Komise, která vyšetřuje útoky z 11. září na New York, nenalezla žádné "věrohodné důkazy", že Irák pomohl organizaci al Kajda tyto útoky provést. To je v ostrém kontrastu s tím, co ještě tento týden v pondělí znovu tvrdil americký viceprezident Dick Cheney, že prý měl Saddám Husajn s al Kajdou údajně "dlouho zavedené styky". Americká vláda zdůvodnila svůj vojenský útok proti Iráku tvrzením, že má Irák údajně styky s al kajdou Jak ukazovalo ve středu večer zpravodajství televize Channel Four News, mnozí američtí občané jsou stále navzdory faktům v důsledku nepravdivých tvrzení americké vlády pevně přesvědčeni, že za útoky z 11. září stál Saddám Husajn.

Channel Four News se ptaly svého zpravodaje ve Washingtonu, jak je možné, že členové americké vlády mohou šířit polopravdy či lži a nikdo je za to nežene k odpovědnosti. Podle deníku Independent právě zveřejněná zpráva "uštědřila důvěryhodnosti Bushovy vlády zdrcující ránu" ZDE.

Generál Janis Karpinski, bývalá velitelka vězebá v Abu Ghraib, které se stalo ohniskem skandálu týkajícího se týrání iráckých vězňů, konstatovala v úterý v rozhlasovém rozhovoru, že z ní americké úřady "udělaly obětního beránka, co se týče tamějšího mučení vězňů. V pořadu rozhlasové stanice BBC "On the Ropes" (V obtížné situaci) Karpinská tvrdila, že o týrání vězňů nevěděla a že vězení plně převzala americká výzvědná služba.

Zde jsou nejdůležitější části z jejího rozhovoru s moderátorem Johnem Humphrysem:

To, že Unie svobody zmizí po letošních volbách v propadlišti dějin a bude v následujících dvou letech bloudit po sněmovně jako prokletý koráb, kterému se bude každý vyhýbat, i když jej bude nuceně trpět, věděl snad každý soudný pozorovatel. Unii liberálních demokratů, jak se unionisté na eurovolební intermezzo pojmenovali, volili snad jen největší liberální snílkové, případně krajní obdivovatelé knížete Schwarzenberga, nebo jeho novodobí leníci. To, že ČSSD získá necelých 9 procent, nepředpokládal snad ani odpočívající důchodce na Vysočině. A přesto se tak stalo.

Vláda pracuje dobře, svět je krásný a ptáci zpívají. Tak nějak to vždycky říká premiér Vladimír Špidla, když nechce nic říct a něco říct musí. Kromě toho, že zadání je jasné a parametry reforem jsou nastaveny. Je ovšem otázkou, kdo nastavuje parametry nyní a komu. Včerejší parlamentní kuloáry přinášely mnoho informací a spekulací, jejichž životnost byla menší, než oné příslovečné jepice.

17. 6. se koná na Obvodním soudu pro Prahu 8, č. dv. 203 líčení se squattery z vily Milada. Začátek v 9:00. Soud se koná na základě oznámení policie, které uřinila po razii v říjnu minulého roku. Obviněni z neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu, nebytových prostor dle 249a trestního zákona jsou Slavomír Tesárek a Ondřej Balvín - syn bývalého generálního ředitele České televize Jiřího Balvína. Obviněným hrozí trest v maximální délce 2 roky, přičemž Slavomír Tesárek už při identickém obvinění dosáhl osvobození. Rozpočtová organizace Ministerstva školství - Ústav pro informace ve vzdělávání, v jehož držení je dotyčná nemovistost, nepečuje totiž o ni jako řádný hospodář a sám tím porušuje zákon. Vila Milada dlohodobě vinou majitele chátrá a jen díky squatterům ještě nespadla.

Úterý 18.30: Tony Blair zdůraznil, že propad Labouristické strany ve volbách z minulého týdne ho nepřiměje, aby změnil svou politiku. Uvedl, že "není hluchý vůči hlasům voličů", ale že je přesvědčen, že jeho rozhodnutí zaútočit na Irák bylo správné.

