Americký ministr obrany Donald Rumsfeld se v poslední době v Americe octl pod palbou ostré kritiky. Tlak na Rumsfelda o víkendu zesílil. Vzniklo nebezpečí, že Rumsfeldovy problémy poškodí u Američanů i pověst jeho hlavního stoupence, prezidenta George Bushe.

David Hackworth, americký armádní plukovník v důchodu, který je nyní novinářem, prozradil, že ministr Rumsfeld používal podepisovacího automatu pro kondolenční dopisy, které jeho úřad rozesílal pozůstalým amerických vojáků, usmrceným v Iráku a v Afghánistánu.

Britská kulturní komerční stanice Channel Four TV vyvolala hněv náboženských organizací tím, že plánuje dne 25. prosince 2004 v hlavním vysílacím čase od 20.30 vysílat dvouhodinový dokumentární film Kdo napsal bibli? dokazující, že některé části bible jsou nepravdivé a jiné jsou "mistrovským dílem propagandistů". Organizace náboženských nadšenců jsou rozhněvány, že film vytváří záporný obraz křesťanských organizací a argumentuje, že mezi problémy na Blízkém východě a postoji těchto organizací existuje souvislost.

Dobrý den. Chtěl bych několika poznámkami reagovat na nedávno publikovaný článek pana Josefa Víta "Děti nečtou". Pan Vít má pravdu, pokud má na mysli všechny děti bez rozdílu. Stejně jako on se domnívám, že dětských čtenářů by mělo být více. Důvody není třeba zmiňovat. Negativní vliv některých televizních programů je též nepochybný. Má také pravdu, že je populární kritizovat učitele. Dovolím si ale nesouhlasit, když říká, že problém v učitelích není. Učím bezmála dvacet let na gymnáziu a kromě jiného mě kantořina naučila tomu, že i když je to hodně těžké (a bude ještě těžší), je to právě učitel, v jehož moci je (alespoň částečně) situaci měnit.

Dne 26.11. vydalo ČTÚ Stanovisko k zavádění technologie IP, kde oznamuje, že "Evropská komise v současné době projednává z hlediska regulace problematiku přístupu ke službám, které jsou poskytovány prostřednictvím telekomunikačních sítí, využívajících technologii na bázi internetového protokolu" i ČTÚ formuluje "v současné době svojí představu o regulačních aspektech těchto služeb z pohledu stávající i připravované právní úpravy pro oblast telekomunikací, resp. elektronických komunikací" a žádá odbornou veřejnost o zaslání připomínek. Tento dokument je společným stanoviskem sdružení Internet pro všechny, Zástupci uživatelů internetu ČR a Sdružení obrany spotřebitelů České republiky.

Ona a On. Po třiceti letech. "Proč jsi mne přijela navštívit?" ptá se Johan. Marianne, jeho bývalá žena, na tuto otázku, jež Johan vysloví v průběhu filmu hned několikrát, odpoví zcela až v závěru. Její cesta, kterou se rozhodne vykonat, má od prvního okamžiku vážnost. První z odpovědí, jimiž setřásá neodbytnost otázky, je na začátku pouze vyhýbavá: "Nevím." Režisér Ingmar Bergman, který se televizním filmem Sarabanda odhodlal k pravděpodobně poslednímu opusu své tvorby, zjevnému pokračování slavných Scén z manželského života (1973), na podobnou otázku neodpovídá. Mlčí i po třiceti letech.

V pondělí vyšlo najevo, že britská vláda zakázala zveřejnění oficiální analýzy generálního prokurátora lorda Goldsmithe, vypracované pro britskou vládu, ohledně toho, zda kontroverzní návrh zákona zavést občanské průkazy pro 55 milionů britských občanů bude znamenat porušení jejich soukromí či lidských práv.

"Iracifikace" se bohužel nedaří. Američané neučinili podle GlobalSecurity.org "během roku 2004 žádný podstatný pokrok při zvyšování počtu iráckých sil". Zatímco v lednu 2004 měly irácké síly různých typů celkem 210 000 příslušníků, do října jejich počet klesl na 180 000, a navíc toto číslo znamená jen, kolik vojáků je registrováno, většina není vůbec vycvičená. Začínají se objevovat zprávy, že během osmi měsíců poklesl počet policistů z 84 000 na 43 000.

