Poslanecké teorie byly různé. Od toho, že nějaký opozičník hlasoval za něj, přičemž se nám před očima mihl obraz komunisty, cválajícího napříč sněmovnou, aby stačil za vyhrazených dvacet vteřin odhlasovat za sebe i za Kotta, až po poměrně rozšířenou představu, že síla myšlenky dotčeného poslance dokáže pohnout i hlasovacím zařízením. Představu první smetl ministr vnitra, který jasně řekl, že komunisty ze cvalu napříč jednacím sálem on nepodezírá. Občanští demokraté prohlásili, že ani oni za Kotta nehlasovali. Koneckonců, proč by měli mačkat čudlík za někoho, kdo je veřejně zostudil. Navíc se vůbec nedá zjistit, odkud kdo jak hlasuje, protože hlasovací konzole se identifikovat nedokážou. Ministr obrany Miroslav Kostelka si už jen držel hlavu v dlaních. Myšlenka na Afghánistán se mu rozplývala v mlhách. Navíc měl chudák chřipku a horečku. Na rozdíl od pana premiéra je ale Kostelka voják a tak navzdory tomu, že byl v obličeji stylově zelený, statečně vydržel to, co by položilo i mnohé zdravé. Kreativní diskuzi o nesmrtelném Kottovi.

Poslanec Kott se ke své opilosti přiznal a stal se hvězdou dne. "Chci říci, že si otevřeného stanoviska pana kolegy Kotta vážím a myslím si, že tato otevřenost stojí za to, abychom ji spíše ocenili, než abychom se tady vzájemně uráželi. To je poznámka číslo jedna. To vážnější, co chci říci, je ve vztahu k panu kolegovi Kováčikovi a k poslaneckému klubu KSČM. Pane předsedo, vás a váš poslanecký klub z tohoto podvodu nepodezírám. Vás ne," pravil ministr vnitra s pohledem výhružně upřeným doprava, kde logicky vzato, musí sedávat jen pravice... Petr Kott už toho měl už evidentně dost. A tak se pokusil poslanc umluvit, aby byl z hlasování vyškrtnut. Předtím ale rozprávěl tiše a naprosto střízlivě s předsedou klubu ČSSD Iblem. Dlouho, dlouho, dlouho... Příliš dlouho na to, aby probírali podmínky ambulantní léčby v Kosmonosích.

A proto, že se hledala pravda cestou parlamentního imunitního výboru, trval o hledání také dlouho. Až do oběda. A abychom se snad od rána nenudili, vždycky na chvíli jukli do sálu, aby nám sdělili, že z něj zase odejdou jednat. Teprve v 12:13 hodin přišla na řadu zpráva mandátového a imunitního výboru o výsledku jednání k podnětu předsedy Poslanecké sněmovny o přešetření souvislostí s hlasováním č. 137. Tak se v řeči parlamentní nazývala kauza Kottovina.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová si nahlas myslela, že situace se ještě zkomplikovala tím, že poslanci požádali mandátový a imunitní výbor, aby se situací zabýval, takže jí z toho vyplynulo, že postup, který zvolili, je správný. Neboť o je jednoduché, nemůže trvat dlouho. Trvalo. Zájem pravdy nepřevážil nad zájmem opozicí prohraného hlasování o DPH. Dozvěděli jsme se tajnou informaci - analýza databáze hlasovacích záznamů od vedoucího informatiky jednoznačně konstatuje, že v databázi se neukládá údaj s identifikačním číslem hlasovací konzole a tedy nelze zjistit, která hlasovací konzole byla použita konkrétní hlasovací kartou v konkrétním hlasování. Jakoukoliv manipulaci s hlasovacím zařízením lze prokázat pouze u takového zařízení, které navrhují profesionálové. Ne diletantni.Že by parlamentní systém byl něčím hobby? Jediný poslanec Křeček pochopil podstatu věci. Můj milý deníčku, miluji právníky. "Paní předsedající, kolegové a kolegyně, jsou takzvané notorienty, které se neprokazují. Některé věci už jsou zjištěny teď a žádnou zprávou mandátového a imunitního výboru tyto závěry nelze zpochybnit. Pan poslanec Kott tady nebyl ve sněmovně, svojí kartou on nehlasoval. To je zjištěno z jeho vlastního prohlášení. Jelikož pan poslanec Kott to řekl sám, jasně, tak to není třeba dále prokazovat. Je to jasné. Že s jeho kartou bylo manipulováno, je rovněž jasné, protože krátce předtím došlo k odhlášení poslanců. On byl znovu přihlášen, přestože tu nebyl. Potom s jeho kartou bylo manipulováno dále. Karta byla vyňata z hlasovací konzole, byla dána do zásuvky. To je všechno jasné", prohlásil a po něm už nikdo neřekl nic tak výstižného.

A pak už se jen volilo. První byl návrh na volbu kandidáta na jmenování do funkce prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Po sérii zpochybněných hlasování bylo jasné, že NKÚ zůstane prozatím bez předsedy. O všech dalších kandidátech se hlasovalo veřejně. Pro jistotu.

