Vláda plete nový bič na řidiče - je třeba posílit pravomoci policie a konečně zbavit silnice těch, co nás ohrožují. Akce Kryštof zřejmě nepřinesla očekávané výsledky. To vše za relativně tichého přešlapování opozice, která jen nesměle upozorňuje na skutečnost, že by možná stačilo jen důsledně vymáhat právo dle stávajících předpisů.

Britská Arts and Humanities Research Board, která financuje postgraduální i další vědecký výzkum na britských univerzitách, se rozhodla od nynějška každoročně udělovat šest stipendií na vypracování doktorské práce z oboru středo a východoevropských studií na britských univerzitách ("ring-fenced awards in Central and East European Studies"). O stipendium mohou přirozeně žádat i studenti ze zemí střední Evropy, po dohodě se svým případným školitelem na britské univerzitě. Rádi přijeme na katedře slovanských studií na Glasgow University studenty, kteří by tam chtěli pracovat na doktorské práci z oboru české literatury, českého filmu či středoevropských médií. Vítáme studenty i z oboru polonistiky a rusistiky.

Studenti ze zemí Evropské unie (včetně tedy, od 1. května 2004, i z České republiky), kteří nemají trvalý pobyt ve Velké Británii, mají nárok žádat jen o stipendium na uhrazení školného na britských univerzitách, nedostanou stipendium na živobytí, avšak na to si lze v Británii vydělat.

Lze žádat o studium na plný i na částečný (part time) úvazek.

Podrobnosti o stipendiích AHRB naleznete ZDE. Žádosti o stipendium nutno podat do 4. května 2004.

Internetové stránky katedry slovanských studií (včetně bohemistiky) na Glasgow University jsou ZDE.

Firma ČZ Uherský Brod vyvezla vloni zbraně do Kolumbie a Keni, tedy zemí rizikových pokud jde o dodržování lidských práv. Tímto vývozem zbrojovka porušila Kodex EU o obchodování se zbraněmi. Za nedostatečnou aplikaci tohoto Kodexu byla přitom Česká republika vloni kritizována Evropskou komisí. Amnesty International je znepokojena skutečností, že vláda ČR se sice ke Kodexu EU několikrát slovně přihlásila, přesto však opakovaně uděluje licence k vývozům, které jsou s ním v evidentním rozporu.

Ekonomičtí liberálové se v podstatě řídí jednou velmi jednoduše formulovanou základní poučkou: Trh je samoregulující. Od této poučky se odvíjejí prakticky veškerá zdůvodnění jejich tvrzení, chcete-li učení. Zastánci poučky tvrdí, že pokud máte trh bez jakýchkoliv administrativně vytvořených omezení, samoregulace vždy v praxi funguje. Jak už to bývá, čím je jednodušší základní poučka, tím bývá její aplikace v praxi problematičtější.

Většina hospodářských zpráv přicházejících z Číny mluví o rozvoji ekonomiky, která prý praská ve švech. Noviny a časopisy, mezi nimi i The Harvard Business Review a britský Economist a také buletiny největších makléřských firem na Wall Streetu přinášejí zprávy o hospodářských reformách, které probíhají v Číně a budou mít vliv na celý svět.

Americký prezident opakovaně vyhlašuje, jak je oddán šíření demokracie a svobody. Dokonce odsoudil dosavadní tradiční politiku obhajování užitečných tyranů jakožto nespravedlivou a přímo nebezpečnou v dlouhodobé perspektivě. "Tyranie vede pouze ke stagnaci, odporu a vývozu násilí", řekl prezident. Reportér Dan Gardner ale ukazuje v novinách The Ottawa Citizen, jak propastný je rozdíl mezi tím, co prezident říká a jak jedná.

Tisková zpráva ČT

První dubnový Adresát ČT bude v sobotu 3. dubna, v 16.50 hod. na ČT1, věnován užívání českého jazyka v televizním vysílání. Česká televize tak aktuálně reaguje na veřejnou diskusi o zákonu, který má uložit provozovatelům celoplošných televizních a rozhlasových stanic povinnost mluvit ve zpravodajských a publicistických pořadech spisovně. Pořad seznámí diváky mimo jiné s principy používání češtiny při práci v televizi, s postupy její korekce a se vzdělávacími programy a pořady k tomuto tématu. Zavede je do televizního zákulisí, Poslanecké sněmovny PČR i do filmových studií a zeptá se na názory těch, jejichž práci zákon může ovlivnit.

Poznámka JČ: Bylo by záslužné, kdyby se pořad zabýval tím, do jaké míry dodržují reportéři České televize spisovnou ortoepickou (výslovnostní) normu českého jazyka.

