16. 6. 2004
EURO 2004 by Wöhrl: Jak je to doopravdy s licencí UEFA?Šel jsem v minulý pátek procházkou po Norimberku a cesta mne přivedla před výklady sportovního oddělení velkého oděvního obchodu Wöhrl - das Haus der Markenkleidung, Dům značkového oblečení - jak zní jeho podtitul. V jednom z těch výkladů byly načančané různé fotbalové dresy, jak se sluší těsně před vypuknutím EURO 2004. Český jsem v tom výkladu nezahlédl, proto jsem vstoupil dovnitř, abych se podíval, jestli tam mají i český dres, případně kolik za něj chtějí. Našel jsem jej hned, nedočkavě jej otočil na čelní stranu - a strnul jsem. Na prsou se skvěl nápis Ceskè Republiky. |
Obchodní dům Wöhrl je v Bavorsku jeden z největších, není to tedy žádný krám se zpuchřelým štofem, proto něco takového - směs ignorance, drzosti a blbosti - jsem opravdu nečekal. Jen k drobnému připomenutí - žena majitele je poslankyní Bundestagu, samozřejmě za CSU, její muž je vážený a oslavovaný místní obchodník s prudce expandujícím podnikem, jejich synek (19) "vstupuje" právě do "velké" politiky v CSU - jak se sluší a patří u lidí tohoto formátu - za kterou nyní kandidoval do evropských voleb. U těchto "lepších lidí" by se nečekalo, že budou ve svém noblesním podniku obchodovat s tovarem, který se spíše dá očekávat u vietnamských obchodníků - a jehož provedení vzbuzuje podezření, že se nejedná o legální zboží. Mimochodem, na to jsou zde paragrafy, proto v Německu kšefty po způsobu "asijských" trhů u hranic na české straně nejsou možné. Dozvěděl jsem se u obsluhy, že se jedná o pakistánský produkt, že to tedy není značkové zboží - už i cena hovořila jasně - 29,95 proti 79,95 euro u německých fotbalových dresů (DFB) od firmy Adidas. Je snadné si představit, kdo na celém projektu má největší zisk - ta pakistánská firma to dozajista nebude. Obávám se, že firma, která to triko vyrobila, nezískala opravdu od UEFA licenci, jak sugeruje visačka u límečku. Nechce se mi věřit, že by UEFA poskytovala licenci podnikům a nekontrolovala výsledky. Tak či onak, Černý Petr zůstává nakonec v rukou konečného prodejce, který má povinnost zboží, které prodává a na němž vydělává peníze, dostatečně kontrolovat. |