Představte si, že by Tony Blair vlastnil britskou komerční televizi, že by rozpustil skoro celou Radu BBC a že by generální ředitel BBC rezignoval, protože by nedokázal udržovat nestrannost BBC proti sílícímu tlaku neférové a politicky motivované konkurence od Blairových mediálních podniků. Představme si také, že by zároveň premiér Blair vlastnil i kvalitní list Daily Telegraph a bulvární deník Daily Express. A představme si, že by anglická královna náhle odmítla schválit parlamentem navržený zákon, takže by si Blair mohl dál rozšířit své mediální impérium navzdory svým předchozím slibům, že ho rozpustí. Vedlo by to k dosti podstatnému politickému znepokojení. V Británii je tohle všechno nepředstavitelné. Přesto - je to úplně normální - v dnešní Itálii.

V nedělním vydání týdeníku Observer se problémem Itálie zabýval Will Hutton:

Súdán, největší země Afriky a bývalé britsko-egyptské kondominium získal nezávislost v roce 1956. Od té doby je téměř stále (až na mírové období od 1973-1983) obětí různých konfliktů. Převraty střídaly převraty a životní úroveň místního obyvatelstva následkem nekonečných válek neustále klesala. I přes značné ropné bohatství je dnes většina Súdánců závislá na humanitární pomoci.

Reakce na tento článek.

Se zájmem jsem si přečetl článek studenta gymnasia o problémech našeho školství. Jedná-li se skutečně o práci sedmnáctiletého mladého muže, klobouk dolů. Tento hoch je světlá výjimka mezi dnešní mládeží. Bohužel také doklad o nezralosti mládí. Podle mne zaměnil základní pojmy - chyba (největší) není ve školství, ale přímo v mládeži a ve společnosti jako celku. Pokusím se to vysvětlit.

Občas ale vychází encyklopedické slovníky, jeden z nejčtenějších je německý Brockhaus. V mé knihovně jich je více, třeba z r. 1941, o tom raději nechci referovat, dnešní německá generace s tím nemá už nic společného. Přesto rád srovnávám vývoj srovnáním s tím stařečkem.

Na Hod Boží Vánoční jsme slyšeli v kázání, jak je dobře, že i atheistický svět slaví s námi křesťany Vánoce bohatým dáváním dárků jako odpovědí -- byť bezděčnou - na ten nesmírný a bohatý Boží dar v Ježíši. A také jsme slyšeli, jaký to bude nářez, až začne svět s námi slavit i Velikonoce se vším, co Velikonoce představují.

Ladislav Kozák si dal práci a sestavil stránku nejrůznějších fotografií a videoreportáží, týkajících se Saddámovy "díry v zemi", ZDE. Nejdůležitější z nich je zřejmě videoreportáž tiskové kanceláře Reuters z 21. prosince 2003 "Saddam's Tikrit Hideout", zabývající se tím, že novináři a turisté musejí nyní za přístup k "Saddámově díře v zemi" tvrdě platit v dolarech. Na videozáznamu je nápis o poplatcích umístěn hned vedle kontroverzních datlí na datlové palmě. Vyplývá z toho, že alespoň tyto záběry musely být skutečně pořízeny až po zveřejnění informací o Saddámově zajetí, a tedy že datle visely na zmíněné datlové palmě i v druhé polovině prosince.

Dosud nezpochybněné však naproti tomu zůstávají informace reportérky Yvonne Ridleyové od příslušníků různých výzvědných služeb v Kataru, které vyšly v týdeníku Sunday Express a které citovala i tisková kancelář AFP. Podle nich zajali Saddáma Husajna už před časem Kurdové, věznili ho ve zmíněné "díře v zemi" a vydali ho Američanům prý až poté, co s nimi dojednali, "co za to" ZDE.

Letos v říjnu publikoval Jan Čulík článek o jedné své diskusi s českými studenty, kteří byli letos na podzim na stáži na Glasgow University ZDE. Jejich názory mírně nadzvedly české vysílání vatikánského rozhlasu. ZDE Podle jeho názoru je nutno rozlišovat mezi idejemi a domněnkami.

Naše občanské sdružení vzniklo v září roku 2001 a jeho hlavní náplní je práce s dětmi a mládeží ze sociálně slabých rodin. Chceme tak změnit jejich vztah ke společnosti, rodině i sobě. Motivovat je k lepšímu způsobu života, než jaký by je čekal, kdyby zůstali tam, kde jsou. Hlavní inspirací pro nás je evangelium, kniha Čí je tohle dítě od Billyho Wilsona a třeba také filmy Sestra v akci a jemu podobné. Působíme v oblasti Severozápadních Čech a jedním z našich středisek je město Louny a okolní obce Citoliby a Černčice, kde má naše sdružení také sídlo.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Podle íránských oficiálních zdrojů zahynulo v noci ze čtvrtka na pátek v Íránu při zemětřesení nejméně 20 000 osob. Epicentrum zemětřesení bylo nedaleko starobylého města Bam, asi tisíc kilometrů na jihovýchod od íránského hlavního města Teheránu. Město bylo proměněno v trosky. Většina jeho budov se rozpadla, včetně dvou nemocnic a citadely z 16. století.

