Usnesení Evropského parlamentu k 50. výročí maďarské revoluce v roce 1956 a jejímu historickému významu pro Evropu

Hlasování k usnesení EP B6‑0548/2006 26. 10. 2006 13:06 458|36|12 ZDE

Evropský parlament,

-- s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu

A. vzhledem k tomu, že Evropská unie je založena na zásadách svobody, demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod -- na zásadách, které sdílí všechny členské státy,

B. vzhledem k tomu, že jaltské rozdělení Evropy po druhé světové válce připravilo země střední a východní Evropy na více než 40 let o svrchovanost a svobodu,

C. vzhledem k tomu, že se komunistické režimy ve střední a východní Evropě nezakládaly na souhlasu či vůli občanů a byly udržovány prostřednictvím sovětské vojenské okupace a spolupráce komunistických stran,

D. připomínaje odvahu a odhodlání Maďarů, kteří dne 23. října 1956 vyšli do ulic na protest proti diktátorské vládě komunistické strany,

E. vyjadřuje úctu vůči vytrvalosti Maďarů, kteří pokračovali v boji za svobodu, národní nezávislost a občanská práva, přestože se jim nedostalo vojenské pomoci od západních zemí a přes zásah a zdrcující vojenskou převahu Sovětského svazu,

F. vzdávaje poctu lidské a politické odvaze Imreho Nagye, reformního komunistického předsedy vlády Maďarska, který správně pochopil elementární vyjádření vůle lidu a souhlasil s tím, že se stane politickým vůdcem lidové revoluce za svobodu a demokracii, a který nakonec obětoval vlastní život a stal se mučedníkem za svobodu, když byl v roce 1958 popraven, protože nepodlehl nátlaku požadujícímu, aby revoluci veřejně odsoudil,

G.  vzdávaje poctu obětem revoluce -- 2170 lidem, kteří byli zabiti v bojích -- a obětem krutých odvetných opatření -- 228 lidem popraveným v letech 1956 až 1961, 20 000 lidí, kteří byli vzati do vazby a uvězněni v letech 1956 až 1958, a tisícům lidí, kteří byli po revoluci po desetiletí diskriminováni navrátivším se komunistickým vedením,

H. vyjadřuje vděčnost za solidaritu, kterou prokázali lidé mnoha západních zemí, když v letech 1956 až 1957 přijali 194 000 maďarských uprchlíků,

I. uznávaje zásadní význam solidarity mezi národy obecně a zejména mezi různými národy střední a východní Evropy, které bojovaly za svou svobodu -- mezi Maďary, Čechy, Slováky, Poláky, Němci, Estonci, Lotyši a Litevci,

J. uznávaje historickou a politickou souvislost mezi maďarskou revolucí v říjnu 1956 a různými dalšími formami odporu a hnutími odporu, jako byly poznaňské demonstrace v červnu 1956 v Polsku, Pražské jaro v roce 1968, vznik hnutí Solidarita v Polsku v roce 1980 a demokratická hnutí v bývalém SSSR, především hnutí pobaltských národů,

K. uznávaje, že maďarská revoluce byla historickým pokusem o znovusjednocení rozdělené Evropy a jako taková je nadále základním kamenem našeho společného evropského historického dědictví,

L. uznávaje způsob, jakým maďarská revoluce přispěla k posílení soudržnosti v demokratickém světě a k pozdějšímu vytvoření Evropských společenství v roce 1957, a uznávaje také, že revoluce byla předchůdcem demokratických politických změn, ke kterým došlo v letech 1989--1990 ve střední a východní Evropě, čímž umožnila mírové znovusjednocení Evropy prostřednictvím procesu evropské integrace,

1. považuje maďarskou revoluci z roku 1956 za jeden ze symbolických projevů úsilí o volnost a demokracii, ke kterým došlo ve dvacátém století a jenž se vzepřel komunismu v sovětském bloku;

2. vzdává úctu odvážným mužům a ženám Maďarska, kteří vlastním sebeobětováním poskytli záblesk naděje dalším národům pod kontrolou komunistické vlády;

3. zdůrazňuje, že demokratické společenství musí jednoznačně odmítnout represivní a nedemokratickou komunistickou ideologii a prosazovat zásady svobody, demokracie, lidských práv a právního státu a zaujmout jasné stanovisko, jsou-li tyto zásady porušovány;

4. vyzývá všechny demokratické země, aby jasně odsoudily zločiny spáchané všemi totalitními režimy;

5. požaduje zřízení evropského programu na posílení spolupráce mezi výzkumnými a dokumentačními středisky v členských státech zkoumajícími zločiny totalitních režimů;

6.. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.