Šel jsem v minulý pátek procházkou po Norimberku a cesta mne přivedla před výklady sportovního oddělení velkého oděvního obchodu Wöhrl - das Haus der Markenkleidung, Dům značkového oblečení - jak zní jeho podtitul. V jednom z těch výkladů byly načančané různé fotbalové dresy, jak se sluší těsně před vypuknutím EURO 2004. Český jsem v tom výkladu nezahlédl, proto jsem vstoupil dovnitř, abych se podíval, jestli tam mají i český dres, případně kolik za něj chtějí. Našel jsem jej hned, nedočkavě jej otočil na čelní stranu - a strnul jsem. Na prsou se skvěl nápis Ceskè Republiky.

Jak dopadly volby? Otázka pro komentátory, novináře, politology, politiky, zkrátka pro ty, po nichž požadujeme být elitou "věcí veřejných". Jenže kdo je na tuto otázku schopen kvalifikovaně odpovědět? Je holá statistika volebních výsledků dostatečnou odpovědí? Nebo jí jsou holé věty z úst "renomovaných" politologů vytržené z kontextu v půlminutové reportáži? Schopnost komplexní analýzy je pro česká média dosud velkou neznámou, jenže zdá se, že nejen pro ně.

Ekologický právní servis dnes podal žalobu proti rozhodnutí ministra průmyslu nezpřístupnit materiál "Dopady vysílání Rádia Svobodná Evropa na zahraniční obchod České republiky s Iránem - současný stav". Městský soud v Praze se bude zabývat tím, zda tato zpráva podléhá režimu utajovaných skutečností. Spor se přitom táhne již od ledna roku 2000, kdy EPS požádal o kopii zmíněného materiálu.

Česká republika má první volené zástupce v Evropském parlamentu. Výsledek hlasování nemusí mít výrazný dopad na naší politickou scénu, jestliže situaci nezkomplikuje vedení ČSSD. Přestože výsledky prvních voleb europoslanců v Česku vyvolaly na domácí scéně prudkou reakci, nemusí mít žádný přímý dopad na postavení vlády. Samotné volby proběhly ve znamení tří základních skutečností:

Když jsem si četl sloupek šéfredaktora, zažíval jsem až do jistého okamžiku ono posvátné mrazení, které je společné celému druhu vyšších savců, kteří se identifikují s posvátnou pravdou ve formě zjevení. Tak mi moc mi ta slova konvenovala s duší, že jsem je spíše hltal, než obracel na jazyku. Procitl jsem a náležitě se zastyděl až v okamžiku, kdy mě napadlo, že článek musí nutně skončit už jen rozhřešením a přihláškou k nějaké apolitické nadstraně, kterou jsem omylem nezvolili.

Jan Mech: Kde bude stát Moravskoslezská vědecká knihovna ?

Radovan Lipus: Krajský úřad vybral pro novou budovu Moravskoslezské vědecké knihovny místo na ulici 28.října vedle Krajského úřadu trávník mezi vilou Dopravního podniku města Ostravy a nedostavěným skeletem Krajského výboru KSČ naproti Domu kultury města Ostravy.

Snad i díky článku Martina Strakoše Architektonická soutěž na novostavbu vědecké knihovny v Ostravě. Ano, nebo ne? a následnému uveřejnění stanoviska hejtmana "Je zbytečné dělat architektonickou soutěž na ostravskou vědeckou knihovnu" se podařilo donutit Evžena Tošenovského (ODS) k vyhlášení architektonické soutěže na řešení Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Bohužel hejtmanství dělá celou soutěž pouze z donucení. Vybralo např. pozemek dvacet minut pěsky z centra, nerespektujice urbanistická hlediska. Architektům vyměřili 2,5 měsice na soutěž (během letních prázdnin). Odmitají zveřejnit stavební program - filozofii, jak bude knihovna fungovat. Jsou knihy ve skladu nebo volně pristupné, jsou elektronické zdroje nosiči informací nebo je knihovna od toho, že jsou tam pouze knihy? Odmitají jakoukoliv diskuzi.

