Gilligan se přeřekl

Chyby BBC posloužily Blairovi k tomu, aby se ji pokusil zkrotit. Reportér silně sledovaného ranního publicistického pořadu BBC Radio Four Andrew Gilligan zjistil - stejně jako jiní londýnští novináři - že v britské rozvědce vládne znepokojení. Konkrétně z toho, jak britská vláda využila výzvědných informací o iráckých zbraních hromadného ničení ve své oficiální zprávě o Iráku ze září 2002, kterou použila jako hlavní argument pro nutnost útoku na Irák.

Dne 29. května 2003 v 6.07 ráno se Gilligan v živém rozhlasovém rozhovoru vyjádřil nepořádně a řekl, že vláda údajně včlenila do své zprávy tvrzení, že Saddám Husajn může zaútočit zbraněmi hromadného ničení do 45 minut, "přestože pravděpodobně věděla, že je tato informace nepravdivá". Ze scénáře připraveného pro rozhovor vyplývá, že Gilligan měl informaci připravenou správně, ale ve vysílání se přeřekl.

Následovala obrovská kontroverze. Britská vláda si prostřednictvím Alastaira Campbella, tehdejšího velmi agresivního - šéfa pro komunikace v Blairově úřadu, stěžovala na zpochybnění své integrity. BBC však jeho stížnost - neprávem - ignorovala, neboť Campbell si na její vysílání stěžoval pořád - během války v Iráku dvanáctkrát. Hájila nezávislost svých novinářů, aniž by případ vyšetřila. Po tahanici o to, kdo byl zdrojem Gilliganovy reportáže, bylo prozrazeno jméno zbrojního experta dr. Davida Kellyho, který začal být vláčen tiskem a parlamentem a pak byl v červenci nalezen mrtvý u svého bydliště v Oxfordshiru. Jeden patolog se o víkendu v britských novinách podivoval nad tím, že místo, kde byl dr. Kelly nalezen, nebylo potřísněno krví - měl-li si podřezat žíly.

Konalo se veřejné soudní vyšetřování, do jehož čela byl jmenován lord Hutton. Bylo cenné, protože se v jeho rámci zveřejnilo množství svědectví i dokumentů objasňujících, jak interně funguje BBC i britská vláda. Vyplývá z nich, že BBC učinila chyby, ale že se velmi podivně chovala i britská vláda. Je také zřejmé, že navzdory nepořádnosti zpracování Gilliganovy původní reportáže (přišel do BBC z nedělního tisku, aby její vysílání "oživil" tiskovými metodami) byl její obsah zhruba správný.

Do očí bijící nesrovnalosti

Ve středu 28. ledna publikoval lord Hutton výsledky svého vyšetřování. Veřejnost překvapilo, že - v rozporu s publikovanými informacemi - sice právem kritizoval BBC, ale britskou vládu shledal absolutně nevinnou. Konstatoval, že redakční procesy v BBC jsou "defektní", protože editor předem neschválil obsah Gilliganova živého rozhovoru z 29. 5. 2003 v 6.07, že Gilliganovo obvinění bylo nepodložené a britská vláda neměla žádnou "nepoctivou či podvodnou strategii".

Hutton se při své analýze vůbec nezabýval tím, zda výzvědné informace obsažené v britské vládní zprávě byly pravdivé. Jeho verdikt vedl k rezignaci šéfa Rady BBC Gavyna Daviese i populárního a schopného generálního ředitele Grega Dykea, na jehož podporu demonstrovali zaměstnanci BBC v mnoha britských městech. V pátek opustil zaměstnání v BBC i novinář Gilligan.

Do očí bijí nesrovnalosti mezi Huttonovými závěry a zveřejněnými svědectvími. Existuje nahrávka telefonního rozhovoru dr. Kellyho s reportérkou BBC Susan Wattsovou, v níž Kelly v podstatě potvrzuje obsah Gilliganovy reportáže. Premiérův poradce přiměl šéfa rozvědného výboru Johna Scarletta, autora vládní zprávy, aby z ní vyškrtl údaj, že by Saddám použil zbraní hromadného ničení pouze v případě, stane-li se terčem útoku.

Údajné zbraně hromadného ničení, jimiž měl Saddám do 45 minut zaútočit, nebyly dalekonosnými střelami, které by ohrožovaly jiné státy, ale jen zbraně pro bojiště. Pracovník vojenské rozvědky dr. Brian Jones svědčil o svém silném znepokojení, že bylo do zprávy včleněno ono tvrzení o Saddámově útoku do 45 minut. Hutton ho pominul, protože "Jonesovi nadřízení toto znepokojení nesdíleli". Ignoroval lež britské vlády, že "si nikdo na tuto věc ve výzvědných službách nestěžoval". A tak dále.

Pozor na přesnost!

Britská média i veřejnost se většinou postavily na obranu BBC. Blair soudci Huttonovi určil hranice toho, co má zkoumat, a lidé si stěžují, že se mnohé do očí bijící skutečnosti do jeho zprávy nedostaly. Pro novináře je však Huttonova zpráva důležitým upozorněním, že principy soudního vyšetřování jsou přísnější než běžná novinářská práce. Žurnalisté si musejí dávat pozor na přesnost. Jiným poučením je, že jdou-li vlády do války, bývá ohrožena svoboda projevu.