sobota 20.30: Abdul Aziz Rantisi, šéf palestinské militantní organizace Hamas, byl podle zpráv usmrcen střelbou z izraelského vrtulníku na jeho vozidlo v Gaza City. Pracovníci nemocnice v Al-Shiferu konstatovali, že tam Rantisi zemřel na svá zranění a zároveň Izraelci usmrtili další dvě osoby, informovala tisková kancelář AFP. K izrarelskému útoku na Rantisiho došlo jen několik hodin poté, co palestinský sebevražedný atentátník usmrtil sebe a jednoho izraelského vojáka na kontrolním stanovišti Erez severně od Gaza City.

sobota 17. 4. 2004: Britský premiér Tony Blair loni odmítl nabídku George Bushe, že Británie nemusí vysílat vojáky do Iráku, vyšlo najevo ve Spojených státech v pátek. Tyto informace obsahuje nová kniha novináře Boba Woodwarda, který proslul odhalením skandálu Watergate. V této knize, Plan of Attack, uvádí Woodward, že Bush nabídl Blairovi, že Británie nemusí do Iráku vyslat svá vojska, protože se americký prezident obával, že by z toho důvodu mohla Blairova vláda padnout. Blair Bushovu nabídku odmítl.

Ukázky z Woodwardovy knihy publikuje od soboty list Washington Post. Woodward v knize také uvádí, že George Bush požádal Pentagon, aby připravil invazi do Iráku už v listopadu 2001 a utajil tyto plány před CIA a před svými poradci pro národní bezpečnost.

Woodwardova kniha líčí, jak si dne 21. listopadu 2001, uprostřed války proti Afghánistánu, vzal prezident Bush stranou svého ministra obrany Donalda Rumsfelda a zeptal se ho na jeho plány útoku proti Iráku. Rumsfeld Bushovi sdělil, že jsou zastaralé. Bush tedy na Rumsfelda naléhal, aby vytvořil nové plány, ale aby je udržel v tajnosti a aby o nich neříkal šéfovi CIA Georgi Tenetovi. Plně informována nebyla ani Condoleezza Ricová, poradkyně pro národní bezpečnost.

"Vím, co by se bývalo stalo, kdyby si lidi mysleli, že připravujeme potenciální válečný plán pro Irák," cituje Woodwardova kniha Bushe z interview z doby o dva roky později. "Bývalo by to vytvořilo dojem, že chci vést válku."

Woodwardova kniha také zaznamenává, že existovalo obrovské napětí mezi americkým viceprezidentem Dickem Cheneym a ministrem zahraničí Colinem Powellem. Nenáviděli se natolik, že spolu odmítali navzájem hovořit.

Powell byl přesvědčen, že je Cheney posedlý vytvářením spojitostí mezi Irákem a al Kajdou a že prezentuje nepřesvědčivé a dvojznačné informace, jako by to byla fakta. Cheney vedl kvůli Iráku proti Powellovi válku, kterou nakonec vyhrál.

Powell byl také nespokojen s tím, že Cheney a jeho spojenci, jeho hlavní poradce I. Lewis "Scooter" Libby, náměstek ministra obrany Paul D. Wolfowitz a jiný náměstek ministra obrany Douglas J. Feith a to, co Powell nazýval Feithovým "gestapem", si vytvořili v podstatě úplně samostatnou vládu. Před válkou v Iráku řekl Powell Bushovi otevřeně, že jestli pošle do Iráku americká vojska, "budete tu zemi vlastnit" [tj. budete plně odpovědný za to, co se tam bude dít, a budete to muset zaplatit]. Powell a jeho zástupce a nejbližší přítel, Richard L. Armitage, často hovořili o "Pottery Barn rule" (tj. o varovných nápisech pro zákazníky, které bývají v obchodech s keramikou) "Když to rozbijete, je to vaše a budete to muset uhradit".

Tony Blair, který je v současnosti na návštěvě v USA, se zjevně octne po návratu do Británie pod tlakem, aby ospravedlnil své rozhodnutí vyslat britské vojáky do Iráku, když měl možnost neohrozit jejich životy, vzhledem k tomu, že byla pro americkou vládu britská neúčast na útoku proti Iráku přijatelná.

