"Násilí v televizi vede lidi k tomu, že vyrůstají a myslí si, že je násilí příjatelným způsobem chování," konstatoval Clarke.

Z průzkumů veřejného mínění v Británii vyplývá, že je pro rodiče televize a její vliv na děti jedním z nejvíce znepokojujících rysů současného života. Rodiče jsou zejména znepokojeni vlivem televize na děti ve věku od devíti do třinácti let. Z jednoho průzkumu vyplývá, že se děti v Británii dívají na televizi až šest hodin denně, většinou na pořady, určené pro dospělé, a to často bez dohledu rodičů. Téměř šedesát procent dětí má televizi ve svém vlastním pokoji a vznik satelitních a digitálních televizních stanic vedl k tomu, že se často dívají na nové okruhy, na nichž se vysílají kreslené filmy americké provenience, které jsou často plné násilí.

Clarke varoval: "Televizní stanice neinvestují do vysílání pro děti dostatečně velké množství peněz. Nynější příliš vysoká míra kreslených filmů je kontraproduktivní. Televize pro děti musí být v nejširším smyslu slova vzdělávací, nemyslím tím, že by je musela vyučovat matematiku, ale musí přispívat k sociálnímu dobru."

Britská Broadcasting Standards Commission konstatovala, že od devadesátých let poklesl počet televizních inscenací pro děti z 24 procent na 9 procent vysílacího času a dokumentární filmy se na okruzích, věnovaných televiznímu vysílání pro děti, neobjevují téměř vůbec.

Britský ministr školství zdůraznil, že je míra násilí v televizním vysílání pro děti tak vysoká, že to ochromuje politiku britské vlády, zaměřenou proti šikanování:

"Pracujeme velmi usilovně, abychom kulturu šikanování zlikvidovali, přesvědčujeme děti, aby o těchto věcech mluvily otevřeně, a televize přitom vytváří dojem, že se problémy dají vyřešit násilím. Tak je v mnoha ohledech toto naše úsilí obtížnější."

Letos konstatovala rozsáhlá studie, zabývající se vlivem násilí na děti, že třináctileté děti ztratily vůči násilí citlivost. Zkoumalo se to na násilných scénách z několika populárních britských televizních seriálů a z filmů Pán prstenů. Mnoho dětí se vyjádřilo, že ty scény nejsou násilné, anebo že nejsou problémem. Děti uvedly, že k těm scénám nevyhnutelně "muselo dojít" anebo že to je "jenom televize". Podle názorů mnoha dětí je násilí komické a nemá žádné vážné důsledky.

Clarke varoval, že nejvíc jsou ohroženy děti, které se dívají na televizi samy, bez rodičů.