Milý pane guvernére Bushi,

Takže dnes je to, co nazýváte "okamžikem pravdy", oním dnem, kdy "Francie a ostatní svět musejí položit své karty na stůl". Jsem rád, že tento den konečně nadešel. Protože, a to vám musím říct, vzhledem k tomu, že jsem už přežil 440 dní vašeho lhaní a podvádění, nebyl jsem si jist, že to vydržím ještě dlouho. Takže jsem rád, že dnes je Den pravdy, protože bych se chtěl s vámi o některé pravdy podělit:

1. V Americe neexistuje v podstatě NIKDO (kromě pár šílenců v diskusním rozhlase a ve zpravodajství Fox News), kdo chce jít nadšeně do války. Vyjděte z Bílého domu a na jakoukoliv ulici v Americe a pokuste se najít pět lidí, kteří VÁŠNIVĚ chtějí usmrcovat Iráčany. NENAJDETE JE! Proč? Protože ŽÁDNÍ Iráčané nikdy nepřijeli do Ameriky a neusmrtili nikoho z nás! Žádný Iráčan tím ani nikdy nepohrozil. Víte, takhle právě uvažujeme my, průměrní Američané: Jestliže není nějaká osoba považována za hrozbu našemu životu, pak, věřte tomu nebo ne, my je nechceme zabít. Divné, jak to funguje, že?

2. Většina Američanů -- ti, kteří vás nikdy nezvolili -- se nenechávají ohloupit vašemi zbraněmi hromadného odvádění pozornosti. Víme, co jsou skutečné problémy, které ovlivňují náš každodenní život -- a žádné z nich nezačínají písmenem I a nekončí písmenem K. Nás ohrožuje tohle: ztráta dvou a půl milionu pracovních míst od doby, kdy jste převzal prezidentský úřad, burza, která se stala jen krutým vtipem, nikdo neví, zda budou existovat jejich penzijní fondy, až půjdou lidi do důchodu, benzín nyní stojí skoro dva dolary -- ten seznam je dlouhý. Bombardování Iráku tyhle problémy nevyřeší. Věci se zlepší teprve tehdy, až vy zmizíte.

3. Jak řekl minulý týden Bill Maher, jak špatné to s vámi musí být, dokážete-li prohrát soutěž o popularitu se Saddámem Husajnem? Celý svět je proti vám, pane Bushi. Včetně vašich amerických spoluobčanů.

4. Papež se vyjádřil, že je tato válka špatná, že je to HŘÍCH! Papež! (...) Kdy si uvědomíte, že v této válce tvoříte armádu jednoho muže? Samozřejmě, je to válka, ve které vy osobně bojovat nebudete muset. Jako tehdy, když vy jste se vojenské službě vyhnul (internetová stránka v angličtině o tom je ZDE), zatímco chudí lidé byli posíláni do Vietnamu místo vás.

5. Z 535 poslanců Kongresu syn či dcera jen JEDINÉHO z nich (senátora Johnson z Jižní Dakoty) vstoupil(a) do armády. Jestliže chcete opravdu bojovat za Ameriku, prosím, pošlete své dcery -- dvojčata hned teď do Kuvajtu, ať si obléknou protichemické obleky! A nechť všichni poslanci amerického Kongresu, kteří mají děti vojenského věku, je také obětují pro tuto válku. Cože říkáte? Že ne, že nechcete? No, a představte si, my taky nechceme!

A nakonec, my máme rádi Francii. Ano, hodně toho Francie skutečně zvorala. Ano, někteří Francouzi jsou skutečně iritující. Ale zapomněl jste, že by dokonce ani neexistovaly Spojené státy, kdyby nebylo Francouzů? Že právě v důsledku jejich pomoci v americké revoluci jsme vyhráli? Že naši největší myslitelé a zakladatelé -- Thomas Jefferson, Benjamin Franklin a další -- strávili mnoho let v Paříži, kde si ujasnili pojmy, které vedly k naší Deklaraci nezávislosti a k naší ústavě? Že nám Francie dala sochu svobody, Francouz zkonstruoval chevrolet, a dva francouzští bratři vynalezli film? A teď dělají Francouzi , co dělá jen dobrý přítel -- říkají vám o vás pravdu, bez pokryteckého předstírání. Přestaňte chcát na Francouze a poděkujte jim, že projednou reagovali správně. Víte, vy jste opravdu měl jet do zahraničí (teda alespoň jednou), než jste se dostal k moci. Nejenže způsobila vaše neznalost světa to, že vypadáte jako pitomec, ale dostal jste se do slepé uličky, z níž teď nevidíte cestu ven.

No, ale nic si z toho nedělejte -- existují i dobré zprávy. Jestliže tuto válku zahájíte, velmi pravděpodobně nebude dlouho trvat, protože asi neexistuje zrovna moc Iráčanů, ochotných položit život za ochranu Saddáma Husajna. A až tu válku "vyhrajete", velmi vám stoupne popularita, protože lidi mají rádi, když někdo zvítězí -- a taky mají rádi, když někdo občas dá někomu na prdel (zejména, když je ta prdel v třetím světě)! Takže se snažte tohoto vítězství využít co nejvíce až do voleb příští rok. Samozřejmě, to je ještě daleko, takže mezitím si všichni ještě leccos užijeme, zatímco ekonomika půjde dál do háje.

Ale kdoví -- třeba najdete několik dní před volbami Osamu! Na to myslete! Nechť naděje žije! Zabíjejte Iráčany -- mají naši ropu!