Dnešní den není rozhodně okurkový, domácímu zpravodajství vévodí dvě zprávy -- propuštění českých novinářů z iráckého zajetí a autonehoda ministra zahraničí. První událost je jistě potěšitelná, její význam je však spíše v rovině emocionální. Protože hrdinou je ten, který zachrání druhé, nikoliv ten, kdo se lehkovážně nechá zajmout na Alibabově stezce. Ta druhá událost však hrozí přerůst ve vážnou hospodářskou krizi. Na přehlasování prezidentského veta zákona o DPH je ve sněmovně potřeba 101 hlasů a ty teď koalice prostě nemá k dispozici, i když premiér na sobotní tiskové konferenci ČSSD po zasedání přredsednictva strany šířil optimismus všemi směry.

Čeho všeho je zapotřebí, aby britský labouristický poslanec pozvedl svůj hlas proti vraždění v Iráku? Nemluvím o hlavních ministrech v Blairově vládě, ti jsou tak hluboce spojeni s krutou tragedií dobývání a okupace Iráku, ale ve vládě i v parlamentu jsou někteří ministři a poslanci, kteří v minulosti hájili lidská práva. Kdy pozvednou svůj hlas? ptá se anglický spisovatel a scénárista Ronan Bennett a pokračuje:

Dvě arabské televizní stanice odvysílaly zvukový záznam, údajně hlasu Usámy bin Ladina, který v něm nabídl Evropě příměří, "pokud přestane útočit na muslimy". CIA konstatuje, že je nabídka zřejmě pravá. "Nabídka" ale prý neplatí pro Spojené státy. Např. britské ministerstvo zahraničí nahrávku hned odmítlo a poukázalo na to, že na muslimy útočí jedině organizace al Kajdá, jejíž obětí se staly v posledních letech v různých atentátech tisíce muslimů. Španělsko, Británie, Německo a Evropská komise také odmítly bin Ladinovu "nabídku".

Nahrávka je zřejmě pokusem rozdělit Evropu a Spojené státy a manipulativním způsobem oslovit evropskou levici, případně lidi, kteří nesouhlasili s americkým útokem na Irák (obě množiny nutně nejsou totožné). Podle komentátorky BBC její argumentace obsahuje "klasickou levicovou analýzu vztahů mezi válkou a multinacionálními společnostmi". Názor britských politiků je, že i kdyby byl někdo na Západě ochoten vyjednávat s teroristy a la bin Ladin (což není), žádná vláda nemůže jednat na základě anonymní audionahrávky. Její kompletní překlad je zde:

Přátelé!

Dosud jsem nikdy neviděl hlavu tak daleko zalezlou prezidentovi kamsi jako tu, kterou jsem viděl včera večer při "tiskové konferenci", kterou uspořádal George W. Bush. Pořád ještě mluví o tom, že hledá "zbraně hromadného ničení", tentokrát na Saddámově "krocaní farmě". Jo, krocaní. Zjevně si Bílý dům myslí, že v oněch 17 nerozhodných státech je dost idiotů, kteří jim tohle přijmou. Myslím, že to bude pro ně neurvalé probuzení.

Michael Moore je známý americký dokumentarista, který loni obdržel Oscara za svůj film Bowling for Columbine.

Když ve středu večer prohlásil prezident Bush, že bude jednostranně podporovat plán Ariela Šarona na změny v mapě Izraele, vyvolal tím skutečnou konsternaci, konstatoval ve své analýze ve čtvrtek v poledne v pořadu World at One rozhlas BBC a pokračoval:

Šlo nejen o to, že názory Palestinců byly kompletně ignorovány, ale žádní z ostatních partnerů v současném mírovém procesu, Evropská unie, OSN a Rusko, kteeré jsou spolu s USA společně známi jako "Kvartet" nebyli vůbec konzultováni.

Záznam řeči Sira Arthura Conana Doyla (1859-1930), tvůrce Sherlocka Holmese, je ZDE. Doyle zde hovoří o tom, jak vytvořil postavu Sherlocka Holmese. Záznam je součástí digitalizačního programu londýnské The British Library, která částkou jednoho milionu liber (cca 50 milionů Kč) zpřístupní britským vysokým školám zadarmo v digitální formě svůj zvukový archiv, obsahující 12 000 položek a téměř 4000 hodin nahrávek. Digitalizace je součástí širšího programu HEFCE britského Higher Education Founding Council, financovaného částkou 10 milionů liber. Účelem programu je zprostředkovat v digitalizované formě pro budoucí uživatele na internetu archivní zvukové a filmové nahrávky, data získaná ze sčítání lidu a statické fotografie.