V pátek 2. dubna ve 20.10 hodin bude ČRo vysílat v pravidelném pořadu Média v postmoderním světě padesátiminutovou diskusi o údajné buvarizaci současných českých médií mezi Václavem Žákem a Janem Čulíkem. Pořad moderuje Radko Kubičko. Navazuje na nedávnou pražskou diskusi na toto téma, kterou zorganizoval portál Česká média a kterou v Britských listech ostře zkritizoval Štěpán Kotrba tímto článkem. Je ke cti Radka Kubička, že v pořadu citoval Kotrbův článek v plném znění, i když kritizuje celou diskusi a konkrétně i jeho samotného.

Do středy by měla být ve Francii sestavena nová pravicová vláda, která hodlá i nadále pokračovat v reformách. Levice, která v regionálních volbách uplynulého víkendu zvítězila, mluví o ztrátě její legitimity, jež by mohla vyústit v lidové povstání.

Britský premiér Tony Blair a mnoho dalších osob v Británii vzdali v úterý poctu vynikajícímu novináři Alastairu Cookovi, který zemřel ve Spojených státech v pondělí o půlnoci ve věku 95 let. Alastair Cooke byl slavný autor pravidelného pořadu Letter from America, který se v rozhlase BBC vysílal každý týden po dobu 58 let, od dubna 1946 až do začátku března 2004.

Nedávno Cooke oznámil, že se rozhodl ukončit vysílání svého pořadu, který se stal světově nejdéle vysílaným rozhlasovým pořadem, skládajícím se čistě z mluvené řeči.

Jo, pokud jde o reklamu ve filmech viz ZDE, tak další (a dost exemplární) příklad je pátý díl Básníků. Tam je to fest - drogerie Teta, Mazda, pivo Starobrno... míní Štefan Švec.

Do kin přichází v ČR krvavý film Mela Gibsona The Passion of the Christ. Pražští negramoti ho "geniálně" přeložili do češtiny jako Umučení Krista, ne tedy normálně (jak se to říkalo po celá staletí) Kristovo umučení.

Shodou okolností jsem v úterý dopoledne shlédl Svěrákův film Nejistá sezóna, kde jsem si ověřil, že Zdeněk Svěrák brojil proti zprimitivňování českého jazyka už v roce 1987. Zřejmě marně. Jedna postava Svěrákova filmu horlí proti nahrazování přivlastňovacích přídavných jmen genitivy (to je totiž rusismus) takto:

Největší a nejrozsáhlejší porušování lidských práv mimo totalitní státy probíhá od 18. března v "demokratickém" Rumunsku, informuje Martin Helman ze sdružení Rezonance. Schéma útoků proti členům jógové školy MISA v podstatných rysech kopíruje postup čínské policie proti duchovní skupině Falun Gong. Lidé jsou psychicky i fyzicky mučeni, některým je vyhrožováno smrtí. Již byla kontaktována Amnesty International a podnikne příslušné kroky. V Praze je svolána protestní demonstrace na 3. dubna, 13 hodin před Rumunskou ambasádu v Nerudově ulici 5.

Více informací na stránkách české větve MISA: ZDE

A na stránkách MISA samotné: ZDE

Vážený pane Čulíku, velmi Vás pozdravuji. A neméně tolik, jistě i více Vám děkuji za osobní článek v Britských listech "Žiji již v deváté desítce svého života" ze dne 15.3.2004, ZDE, píše Ladislav Kotrla ze Vsetína (pod přezdívkou na internetu známý jako "Martin") v reakci na informaci, publikovanou v BL, o jeho serveru www.valach.net. Pokračuje:

Nepochybuji o tom, že k mému pocitu dobrého zdraví, čiže k faktické zdravotní kondici mi přispívá nejen zahradničení, ale i soustavná práce s počítačem a internetem. Dcera koupila mé vnučce studující na Masarykově univerzitě v Brně asi před 5 roky počítač, v té době z nejlepší řady.

Nezajímal jsem se o něj. Domníval jsem se, že to nebude pomocník ale zdržování od studia.

Snad jsem zprvu kolem něj přecházel opatrně a s úctou, řečeno "po špičkách". Zábrany vůči počítači u mne ale opadly a brzy se ze mne stal možná až jeho náruživý uživatel.

Na můj článek "Regulace, deregulace a pan ministr"ZDE odpověděl mi tiskový mluvčí a místopředseda Občanského sdružení majitelů domů dne 22. 3. 2004 v Britských listech článkem "Regulace, deregulace a špatná paměť" ZDE, ve kterém se snaží čtenáře přesvědčit o svých ekonomických znalostech a naopak o tom, že mé ekonomické znalosti, pokud jsou vůbec nějaké, tak jsou mizivé.

