Rámus, vzniklý ohledně této zprávy způsobil, že obě strany se rozhněvaly a začaly si ohledávat své rány. Topolánkovi občanští demokraté se shromáždili v koutě s dvěma dalšími spojeneckými stranami a přísahali, že nikdy neuzavřou koalici se sociálními demokraty. Sociální demokraté se zase spojili s komunisty a přislíbili, že zablokují každou vládu, jejíž nebudou součástí. Každý tábor měl na své straně 100 křesel, takže vznikl volební pat, který pokračuje do dnešního dne.

Většinou zprivatizovaná česká ekonomika si počíná dobře. Hospodářství roste, nezaměstnanost klesá a inflace je pod kontrolou. Ale mnoho lidí má obavy, že dlouhá mezera v činnosti vlády, zejména nečinnost ohledně nutné reformy zdravotnictví a důchodového systému časem hospodářství poškodí.

Pokud selže Topolánkův příští pokus utvořit vládu, premiéra, který se bude pokoušet vládu utvořit napotřebí, jmenuje předseda parlamentu, nikoliv prezident. Předsedou parlamentu je nyní sociální demokrat a i když souhlasil, že odstoupí, volba nového předsedy parlamentu bude sama o sobě pro rozhádaný parlament problémem.

Pokud se nepodaří utvořit vládu ani napotřetí, budou se konat nové volby a celý proces začne znovu.

Podrobnosti v angličtině ZDE