Vážené členky, vážení členové Strany zelených,

po důkladné a nelehké rozvaze jsme se rozhodli k dnešnímu dni odstoupit ze svých funkcí v předsednictvu Strany zelených a vyjádřit tímto krajním způsobem svůj zásadní nesouhlas s děním ve straně a s jejím vedením. Své odstoupení chápeme nikoliv jako útěk od zodpovědnosti, kterou nám svěřil sjezd, nýbrž za naplnění této odpovědnosti v mimořádných podmínkách: z výkonu svých funkcí se zodpovídáme Vám členům a také principům, s nimiž jsme do svých funkcí vstupovali. Těmito principy jsou mj. férovost, otevřenost a transparentnost.

Z předsednictva odcházíme v situaci, kdy již nedokážeme zaručit, aby tyto principy nebyly porušovány a spor uvnitř SZ dále neeskaloval.

Kanadské noviny jsou v těchto týdnech plné článků o Iráku, přestože se Kanada nepřipojila k útoku Spojených států na něj. Bylo jejím štěstím, že měl minulý ministerský předseda Jean Chrétien podobné názory jako většina kanadského obyvatelstva: Pokud akci neschválí Organizace spojených národů, nepřidáme se k našim jižním sousedům, ať se nás snaží přemlouvat sebevíce. Není ovšem pochyb o tom, že i v této zemi je mnoho takových lidí, kteří lamentují nad kanadskou sobeckostí a nad kanadským spoléháním, že nás naši velcí sousedé ochrání ode všeho zlého i když se jim nedostává našeho vděku.

Zatímco do 9.11.2001 byl terorismus více méně kriminálním jevem, dnes se jedná o "válečný akt". Tato proměna vyvolává iluzi, že před terorismem nás nejlépe ochrání opět jenom válečný akt. Pro politiky se zde skrývá obrovská výhoda. Pokud práci tajných služeb a policie lze jen stěží vysílat v přímém přenosu, v případě válečného tažení se nám naskýtá výtečná televizní podívaná. Bombardování zemí třetího světa umožnuje zdánlivé zviditelnění jinak neviditelných teroristů.

Máme dobrou nemocnici. Je opravdu skvělá. Není skvělá ani tak výkony, které provádí, anebo snad spokojeností svých odléčených pacientů jako spíše tím, jak dobře platí. A platí opravdu skvěle. Lékaři si nemůžou stěžovat, jejich platy jsou největší v této zemi...

Že by snad science fiction, napadne člověka po přečtení prvních pár vět? Ale opravdu o žádné science fiction se nejedná, ale jenom o životní realitu. Tou skvělou nemocnicí je totižto vláda.

Mírové hnutí izraelských žen provádělo strategii nenásilí od založení organizace "Žen ve smutku" v roce 1988, po jednom měsíci od vzplanutí první palestinské lidové intifády. Toto hnutí začalo v malé skupině izraelských žen, které se v černém smutečním oblečení společně dostavovaly jednou týdně na hlavní křižovatku v Jeruzalémě, nesly černé transparenty ve tvaru ruky a s bílým nápisem: "Zastavte okupaci".

Nedávná redakční stránka novin "The Ottawa Citizen" neupoutala pozornost žádným palcovým titulkem, nýbrž velkou barevnou karikaturou. Na houpačce sedí malý žluťoučký chlapeček, jehož vzhled nenechává čtenáře na pochybách, že se jedná o prezidenta Bushe, a u něho stojí obrovský tygr s nápisem "Irácké povstání". Chlapeček představuje kanárka z filmových grotesek o kocourovi Sylvestrovi. Dole je titulek "Aj tót aj só e putykét", což je fonetické dětské zašišlání, "I thought I saw a pussycat" - "Měl jsem dojem, že vidím kočičku". Nyní víme, že Irák nebyl a není kočička.

Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Asociace pro mezinárodní otázky pořádá pravidelně a třeba říci, že velmi často, hlavně mladými lidmi početně navštěvované přednášky a diskuse o otázkách zahraniční politiky a mezinárodního dění. K velmi aktuální problematice "islámský terorismus" se zaměřením na jeho hrozbu pro Evropu pozvala bývalou velvyslankyni ČR v Kuvajtu Hybáškovou. Dalším řečníkem byl známý expert na problematiku islámu, docent Gombár z Karlovy univerzity, který také poskytl hlubokou sondu do historie a zásad náboženství islámu.

