15. ledna tohoto roku se v prostorách České zbrojovky Uherský Brod uskutečnilo setkání zvaných novinářů s novým generálním ředitelem firmy Radkem Žďáreckým. Při této příležitosti vystoupil též obchodní ředitel Jan Maroušek, který představil obchodní výsledky společnosti v loňském roce. Mezi 80 cílovými zeměmi na čelných místech figurovala například Kolumbie a také dodávka tří tisíc pistolí CZ 85 keňské policii.

České zbraně kolumbijským polovojenským skupinám

V Kolumbii přitom po krachu mírových rozhovorů mezi vládou a povstaleckou FARC panuje od 11. srpna 2002 výjimečný stav, který poskytl armádě pravomoci policie, což opakovaně odmítl Ústavní soud. V roce 2002 "zmizelo" v zemi přes pět set lidí a v souvislosti s politickými spory byly zabity více než čtyři tisíce osob. Rostl rozsah nuceného vnitřního přesídlování a došlo také k takřka třem tisícům únosů.

Hlavní obětí porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva bylo civilní obyvatelstvo, zejména tamní farmáři, Kolumbijci afrického původu a Indiáni. Pachateli jsou jak povstalci, tak armáda a provládní polovojenské skupiny. V souvislosti s vyhlášením tzv. "Zajišťovacích a obnovovacích zón" (Rehabilitation and Consolidation Zones), stanovených vládním dekretem z 9. září 2002, bylo ze země deportováno několik zahraničních lidskoprávních aktivistů. Vláda zahájila nábor do paramilitárních jednotek a oznámila plán na získání miliónu civilních informátorů. V legislativním plánu vlády je reforma ústavy z roku 1991, zaměřená na oslabení mechanismů ochrany lidských práv. Vyšetřování zločinů spáchaných ozbrojenými silami bylo sabotováno, prokurátor Oswaldo Enrique Boja Martínez byl během vyšetřování masakru v departementu Sucre dokonce zavražděn.

Právě v roce 2002, kdy byl zahájen nábor "paramilitares", skončily v Kolumbii české pistole za více než 26 miliónů korun. V loňském roce šlo o zakázky přinejmenším za dalších sedm miliónů. Protože povstalci obvykle získávají zbraně od ruské mafie, zatímco vládní jednotky jsou zásobovány USA, zbývá možnost, že značná část českých pistolí skončila nebo skončí v rukou polovojenských skupin. A právě jejich příslušníci -- podobně jako například v nedávných balkánských válkách -- se často dopouštějí těch nejhrůznějších činů.

Mimosoudní popravy v Keni

Pokud jde o Keňu, v roce 2002 tam bylo za podezřelých okolností zabito policií přes 100 osob. Velmi pravděpodobně šlo o mimosoudní popravy. Policisté zadržené také často podrobují mučení. Násilí však bývá použito i při rozhánění pokojných demonstrací. Zpráva keňské Stálé komise pro lidská práva za rok 2002 hovoří o policejní brutalitě zahrnující například případy úmrtí ve vazbě, což jsou povětšinou následky mučení a nedostatečné lékařské péče. Došlo nejméně k jednomu případu nasazení ostré munice proti pokojné demonstraci, když 18. července 2002 byl před univerzitou v Nairobi zabit jeden ze studentů, mnoho podobných demonstrací je násilně rozháněno s použitím slzného plynu. Ti, kdo se násilí dopouštěli, se však nemuseli ničeho obávat, neboť příznivci vládní strany Keňské africké národní unie (KANU) a příslušníci bezpečnostních složek, kteří vládu bezvýhradně podporují, mohli lidská práva porušovat naprosto beztrestně.

Vývozy a porušování kritérií Kodexu EU

Česká vláda na rozdíl od většiny států Evropské unie nezveřejňuje podrobné informace o kontraktech na vývoz ručních palných zbraní. Národní zprávy tak do roku 2002 umožňovaly zjistit pouze typ vyvezené zbraně a seznam zemí, kam byl ten který typ prodán a nikoli například prodané množství. Zpráva za rok 2002 byla informačně ještě chudší, neboť chyběl i seznam cílových destinací. Národní zprávy o vývozech ručních a lehkých zbraní co do své informační hodnoty výrazně zaostávají za podklady, které vláda poskytuje například Registru konvenčních zbraní OSN. Existují signály, že by se situace mohla zlepšit, ale v obecné rovině úřady argumentují stále stejně: obchodním tajemstvím a ochranou národní bezpečnosti.

Nicméně udělení licencí na vývoz zbraní do Kolumbie a Keni odporuje druhému (dodržování lidských práv v cílových zemích), třetímu (existence napětí a ozbrojených konfliktů), v případě Kolumbie pak i sedmému kritériu Kodexu EU pro obchod se zbraněmi (existuje nebezpečí, že část pistolí bude propašována do okolních latinskoamerických zemí).

Amnesty International ČR vyzývá vládu České republiky, aby neprodleně přijala opatření vylučující další porušování našich mezinárodních závazků v oblasti obchodování se zbraněmi. Jsme přesvědčeni, že jakékoli další váhání by v očích mezinárodního společenství ohrozilo důvěryhodnost tohoto státu.

Pro další informace kontaktujte: