Nelson, senátor za Demokratickou stranu, uvedl, že tuto zprávu obdrželo asi 75 senátorů během důvěrného semináře loni v říjnu před hlasováním amerického Kongresu o tom, zda má být Saddám Husajn násilím svržen. Nelson neřekl, kdo vedl tento seminář.

Nelson konstatoval, že bylo senátorům řečeno, že má Irák biologické i chemické zbraně, zejména antrax, a že jimi dokáže zaútočit na města na východním pobřeží USA prostřednictvím bezpilotních letadel. Avšak Nelson dodal, že v Iráku nebylo nalezeno nic, co by se podobalo bezpilotním letadlům.

Od konce devadesátých let však přišlo několik zpráv, píše Florida Today, že Irák prý konvertuje flotilu československých stihaček na bezpilotní letadla a že také zkouší vlastní malá bezpilotní letadla. Americký prezident Bush se o tom zmínil loni v říjnu v projevu v Cincinnati: "Obáváme se, že Irák se snaží zjistit, jak použít těchto bezpilotních letadel k útokům proti USA," uvedl Bush.

Nelson však tvrdí, že poslancům loni v říjnu sdělila americká vláda, že Irák má už k dispozici prostředky, jak zasáhnout USA zbraněmi hromadného ničení.

John Pike, ředitel washingtonské firmy GlobalSecurity, však poukazuje na to, že by takováto bezpilotní letadla dokázala doletět jen do vzdálenosti několika set kilometrů a že by je Irák musel odpálit proti Spojeným států z lodi.

Ještě v únoru roku 2003 konstatoval britský premiér Tony Blair v rozhovoru v televizi BBC ZDE, že Irák nemá schopnost zaútočit ani na Británii, nemluvě o USA. Blair tehdy uvedl:

Možná mu tedy americká vláda tyto informace zatajila? Anebo měl George Bush pocit, že budou historky o možném útoku Iráku na USA prostřednictvím českých letadel z lodi u amerického pobřeží na americké poslance působit sugestivněji než na politiky v Evropě?

---

Trochu obsáhlejší poznámka z archivu - ŠOK: Šlo tehdy o obskurně přestavěné letouny L-29 Delfín, vyřazené snad z egyptské armády, nesoucí v kabině místo pilotů televizní kamery a dálkový ovladač, na křídlech cisterny na přídavné palivo a rozprašovač z Čmeláků... Místo této zvláštní letky: letecká základna Al Sahra, zničená v noci 18. prosince 1998 v rámci operace Desert Fox, kdy byly postřikové Delfíny také objeveny.

Dolet Delfína s antraxovou úpravou byl pouze několik desítek kilometrů, ačkoliv "bojová" verze má dolet 640 km, rychlost 650 km/hod, manévrovatelnost minimální, takže maximálně byla tato "bomba" použitelná proti některé ze sousedních zemí, např. Iránu. Spíše psychologická zbraň, než drtivý "masový" účinek "zbraně hromadného ničení"...

Česká média uveřejnila v březnu 2003 několik informací na základě "řízeného úniku" z české rozvědky, posléze rozhovor s jedním z mezinárodních inspektorů z týmu Hanse Blixe, amerického pilota českého původu, vlastnícího ve Státech jednoho Delfína, který se účastnil tajné mise, ohledávající několik takto přestavěných Delfínů v Iráku.

O přestavěných iráckých L-29 Delfín se v podobné souvislosti už psalo vícekrát. Podle listu The Scotsman na adaptované L-29 západní spojenci přišli při náletu v roce 1998. Britská raketa tehdy odstřelila střechu jednoho iráckého hangáru a odhalila uvnitř hangáru kolem deseti letounů, které měly rozprašovače a speciální nádrže irácké výroby na 360 litrů, z nichž mohlo jedno letadlo zamořit několik městských bloků. V prosinci 1998 pak informace přinesl The Times s odvoláním na náčelníka britského generálního štábu Charlese Guthrieho. V únoru 1999 o tomtéž psal německý deník Bild, ale s odvoláním na zdroje německých rozvědčíků z BND. Znovu se tato informace objevila v září 2002 . Pak se tytéž informace omílané stále dokola objevily v březnu 2003 a říjnu 2003.

Podání této informace listem Florida Today nyní s odvoláním na poslance Billa Nelsona je už pouze několikrát recyklovanou propagandistickou bulvární zkratkou pro americké hlupáky.

AERO Vodochody dodala koncem šedesátých let do Iráku 78 cvičných proudových letounů L-29 Delfín a začátkem osmdesátých let dalších 90 cvičných letadel L-39 Albatros. Vzhledem k problémům se získáváním náhradních součástek se předpokládalo, že by mohla být provozuschopná tak čtvrtina letadel ze všech dodaných.

Podle tisku vybavili Iráčané letoun L-29 servomotory z vyřazených čínských raket, jenž mechanicky ovládaly základní řídicí funkce letounu - křidélka, výškovku, směrovku, vztlakové klapky, ale i podvozek a brzdy. Letadlo bylo řízeno ze země pomocí pozemní stanice italské výroby užívané původně k řízení bezpilotních terčů.

Všechny údaje z paluby snímaly čtyři videokamery a signál byl předáván do pozemní stanice, kde seděl pilot a letadlo řídil prostřednictvím dvou velkých barevných obrazovek. Jedna zobrazovala palubní přístroje, druhá pohled z letadla dopředu. Takto upravené letadlo mohlo bez pilota na palubě dolétnout na vzdálenost 70 kilometrů, otočit se a na domácím letišti zase přistát.

Cvičný proudový letoun L-29 - Delfín byl postaven jako náhrada pístových cvičných letounů československého letectva. Byl to první proudový letoun československé konstrukce. Práce byly zahájeny v roce 1955 a do vzduchu se dostal 5. dubna 1959. Poháněl jej britský motor Bristol Siddelley Viper. Až v červenci 1960 byl do draku XL29 zastavěn nově vyvinutý český proudový motor Motorlet M-701.