4. 12. 2006
James Wolfensohn: Světu budou vévodit Čína a Indie
Chodím několikrát týdně plavat do univerzitního bazénu na Glasgow University. Většina lidí, kteří tam usilovně plavou kolem mě, jsou fyzicky dokonalí mladí čínští sportovci obojího pohlaví - na Glasgow University studují studenti ze 100 zemí světa, ale největší počet zahraničních studentů, které člověk potkává v posluchárnách a na univerzitním kampusu v houfech, je z Číny. Tito studenti musejí v Británii platit školné mnoha tisíc liber ročně - platí je za ně čínská vláda. Toto není komunismus, jaký jsme znali za Husáka - není to ani český kapitalismus... Obraťte se na českou vládu, aby vám zaplatila částkou 20 000 dolarů ročně studium v "kapitalistické" cizině - vysmějí se vám. Jenže taková pak bude i hospodářská budoucnost ČR. Služebná, píše Jan Čulík. Hospodářský a politický vzestup Indie a Číny bude nejvýznamnější událostí jednadvacátého století. A dojde k tomu rychle. Bývalý šéf Světové banky James Wolfensohn, Australan, varoval v přednášce na univerzitě v New South Wales v Austrálii, (kde dostal čestný doktorát) že svět na to vůbec není připraven. Chce, aby si jeho rodná země, Austrálie, uvědomila, kam směřuje vývoj. Hovořil o tom také v rozhovoru pro australskou televizi, který shrnujeme. |
Čínský prezident Hu Džin Tao v minulých dnech navštívil -- jako první významný čínský představitel -- Indii. Spolu s indickým premiérem Manmohamem Singhem podepsal dohodu, obsahující deset bodů, jejímž cílem je zlepšení indicko-čínských vztahů. Čína a Indie dohromady představují 40 procent světa. Je to významnou událostí, začíná-li jejich těsná spolupráce. Těžiště globální ekonomiky se rychle přesunuje na východ, do Indie a do Číny. V roce 1500 a pak znovu v roce 1820 představovaly Čína a Indie 50 procent veškerého globálního HDP. Koncem devatenáctého století a ve dvacátém jejich podíl na globálním HDP poklesl, avšak nyní se podle Wolfensohna situace znovu mění. Čína a Indie jsou schopny se vzájemně doplňovat a je velmi pravděpodobné, že zaujmou ve světě vůdčí roli. V současnosti jsou nejdůležitější zemí na světě Spojené státy, s příjmem 14 000 miliard dolarů, ale v roce 2035 nebo 2040 bude nejvlivnější zemí na světě Čína a Indie nebude daleko za ní. Musíme si na Západě uvědomit, že nadvláda západních mocností je zpochybněna. Částečně je to v důsledku růstu obyvatelstva, ale je to také proto, že v Číně a v Indii vznikají nové technologie a investice. Pro Austrálii to bude znamenat, že se přestane zajímat o to, co si myslí Spojené státy, a začne se velmi zajímat, co si myslí sever, Čína a Indie, argumentoval Wolfensohn. Spojené státy proti tomu nemohou nic dělat. Viděli jsme při nedávných volbách do amerického Kongresu, že se Spojené státy už nechtějí angažovat na mezinárodní scéně, v Iráku. Uvidíte, že během následujících dvou let se v Americe bude jednat hlavně o domácích a nikoliv o mezinárodních tématech. Čína rozvíjí svou diplomacii vůči Africe a Indii, je to vývoj, který se dá očekávat, ale mění to celkovou situaci na naší planetě. V posledních dnech bylo také zajímavé, že čínský prezident Hu Jin Tao a indický prezident Manmoham Sing oznámili, že budou navzájem spolupracovat v oblasti atomové energie. Je to velmi významný mezník, znamená to, že mezi Čínou a Indií začne vzájemná výměna jaderné technologie a budou rozvíjet jadernou energetiku. Austrálie si podle Wolfensohna neuvědomuje, že se musí daleko více začít zajímat o situaci v Číně a v Indii. Nám vůbec nedochází, že se narodí na této planetě další tři miliardy lidí. Způsobí to vzrůst globální ekonomiky o padesát procent a bude to znamenat obrovský rozvoj v hospodářství. Jestliže na to Austrálie nebude reagovat tak, že se mladí Australané nezačnou učit čínsky, nezačnou studovat čínskou kulturu, indickou kulturu, asijskou kulturu, a musejí to být desetitisíce lidí, musejí to dělat stejně tak, jak mladí Číňané studují západní kulturu, bude to pro Austrálii velký problém. Konec konců, Austrálie má 20 milionů obyvatel a Čína