K Vaší debatě o bulvarizaci zasílám i dva názvy článků z deníku Právo. Možná chtěně, možná ne, vytváří titulek "Poslanci nepustili senátora Mejstříka do Sněmovny" skutečně dojem, že poslanci senátoru Mejstříkovi nějakým, možná i fyzickým způsobem, zabránili vstoupit do sněmovny. Autorka navozuje určitý negativní dojem, nebo i umocňuje již vzniklý dojem. Přitom nebyli práva ani osobní svoboda senátora dotčeny, míní Ján Beňák:

Vedle všech těch Roučků a Zahradilů, kteří dokáží jen žvanit, vedle Železného, který si za přivlastnění Novy vysloužil přátelství Klause, a vedle Bobošíkové, která poněkud netradičně snižovala stavy zaměstnanců ČT, do evropského parlamentu kandiduje opravdová hvězda, hvězda světová, hvězda Dolly Buster.

Dear Friends of Czech Theatre!

Welcome to the first edition of the electronic bulletin of the Theatre Institute published in English! This newsletter will be published four times a year annually, and will contain news, reviews and short descriptive articles about events that are related to the world of Czech theatre. Here you can find information about drama, dance, puppet theatre, experimental theatre, Czech plays currently in translation, and festivals taking place in and around the Czech Republic.

The theatre.cz bulletin is a new project of the Theatre Institute in Prague and is designed to complement the yearly Czech Theatre magazine with more frequent reports about the current events happening in the world of Czech theatre. You can click here to go to our internet site where you can download the entire edition.

Register now for future issues. don.nixon@theatre.cz

Pan Jánský svou glosou o "skandálním chování Sněmovny" jen dokázal, že vztahům mezi vrcholovými orgány státu nerozumí.

Tisková zpráva České televize.

Redaktor Michal Kubal a kameraman Petr Klíma stejně jako redaktor ČRo1 Vít Pohanka dnes byli únosci propuštěni na svobodu.

Zaměstnance České televize včetně jejího vedení tato zpráva nesmírně potěšila.

Česká televize ještě jednou děkuje všem, kteří našim uneseným kolegům vyjadřovali podporu a solidaritu.

Martin Krafl

Tiskový mluvčí ČT

Citace z jedné z četných tiskových zpráv České televize na toto téma

Generální ředitel České televize Jiří Janeček telefonicky hovořil s předsedou vlády Vladimírem Špidlou v souvislosti se zmizením reportéra Michala Kubala a kameramana Petra Klímy, kteří zajišťovali zpravodajství z Iráku a od 11. dubna jsou nezvěstní. Podle dostupných informací byli v Bagdádu uneseni.

Dobry den, nevite proc temer zadna media neinformuji o 3 unesenych novinarich z CR? ptá se nás jeden americký novinář českého původu. Pisou nebo hovori o americkem 'truck driverovi' a o ctyrech reporterech z Francie - ale o Cesich ani slovo. Zajimalo be mne, jestli je to proto, ze 'zapadni' media vedi neco, co nevi ani ceske min. zahr. (treba ze se o unos nejedna a ze se ti kluci nekde zatoulali) a nebo je to pro PR neschopnost Cechu dat to svetu vedet......Jaky je Vas nazor?

Odpověď JČ: V Evropě je situace trochu jiná, internetové stránky BBC a např. deník Guardian přinesly asi dvouřádkovou zmínku, že byli uneseni "také" novináři z ČR, tyto zdroje ovšem hovoří - chybně - jen o dvou novinářích. Na stránkách Yahoo najdete v angličtině tuto variaci na tiskovou zprávu Martina Krafla z ČT. Většinou se média ovšem zmiňují jen o tom, že byli v Iráku uneseni lidé až ze 40 zemí. Proč se výslovně nehovoří o novinářích z ČR - domnívám se, že je to bohužel proto, že málokdo na světě ví, kde vůbec Česká republika je.

Cestování novinářů do rizikových oblastí je závažný problém: menší a chudší sdělovací prostředky, jako jsou v mezinárodním kontextu např. Český rozhlas či Česká televize, si nemohou dovolit pro své reportéry ozbrojenou ostrahu. Pak je otázka, do jaké míry je rozumné je do rizikových oblastí posílat bez ostrahy. (Čeští reportéři ovšem už z Iráku odjížděli, protože právě usoudili, že oblast začíná být nebezpečná.)

