BRIC představuje novou skupinu zemí ( Brazílie, Rusko, Indie a Čína ) odhodlaných k účinné spolupráci v současných měnících se mezinárodních podmínkách. Jedná se o novou rozšiřující se aktivitu Šanghajské organizace spolupráce s mnohostranným zaměřením. Je to další závažný krok dokazující nastupující multipolarizaci světového dění. Rusko samo nedávno uzavřelo řadu všestranných dohod s Egyptem a Indonésií. Zahrnovaly i dodávky vojenské výzbroje.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov je právě na státní návštěvě v Argentině a Brazílii. Přestože země navštěvuje v rámci bilaterálních vazeb, jeho cesta nese znaky vyslance Šanghajské organizace, jejíž zaměření akcentuje.

Někteří čeští politici a žurnalisté, zejména z Mladé fronty Dnes a Lidových novin se s námi podělili o svůj zármutek, že jim odešel velký vůdce, generál Augusto Pinochet (1915 - 2006). Prý vyřízl ve své zemi vřed marxismu. Znamená to v překladu do češtiny, že se projevil jako zbabělý zrádce, když sesadil demokraticky zvoleného prezidenta Salvadora Allenda, jemuž byl jako voják povinen poslušností. Když zlikvidoval svého představeného, který se nebál otevřeného politického odpůrce jmenovat do funkce vrchního velitele pozemních vojsk. Pinochetovy jednotky zabily prezidenta statečně bránícího prezidentské sídlo.

Stejnou situaci způsobí i špatný zákon či nepřijatý zákon. Například neexistující deregulace nájemného doprovázená přirozeně odpovídajícím sociálním zásahem státu vede mnohdy k tomu, že někteří lidé žijí na úkor někoho jiného, zcela konkrétního. Tento stav je nebezpečný i v případě soužití majority s minoritou. A opět na počátku stojí špatná práce a nedůslednost konkrétních úředníků, poslanců či zastupitelů.

Podotýkám, že k tomuto textu mě nevedla zvláštní náklonost k jakémukoliv etniku včetně českého či romského, ale strach z následků primitivního řešení Jiřího Čunka, které si získalo masovou popularitu.

Po silnici se jezdí napravo. Je lépe se držet u krajnice, někdy to však nemusí být bezpečné. Cesty bývají i nerovné. V KDU-ČSL se jezdí uprostřed. Poslední dobou to bylo o život, tedy zejména pro bývalé vedení. Členové a voliči byli zainteresováni méně. Sjezdoví delegáti měli celkem jasno. Věděli, že potřebují změnu, jakou že ji potřebují, věděli též méně, stejně jako členové, ale zná to každý, potřeba je potřeba.

Zvolení Jiřího Čunka do čela lidové strany může zásadně změnit způsob, jakým dosud fungovala povolební aritmetika. Čunek deklaroval několik zásad, mezi nimiž je tou nejdůležitější prohlášení, že lidovci pod jeho vedením nemají v úmyslu jít do vlády založené na několika přeběhlících. Řekl také, že jeho strana nepůjde do vlády opřené o komunisty. KDU-ČSL definoval jako stranu středovou.

Tahle alternativa zní podivně, ale má své oprávnění. V českém jazykovém prostředí to tak nevyzní, ale v tom německém se dá vysledovat dvojice "Zivilisation" a "Kultur" velice dobře už od konce 19. století. Je třeba přitom zdůraznit, že slovo "Kultur" představovalo především výdobytky duchovní a "Zivilisation" spíše technické a urbanizační.

Netřeba podotýkat, že "Kultur" byla ta správná a "Zivilisation" byla ta špatná.

Budapest, 1956 foto: Leslie Hajdu ►

Každý komunista se musel vyrovnat s tím, že jeho hnutí bylo má dvojí tvář jako římský bůh Janus. Na jedné straně bylo hrdinským bojem za lidská práva, emancipaci, demokracii, bylo velkou epopejí zápasu proti fašismu a militarismu. Přineslo také obrovskou kulturní výzvu, která přitáhla pozornost velkých tvůrců literatury, hudby, výtvarného umění, architektury i vědy. Na druhé straně ale svůj dějinný účet zatížilo neschopností zabránit masovému zneužívání moci ve snaze zajistit přežití revoluce.

