Konečná verze zprávy od amerického dvoustranického parlamentního výboru, vyšetřující okolnosti útoku z 11. září má být zveřejněna 28. července, avšak dosavadní předběžná prohlášení tohoto výboru k celé záležitosti vytvářejí postupně obraz celé řady promarněných příležitostí a pro Bushovu vládu to není zrovna příjemné čtení, konstatují internetové stránky společnosti BBC.

Ve zprávě se uvádí, že Usáma bin Ladin zkoumal možnost spolupráce s režimem Saddáma Husajna, navzdory své opozici vůči jeho světskému režimu. Podle zprávy se v roce 1994 setkal vysoký irácký výzvědný důstojník s bin Ladinem a vyslechl jeho žádost o vytvoření výcvikových táborů a a o pomoc při získávání zbraní. Z kontaktů mezi bin Ladinem a Saddámem Husajnem však nevznikl produktivní vztah, konstatuje se ve zprávě, která dodává: "Dva čelní bin Ladinovi spolupracovníci důrazně popírají, že by existovaly jakékoliv kontakty mezi al Kajdou a Irákem. Nemáme žádné důkazy, že by Irák a al Kajda spolupracovaly na útocích z 11. září."

Zpráva však dodává, že al Kajda i nadále zůstává hrozbou, protože se snaží o "chemické, biologické, radiologické a jaderné útoky".

Podle zprávy amerického parlamentu byla al Kajda založena koncem osmdesátých let. Začátkem devadesátých let vznikla na bin Ladinův příkaz centralizovaná organizace. Bin Ladin nefinancoval al Kajdu ze svých vlastních peněz, spoléhala na síť dárců. Neexistují spolehlivé důkazy, že by před útoky z 11. září al Kajdu podporovala nějaká vláda. Neexistují spolehlivé důkazy, že by Irák a al Kajda spolupracovaly při útocích proti USA.

Jon Snow, moderátor televizních zpráv Channel Four News, se zeptal jejich washingtonského zpravodaje Jonathana Rugmana: "Za Clintonovy vlády by jistě za takovýchto okolností už někdo požadoval, aby se celé záležitosti ujal mimořádný prokurátor. Vadí to, že se ukázalo, že to, co tvrdí Dick Cheney, je 'terminologicky nepřesné'?"

Jonathan Rugman: "No, někdy se mi zdá, že je politikou americké vlády dál šířit to, co se v nejlepším případě dá charakterizovat jako polopravdy a nikdy nepřiznat v žádné věci žádné chyby. Ale dosud je politická škoda jen malá. Republikáni, kteří dominují Senátu, zajistili, aby ve zprávě nebyli kritizováni žádní činitelé Bushovy vlády. A kromě toho, prezident George Bush mění své výroky o údajných vztazích mezi al Kajdou a Saddámem Husajnem. Teprve tento týden v úterý tvrdil, že přítomnost abu Musawy al Zakawiho, extremistického bojovníka v iráku je prý důkazem spojitosti mezi al Kajdou a Saddámem Husajnem a většina Američanů, s nimiž jsme hovořili ve středu na ulicích Washingtonu jsou i nadále přesvědčeni, že Saddám Husajn zosnoval útoky z 11. září.

Komise však zveřejnila také celou řadu dalších zajímavých věcí. Hlavně z výslechu Khaliho šejcha Mohammeda, zatčeného operativce al Kajdy, zjistila, že jeho původním plánem bylo, aby na americké cíle zaútočilo deset letadel, cílem měly být CIA, FBI a jaderné elektrárny. Původně byl útok plánován na 12. května 2001, protože si bin Ladin myslel, že bude izraelský premiér Ariel Šaron na návštěvě v Bílém domě. Ale útok byl odložen, protože únosci nebyli připraveni. Bin ladin chtěl, aby k útokům došlo uprostřed roku 2001, poté, co Ariel Šaron kontroverzně vystoupil v arabském východním Jeruzalému na "Dámu útesu". Analýza také zjistila, že byl Pentagon na útoky zoufale nepřipraven. Konstatuje, že stihačky mohly sestřelit unesené letadlo před tím, než narazilo do Pentagonu, ale Pentagon nevydal včas rozkazy. Zpráva také zdůrazňuje, že únosce z 11. září nefinancovala ani saúdská vláda, ani manželka saúdského velvyslance, i když zpráva připouští, že saúdská vláda možná před útoku z 11. září záměrně ignorovala kampaň al Kajdy zaměřenou na získávání finančních prostředků na útoky."