Podle íránských zdrojů dosáhlo zemětřesení síly 6,3, podle měření amerických geologů 6,7. K zemětřesení došlo ve 02.58 středoevropského času. Město Bam má asi 80 000 obyvatel. Mnoho zemí posílá do Íránu pomoc. Prezident Mohammad Chatámí charakterizoval zemětřesení jako "národní tragedii" a uvedl, že bylo příliš velké na to, aby si s jeho následky Írán mohl poradit sám. Mezinárodní humanitární organizace apelují naléhavě, aby státy poskytly stany, přikrývky a polní nemocnice.

V Íránu často dochází k zemětřesením. Od roku 1991 tam v důsledku zemětřesení podle oficiálních údajů zahynulo 17 600 osob a bylo zraněno 53 00 osob.

Americký prezident George Bush letos rozeslal svým přátelům, stoupencům, zahraničním politikům a různým novinářům atp. celkem rekordní počet 1,5 milionu vánočních blahopřání. Zatímco Tony a Cherie Blairovi v Británii si nechali udělat dvě různá blahopřání, jedno pro bližší přátele a známé a druhé pro ostatní, a pro bližší přátele rozesílali fotografii celé své rodiny, Bush rozeslal neosobní fotografii krbu s dvěma žlutými křesly po stranách z jedné místnosti v Bílém domě; kdyby poslal Bush vlastní fotografii či fotografii své rodiny, stalo by se to v Americe terčem kritiky, že si Bush buduje kult osobnosti. Loni byl Bush kritizován, že fotografie prezidentského piana v Bílém domě na vánočním přání byla příliš chladná a nevánoční. Na Bushově vánočním přání je letos otištěn nekontroverzní citát z Joba: "Poskytl jsi mi život a milující laskavost, tvá péče ochránila mého ducha."

Naproti tomu viceprezident Dick Cheney rozeslal přání s tabuovým slovem ("his", "jeho") - cituje v něm slova jednoho ze zakladatelů amerického státu, Benjamina Franklina: "Jestliže vrabec nemůže padnout na zem bez Jeho povšimnutí, je pravděpodobné, že by mohlo impérium vzniknout bez Jeho pomoci?" Kritikové se dotazují, jaké že to má být impérium, a američtí ochránci životního prostředí se soustředili na padajícího vrabce a poukazují na to, že Cheney rád střílí množství ptáků, zejména v situacích, kdy je obtížné se do nich netrefit. Při loveckém výletě v Pennsylvanii letos v listopadu vypustili zřízenci přímo před viceprezidenta a jeho desetičlennou skupinu střelců 500 bažantů. Přežilo jich jen sto. Cheney sám jich zastřelil sedmdesát.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Ve svém vánočním projevu na svatopetrském náměstí v Římě odsoudil katolický papež Jan Pavel II. "metlu terorismu" a apeloval na Boha: "Ochraň nás před velkým zlem, které rozděluje lidstvo v těchto prvních letech třetího tisíciletí. Ochraň nás před válkami a ozbrojenými konflikty, které ničí celé rozsáhlé oblasti světa."

Papež požadoval ukončení "mnoha forem násilí, které útočí na slabé a zranitelné." Apeloval na všechny strany v konfliktu na Blízkém východě, aby usilovali o vyřešení tamější situace a o odstranění násilí.

Vojnou v Iraku sa diskusia o "americkom imperializme" stala opäť naliehavou. Diskutuje sa všade a veľa. Tento termín už bežne používajú kritici vojny a bežne odmietajú jej zástancovia, hoci niektorí z nich veria, keď už nie celkom imperializmu, tak určite impériu. Je teda Washington novým Rímom? Existuje americké impérium? Bola vojna v Iraku imperialistická? Zdá sa mi, že úlohu Ameriky vo svete musíme chápať správnejšie, než naznačuje táto stará terminológia. Kritika použitia americkej moci je dnes ústrednou úlohou politiky, preto bude lepšie, ak sa bližšie pozrieme na to, čo sa pred našimi očami deje.

Polemická reakce na tento článek.