Hodně lidí pokládá za alternativu Bushovi jeho protikandidáta Johna Kerryho. Dokonce i Jan Keller ve svém jinak velmi zajímavém a přínosném projevu na demonstraci 20. 3. "Válka jako pokračování globalizace jinými prostředky" říká: "Není na nás, abychom dělali pořádek v Americe. Ten si musejí udělat Američané sami a čím dříve s tím John Kerry začne, tím lépe pro všechny." Nechci se teď pozastavovat nad první větou, která jako by říkala, že do "vnitřních záležitostí" USA nemáme co strkat nos, což dle mého soudu neplatí (cítím sounáležitost s obyčejnými lidmi v USA stejně jako kdekoli jinde a nevím, proč by mi ve spolupráci s nimi měl bránit nějaký stupidní vynález jako je státní suverenita... anebo státní hranice). Zaujalo mě především pojímání Bushova protikandidáta jako toho, kdo "udělá pořádek".

28. března tohoto roku by Bohumilu Hrabalovi bylo 90 let. 1.dubna bude Milanu Kunderovi 75. Před časem se oběma nejslavnějšími českými spisovateli 2. poloviny 20. století na stránkách Britských listů zabýval Štefan Švec ZDE a ZDE. Nabízím nyní svůj pohled, který bude samozřejmě jiný, ale opět subjektivní, a možná i očividně nadržující mému favoritovi.

Nebesa a země neprojevují lidumilnost.

Lao - c'

"... já opuštěný nikdy nejsem, já jsem pouze sám, abych mohl žít v myšlenkami zalidněné samotě, protože já jsem tak trochu furiant nekonečna a věčnosti a Nekonečno a Věčnost mají asi zálibu v takových lidech, jako jsem já," píše Bohumil Hrabal v závěru první kapitoly Příliš hlučné samoty.

V roce 1994 bylo zmasakrováno asi 800 000 lidí, když většinový kmen Hutu ve Rwandě začal vraždit příslušníky menšinové komunity Tutsiů. Snad k nejhroznějším zvěrstvům došlo v městě Kibuye, kde během dvou dnů bylo usmrceno 21 000 lidí. Reportér britského deníku Guardian Chris McGreal se po deseti letech vrátil do Rwandy a hovořil tam s těmi, kdo přežili. Česká republika se jen obtížně zbavuje dědictví komunistické totality. Jakým způsobem se mohou lidé vyrovnat s tím, že v jejich blízkosti byl vyvražděn téměř milion lidí a mnozí z vrahů stále ještě žijí mezi nimi?

Docela podstatnou mediální pozornost vyvolal ještě před tím, než šel do kin, nový film F. A. Brabce Bolero. Je to totiž pokus o detektivku, který - kontroverzně - vychází z "motivů" skutečné vraždy (došlo k ní v Bratislavě v roce 1976) - a tak ten tragický případ voayeristicky a vlastně paraziticky zneužívá k vlastní reklamě. (Těžko pomůže ohrazení, včleněné formou titulku před film poté, co se postižení ozvali, že vlastně film se skutečným příběhem příliš mnoho společného nemá - je zjevné, že z něho vychází a svou stylizací nutně postiženým osobám musí způsobovat bolest. Měl tohle F. A. Brabec zapotřebí?) Kritikové vesměs považují Brabcův nový film za dost slabý. Nebyl bych na něho tak přísný jako oni - málokdo si však povšiml jiné, velmi znepokojující skutečnosti, která možná český film obecně časem zlikviduje.

Článek je klasickou ukázkou arogance západní politiky, míní Jindřich Jindřich: Ano, jediné, s čím se dá souhlasit je, že španělské události odhalily stav západního myšlení. To, jak dopadnou volby ve Španělsku, bylo evidentní už před teroristickým útokem. Vojáky v Iráku nechtělo tři čtvrtě španělského obyvatelstva. Jenže Aznar se nikoho neptal. Že jeho vláda nebude po volbách, bylo jasné, tak jako bylo jasné že nebude polská vláda, která bezvýhradně podpořila USA. To takzvané mnichovanství v Evropě je dáno tím že si lidé ještě pamatují obě světové války, narozdíl od Američanů. Je to na delší článek, ale nemyslím si že má někdo z novinářů zájem o názor "ulice". Potom se ale nemohou divit, že leckde dopadnou volby jinak než si mysleli.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Po havárii serveru Britských listů v první polovině ledna 2004 nám čtenáři rychle poskytli finanční prostředky na koupi nového serveru. Zakoupili a instalovali jsme toto zařízení: Taft SRCS14 L, server Board SE7505VB2, 533 MHz, WD2000JD - 2 kusy, Forton 460W, XEON 2,8 GHz/512k, 533BOX - 2 kusy, WD740GD - 2 kusy, server DDR 512MB PC2100 ECC reg. LP - 4 kusy, Hudson II SC5100, Rocket RAID 160, WD2000JD - 4 kusy. Celkem zařízení stálo 100 409,80 Kč, s DPH 122 500,00 Kč, fakturu uhradíme dodavateli v nadcházejících dnech.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček zadarmo postupně zprovozňuje dosud nefunkční části časopisu. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

V únoru 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 7456,84 Kč. Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.