Opět jsem se ocitl v nepříjemné situaci, že mám být argumentem proti někomu či něčemu, totiž proti Vojtěchu Filipovi a proti současné KSČM, která se prý nedokázala vyrovnat s minulostí. Údajně ukazuji směr tím, že jsem prý podpořil rezoluci Evropského parlamentu o Maďarsku v roce 1956. Štěpán Kotrba, jehož žurnalistického zápalu si jinak velice vážím, tentokrát střelil úplně vedle. O textu usnesení se nehlasovalo jmenovitě s využitím hlasovacího zařízení, ale aklamací, tedy prostým zdvižením rukou. A celá frakce GUE/NGL, včetně mne, hlasovala proti.

Jsem ze zásady proti tomu, aby politici mistrovali minulost. Historie je vědecká disciplína s velkou tradicí.

Tato malá středoevropská země, najednou, 17 let po pádu komunismu, zjišťuje, že je pro ni demokracie hádankou. Součinnost mstivé politické kultury a parlamentního systému, který neposkytuje řešení, když dojde k rovnému výsledku ve volbách, způsobil, že zemi od všeobecných voleb v červnu řídí autopilot, píše v deníku International Herald Tribune Craig S. Smith:

Problém podle tohoto amerického listu začal letos na jaře před volbami. Zdálo se, že sociální demokraté znovu ve volbách zvítězí.

Pak, čtyři dny před dnem voleb, byla do médií prozrazena policejní zpráva, plná temných obvinění, týkajících se sociálních demokratů. Žádná z těchto tvrzení, od pedofilie až po vraždu, nebyla pravdivá, ale zpráva dominovala zpravodajství. Volby tedy vyhrála Topolánkova pravicová ODS s 81 z 200 křesel v parlamentě, sociální demokraté získali jen 74 křesel.

Jedním z mnoha vánočních dárků České televize je zahájení vysílání vlastního elektronického programového průvodce (EPG) jako součásti programového balíku CS Link (dříve Czechlink). Česká televize tuto službu zprovoznila v noci z 11. na 12. 12. 2006 na satelitu Astra 3A. Již o několik dní dříve se změnil EPG i v pozemním digitálním vysílání společnosti Radiokomunikace a. s., kde diváci nyní také mohou nalézt rozšířené bohaté informace o pořadech na několik dní dopředu.

Že politici nepožívají u občanů - voličů velké vážnosti a že tato má dokonce klesající úroveň (zvláště od posledních voleb, když politici nejsou schopni sestavit vládu požívající důvěru Sněmovny), je známo. Ono sledovat jednání dolní komory Parlamentu vyžaduje někdy velké sebezapření a vystoupení poslanců či ministrů nelze vždy hodnotit jako plně kvalifikovaná.

Vrcholnou úroveň diletantismu předvedl ministr zahraničí Alexandr Vondra (ODS) v pátek 8. prosince 2006.

Bohmte se jmenuje ta německá vesnice, kde žije 13 500 obyvatel, kteří si v roce 2007 mají zvyknout na jiný život. A to na život v ulicích bez obrubníků, bez zvýšených chodníků a - co je hlavní cíl - možná bez dopravných značek.

Můžete jsi představit ulice bez semaforů, bez značek příkazů a zákazů? Sedm měst a provincií v Evropě to chce zkusit s finanční podporou EU - mezi nimi dánské Ejby, anglické Ipswich, belgické Ostende a německé Bohmte...

Irácký prezident Džalal Talabání, klíčový spojenec USA, ostře odmítl analýzu dvojstranické americké Iraq Study Group. Označil její zjištění za "nebezpečná" a vyjádřil názor, že její doporučení "nikdo nebude brát vážně".

Zpráva je prý "nesprávným lékem pro nesprávnou diagnózu" a rovná se bezprecedentnímu zasahování do iráckých vnitřních záležitostí a v klíčovou dobu ohrožuje suverenitu válkou zničené země.

Talabání dodal, že návrh, aby americká vláda zavedla proti Iráku sankce pokud irácká vláda nesplní postupně určité požadavky, jsou "urážkou".

