8. 12. 2006
Ransdorf podpořil usnesení Evropského parlamentu k 50. výročí maďarské revoluce v roce 1956pokračování veřejného dialogu s předsdou KSČM v článcích "Co Vojtěch Filip o komunismu řekl a říci nemusel" a "Co Vojtěch Filip o antikomunismu neřekl a říci měl" Dne 26. října 2006 bylo v Evropském parlamentu schváleno "Usnesení Evropského parlamentu k 50. výročí maďarské revoluce v roce 1956 a jejímu historickému významu pro Evropu". Jako předkladatelé se sešli jak pravicoví, tak i levicoví poslanci. I představitelé zelených - Daniel Cohn-Bendit a Milan Horáček - se spolupodepsali pod návrh, ve kterém se praví, že odpovědnost za to, že byly země střední a východní Evropy na více než 40 let připraveny o svrchovanost a svobodu nese konference velmocí v Jaltě a nazývají to "jaltské rozdělení Evropy po druhé světové válce". Text se ale neobrací jen do minulosti, ale dává úkol budoucnosti. Zdůrazňuje, že "demokratické společenství musí jednoznačně odmítnout represivní a nedemokratickou komunistickou ideologii a prosazovat zásady svobody, demokracie, lidských práv a právního státu a zaujmout jasné stanovisko, jsou-li tyto zásady porušovány" a vyzval "všechny demokratické země, aby jasně odsoudily zločiny spáchané všemi totalitními režimy". Zaujal pozici, známou už z Bible - kdož jsi bez viny, hoď kamenem... PRO hlasovali opět jak pravicoví, tak levicoví poslanci. Jsou ale všichni bez viny? Z komunistické frakce GUE/NGL to byl poslanec jediný, Miloslav Ransdorf. Zbytek českých komunistů byl proti, nezávislá poslankyně Bobošíková se zdržela. Kdož jsi bez viny, hoď kamenem... Imre Nagy - 1956 - zdroj www.hungary1956.com Česká média tento výsostně většinový akt Evropského parlamentu, pokoušející se o vyvážený postoj k minulosti a odsuzující na ní jen tu represivní a nedemokratickou část idejí, které provázely úsilí o emancipaci mas a sociální spravedlnost v 19.
a 20. století, naprosto ignorovala. Dokument ani hlasování neanalyzoval nikdo. Přitom Evropský parlament dal jasně najevo, že si váží Imreho Nagye či politiků Pražského jara stejně, jako hnutí Solidarnosc. Nedvojsmyslně určil celoevropský politický rámec a postavil ho dokonce na evangelické historické zkušenosti.
Dal tak jednoznačnou facku všem, kteří ve svém primitivním antikomunismu či primitiním komunistickém přesvědčení nerozlišují. Stejně jako katolická církev, která až nyní v 21. století připustila, že i Hus měl právo na vlastní cestu k výkladu písma. Historik Ransdorf svým hlasováním českým komunistům ukázal, že úsilí o pochopení minulosti nelze zakrývat do ideologické předpojatosti či rigidního sentimentu. Ukázal své straně směr.