Češi hlavně doplácejí na neznalost svých novinářů a dokonce i některých ekonomů, kteří mají značně matnou představu o tom, co je to vlastně tzv. státní dluh (někteří jej nazývají dokonce dluh České republiky). A pak jsou zbytečně vystrašení. Ve svém článku "Češi DOPLÁCEJÍ na svůj nezájem o rozpočet své země" pan Rusek smíchal jablka s hruškami (a spoustou dalšího ovoce) a uvedl mnoho sice zajímavých faktů, ale bez zjevné souvislosti mezi nimi.

Došlo k odkriminalizování a odmedicinalizování homosexuální orientace. Chápeme ty lidi jako plnoprávné členy našich občanských komunit. Právě tito plnoprávní jedinci, byť jsou v nepatrné menšině, žádají o uzákonění vlastní partnerské instituce. Nemyslím, že bychom měli právo jim to odpírat. Naopak, prodlužovaný diskurs, doprovázený podobně povrchními a podpásovými argumenty, jen celou záležitost zbytečně dramatizuje. Podíváme-li se dnes kolem nás po Evropě, začínáme být v Česku poslední výspou homofobie a politické neprozíravosti.

Ve své úvaze "Ve světě je homosexuální lobby zvýhodňována pod tlakem liberálů a médií" prezentuje Marek Benda několik dosti radikálních soudů, které myslím nemají zůstávat bez odpovědi.

Co by se mělo stát s takovými americkými klasickými dramaty jako Cat on a Hot Tin Roof (Kočka na rozpálené střeše) anebo The Color Purple? Republikánský politik Gerald Allen z Alabamy doporučuje, že by se měla vykopat díra v zemi a všechna literární díla, která by bylo možno potenciálně interpretovat jako homosexuální, by se do ní měla zakopat. V minulých dnech se už po páté v této věci setkal v Bílém domě s americkým prezidentem Georgem Bushem. Doporučuje zákaz dramat od amerických klasiků, jako je Tennessee Williams, a změny v Shakespearově hře "Hammet" (sic). Není to prý cenzura - "musíme naše občany ochránit"...

Zatímco George Bush, američtí neokonzervativci a centrističtí Demokraté zůstávají obětí své stádovité ideologie ohledně terorismu, Rusko a Čína zintenzivňují svou vojenskou spolupráci.

Výsledkem cesty ruského ministra obrany Sergeje Ivanova do Číny, která se uskutečnila v minulém týdnu, bylo rozhodnutí, oznámené v pondělí, že "Rusko a Čína uspořádají v roce 2005 velké společné vojenské cvičení."

Rozhodnutí Ruska a Číny uspořádat společné vojenské cvičení je bezprecedentní. Americká média ho však skoro vůbec nezaznamenala, konstatuje na stránkách tom.paine.com Ray McGovern, bývalý dlouholetý analytik CIA pro vztahy Sovětského svazu k Číně a Jihovýchodní Asii a člen výboru americké organizace Veteran Intelligence Professionals for Sanity (Bývalí výzvědní profesionálové ve prospěch rozumu)

. Z databáze www.newton.cz, která registruje veškeré české mediální zpravodajství, vyplývá, že česká média o této skutečnosti nepřinesla vůbec žádné informace.

Dohoda Evropské unie a Turecka z tohoto týdne je založena na nejistotě, pýše, hněvu a určité míře manipulace z obou stran, píše v sobotu v deníku Guardian Martin Woollacott. Narovnání, které přináší ohledně Kypru, by nám nemělo skrývat, že jde o střet naprosto odlišných hodnot i o konflikt mezi cíli politiků a instinkty jejich národů.

Nic neilustrovalo rozpor mezi pečlivě zformulovanými společnými aspiracemi a realitou odlišných cílů než situace před několika týdny. Konečné hodnocení žádosti Turecka o vstup do EU probíhalo přibližně v tutéž dobu, kdy rebeloval Evropský parlament proti jmenování Rocca Buttiglioniho komisařem EU pro spravedlnost. Evropský parlament odmítl Buttiglioniho tradiční katolické názory na homosexualitu a na roli žen jako nepřijatelné. Dovedete si na okamžik představit, jak by v této věci hlasovala většina tureckých poslanců Evropského parlamentu, kdyby byli přítomni? ptá se autor. Politická strana, z níž by se většina z nich rekrutovala, právě stáhla návrh učinit cizoložství trestným činem, protože s překvapením zjistila, že se to Evropské unii nelíbí...