Talabánímu se především nelíbila myšlenka, že by americká armáda měla poskytnout daleko větší počty vojáků pro vznikající iráckou policií a iráckou armádu, že by je měla zvýšit z nynějšího počtu cca 3000-4000 osob na 10 000- 20 000 osob.

Zjevně rozčílený Talabáni konstatoval: "Chtějí včlenit další tisíce amerických důstojnků do iráckých armádních jednotek. Jestliže se celá naše armáda stane nástrojem v rukou cizích důstojníků, co to bude vypovídat o irácké suverenitě? Máme mnoho bývalých iráckých armádních důstojnků, dobrých vlastenců a profesionálů, kteří byli proti Saddámu Husajnovi. Proč nemůžeme přivést tyto lidi do armády, aby vedli její výcvik?" Americký výcvik irácké armády a policie je podle Talabáního velmi chabý.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vzhledem ke stále se zhoršující situaci v oblasti bydlení obecně, a nájemního bydlení zvláště, zasedala v uplynulém týdnu v Praze pracovní skupina Mezinárodní unie nájemníků -- Úřadu pro země střední a východní Evropy. Přítomni byli zástupci sdružení nájemníků Polska, České republiky, Slovinska a Chorvatska. Účastníky pracovní skupiny přijal stínový ministr pro místní rozvoj Radko Martínek (ČSSD) a informován o jednán byl i ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič (ODS).

Americká tajná služba odposlouchávala telefonní rozhovory princezny Diany bez souhlasu britských tajných služeb oné noci v srpnu 1999, kdy Diana zemřela. Vyplývá to z podrobné zprávy o její smrti, která bude vydána tento týden. Jde o zprávu, kterou vypracoval bývalá komisař londýnské Metropolitní policie lord Stevens.

Vypadá to, že obyvatelstvo v Čechách a na Moravě si pomalu, ale jistě zvyká. Zvyká si na nekonečná vyjednávání, osočování, výhrůžky a vzájemné podrazy stran aspirujících na vládní posty. Zvyká si na dočasný pobyt vlády bez důvěry ve Strakově akademii. Zvyká si na svůj vztek. Stačí málo. Pod stromeček zmírněná rétorika stranických vůdců a hospodářství nedbající bezvládí. Svůj díl veřejné nevole za roli v nekonečné mýdlové opeře bez lásky a úsměvů si dle výzkumu nicméně schytala dokonce nejdůvěryhodnější instituce státu -- prezident. Apoštol opatrnosti.

Nemaje televizní přijímač, sleduji pořad Otázky Václava Moravce u svých přátel jen každé dva až tři týdny. O to zřejmější je mi klesající úroveň druhdy kvalitního diskusního pořadu.

Na samém začátku upoutá pozornost kritického diváka dramatický výraz Václava Moravce a afektovaná dikce, jež pomalu ale jistě posouvá jeho pořad směrem k bulváru. Snaha zaujmout nudící se obecenstvo a vyjít mu vstříc je patrna i z pestrosti, jíž Václav Moravec dosahuje zařazováním mnoha vstupů z míst mimo televizní studio a "akční" animací: Zeměkoule rotuje, barevné pozadí se neustále pohybuje, fotografie a záběry na účastníky diskuse se rychle střídají.

Úroveň pořadu by ale pozdvihl pravý opak.

Zřejmě riskuji nulovou blamáž, vyslovím-li předpoklad, že z nás, kdo se dnes sešel v tomto kouzelném prostředí Poslanecké sněmovny, nikdo po večerech nepokleká pod totemem, věštícím "konce dějin". Nikdo sem také jistě nepřišel na nějakou nostalgickou seanci. 40 let od vydání Civilizace na rozcestí je pro nás skvělým bezprostředním podnětem: Jistě však nebude naším hlavním tématem. Samu roli a ohlas této knihy proto připomenu jen v telegrafické zkratce.

Civilizace na rozcestí kolektivu 60 autorů pod vedením akademika Radovana Richty, která poprvé vyšla v roce 1966, je dodnes asi vůbec nejpřekládanějším společenskovědním dílem, jehož originál vyšel v češtině.