Účinnost pomluvy tkví v tom, že ji nelze odstranit, podobně jako některé skvrny nelze odstranit bez poškození podstaty látky. Vtip je v tom, že už podle římského práva musí tvrzení dokazovat ten, kdo něco tvrdí, není povinností "obviněného" tvrzení vyvracet nebo dokonce "dokazovat nevinu".

Reakce na tento článek.

Dnešní Kavan, kdysi rtuťovitý aktivista, už není tím, čím byl před desítkami let. Byl dlouhá léta v emigraci, jeho činnost s disentem, řekl bych skoro partyzánská činnost v illegalitě, ho nepochybně poznamenala. Proto dnes dělá velmi neprůhledný dojem, podezírá zřejmě především žurnalisty, s kterými udělal v minulosti velmi špatné zkušenosti.

Na demonstraci na podporu České televize, která byla svolána na 25. prosince 2003 v 17 hodin před budovu zpravodajství na Kavčích horách, přišlo jen 100 lidí.

Možná by ČT podpořilo víc lidí, kdyby se televize dokázala chovat nezávisle, kdyby rozbila vliv kabalistických kamarádšoftů a kdyby uměla vytvořit dojem, že nezastupuje jen skupinku "lidí, kteří spolu hovoří" a dožaduje se povinného poplatku od občanů pro nekvalitní pořady... V tomto stavu je ČT přirozeně snadným terčem pro "zastánce volného trhu bez přívlastků", kteří si přejí tento "relikt socialismu" zrušit.. Kdyby ČT neúplatně plnila principy veřejné služby nezaujatým vysíláním vysoké kvality, těžko by si na ni mohl někdo vyskakovat. Českou televizi čeká zásadní proměna - digitalizace a s ní rozvoj mnohých, do této chvíle neočekávaných služeb. Česká televize by měla být i jedním z největších poskytovatelů obsahu na internetu. Dosud není. Bude?

Výbor na obranu veřejnoprávních médií, který vznikl počátkem října 2003 z obav o nedostatek chuti zvýšit koncesionářské poplatky a sepsal Deset důvodů k odporu proti řízené likvidaci veřejnoprávních médií, zorganizoval "demonstraci", na kterou ale přišla dnes v podvečer pouze stovka lidí. Robert Müller z tohoto Výboru na happeningu prohlásil, že by Parlament neměl být tím "nejvyšším arbitrem toho, kdo a jak nakládá s penězi". Kdo by jím měl být, už nezaznělo. Nejspíše Výbor na obranu veřejnoprávních médií...

Účastníkům, kteří přinášeli svíčky, hrály vánoční koledy. Úvodním řečníkem byl Adam Komers, který se před třemi lety stal jedním z vůdců televizní vzpoury. Pak promluvil bývalý člen Rady ČT, evangelický farář Miloš Rejchrt. Na závěr setkání si přítomní zazpívali vánoční píseň Narodil se Kristus Pán. Po třičtvrtěhodině zbylo na prostranství před "ótéenkou" jen několik dětí, prohlížejících si dohořívající svíčky a venčících svoje psy... R.I.P.

Jako speciální vánoční dárek čtenářům připravil Štěpán Kotrba internetovou verzi pozoruhodné knížky Paula Lafargua, která vyšla v českém překladu v Praze v roce 1926. ZDE

Viliam Buchert publikoval v úterní MFD rozhovor s nejvyšším představitelem katolické církve v ČR, kardinálem Miloslavem Vlkem. Vlk v něm popřel právo ženy na to, rozhodovat o vlastním těle (např. podle britského zákona má život ženy vždycky přednost před životem nenarozeného dítěte), vyjádřil se vyhýbavě ohledně toho, zda prezervativy obsahují póry, jimiž podle katolické církve (navzdory vědeckému konsensu) proniká virus HIV a pedofilii katolických kněží označil za "citlivý problém". Z rozhovoru vyjímáme:

Mikuláš kľúčom zamkol dvere, boli trochu zasnežené, a nasadol do svojich saní, aby sa vydal na cestu. Sotva prešlo pár minút, plesol sa náhle po čele: och, som to ale somár, zabudol som zapriahnuť soby. Zapriahol ich pred sane, naskočil a konečne sa, už pokojný, vybral na cestu. Opäť prešlo iba niekoľko minút, keď sa plesol po čele: och, som to ale somár, všetky čokolády som nechal v dome.

