Včera (8.7) zveřejněné volební preference za prvý srpnový týden provedené Institutem Imas s jedním tisícem respondentů naznačují, že obě největší politické strany, lidová a sociálně demokratická, zůstávají zatím za svými výsledky v roce 2002 . Lidovci se svými 36 až 38 procenty jsou sice na prvém místě, ale sociální demokraté přes skandál s bankou BAWAG a vyřazením odborářů z volebních listin se svými 32 až 34 procenty nejsou příliš vzdáleni, i když polovina voličů je přesvědčena, že skandál volby rozhodujícím způsobem ovlivní. Třetí místo zaujímají s 12-13 procenty Zelení. Následují pak Svobodní s 5 až 6 procenty, kteří vyhlásili opozici nynější vládní koalici , zatím co Haiderova odštěpenecká skupina BZÖ, která je součástí vládní koalice s lidovci, nemá stále zajištěný vstup do parlamentu se svými současnými 3 až 4 procenty. Zřejmě jim nepomohl ani očekávaný počáteční vzestup po vystřídání Haidera Peterem Westenthalerem. Raketový nástup zaznamenala "Volební listina dr.Martina za demokracii, kontrolu a spravedlnost" kontroverzního poslance evropského parlamentu Hanse-Petera-Martina s 5 až 6 procenty.Nelze přitom vyloučit další nárůst, protože obdobná kandidátka získala při volbách do evropského parlamentu v roce 2004 od rakouských občanů 14,01 procent, a tím se stala třetí nejúspěšnější za sociálními demokraty a lidovci, když získala dva mandáty z osmnácti.

Zjevné je, že jak lidovci tak sociální demokraté zatím zaostávají za výsledky posledních parlamentních voleb, když tehdy získali 42,3 a 36,5 procent hlasů. Podle ředitele Imasu současná rakouská politická scéna je mimořádně nestabilní, protože velká část voličů si zatím není jistá, komu odevzdá svůj hlas . Jasné je však třetí místo zelených. Navíc na volební scéně se zřejmě objeví daleko více subjektů, které věří v možnosti získání poslaneckých křesel, než v předchozích létech. Mezi ně na příklad patří především komunisté, kteří naposledy zasedali v parlamentě v letech 1945 - 59. V posledních volbách zcela propadli, když získali 0,56 procent a nejnižší kvorum vstupu jsou čtyři procenta nebo získání tzv. základního mandátu. Nyní jim vysvitla naděje, když v nedávných volbách ve Štýrsku se dostali do zemského parlamentu a zde by chtěl jejich špičkový kandidát Mirko Messner získat mandát. Mohl by být přitažlivý pro voliče se slovanskými předky, protože je vzdělaným rodilým Slovincem, synem známého spisovatele Janko Messnera. Celkově se zatím přihlásilo dvanáct volebních listin a do 22.srpna, kdy je poslední den zaregistrování, lze počítat ještě s dalšími.

Více jak polovina Rakušanů považuje dosavadní průběh předvolebního boje za "nenávistný a nevěcný". Jen pětina je považuje za "čestný a věcný". Z nadhledu však zatím více jak 60 procent nemá pocit, že strany již nyní bojují silně o voliče. Největší pozornost přitom věnují zabezpečení pracovních míst, zdravotnictví, důchodům, sociálním jistotám, hospodářskému vzestupu a zajištění občanů ve stáří. Na otázku Imasu, "jaké problémy podle vašeho mínění budou hrát rozhodující roli", tak na prvém místě s 85 procenty bylo zabezpečení pracovních míst , 66 procent zdravotnictví a 61 procent problémy s cizinci. Téměř dvě třetiny nastávajících voličů jsou přesvědčeny, že ve volebním boji bude hrát velkou úlohu otázka důchodů, o něco méně pak hospodářský rozvoj. Aby se o těchto otázkách vedla korektní diskuse, navrhuje generální tajemník lidovců Reinhold Lopatka uzavřít smlouvu o "férovém vedení předvolebního boje".

Lopatka si nyní stěžuje, že zatím co Zelení, BZÖ, Svobodní a komunisté předložili konkrétní návrhy, pak sociální demokraté přes řadu jeho pokusů zatím tak neučinili. Podle jeho názoru by bylo vhodné na zbývající necelé dva měsíce dojít k dohodě, ale v září by bylo už pozdě. Vedení sociální demokracie ústy svého představitele Norberta Darabose odpovědělo, že je ochotno vést přímé rozhovory s lidovci, ale pokud jde o výsledky těchto jednání, dívá se na ně skepticky. Kdyby nedošlo k dohodě, pak by vyhlásilo vlastní Chartu, které "se pak bude držet". Nepovažuje proto za užitečné se o tomto problému dohadovat prostřednictvím médií. Slíbil, že SPÖ povede čestnou debatu, ale přitom politickou. Pokud lidovci očekávají návrh na jejich nabídku, pak by měly být hlavním tématem zásady financování volebního boje. Zkušenosti s lidovci však ukazují, že čestný princip vždy porušili. "Lopatka neví, co férové je, ani jak se píše" prohlásil Darabos.

Předseda SPÖ Alfred Gusenbauer zatím zakončil svůj "dlouhý pochod" Rakouskem, který tisk nazval "Tour d'Autriche".Dvanáct dní putoval jako turista s batohem na zádech, aby osobně poznal krajinu i zde žijící lidi , doprovázený svou životní družkou, stranickými funkcionáři a sympatizanty. První etapu zahájil výstupem na Gföhleberghütte ve výši 825 metrů, aby jeho cesta pokračovala na Velký Phyrgas s 2224 metry, Královskou stolici s 2336 metry až na Schesaplanu s 2965 metry. Ukázal tak svou fyzickou kondici, kterou politik bude zřejmě muset mít při sestavování nové spolkové vlády. To nebude jednoduché, a proto již nyní spolkový prezident upozorňuje, že nedovolí, aby se uměle protahovalo. Nechce opakování z roku 2000, kdy byla sestavena až po čtyřech měsících a současný spolkový kancléř Wolfgang Schüssel ji uzavřel s krajně pravicovými Svobodnými.