorší urážkou, jestliže se nyní bude v Británii v této věci po všech těch měsících konat vyšetřování prostě jen proto, že obdobné vyšetřování zahajuje v Americe George Bush. A pokud tomu tak skutečně bude, velmi doufám, že britské vyšetřování bude rychlé. Že nebude čekat, než bude George Bush znovuzvolen. Všechna fakta známe. Závěry ohledně těch faktů by mohly být zveřejněny do jednoho či dvou měsíců. Doufám, že to bude rychlé." Robin Cook, do jara 2003 britský ministr zahraničních věcí "Dnes večer se premiér Tony Blair a prezident George Bush stavějí na hlavu a uznávají, že se bude muset konat vyšetřování, které nechtěli." Těmito slovy zahájil vysílání pořadu televize BBC Newsnight v pondělí večer moderátor Jeremy Paxman. Pokračoval: "Poté, co se oba zapřísahali, že Irák má zbraně hromadného ničení, se chystá Tony Blair zahájit vyšetřování, zda byl uveden v omyl." Pondělí byl podle televize BBC dnem, kdy výmluvy musely skončit. "Nejprve George Bush, pak Tony Blair nahradili svá opakovaná tvrzení, že Saddám Husajn měl zbraně hromadného ničení, a namísto toho se rozhodli uspořádat vyšetřování, jak je proboha možné, že je oba něco takového vůbec mohlo napadnout," řekl svým charakteristickým způsobem Paxman. |
|
Vyšetřování vnutil prezidentu Bushovi muž, kterého Bush sám poslal do Iráku, aby tam nalezl důkazy, které by podpořily Bushova tvrzení. Jakmile se rozložil George Bush, bylo by velmi obtížně pro Tonyho Blaira nenásledovat ho. Očekává se, že Blair oznámí britské vyšetřování této věci v úterý dopoledne. Britské vyšetřování má provádět výbor čelných politiků ze všech hlavních politických stran. Ve výboru budou také nezávislé osoby, státní úředníci se znalostmi výzvědných služeb a výboru bude předsedat vysoký státní úředník, pravděpodobně lord Robin Butler, který býval tajemníkem vlády. Nyní je rektorem University College v Oxfordu. Downing Street vždycky tvrdila, že uspořádá nějaké vyšetřování po Huttonově vyšetřování, jenže není pochyb o tom, že je k přípravám na nové vyšetřování přiměl vývoj v USA - britskou vládu překvapila nynější americké výroky o iráckých zbraních hromadného ničení. Jakmile konstatoval David Kay, bývalý šéf Iraq Survey Group, v americkém senátu, že se zřejmě všichni ohledně ZHN mýlili, události se daly ve Spojených státech rychle do pohybu. V Iráku dosud nebyly nalezeny jasné důkazy o existenci zbraní hromadného ničení, a tak se budou vyšetřování v USA i v Británii zabývat zkoumáním původních výzvědných informací. Bude se zjišťovat, čí to všechno bylo vina - bylo to vinou rozvědek samotných anebo způsobu, jímž jejich informací využili politikové. A jakou přesvědčivost mají nyní argumenty pro útok na Irák - tvrzení, že Irák zosobňuje jasné a aktuální nebezpečí? Britská vláda až do poslední chvíle odmítala požadavky od opozice, aby bylo v této věci zahájeno vyšetřování. Ještě minulý týden byl Tony Blair dotázán v parlamentě, kdy zveřejní původní výzvědné informace. Odpověděl:
"Až dokončí Iraq Survey Group svou práci. A to říkáme už od samého začátku. Je přece správné, že když máme v Iráku organizaci, která zkoumá důkazy, že musíme počkat, dokud ta organizace svou práci nedokončí, než její výsledky zveřejníme." Avšak v pondělí oznámil americký prezident Bush, že on sám uspořádá vyšetřování:
"Dávám dohromady nezávislou dvoustranickou komisi, jejímž účelem bude analyzovat, kde stojíme, co můžeme udělat lépe, jak bojujeme v této válce proti terorismu." Jeho rozhodnutí následovalo po výrocích Davida Kaye, bývalého šéfa Iraq Survey Group, který konstatoval, že jsme se skoro všichni ohledně zbraní hromadného ničení mýlili. Britský ministr zahraničí Jack Straw k tomu v pondělí řekl:
"Existovaly dvě otázky. Jedna zněla, zda premiér a vláda nějakým způsobem vyslovili nepravdy o výzvědných informacích, které jsme obdrželi a které jsme předložili britskému lidu, nejznáměji ve zprávě z 22. září 2002, a které jsme používali pro své projevy a pro naše výroky před tím i potom. Druhou otázkou je: Byly ony výzvědné informace, které jsme dostali, spolehlivé? Minulou středu byla zveřejněna definitivní Huttonova zpráva, která s konečnou platností odpověděla na první otázku. Chápeme, samozřejmě, vždycky jsme to chápali, že existují pochybnosti o druhé otázce, a ty vyvtořily od té doby výroky dr. Kaye a Iraq Survey Group. Vzali jsme v úvahu tyto faktory a to nás vedlou k rozhodnutím, které zanedlouho pravděpodobně oznámíme." Britská vláda tvrdila, že takovéto vyšetřování vždycky plánovala po zveřejnění Huttonovy zprávy. Její kritikové, jako například bývalý britský ministr zahraničí Robin Cook, jsou skeptičtější:
"Šli jsme do války, protože George Bush byl rozhodnut zaútočit na Irák a Tony Blair byl rozhodnut dokázat, že jsme spolehlivý spojenec. Bude to snad nejhorší urážkou, jestliže se nyní bude v Británii v této věci po všech těch měsících konat vyšetřování prostě jen proto, že obdobné vyšetřování zahajuje v Americe George Bush. A pokud tomu tak skutečně bude, velmi doufám, že britské vyšetřování bude rychlé. Že nebude čekat, než bude George Bush znovuzvolen. Všechna fakta známe. Závěry ohledně těch faktů by mohly být zveřejněny do jednoho či dvou měsíců. Doufám, že to bude rychlé."
