Zhruba před dvěma lety mi vyprávěl jeden známý následující příběh, který se prý udál jeho kamarádovi. Tomu ukradli auto. To v našich zeměpisných šířkách není nic vyjímečného. V duchu se s autem rozloučil. Byl si vědom, že pravděpodobnost shledání s ním je v pravdě mizivá. Jaké bylo jeho překvapení, když byl předvolán na místní (pražské) oddělení policie a v předmětu byla uvedena SPZ jeho vozu. Jeho radost se ale velmi rychle změnila v záchvat vzteku. Byl předvolán kvůli špatnému parkování v Hradci Králové. Na dotaz jestli hodlá zaplatit pokutu odpověděl výrokem, který bych si nedovolil publikovat. To, že auto bylo nahlášeno jako ukradené uniklo pozornosti hned dvou policistů. Příběh měl šťastný konec: z pokuty nebylo nic a auto se z výletu vrátilo majiteli.

Přiznám se, že příběh mi připadal trochu za vlasy přitažený. Tedy až do ledna letošního roku, kdy jsem byl přímým svědkem podobného šťastného shledání. Tento příběh však začal již na jaře roku loňského. Tehdy se v ulici v pražských Vršovicích, kde se pravidelně vyskytuji, náhle objevil pick-up značky Fiat. A protože byl odemčený, začal rychle chátrat. Jeho vnitřní vybavení zmizelo stejně rychle jako vzduch z jeho pneumatik. Chátrající vůz přežil na svém místě i jarní a podzimní čištění komunikace. Trochu jsem se divil, že vozidlo nebylo odtaženo. I když co s vrakem na odtahovém parkovišti jen zabírá místo a pak by ho zřejmě musel provozovatel parkoviště na své náklady likvidovat.

Jiné "lukrativnější" vozy odtaženy samozřejmě byly. Zde vše vyřešil papírek za stěračem oznámení přestupku nepřítomnému pachateli. V lednu se na okně vozidla se objevila výzva k odstranění vraku. Vše tedy spělo do finále. Když tu náhle se objevil majitel vozu. Náhodou - byl za rohem na vyšetření u odborného lékaře a při procházení ulicí si všiml svého vozu - vraku. Smutné ovšem bylo, že tento vůz mu byl na jaře loňského roku ukraden. A jako kradený byl také již téměř třičtvrtě roku nahlášený. Velmi pikantní bylo sledovat příslušníky policie, kteří jen bezmocně mávali rukama a na prostou otázku "Jak je tohle možné?" jen cosi nesrozumitelně blekotali. Happy end se tedy i přes "snahu" policie konal. Auto bylo opět na světě a snad i pokuty budou velkomyslně odpuštěny.

Jistě by mi teď někdo znalý poměrů mohl začít vyprávět cosi o problémech komunikace mezi státní a městskou policií a Technickou správou komunikací a o bjektivních potížích s vedením složité dopravní agendy bla bla bla. To mě však opravdu nezajímá. Zajímá mě, kdy už konečně policie začne dělat to, co dělat má. A to stále a systematicky a ne jen na sv. Kryštofa když si ministr dupne.

Za výše zmíněných okolností mi nezbývá než hlasitě přitakat opozici. Jsem přesvědčen, že by místo nového biče daleko více prospělo bezpečnosti v dopravě vyčistit už konečně ten dvůr. Aventuálně by možná pomohlo vyměnit pár hlídačů.