Ve snaze zabránit daňovým únikům se současná vládní koalice pustila do boje s tzv. šedou ekonomikou. Jedním z trumfů v tomto boji má být také zavedení registračních pokladen s fiskálním modulem. Ty mají umožnit efektivní kontrolu tržeb v maloobchodní síti. Pomiňme, že už dnes nejrůznější vykukové zveřejňují návody, jak tento systém efektivně obcházet. Sám vím nejméně o několika dalších, které zatím nebyly zveřejněny, jistě však na ně také dojde. Problémem je, že celý tento systém je postavený principiálně špatně. Čiší z něj, že byl stvořen od stolu teoretiky, odtrženými od praxe v obchodu.

Slyšeli jste už někdy Boha mluvit sprostě? Slyšeli jste už někdy Boha vulgárně nadávat? Jestliže ne, pak jste to slyšeli právě teď v našem dnešním podobenství. Ty pitomče, tlumočí nám Ježíš Boží oslovení. Ty debile, oslovuje sám Bůh v našem podobenství toho bohatého sedláka. A je to nadávka, je to urážka, je to silný, velmi silný výraz určený pro člověka, který nemyslí, který není schopen myslet, který se přes své lidství chová jako zvířátko, který se proto chová hůř jak zvíře.

Když dostal v Britských listech hlas největší Chomského kritik, možná by čtenáři rádi věděli, kdo je ten, koho Horowitz tak nesnáší. Nenabyl jsem dosud pocit, že by o Chomském lidé v Česku měli výraznější povědomí. Rozhovor byl odvysílán na Democracy now! 21. října, tedy zhruba ve stejné době, ze které je Horowitzova přednáška...

přepis rozhovoru v angličtině ZDE

Noam Chomsky: Máme tu vážné problémy. Jedním je téměř totální deziluze, ztráta základů pro demokratickou společnost. Srovnejme řekněme tyto volby s volbami v druhé největší zemi na polokouli, Brazílii. Měli bychom se stydět. Oni tam mají skutečné volby, kde se jedná o problémech a mohou si zvolit nějaké skutečně masově populární organizace. Mohou si za prezidenta zvolit někoho ze svých vlastních řad, člověka, jenž je rolnického původu, z dělnického prostředí, odborový pracovník, bez vyššího vzdělání, ale velmi působivá postava. Přes mnohem větší překážky, než existují zde. Mám na mysli, že zde máme cosi, co nazýváme volby a co je volba mezi dvěma muži, kteří se oba narodili do prostředí s velkým bohatstvím, politickým vlivem, chodili do stejných exkluzivních soukromých škol, stejných elitních univerzit, vstoupili do stejných tajných společností, které vycvičují lidi na členy vládnoucí třídy. Mohou kandidovat, protože jsou podporováni zhruba stejnou koncentrací soukromé moci.

Avram Noam Chomsky (*7.12.1928) je profesorem lingvistiky na Massachusetts Institute of Technology v Bostonu. Jeho celosvětově uznávaná práce v oblasti generativní lingistiky výrazně přispěla k oslabení významu behaviorismu a k vzestupu kognitivních věd. Kromě lingvistických snah je Chomsky znám pro své ostře levicové politické názory a zejména kritiku zahraniční politiky vlád Spojených států. Sám sebe označuje za indeterministického socialistu a příznivce anarcho-syndikalismu.

Hlavní téma v tomto roce pátého čísla anarchistického časopisu je trochu netypické -- krajní pravice, čímž ovšem nejsou myšleni neonacisté, ale různí klerikálové, ultrakapitalisté a nacionalisté. Články se zamýšlí nad tím, zda tito "slušní" ultrapravičáci nejsou nebezpečnější než otevření fašisté, i nad tím, kde vlastně končí "extrémní" a začíná "slušná" pravice a jestli vůbec nějaký takový přeryv existuje.

Časopis A-kontra dostanete nejen v undergroundové distribuci či v různých klubech, ale za 20 Kč i na novinových stáncích sítě MediaPrint Kappa.

Podíváme-li se blíže na skladbu programového proudu současné televize, shledáme, že se toto médium obrací na svého diváka jako na individualizovaného konzumenta a podobně jako trh spotřebního zboží se ho snaží zahrnout a zaujmout širokou nabídkou rozrůzněného zboží, které by vyhovovalo jeho nejvyhraněnějším potřebám. Ponechme stranou otázku, do jaké míry samo televizní vysílání tyto divákovy potřeby utváří a formuje a ptejme se, jaké potřeby tu vlastně (ať už vznikly jakýmkoli způsobem) máme na mysli. V zásadě je možné říci, že se televize logikou svého vysílacího schématu stále snaží uspokojit divákovu touhu po zábavě a touhu po shromažďování informací.