Na druhé straně - a o tom se hovoří nyní v mezinárodním tisku častěji - jakou má cenu vysílat do krizových oblastí reportéry obklíčené ozbrojenou ostrahou? Podstatou novinářské práce je přece mluvit s lidmi. Novinář, který se pohybuje uprostřed ozbrojené ochranky, se o skutečné situaci v zemi nedoví nic.Takže jakmile začne docházet k divokým únosům, únosci v každém případě dosáhnou bohužel svého - znemožní řádnou novinářskou práci.

PS: Ve středečním Independentu byl seznam všech dosud unesených západních novinářů i jiných civilistů a byli tam zmíněni 3 čeští novináři. A v Guardianu o tom informovali taky. Nevím, jaká média měl americký zdroj na mysli, ale Guardian a Independent jsou dostatečně reprezentativní, míní Ilona Klemm.

Ztotožňuje si průměrný Čech dobu před listopadem 1989 s tím, co bylo odlišné, nebo s tím, co kontinuálně přetrvává dodnes?

Jednou pozdě večer, když hrubě střižený knot rodinné petrolejky před mýma očima olizoval čadivě červenavým světlem ukořistěné svazky státních análů a tyto nahnědlé pilíře státní moci polehávaly přede mnou na nevalné betonové podlaze mého nevalného betonového domku, odhalil jsem...

Musím ostře reagovat na článek z 15.4.2004 "Soudci a psi jezdí zadarmo" od autora: Radek Mokrý, píše Karel Šemík, student PF UK.

Nejenže tento článek je bulvární svým obsahem i nadpisem, nejenže se přidává k (podle mého) neoprávněnému tažení proti soudcům, který lze v posledních letech v českých mediích pozorovat (aniž by se ovšem obracel na pravé viníky, např. opěvovaného kdysi ministra spravedlnosti), používá "bleskových" rovnostářských paralel apod.

Vážený pane Šemíku,

přiznávám v úvodu své reakce, že jsem Vaši odpověď ZDE na úvahu pana Mokrého ZDE číst začal, avšak nedočetl dále než ke slovům "neoprávněnému tažení proti soudcům". Domníváte se, že jakékoli tažení proti soudcům je neoprávněné? Nebo mám Vašim slovům rozumět tak, že jen určité tažení proti soudcům, reprezentované názorem pana Mokrého, považujete za nepřijatelné? A pokud ano, které je pro Vás přijatelné, ptá se Roman Dergam.

Po přečtení článku Matyáše Zrna, "Démoni pořád nespí", který vyšel v týdeníku Respekt 29. března 2004, na stranách 13 až 15 (on line verze: ZDE), který je bezpochyby kontroverzní a v jistých částech lživý, musím jako osoba, které se jeho řádky nepřímo dotýkají, zareagovat. Jako srbský přistěhovalec s již desetiletým pobytem v České republice nemám takové jazykové a stylistické zkušenosti abych zpochybňoval žurnalistické kvality pana Zrna, to bych přenechal někomu jinému, ovšem obsah jeho vět v článku a hlavně pohrávání si s fakty je něco, pro mě, závažnějšího. S kritikou začnu postupně, jak ostatně učinil i pan Zrno a nevyhnu se vlastním komentářům.

(Tiskové prohlášení, k publikaci jazykově upraveno v redakci Britských listů)

Vzhledem k objevujícím se nepřesným informacím a množícím se dotazům ohledně výstavby vědecké knihovny vydává krajský hejtman Evžen Tošenovský následující stanovisko:

"Moravskoslezský kraj připravuje několik variant jak vypsat výběrové řízení na projekt s tím, aby zároveň proběhla architektonická soutěž. Pokud bychom totiž postupovali ve sledu nejprve architektonická soutěž, která by trvala nejméně jeden rok, a teprve pak výběrové řízení, mohli bychom až po těchto krocích, tzn. minimálně po dvou letech, žádat o zařazení stavby do státního rozpočtu. Moravskoslezský kraj na výstavbu v odhadované výši 540 milionů korun prostředky nemá a nemůže zahájit výstavbu. Není pravda, že by ve státním rozpočtu byl příslib na 540 milionů na výstavbu, je potřeba toto teprve prosadit. Zároveň statutární město Ostrava zamýšlí ukončit nájemní smlouvu v prostorách radnice pro vědeckou knihovnu.