Niekde býva zvykom prestierať na štedrovečerný stôl o jeden tanier navyše. Pre tých, ktorí odišli, ale aj pre tých, ktorí sa vracajú. Pre všetkých, ktorí v ten večer nestačia prísť do cieľa svojej cesty a chcú sa niekde uprostred občerstviť blízkosťou ľudí. Niektorí z nás však zvyknú tanier navyše prestierať v sebe. A stále. Aj vtedy, keď sa sami musia stravovať v menze. Ku ktorým chcete patriť vy? Myšlienkami, ktoré sa dnes ocitli v záhlaví tejto reportáže, sa končilo moje rozprávanie o putovaní za odpoveďou na otázku "Neprenocovali by ste ma?" pred pätnástimi rokmi. Vyšlo presne 23. decembra 1988 pod titulkom Tanier navyše a ja sa k tým myšlienkam najmä v posledných rokoch vraciam čoraz častejšie. Boli by sme, aj tí, ktorí onen tanier navyše na štedrovečerný stôl kladieme, schopní pozvať pocestného, ktorý by s prosbou o sústo ľudskej blízkosti zazvonil pri našich dverách?

Keďže sme boli dlho znepokojení výchovou mladých súdruhov, a predovšetkým rozprávkami ovplyvnenými buržoáznymi predsudkami, prinášame pre našich najmenších pár príbehov zo života Medvedíka Puf, jeho najlepšieho priateľa Krištofka Robina a iných postáv žijúcich v čínskom socializme.

Kapitola 1. Všetci reakcionári sú papierové tigre

Ako Puf odhalí dvojitú povahu svojho najlepšieho priateľa Tigra

Jedného dňa sa Macko Puf túlal Stohektárovým lesom, keď tu natrafil na svojho najlepšieho priateľa Tigra. "Nech sto kvetov kvitne v Stohektárovom lese," povedal Puf.

"Teda, to by bolo riadne veľa kvetov," odvetil Tiger.

Od 12. do 14. decembra sa v Bratislave konala Programová konferencia Mladých sociálnych demokratov. Okrem predsedov mimoparlamentných ľavicových strán či bývalého Dubčekovho spolupracovníka Ivana Laluhu bol medzi pozvanými hosťami aj bývalý český premiér a predseda ČSSD Miloš Zeman. Nečudo, že vystúpenia niekdajšieho prvého muža českej sociálnej demokracie vzbudili medzi diskutujúcimi najväčšiu pozornosť. Miloš Zeman totiž neraz veľmi presne vystihol súčasný stav slovenskej ľavice. Dokázal nahlas pomenovať mnohé problémy, o ktorých sa spravidla iba šepká v kuloároch. Jeho vyjadrenia neboli ani iróniou, ani nekonštruktívnou kritikou, ale hlboko pravdivou analýzou faktov, okorenenou bonmotmi jemu vlastnými. Rozhovor viedli Martin Muránsky a Ivan Štefunko.

Objav neeuklidovskej geometrie je dodnes zahalený rúškom tajomstva. Poznáme historické fakty, poznáme aktérov. Ale o pohnútkach ich činov sa môžeme len dohadovať. Príbeh na pozadí faktov si domýšľame sami. Je to vzrušujúci, lákavý, fantáziu podnecujúci príbeh. Je to aj príbeh knihy brilantného českého matematika, historika a filozofa matematiky Petra Vopěnku Trýznivé tajemství. Urputný zápas matematikov s 5. Euklidovým postulátom -- slávnou axiómou o rovnobežkách (Bodom, ktorý neleží na danej priamke, možno viesť práve jednu rovnobežku), trval vyše dvetisíc rokov. Celé storočia sa matematici neúspešne snažili dokázať tento postulát z ostatných štyroch. A potom zrazu problém vyriešili naraz, nezávisle od seba, hneď traja matematici. A akým neočakávaným spôsobom!

Zradu Saddáma Husajna a jeho zajetí prý vyvolala touha po krvavé pomstě poté, co dceru jednoho z kurdských kmenových předáků znásilnil psychopatický Saddámův syn Udaj, napsal v neděli týdeník Sunday Express a poukázal na to, že historka o údajném zajetí Saddáma Husajna v sobotu 13. 12. v "díře" na jedné irácké farmě, šířená americkými vládními propagandisty, je neúplná. Saddám byl údajně vydán kurdským bojovníkům, kteří si pak vyjednali s Američany, za jakých podmínek ho vydají jim.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Z přibližně 6000 čtenářů Britských listů přispělo v listopadu 2003 na jejich provoz celkovou částkou 8615,99 Kč 14 osob. Zadavatel jednoho z inzerátů v knižní publikaci Jak Češi bojují zaplatil 25000 Kč; tím bude uhrazena část výrobních nákladů na publikaci.

Čtenáři z celého světa mohou nyní přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Kdyby Britským listům věnoval každý čtenář pouhou korunu denně, mohl by si časopis např. financovat právníka a analyzovat kauzy, jimž se v současnosti nemůže věnovat.

Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. V současnosti především postupně hradíme účetní firmě výdaje za vypracování finančních zpráv za léta 2001 a 2002.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.