Pobřeží slonoviny je sedmnáctimilionový stát ležící u pobřeží Guinejského zálivu. Jako bývalá kolonie francouzská kolonie a výkladní skříň úspěchu francouzského dekolonialismu se dlouhou dobu těšila privilegovaným vztahům se svou mateřskou zemí. Dnes je však situace jiná: Côte-d'Ivoire je rozštěpena na dvě znepřátelené části, sever v rukou rebelů neuznávajících zvoleného prezidenta Laurenta Gbagba. Francie se snažila neshody urovnat a donutila oba tábory podepsat dohody z Marcoussis. Na podzim se však konflikt rozhořel nanovo, tentokrát i s přímou účastí francouzské armády.

Koka se na území Kolumbie užívala dávno před příchodem španělských kolonizátorů v mnoha sférách života původních indiánských obyvatel. Kolonizátoři nejprve užívání koky zakazovali, ale když se seznámili s jejími pozitivními účinky, jaké měla na indiány pracující v dolech, pěstování koky se velice rozmohlo a stalo se zdrojem velkých zisků farmářů. Indiáni totiž měli při užívání koky větší výkonnost při menších dávkách jídla. K rozvoji pěstování koky pro výrobu kokainu došlo v období vietnamské války, kdy zde byli soustředěni mladí Američané v rámci mírových sborů.

V česko-rakouských vztazích se stále objevují spory a diskuse týkající se druhé světové války a poválečného období. Na obou stranách přitom chybí dostatečné poznání příslušných historických souvislostí. Je proto velmi dobře, že letos knižně vyšla rigorózní práce mladého historika a politologa Martina Jeřábka zabývající se historií Rakouska v letech 1932 - 1938. Šlo o období, kdy se velice křehká demokracie rakouské republiky proměnila v autoritářský, klerofašistický režim a země vedená ultrakonzervativními politiky se sama připravila na přijetí režimu totalitního-nacistického.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Antikvariát Fiducia vás zve na večer s novou knihou básníka Petra Hrušky Zelený svetr. Příjemný předvánoční večer, na měmž si oddechnete od shonu a tradiční předvánoční nervozity a únavy a jehož hosty budou také básník Pavel Kolmačka, prozaik Jan Balabán a hudební těleso Norská trojka, si nenechte ujít v pondělí 20.12. od 18 v prostorách aktikvariátu Fiducia v Ostravě.

Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ) se nebude zabývat žalobou Srbska a Černé Hory (SČH) proti Francii, Belgii, Německu, Kanadě, Velké Británii a Nizozemsku kvůli útokům NATO na Jugoslávii během války v Kosovu v roce 1999.

Tolik stručná zpráva ČTK ze středečního večera.

Věděli jste o tom, že Bělehrad, který ještě před časem vydal Miloševiče ke stíhání do Haagu, obvinil členské státy NATO - Francii, Belgii, Německo, Kanadu, Velkou Británii a Nizozemsko, že bombardováním jejího území porušily mezinárodní právo a způsobily Srbsku a Černé hoře škody? Bělehrad rovněž tvrdí, že se aliance těmito leteckými útoky dopustila genocidy na obyvatelstvu Srbska a Černé Hory.

Česká média, hypnotizovaná státním rozpočtem, tuto informaci ignorovala stejně, jako ji ignorovala v době podání žaloby.

Všech 15 soudců Mezinárodního soudního dvora se po zhruba dvou hodinách jednání jednomyslně rozhodlo, že případ nepatří do kompetence Mezinárodního soudního dvora, protože v době útoků nebyla srbsko-černohorská Jugoslávská svazová republika (JSR; nyní Srbsko a Černá Hora) členem OSN, a proto nemá právo obracet se na tento soud.