A tak byl vyvolen člen kontrolní rady Grantové agentury České republiky, místopředseda a členové prezidia Pozemkového fondu, kandidát na jmenování člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členůové Rady Českého rozhlasu, člen dozorčí rady České konsolidační agentury. Gratuluji všem nezvoleným a přeji jim i nadále zdravý rozum. Člena rady pro televizní vysílání zvolí pozěji a tajnou volbou. Nedivila jsem se jim, milý deníčku. Všechna hlasování totiž byla veřejná a tak se poslancům zhatila naděje, že se během vhazování lístečků do uren naobědvají. Už museli být chudáci úplně vyhladovělí, vždyť už byly skoro dvě.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti se změnil v přehlídku šifrování. Sice místopředseda PSP Ivan Langer vyzýval prostřednictvím mikrofonu "všechny zabloudivší členy mandátového a imunitního výboru", kteří v tu chvíli ještě nebyli v jednacím sále, aby doň přispěchali, neboť chtěl už zase hlasovat. Povedlo se. Slovo dostal ministr financí k závěrečnému vyjádření. Nehodlal jej využít a nevyužil jej. Poslanec Michal Doktor ač nerad, vyslovil obavu, že prostě nemohou v tuto chvíli zahájit poslanci jednání nad třetími čteními zákonů, protože v této době zasedá mandátový a imunitní výbor, kterýžto pověřili titíž poslanci činností. Poslanec Braný se poté domníval, že bylo-li by vše přijato, tak by potom načetl proceduru konkrétně v téměř sedmdesáti pozměňovacích návrzích, které ležely na stoelch i pod stoly. Procedura měla samozřejmě začít tím, že první by bylo hlasování o stažení návrhů pod bodem B1, B2, legislativně technická úprava, nakolik byla písemně předložena kurzívou na straně 23, a byl splněn jednací řád v § 95 odst. 1. To bral jako osvojení a poslanci pak hlasovali bod F2 v podobě, která byla napsána kurzívou..... Poslankyně Eva Dundáčková si dovolila poprosit, aby její pozměňovací návrh, který zbyl pod písm. F1, byl hlasován místo navrženého hlasování o B1 a B2, které bylo staženo. "Pokud máme proceduru všichni před sebou, tak já navrhuji, aby poté, co bude hlasováno o C7, C17 a C35, což jsou pozměňovací návrhy, které advokáty zcela vylučují z okruhu povinných osob, bylo následně hlasováno o mém pozměňovacím návrhu F1. Ostatní hlasování ponechávám v platnosti tak jak jsou navržena. Myslím si, že to samotné hlasování zásadnějším způsobem nenaruší.", byla skálopevně přesvědčena. Hlasování nenarušilo nic, jen poslanec Exner.

"Pane místopředsedo, stejně vstřícně bych na vás chtěl apelovat, abyste apeloval jenom v mezích jednacího řádu", apeloval. Nato opáčil místopředseda PSP Ivan Langer: "Meze jednacího řádu jsou nesmírně široké, pane poslanče. Bohužel jejich šíři určuje velmi často Poslanecká sněmovna dle okamžité nálady. Doufám, že do takto široce vymezených mezí se oba dva vejdeme. Bude to příjemný pobyt."

Nato neúnavný Petr Braný nechal hlasovat a svůj návrh osvětlil užaslým kolegům takto: "Zahájili bychom hlasování o C7, C17, C35 a C36 jako jedno hlasování a bude-li schváleno, není hlasovatelné E1 až E10 a F1. Další hlasování v případě neschválení C7, C17, C35 a C36, by bylo o E1 až E 10 a E21, a to jedním hlasováním. Bude-li schváleno, je nehlasovatelné C16 a F1. Při neschválení E1 až E10 bychom hlasovali o C16 jako jedno hlasování. Dále by bylo jedno hlasování samostatně o F1, ale to pouze v případě, když nebude C7, C17, C35, C36, E1 až E10 schváleno. Pak navrhuji hlasovat o A1 a A2 společně, dále hlasovat o C5, C18 a C33 společně, další hlasování o C6, C19 a C34 společně, C9 samostatně. Bude-li schváleno, jsou nehlasovatelné C10, C11 a E11. Další hlasování při neschválení C9 by bylo o C10, pak by bylo samostatně C11. Kdyby byl návrh C2 neschválen, samostatně bychom hlasovali o E11. Dále by bylo hlasování o C1, C2, C3, C4, C13, C21, C28, C32 a C34 společně. Samostatně bychom hlasovali o C20. Dále by bylo C25 a C26 společně včetně uvedených souvisejících změn."

Jak někdo může tvrdit, že nerozumí politice?

Pak už ministru trvalého míru Kostelkovi konečně zákonodárci schválili Afghánistán. Sice se našel jeden odvážný, který navrhl, že by se tam měla spíš poslat humanitární pomoc, ale tento zvrhlý nápad neprošel. Místo toho posílá parlament do Kábulu humanitární samopalníky. Chlapci v Postějově si už konečně mohou začít balit batůžky a leštit boty. Jen doufejme, že se jich vrátí stejných sto dvacet, kterých se tam vypraví.

No, a pak už zazvonil zvonec, pohádek byl konec a nám všem předsedající Vojtěch Filip popřál dobré noci. Vyjádřil přitom naději, že se tu zítra opět setkáme. Chápu jej. Asi už měl strach o Petra Mareše. V pátek zkolaboval Vladimír Špidla, v úterý v noci Kalousek. Takže z vládní koalice už logicky zbývá jen trpělivost voličů a Mareš. Tak se na něj ráno podíváme a uvidíme, co vydrží... S tou sanitkou trvale parkující před sněmovnou to snad nakonec nebyl ani tak špatný nápad. Když nám teď hoši padají jak kuželky. Jo, ženské, ty vydrží všechno - i nadcházející MDŽ...