15. 4. 2004
Poslancům Mejstříkovo vystoupení nechyběloReakce na článek Petra Jánského Skandální chování Sněmovny
Pan Jánský svou glosou o "skandálním chování Sněmovny" jen dokázal, že vztahům mezi vrcholovými orgány státu nerozumí. |
"Poslanci svým hlasováním (převážně hlasy ODS a KSČM) znemožnili vystoupení senátora Mejstříka". Text má znít, že "poslanci neumožnili vystoupení...". Podle jednacího řádu může dostat slovo někdo, kdo není členem sboru, jestliže s tím poslanci souhlasí. Musí to tak být, kdyby tam mohl někdo vystupovat automaticky bez souhlasu, fungování Sněmovny by se rozpadlo. Podobný postup je běžný i v jiných orgánech. Je obvyklé vystoupení senátora umožnit, či "strpět". Srovnávání Sněmovny s "cenzurou" - orgánem tiskového dohledu je nemístné, protože Mejstříkovi nebylo zakázáno mluvit, když na to měl právo, ale bylo využito práva ho nenechat mluvit. K tomu je třeba pro pana Jánského ještě dodat, že za dob demokratické První republiky v době "prezidentování" T.G.Masaryka, který "se zasloužil o stát", cenzura velmi fungovala. Demokraticky cenzurováno bylo nejen Rudé právo, ale například i divadelní hry Voskovce a Wericha. Pan Jánský je znepokojen, že Senát nefunguje jako "pojistka demokracie", protože podle pana Jánského: "Když Senát zákon vrátí, Sněmovna ho přijme znovu v nezměněné podobě." Taková jsou ovšem pravidla, že vrácený zákon může být přijat vyšším počtem hlasů a tedy není vetován, pouze je ke schválení třeba nikoli většiny přítomných, ale většiny všech poslanců. Zdánlivě je to malý rozdíl, prakticky však často nepřekonatelný. Kdyby byl pan Jánský znalejší, asi by věděl, že velmi často je vrácený zákon sice přijat, ale "ve znění s pozměňovacími návrhy schválenými Senátem". Ostatně senátoři vyjednávají s poslanci a nejen s nimi, co a jak mají změnit. Politické složení Senátu je totiž jiné, takže třeba sněmovní lidovci hlasují pro návrh s vědomím, že po jeho vrácení Senátem budou hlasovat pro návrhy senátních lidovců. Nikdo z toho nemá křeče. Tento postup nepoužívá Sněmovna "proti" prezidentovi, prostě je dána možnost prezidentovo "veto" přehlasovat, takže to veto není. Není to však "zúžení demokratického prostoru", jak se mylně domnívá pan Jánský. Naopak, zúžením demokracie by bylo, kdyby dohodu 200 poslanců zmařil jediný člověk. Je tedy dětinské tvrdit, že: "arogantní přístup Sněmovny ke svým demokratickým oponentům zavání totalitou". Tragické by bylo, kdyby Sněmovna musela nearogantně souhlasit s vůli jediného člověka, to by totalitou nezavánělo, to by byla téměř totalita. Na závěr bych ještě dodal, že jsem vystoupení pana Mejstříka viděl 2x a potřetí si to klidně nechám ujít. Žlučovité fanatiky jakéhokoli zbarvení dobrovolně neposlouchám. Poslanci nejsou zvědaví ani na řečnické exhibice poslanců, natož na pana Mejstříka. Pan Jánský totiž neví, že podobná vystoupení jsou určena přes novináře veřejnosti a na rozhodování ve Sněmovně nemají vliv a jen zdržují. Jestli tento "skandál" nemají LN na první straně, je zřejmé, že rozpoznaly (na rozdíl od pana Jánského), že to žádný skandál není a že si tento postoj Sněmovny o Velikonocích pan senátor Mejstřík vykoledoval sám. |