Jistě pochopíte, že jde o rétorické otázky. Jak jinak lze reagovat na Vaše "tažení" na obranu soudcovského stavu, ze kterého vychází najevo pouze školometská akrobacie na poli zákona psaného, nikoli však již aplikovaného soudy v této zemi. A mluvím-li o soudech, mám na mysli nikoli budovy, nýbrž (doživotní!) soudce a soudkyně, z masa a kosti a velmi často páchající nespravedlnost, hloupost a nes(t)oudnost. Toto mé konstatování vychází ze zkušeností s opatrovnickými soudy, jak v roli navrhovatele, tak i překladatele a pozorovatele v řadách veřejnosti, a z obeznámení s dalšími případy výkonu (ne)spravedlnosti, kterými byly a jsou postiženy osoby známé či blízké.

Zákon psaný na papíře se velmi často míjí s realitou jeho konkrétní aplikace. Pro toto poznání nemusíte chodit daleko, nemusíte ani opustit budovu Právnické fakulty, navštěvovat soudní jednání a studovat spisové materiály s mnohdy komickými překlepy a nesmysly vzniklými v průběhu protokolace, která je často synonymem pro komolení a deformaci toho, co se v soudních síních přednáší a vypovídá. Stačí, když si poslechnete přednášející na PF UK (tak jako jsem to po dva semestry tento školní rok činil v rámci kurzu pro tlumočníky a překladatele na Právnické fakultě). Řeknou Vám totéž: nekteří jen nesměle naznačí, jiní si pustí ústa na procházku a bez okolků 'táhnou proti soudcům'. Dávají Vám a Vašim kolegům šanci změnit pověst soudnictví v této zemi. Velice Vás prosím, využijte ji s důkladností sobě vlastní.