Plný text usnesení EP B6‑0548/2006 ZDE Petice "Zrušte komunisty" a co z toho nakonec bylo TÉMA BL |
Usnesení Evropského parlamentu k 50. výročí maďarské revoluce v roce 1956 a jejímu historickému významu pro EvropuB6‑0548/2006
Hlasování k usnesení EP B6‑0548/2006 26. 10. 2006 13:06 458|36|12 ZDE Evropský parlament, -- s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu A. vzhledem k tomu, že Evropská unie je založena na zásadách svobody, demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod -- na zásadách, které sdílí všechny členské státy, B. vzhledem k tomu, že jaltské rozdělení Evropy po druhé světové válce připravilo země střední a východní Evropy na více než 40 let o svrchovanost a svobodu, C. vzhledem k tomu, že se komunistické režimy ve střední a východní Evropě nezakládaly na souhlasu či vůli občanů a byly udržovány prostřednictvím sovětské vojenské okupace a spolupráce komunistických stran, D. připomínaje odvahu a odhodlání Maďarů, kteří dne 23. října 1956 vyšli do ulic na protest proti diktátorské vládě komunistické strany, E. vyjadřuje úctu vůči vytrvalosti Maďarů, kteří pokračovali v boji za svobodu, národní nezávislost a občanská práva, přestože se jim nedostalo vojenské pomoci od západních zemí a přes zásah a zdrcující vojenskou převahu Sovětského svazu, F. vzdávaje poctu lidské a politické odvaze Imreho Nagye, reformního komunistického předsedy vlády Maďarska, který správně pochopil elementární vyjádření vůle lidu a souhlasil s tím, že se stane politickým vůdcem lidové revoluce za svobodu a demokracii, a který nakonec obětoval vlastní život a stal se mučedníkem za svobodu, když byl v roce 1958 popraven, protože nepodlehl nátlaku požadujícímu, aby revoluci veřejně odsoudil, G. vzdávaje poctu obětem revoluce -- 2170 lidem, kteří byli zabiti v bojích -- a obětem krutých odvetných opatření -- 228 lidem popraveným v letech 1956 až 1961, 20 000 lidí, kteří byli vzati do vazby a uvězněni v letech 1956 až 1958, a tisícům lidí, kteří byli po revoluci po desetiletí diskriminováni navrátivším se komunistickým vedením, H. vyjadřuje vděčnost za solidaritu, kterou prokázali lidé mnoha západních zemí, když v letech 1956 až 1957 přijali 194 000 maďarských uprchlíků, I. uznávaje zásadní význam solidarity mezi národy obecně a zejména mezi různými národy střední a východní Evropy, které bojovaly za svou svobodu -- mezi Maďary, Čechy, Slováky, Poláky, Němci, Estonci, Lotyši a Litevci, J. uznávaje historickou a politickou souvislost mezi maďarskou revolucí v říjnu 1956 a různými dalšími formami odporu a hnutími odporu, jako byly poznaňské demonstrace v červnu 1956 v Polsku, Pražské jaro v roce 1968, vznik hnutí Solidarita v Polsku v roce 1980 a demokratická hnutí v bývalém SSSR, především hnutí pobaltských národů, K. uznávaje, že maďarská revoluce byla historickým pokusem o znovusjednocení rozdělené Evropy a jako taková je nadále základním kamenem našeho společného evropského historického dědictví, L. uznávaje způsob, jakým maďarská revoluce přispěla k posílení soudržnosti v demokratickém světě a k pozdějšímu vytvoření Evropských společenství v roce 1957, a uznávaje také, že revoluce byla předchůdcem demokratických politických změn, ke kterým došlo v letech 1989--1990 ve střední a východní Evropě, čímž umožnila mírové znovusjednocení Evropy prostřednictvím procesu evropské integrace, 1. považuje maďarskou revoluci z roku 1956 za jeden ze symbolických projevů úsilí o volnost a demokracii, ke kterým došlo ve dvacátém století a jenž se vzepřel komunismu v sovětském bloku; 2. vzdává úctu odvážným mužům a ženám Maďarska, kteří vlastním sebeobětováním poskytli záblesk naděje dalším národům pod kontrolou komunistické vlády; 3. zdůrazňuje, že demokratické společenství musí jednoznačně odmítnout represivní a nedemokratickou komunistickou ideologii a prosazovat zásady svobody, demokracie, lidských práv a právního státu a zaujmout jasné stanovisko, jsou-li tyto zásady porušovány; 4. vyzývá všechny demokratické země, aby jasně odsoudily zločiny spáchané všemi totalitními režimy; 5. požaduje zřízení evropského programu na posílení spolupráce mezi výzkumnými a dokumentačními středisky v členských státech zkoumajícími zločiny totalitních režimů; 6.. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států. Zdroj ZDE |