Plné znění zprávy ČTK ZDE

Łódź Ghetto Album, Photographs by Henryk Ross is published by Chris Boot, London 2004, 24.95 GBP, ISBN 0-9542813-7-3

Při listování svazkem fotografií Henryka Rosse z ghetta v Lodži se nemohu ubránit hněvu a soucitu, který mne zaplaví vždy, kdykoli jsem konfrontován se zrůdností nacistických ghett v Polsku. Zlobu a lítost není těžké vysvětlit. Dokonce i přestože se coby historik zabývám holocaustem po dvě desetiletí, nepřivykl jsem doposud obrázkům otrhaných uličníků hledajících zbytky jídla v odpadcích, sklíčených dospělých směňujících své poslední nuzné majetečky, které nikdo nepotřebuje, a ztýraných lidí vlekoucích káry s výkaly. Stále se mi dělá zle při pohledu na kradmo fotografované momentky z veřejných poprav provazem, mrtvá těla čekající na zahrabání a mučivou tíseň prožívanou během transportů do táborů smrti. To jsou obrázky, které znám dobře: výjevy, jež byly otištěny v historických knihách o holocaustu či pracích konkrétně o lodžském ghettu.

Snímky Henryka Rosse zachycují lodžské ghetto v době 2. světové války. Jako oficiální fotograf zaměstnaný Židovskou radou měl Ross vytvářet propagandistické snímky a podobenky obyvatel do průkazů totožnosti. Ušetřený materiál používal k tajnému fotografování toho, co se v ghettu dělo (deportace, popravy, úmrtí z hladu). Vytvořil ale také soubor snímků zachycujících život úzké privilegované vrstvy ghetta, která žila relativně spokojeným životem.

Průměrný počet unikátních návštěvníků v říjnu 2004 byl v pracovní dny 5 735, v sobotu a v neděli 2 611. V listopadu 2004 navštívilo v pracovní dny Britské listy 6 767 unikátních návštěvníků , v nepracovní dny pak 3 221.

Počet unikátních návštěvníků na BL dosáhl během listopadu 2004 91 214 IP adres. V říjnu 2004 to bylo 79 450 IP adres.

Počet návštěv za listopad 2004 byl 219 776 oproti 177 312 v říjnu, v pracovní dny 8 569, o víkendu pak 3 931 denně. Návštěvníci si za listopad 2004 zobrazili celkem 506 114 stránek oproti 397 990 v říjnu. V lednu 2004 tento ukazatel činil okolo 8 500 stránek v pracovní dny a okolo 3 200 stránek v nepracovní dny... Údaje iAudit jsou ověřeny ABC ČR.

Různé poznámky a články o tom, že je nutno znovu odložit parlamentní diskusi o homosexuálním partnerství dospěly k názoru, že byla věc odložena proto, že není vhodná pro "emoce vánočního času". Kdykoliv se v Britských listech rozběhne diskuse o homosexuálním partnerství, dostávám spoustu mailů od čtenářů a od přátel - jsem totiž jedním z mála otevřeně vystupujících gayů na místní mediální scéně.

Na stránkách BL neutichá diskuse na téma "naše školství". Všechno začalo zprávou OECD, která nedala českým školákům nejlepší vysvědčení. Autoři mají rozličné názory na zkoušení a ověřování probrané látky i na vlastní vzdělávací procesy. Všichni mají svou pravdu.

Bohužel, podle mne žádný nepoukázal na základní problém, se kterým se dnes setkáváme v masovém měřítku. Totiž, že české dětičky nečtou.

Argumentace Davida Horowitze je velmi působivá především z jednoho důvodu. Její hlavní teze jsou precizně doloženy ve faktografickém materiálu. To ale může být stejně tak objasňující jako zamlžující taktika. Fakta se dají obstarat vždy a pro každý názor -- a vůbec nemusí být falešná či "vyrobená". Jde jen o jejich selekci a uspořádání. Je-li téma dostatečně komplexní, laický čtenář nepozná, že bylo něco podstatného zamlčeno nebo že nějaká souvislost byla zvýrazněna na úkor jiné. Kdybychom k tematice války v Iráku četli nějaký článek Noama Chomského, získali bychom téměř opačný obrázek -- a přitom i Chomsky nedělá zdánlivě nic jiného, než že předkládá "holá fakta". A nutno k tomu dodat, že ani Chomského ani Horowitze není třeba obviňovat z nějaké nepoctivosti či špatných úmyslů.

Něco mají společného superstars, sportovní doping a fotbalová korupce, ačkoliv se to na první pohled nezdá. Nesmějte se tomu, prosím. Jde ve všech případech o oblasti, kde se de facto nic konkrétního a užitečného nevytváří, kde se jedná o velmi silný faktor zábavy společnosti a kde se jedná o veliké peníze...

V listopadu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 8550 Kč, zadavatelé reklamy nám zaplatili 2400 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.