Britské listy přinášejí k tomuto tématu rozhovor s hlavním architektem města Ostravy ing. arch. Jaroslavem Sedleckým a s Radovanem Lipusem, režisérem Národního divadla moravskoslezského a televizního cyklu Šumná města.

Jan Mech: Je místo, které vybral Krajský úřad, pro vědeckou knihovnu ideální, nebo má význam diskutovat o jiném místě?

Ing. arch. Jaroslav Sedlecký: To místo bylo vybráno z většího počtu možností, které byly nabídnuty knihovně v minulých letech, a stabilizovalo se v jakési diskusi. Já si myslím, že to místo je vhodné, a spíše bych se zeptal, proč si myslíte, že by se mělo hledat jiné staveniště. Vám se to místo nelíbí nebo o něm máte pochybnosti?

Když si dáte do vyhledávače Google slovo bloomsday, vypadne vám 82 500 odkazů, z nichž na jeden bych si Vás dovolil upozornit -- www.rejoycedublin2004.com. Dne 16. 6. 2004 uplyne 100 let ode dne, do kterého promítnul James Augustine Joyce svůj román Odysseus.Ten se odehrává v jednom dni 16.6.1904 v Dublinu. Odysseus se stal přelomovým dílem a vyvolal obrovskou odezvu i když z počátku spíše negativní. Jen knihy o tomto románu by zaplnily několik knihoven.

Se zájmem jsem prolistoval studii doporučenou panem Martinem Šubrtem a přistihl jsem se, jak vzpomínám na doby dávno minulé. Rád, opravdu rád bych se dožil okamžiku, kdy se alespoň fragment z navrhovaných možností stane realitou. Ovšem obávám se, že studie zapadne stejně, jako řada dalších v minulosti. O trolejbusové dopravě, která bude znovu vybudována v Praze, jsem také četl v jedné studii. Další názorně předváděla, co všechno by se dalo udělat s jiným dědictvím minulé epochy, severojižní magistrálou, píše Jan Stejskal.

Článek podle mého názoru již ve svém názvu obsahuje čirý oxymoron. Neupírám autorovi právo na vlastní interpretaci moderních dějin či jak do nich konkrétně zasáhl Ronald Reagan - již proto, že na toto téma bylo na BL uveřejněno více než dost, ale pokud se mám zaměřit spíš na sporný či nebezpečný odkaz dědictví R.R., tak jej vidím především v následujícím.

Skupina bývalých vysokých amerických vládních činitelů vydá tento týden prohlášení, v němž odsoudí zahraniční politiku prezidenta George Bushe. Skupina si dala jméno Diplomati a vojenští velitelé za změny. Konstatují, že Bushova politika Spojené státy postavila do nebezpečnější a izolovanější pozice vůči ostatnímu světu a poškodila postavení Spojených států ve světě. Bushovu zahraniční politiku už kritizovali mnozí dříve, ale nyní se prý tato skupina skládá z obzvláště respektovaných osob.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Při nedávném hudebním festivalu "United islands of Prague", kerý se konal od 29. 4. do 2. 5., procházeli návštěvníci při vstupu na jedno z jeho dějišť - Střelecký ostrov - přísnou osobní kontrolou: pod záminkou zajištění bezpečnosti prohledávali pracovníci soukromé bezpečnostní agentury jejich zavazadla (povětšinou "baťůžky"...). Vlastní smysl prohlídek byl ovšem zjevný přímo spektakulárně: před branou se vršily plastové lahve s nápoji, které si lidé do areálu vzít nesměli - podtrhuji: z bezpečnostních důvodů... Tak mi to i vysvětlil pracovník bezpečnostní agentury, kterého jsem se zeptal na důvod prohlídky. K mému úžasu podstupovali proceduru ostatní hudbymilovní příchozí bez jakýchkoli otázek nebo námitek - "boj proti terorismu" tedy již máme pod kůží. Podle toho, co jsem viděl, se ani ženy a dívky nebránily tomu, že kontroly jejich osobních zavazadel prováděli samí muži, což je přece nepřípustné ...

Nikdo si tedy nemohl na koncerty na Střeleckém ostrově přinést vlastní pití.

