17. 4. 2004
Američané spáchali ve Fallúdže masakr: Proč poslanci mlčí?Pohlédněme jen na oněch pět procent civilních mrtvých a raněných, o nichž Američané přiznávají, že je usmrtili. Mezi těmito civilními obětmi je matka šestiletého Haidera Abdela-Wahaba, která byla zastřelena, když věšela prádlo na šňůru, jeho otec, usmrcený výstřelem do hlavy, sám Haider a jeho bratři, kteří byli pohřbeni v troskách svého domu poté, co na něj zaútočila americká raketa, ale pak byli ještě zaživa vykopáni. Mezi nimi jsou děti, které zahynuly na zranění hlavy. Mezi nimi je stará žena, zastřelená, když držela bílou vlajku. Mezi nimi je stařec, který ležel tváří k zemi u vchodu do svého domu, zatímco uvnitř křičely zděšené holčičky: "Baba! Baba!" Mezi nimi jsou posádky sanitek, na něž stříleli američtí vojáci a čtyřletý Ali Nasser Fadil, zraněný během leteckého útoku. Reportér listu New York Times nalezl toto dítě v jedné bagdádské nemocnici a vylíčil, jak leží v posteli "se široce rozšířenýma očima, civí na strop". Neuměle mu byla amputována levá noha. Tentýž reportér nalezl desetiletého Waeda Jodu u postele svého vážně raněného otce. "Američtí střelci na nás stříleli, když jsme se snažili opustit Fallúdžu," konstatoval. Čeho všeho je zapotřebí, aby britský labouristický poslanec pozvedl svůj hlas proti vraždění v Iráku? Nemluvím o hlavních ministrech v Blairově vládě, ti jsou tak hluboce spojeni s krutou tragedií dobývání a okupace Iráku, ale ve vládě i v parlamentu jsou někteří ministři a poslanci, kteří v minulosti hájili lidská práva. Kdy pozvednou svůj hlas? ptá se anglický spisovatel a scénárista Ronan Bennett a pokračuje: |
Přijměme na okamžik argumentaci amerického generála Johna Abizaida, podle něhož americká armádu ve Fallúdži užívala "vojenskou sílu uměřeně a opatrně". Přijměme jeho argumentaci, že americké bojové vrtulníky a stihačky, které zaútočily na obyvatelstvo města Fallúdža a shazovaly na ně dvěstěpadesátikilogramové bomby, jednaly "uměřeně a opatrně". Pohlédněme jen na oněch pět procent civilních mrtvých a raněných, o nichž Američané přiznávají, že je usmrtili. Všechny tyto incidenty byly zdokumentovány novináři, humanitárními pracovníky a zdravotníky. I vezmeme-li v úvahu osoby, usmrcené či zraněné iráckými povstalci, děsivý katalog Američany způsobeného utrpení a smrti je dlouhý a nepopiratelný. Připomeňme si, že pět procent z 600 mrtvých je 30. Jenže z toho, kolik mrtvol bylo nalezeno, vyplývá, že Američané lžou. Nejméně 350 osob, usmrcených ve Fallúdže, byly ženy a děti. Američané tvrdí, že chtějjí potrestat vrahy čtyř žoldnéřů, usmrcených a zohavených ve městě Fallúdža dne 31. března. Místní lidi to vidí jinak. Popisují americkou okupaci jako utlačitelskou od samého začátku. Téměř okamžitě po svém příchodu usmrtili američtí vojáci 18 osob účastnících se demonstrace. Během půl roční okupace zabili američtí vojáci ve městě nejméně 40 civilistů a policistů. V březnu byl ve městě zabit jeden americký voják. 27. března "pročesali" američtí vojáci město - podle Mohammeda Albalwy, předsedy městské rady, to měla být odplata za tu vraždu. Při tomto pročesávání bylo usmrceno šest civilistů včetně jednoho jedenáctiletého chlapce. Právě ve zhoršené atmosféře po usmrcení těchto šesti civilistů došlo k zabití čtyř amerických žoldnéřů. Nikdo nemůže předstírat, že útok na Fallúdžu je něčím jiným než odplatou za zabití čtyř amerických žoldnéřů - i členové Američany vytvořené Irácké vládní rady ho tak interpretují. 6. dubna zastřelila britská vojska v Amaře 15 osob. O tom se také mlčí. Jak dlouho bude trvat, než proti tomu britští veřejní činitelé pozvednou hlas? ptá se autor.
Kompletní článek v angličtině ZDE
|