Pokud nebudou připraveny prostředky pro výstavbu knihovny, bude kraj nucen hledat provizorní řešení o umístění knihovny, což samo o sobě bude znamenat minimální náklad 100 milionů korun a pravděpodobně odsunutí výstavby knihovny na mnoho let."

Pro čtenáře, kteří mají broadband: V minulých dnech došlo k určitému konfliktu mezi populárním americkým televizním moderátorem Davidem Lettermanem, televizí CNN a Bushovým Bílým domem. O co šlo?

Prezident Bush pronesl přibližně hodinový předvolební projev na Floridě. Těsně vedle něho stál na pódiu třináctiletý Tyler Crotty, syn významného finančního dárce pro Bushovu předvolební kampaň Richarda Crottyho. Třináctiletý Tyler během Bushova projevu nezvládnutelně zívá, dívá se na hodinky, a pak znaven upadne. (V rámci férovosti je nutno přiznat, že k tomu postupně došlo během onoho asi hodinového Bushova projevu.) David Letterman to sestříhal v přibližně třicetivteřinovou, absolutně komickou scénku a odvysílal to ve svém televizním pořadu ZDE (1,9 MB), nebo ZDE.

Na to reagovala televize CNN: tvrdila ve vysílání, že jim Bílý dům sdělil, že Lettermanem odvysílaný klip je falešný, že byl zívající chlapec digitálně včleněn na místo vedle prezidenta.

Letterman si to nedal líbit a v následném vysílání označil obvinění za lež. ZDE (5,5 MB). "Až půjdete v listopadu hlasovat, nezapomeňte, že se Bílý dům pokusil ze mně udělat blbce," končí Lettermanův klip.

K článku Patří ČR opravdu k zemím EU s nejnižším počtem vysokoškolsky vzdělaných občanů? ZDE Je to krásně zmatený výklad o jiném problému než je v titulku, míní Jiří Vojtěch:

Terry Jones, známý britský autor, filmový režisér, herec a Python, napsal včera v deníku Guardian jako "učitel" "stížnost" rodičům Tonyho Blaira: "Ten chlapec se musí při své školní práci skutečně snažit víc. Jeho esej o Iráku dokazuje, že vůbec nerozumí světové politice. Dávám mu tři body z deseti."

Ve středu dopoledne 14.4. jsme obdrželi reakci tiskové mluvčí ČSA Dany Dvořákové na tento článek, kterou zveřejňujeme níže. Jde o původní, nezkrácenou oficiální reakci paní "ředitelky pro komunikace" ČSA. Redakčně zkrácená verze vyšla v Lidových novinách dne 8. 4., tu publikujeme pro srovnání také.

Reakci Jana Čulíka na tento pozoruhodný oficiální dopis od ČSA publikujeme ZDE.

Katedra slovanských studií na Glasgow University vypisuje konkurs na místo bohemistického lektora na školní rok 2004-05. Hledáme absolventa bohemistiky, pokud možno se zkušeností výuky češtiny pro cizince, či jiného jazyka. Uchazeči by měli mít obstojnou znalost angličtiny. Jejich úkolem bude vyučovat studenty prvního a druhého ročníku bohemistiky českému jazyku. Jejich pracovní úvazek bude cca 8 vyučovacích hodin týdně. Jmenování je na dobu deseti měsíců, od října 2004 do června 2005. Úspěšný kandidát obdrží na tuto dobu stipendium ve výši 6000 liber. Zároveň se očekává, že kandidát vypracuje postgraduální práci v oboru bohemistiky, slavistiky či anglistiky pro získání titulu MPhil. Pro toto roční postgraduální studium kandidáta Glasgow University osvobodí od platby školného, které bude po vstupu ČR do EU sníženo z nynějších 7000 na 2500 liber.

Toto místo pro bohemistického lektora-postgraduálního studenta financuje společně Glasgow University, MŠMT ČR a britský Foreign and Commonwealth Office.

Podrobnosti i formulář pro zájemce jsou ZDE

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

22. 3. 2004 jsme uhradili koupi nového serveru, na něž nám po lednové havárii čtenáři rychle poskytli finanční prostředky, a to částkou 122 500 Kč. Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček zadarmo postupně zprovozňuje dosud nefunkční části časopisu. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

V březnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 2700 Kč. Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.