Winston Churchill je hrdinou pro George Bushe a americké neokonzervativce. Avšak, napsal v britském konzervativním týdeníku The Spectator Michael Lind, tito lidé vědí o Churchillovi velmi málo. Kdyby věděli víc, byli by zděšeni.

Když jsem si přečetl článek Nebe a peklo se potřebují -- stejně jako křesťanská demokracie a mafie, přemýšlel jsem odkud se v autorovi bere tolik nenávisti ke křesťanství a křesťanům, zdůrazňuje Libor Vašek. Píše, že ho k napsání vedlo "zhnusení". Musí být ale opravdu moc zhnusen. Jen to snad může ospravedlnit tu spoustu nesmyslů, lží, nenávisti a výhružek. Z celé té žumpy budu reagovat jen na první nesmysl - obsažený tuším hned v druhé větě. Je to taková drobnost ve srovnání se vším co následuje, ale právě proto. Autor píše : "Těžko přesvědčovat ty, kterým byla všechna pravda o světě už před tisíci lety zjevena." Ne. Všechna pravda o světě nám nebyla zjevena. Nemyslím si, že by to někdo kompetentní tvrdil. Snad kromě něj. A tak bych řekl, že autor nebojuje proti křesťanství, ale jen proti jakýmsi pokrouceninám, které má v hlavě.

Snad někdy zajede skutečně na hlubinu a seznámí se s křesťanstvím lépe. Ale to budete muset chtít především on sám. Přeji mu to. A potom se tomuto článku sám zasměje.

V poslední době je Česká republika stále více kritizována za používání klecových a síťových lůžek v ústavech sociální péče a ve zdravotnických zařízeních. Situaci rozvířila výroční zpráva mezinárodní organizace Amnesty International a v posledních dnech také reportáž týdeníku Sunday Times. Ministerstvo práce a sociálních věcí k tomu sděluje následující:

Zoufalý pláč začíná v suterénu ústavu Ráby nedaleko Prahy každý den přesně v 11 hodin. Právě v tuto dobu je totiž malý chlapec Vašek Knotek uzamčen ve své kleci. Nakrátko je Vaškovi, kterému je asi pět, dovoleno každé dopoledne, aby klec opustil, než je nakrmen a umyt.

Vašek cloumá železným rámem co největší silou. Jeho pláč je slyšet po celé budově. Ve vedlejší kleci si jeho kamarád Michal zacpává uši a začíná taky brečet. V dětských klecích není nic, co by jim poskytlo útěchu - žádní medvídci, žádné hračky a v žádném případě už ne dárky z domova. Vaškovi rodiče bydlí ve vzdálenosti asi jednoho kilometru, ale podle zaměstnanců ho nenavštívili ani jednou. Žádnou vřelost neprojevují Vaškovi ani zdravotní sestry: říkají mu příjmením a nevědí, zda jsou mu čtyři, pět nebo šest let. Veškerý lidský kontakt spočívá v tom, že ho rychle umyjí, vymění mu pleny a někdy mu oholí hlavu. Jediným rozptýlení pro Vaška, stojícího bezútěšně v kleci v místnosti s holými bílými stěnami a zářivkovým osvětlením byl minulý týden pohled na muže kolem osmdesátky, ležícího na posteli naproti, který se třásl, byl pod sedativy a zjevně byl blízko smrti.

Tak začíná v týdeníku Sunday Times reportáž o týrání dětí v českém ústavu pro duševné choré. Nedávno kritizovala používání klecí v českých ústavech a nemocnicích výroční zpráva Amnesty International.

Petr Bakalář: Psychologie Romů, Praha, Nakladatelství Votobia 2004, 179 s.

Tato nová kniha Petra Bakaláře veskrze pokračuje v kontroverzním duchu jeho dřívějších prací. Bakalářovy studie rozhodně rozdělují laickou i odbornou čtenářskou obec, otevírají a na základě předložených faktů přirozeně iniciují diskusi.

V květnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 3370,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Přitom čtenost Britských listů rapidně roste.

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček stále ještě (zadarmo) postupně zprovozňuje četné dosud nefunkční části časopisu, po lednové havárii serveru.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.