a Indie dohromady 2,5 miliardy. Takže Austrálie je z toho 1 procento. Jaký bude hospodářský a politický rozvoj Indie a Číny? Wolfensohn: Nebude to přímočaré a nebude to bez krizí. Ale je jasné, že co se průmyslové výroby týče, Čína je v neuvěřitelné výhodném postavení a co se týče služebm, Indie si vypracovala také neotřesitelné postavení. Také se Čína a Indie přímo doplňují a to potvrdili Hu Jin Tao a Manmoham Singh uzavřením dohody letos v polovině listopadu. Jestliže se Indie a Čína spojí, Čína bude produkovat průmyslové výrobky a Indie služby -- a -- mimochodem, Indie má základní výhodu, že používá angličtinu, vzniká obrovský potenciál, na němž se bude podílet 40 procent obyvatelstva této planety. Vzniká nový model pro 21. století. Dosud rostla rychleji Čína než Indie, ale rozsáhlé investice Indie do školství a zrychlující se hospodářský růst Indie bude velmi pozitivní. Avšak když navštívíte Čínu, co na vás udělá obrovský dojem, je jak nesmírně dynamický je tamější sektor školství, a to na všech úrovních, ať je to v lékařství nebo v podnikatelství nebo ve strojírenství. Když si uvědomíte, že každoročně jezdí z Číny do světa desetitisíce studentů, musíte si uvědomit, že Čína pod vedením Hu Jin Taoa i jeho předchůdců není nějaký koloniální anachronismus, je naprosto ve špičce. Uvidíte, co se stane při Olympijských hrách, kdy budou investovat 50 miliard dolarů do modernizace města. Pak si spousta lidí uvědomí, co se děje v Číně. Jak to ale bude s úsporami energie? Je pravda, že Čína i Indie nyní využívají obrovské množství energetických zdrojů, uhlí i ropy. Nemám však pochyb, že do roku 2012, kdy se v Číně budou konat olympijské hry, bude tam velmi čistý vzduch. Velkou otázkou je, jak to bude vypadat v ostatních oblastech. I v Indii je to problém. Manmoham Singh je tím velmi znepokojen. Potíž je, že v Indii i v Číně je stále ještě velké množství lidí, kteří žijí v naprosté chudobě, mají k dispozici jeden nebo dva dolary denně. Pro ně je ničení životního prostředí druhořadým problémem, v první řadě chtějí zbohatnout a rozvinout svou ekonomiku. Otázka životního prostředí bude v Číně i v Indii jedním z hlavních problémů nadcházejících 10 -- 20 let. Ale z mých diskusí s Indy i s Číňany vyplynulo, že si toho jsou vědomi, a Čína odhaduje, že sníží své HDP o pět procent, kvůli ekologii. Vstupujeme do výjimečného období, kdy budou ekonomika i ekologie společně hrát velmi závažnou roli. Jsou rozvíjející se vztahy Číny vůči Africe znepokojující? Jde o otázky plenění a korupce. Pozitivní je, že Čína a Indie mají mnoho co nabídnout Africe. Čína a Indie letos v listopadu rozhodly, že budou každoročně do zemí subsaharské Afriky vysílat 15 000 lidí. Čína pozvala na návštěvu už 40 prezidentů afrických zemí a Indie zase pozvala 300 čínských podnikatelů. Afrika je pro Indii i pro Čínu příležitostí. Kompletní transkript rozhovoru v angličtině ZDE |
Čína | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
4. 12. 2006 | James Wolfensohn: Světu budou vévodit Čína a Indie | ||
29. 11. 2006 | EU-Rusko: Partnery nelze mentorovat | Oskar Krejčí | |
16. 10. 2006 | Čína má nejvyšší devizové rezervy na světě | Štěpán Kotrba | |
4. 10. 2006 | Klaus: Cesta po dějinách komunismu s tržními prvky | Štěpán Kotrba | |
4. 8. 2006 | Druhá supervelmoc se vrací na scénu | Martin Kunštek | |
5. 5. 2006 | Afrika a její "čínská budoucnost" | Mesfin Gedlu | |
17. 3. 2006 | Josef Vít kontra obránci Tibetu | Pavel Urban | |
16. 3. 2006 | Tibet žil před čínskou okupací ve středověku | ||
13. 3. 2006 | Rozvoj Tibetu na čínský způsob - děkuji, nechci | Karel Dolejší | |
10. 3. 2006 | Tibet má větší možnosti rozvoje v rámci Číny než jako samostatný. | Josef Vít | |
8. 3. 2006 | Kolik má Čína Tibetů | Marian Golis | |
26. 1. 2006 | Jak Čína spotřebovává svět | ||
4. 10. 2005 | Bude 21. století ve znamení Asie? | František Mrázek | |
20. 7. 2005 | Asijská spolupráce v širších souvislostech | Miroslav Polreich | |
15. 6. 2005 | Microsoft pomáhá čínským úřadům cenzurovat internet |