Britská vláda chce omezit vyšetřování jen na výzvědné informace a nechce se zabývat otázkou politického vlivu na rozvědku. Všechny západní rozvědky, včetně francouzské či německé, byly přesvědčeny, že Saddám má zbraně hromadného ničení. Robin Cook argumentuje, že by bylo chybné zaměřit se při vyšetřování jen na chyby výzvědných služeb:
"Myslím, že by bylo groteskní, kdyby se výzvědné služby měly stát obětním beránkem. Úkolem výzvědných služeb je poskytnout politikům svůj nejlepší informovaný odhad. V tomto případě vzala vláda tento informovaný odhad a proměnila ho v tvrdou propagandu. Zcela zjevně vláda řekla výzvědným službám, co potřebuje, aby to odpovídalo rozhodnutí, které vláda už předtím učinila. Právě vláda bude muset obhajovat toto rozhodnutí. I vláda musí být předmětem každého vyšetřování, nejenom výzvědné služby. K politickým škodám už došlo, protože všichni vidí, že argumentace, proč je nutno zaútočit na Irák, byla falešná. Tony Blair by tu chybu měl přiznat otevřeně. Měl by říci: "V dobré víře jsem důvěřoval výzvědným informacím, ukázalo se, že byly chybné, jsem rozhodnut, že to už nikdy jindy takto neuděláme a už nikdy nepovedeme preventivní invazi pouze na základě výzvědných informací." Britská rozvědka je značně znepokojena, že byly tyto výzvědné informace zřejmě nesprávné. Ovšem v Londýně i ve Washingtonu je ještě pořád hodně lidí, kteří stále ještě neuznávají, že žádné irácké zbraně hromadného ničení neexistují. Avšak nejzajímavější reakcí, kterou britská televize zaslechla z britských výzvědných kruhů v minulých dnech, je výrok o nebezpečích "stádovitého myšlení". Do jaké míry byly obdobné analýzy iráckého zbrojního potenciálu ve všech západních zemích důsledkem stádovitého myšlení. Existují ještě citlivější otázky: byly totiž rozpory mezi vojenskou rozvědkou na britském ministerstvu obrany a civilní rozvědkou MI6. Zaznamenaly to výslechy při Huttonových slyšeních. Vojenská rozvědka měla pocit, že je jí zabraňováno v přístupu ke klíčovým informacím. Měla pocit, že MI6 prosazuje příliš tvrdě informace, pocházející z jediného zdroje. Došlo k zpolitizování výzvědných informací. Tradičně si britská rozvědka vždycky myslela, že se výzvědné informace zpolitizovávají jen v Americe, ale v Británii k tomu nedochází. Tím se utěšovala. Zejména v době studené války, kdy Američané často přeháněli výzvědné informace, aby to podporovalo zbrojní průmysl a aby americká společnost zůstala mobilizována, zdůraznila britská televize. V tomto případě se však vyskytly znepokojující známky toho, že k politizaci výzvědných informací došlo i v Británii. Například bývalý šéf britského Společného výboru pro rozvědku Roderick Braithwaite řekl veřejně, že si myslí, že nynějšího šéfa tohoto výboru pro rozvědku Johna Scarletta do určité míry "svedla" "sláva" toho, že se octl tak blízko ohniska politické moci. Mnoho výzvědných pracovníků zastává názor, že by předsedou výzvědného výboru neměl být bývalý pracovník rozvědky, ale měl by jít být vysoký státní úředník anebo diplomat. |
