Očekává se, že účast v eurovolbách bude nízká ve všech 25 členských zemích EU, ale předpovědi pro země střední Evropy jsou zdrcující.

V Německu, v zemi, která bere volby vážně, půjde k volbám zřejmě až 40 procent obyvatelstva; v České republice podle průzkumů veřejného mínění bude volit jen asi 20 procent voličů a v Polsku asi 30 procent. Trochu optimističtější obraz přichází z tří pobaltských zemí, ale v žádné nové členské zemi EU se neočekává, že bude v nadcházejících volbách hlasovat více než 50 procent obyvatelstva.

Veřejné mínění v těchto zemích většinou usuzuje, že jsou kandidáti do eurovoleb podvodníci a oportunisté, kteří chtějí využíval lukrativních diet a vysokých platů, které jsou k dispozici poslancům v Evropském parlamentě.

Do Evropského parlamentu kandiduje cirkus celebrit - blednoucí sportovní hvězdy, stárnoucí kosmonauti, modelky a pornohvězdy.

Vzhledem k tomu, že veškerá politika je místní a že všude v Evropě znamenají volby do Evropského parlamentu verdikt o osobách, které zrovna stojí v čele státu, je velmi pravděpodobné, že nadcházejícím volbám budou dominovat protestní hlasy a hlasování proti nynějším vládám.

To by mohlo znamenat, že se do Bruselu a do Štrasburku dostane cháska euroskeptiků, podivínů a populistů. I mainstreamové politiky vedou nadcházející volby k výrokům proti zdravému rozumu a k podpoře ortodoxních, nekompromisních pozic, které jsou často doprovázeny lehce vyslovitelnou protibruselskou rétorikou. V České republice byli například politikové donuceni hrát protiněmeckou kartu po nešťastném zásahu bavorského premiéra Edmunda Stoibera, který se vyjádřil, že Češi nejsou pro EU dostatečně vyspělí. Stoiber nedávno zaútočil na Čechy v souvislosti s jejich zacházením s etnickými Němci na konci druhé světové války. Pravicový prezident Václav Klaus, hlavní euroskeptik ve středoevropském regionu, měl pocit, že na to musí energicky zareagovat, stejně jako středolevý premiér Vladimír Špidla. Uměřená reakce, naznačující kompromis, by poškodila vyhlídky jejich stran v nadcházejících eurovolbách.

V Polsku ovlivní přímo domácí politickou krizi. V pátek, dva dny před polskými volbami, má polský prezident znovu jmenovat slabého prozatímního premiéra Marka Belku. Začátkem příštího týdne pak zřejmě bude muset čelit ve varšavském parlamentě hlasování o důvěře. V neděli zřejmě strana, která Belku podporuje, zdiskreditovaná postkomunistická Demokratická levicová aliance, v eurovolbách zaznamená podstatné ztráty. To by znamenalo, že by bylo pro Kwasniewského daleko obtížnější vyhrát v parlametním hlasování o důvěře. Pokud prohraje, budou se v Polsku muset konat předčasné volby, asi v srpnu. I když v hlasování o důvěře vyhraje, je možné, že bude mít svázané ruce. Vzhledem k tomu, že Polsko je hlavní překážkou tomu, aby Evropská unie příští týden uzavřela dohodu o Evropské ústavě, jde o hodně. Fatálně ochromený premiér asi nebude moci nabídnout ústupky, kterých je zapotřebí, aby bylo o ústavě dosaženo dohody.