4. 12. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Čína - G.W. Bush a Hu Jin Tao
4. 12. 2006

James Wolfensohn: Světu budou vévodit Čína a Indie

Když navštívíte Čínu, na vás udělá obrovský dojem, je, jak nesmírně dynamický je tamější sektor školství, a to na všech úrovních, ať je to v lékařství nebo v podnikatelství nebo ve strojírenství. Když si uvědomíte, že každoročně jezdí z Číny do světa desetitisíce studentů, musíte si uvědomit, že Čína pod vedením Hu Jin Taa i jeho předchůdců není nějaký globální anachronismus, je naprosto na špičce.

Chodím několikrát týdně plavat do univerzitního bazénu na Glasgow University. Většina lidí, kteří tam usilovně plavou kolem mě, jsou fyzicky dokonalí mladí čínští sportovci obojího pohlaví - na Glasgow University studují studenti ze 100 zemí světa, ale největší počet zahraničních studentů, které člověk potkává v posluchárnách a na univerzitním kampusu v houfech, je z Číny. Tito studenti musejí v Británii platit školné mnoha tisíc liber ročně - platí je za ně čínská vláda. Toto není komunismus, jaký jsme znali za Husáka - není to ani český kapitalismus... Obraťte se na českou vládu, aby vám zaplatila částkou 20 000 dolarů ročně studium v "kapitalistické" cizině - vysmějí se vám. Jenže taková pak bude i hospodářská budoucnost ČR. Služebná, píše Jan Čulík.

Hospodářský a politický vzestup Indie a Číny bude nejvýznamnější událostí jednadvacátého století. A dojde k tomu rychle. Bývalý šéf Světové banky James Wolfensohn, Australan, varoval v přednášce na univerzitě v New South Wales v Austrálii, (kde dostal čestný doktorát) že svět na to vůbec není připraven. Chce, aby si jeho rodná země, Austrálie, uvědomila, kam směřuje vývoj. Hovořil o tom také v rozhovoru pro australskou televizi, který shrnujeme.

Čínský prezident Hu Džin Tao v minulých dnech navštívil -- jako první významný čínský představitel -- Indii. Spolu s indickým premiérem Manmohamem Singhem podepsal dohodu, obsahující deset bodů, jejímž cílem je zlepšení indicko-čínských vztahů. Čína a Indie dohromady představují 40 procent světa. Je to významnou událostí, začíná-li jejich těsná spolupráce. Těžiště globální ekonomiky se rychle přesunuje na východ, do Indie a do Číny.

V roce 1500 a pak znovu v roce 1820 představovaly Čína a Indie 50 procent veškerého globálního HDP. Koncem devatenáctého století a ve dvacátém jejich podíl na globálním HDP poklesl, avšak nyní se podle Wolfensohna situace znovu mění. Čína a Indie jsou schopny se vzájemně doplňovat a je velmi pravděpodobné, že zaujmou ve světě vůdčí roli.

V současnosti jsou nejdůležitější zemí na světě Spojené státy, s příjmem 14 000 miliard dolarů, ale v roce 2035 nebo 2040 bude nejvlivnější zemí na světě Čína a Indie nebude daleko za ní. Musíme si na Západě uvědomit, že nadvláda západních mocností je zpochybněna. Částečně je to v důsledku růstu obyvatelstva, ale je to také proto, že v Číně a v Indii vznikají nové technologie a investice. Pro Austrálii to bude znamenat, že se přestane zajímat o to, co si myslí Spojené státy, a začne se velmi zajímat, co si myslí sever, Čína a Indie, argumentoval Wolfensohn.

Spojené státy proti tomu nemohou nic dělat. Viděli jsme při nedávných volbách do amerického Kongresu, že se Spojené státy už nechtějí angažovat na mezinárodní scéně, v Iráku. Uvidíte, že během následujících dvou let se v Americe bude jednat hlavně o domácích a nikoliv o mezinárodních tématech. Čína rozvíjí svou diplomacii vůči Africe a Indii, je to vývoj, který se dá očekávat, ale mění to celkovou situaci na naší planetě.

V posledních dnech bylo také zajímavé, že čínský prezident Hu Jin Tao a indický prezident Manmoham Sing oznámili, že budou navzájem spolupracovat v oblasti atomové energie. Je to velmi významný mezník, znamená to, že mezi Čínou a Indií začne vzájemná výměna jaderné technologie a budou rozvíjet jadernou energetiku.

Austrálie si podle Wolfensohna neuvědomuje, že se musí daleko více začít zajímat o situaci v Číně a v Indii.

Nám vůbec nedochází, že se narodí na této planetě další tři miliardy lidí. Způsobí to vzrůst globální ekonomiky o padesát procent a bude to znamenat obrovský rozvoj v hospodářství. Jestliže na to Austrálie nebude reagovat tak, že se mladí Australané nezačnou učit čínsky, nezačnou studovat čínskou kulturu, indickou kulturu, asijskou kulturu, a musejí to být desetitisíce lidí, musejí to dělat stejně tak, jak mladí Číňané studují západní kulturu, bude to pro Austrálii velký problém. Konec konců, Austrálie má 20 milionů obyvatel a Čína a Indie dohromady 2,5 miliardy. Takže Austrálie je z toho 1 procento.

Jaký bude hospodářský a politický rozvoj Indie a Číny? Wolfensohn: Nebude to přímočaré a nebude to bez krizí. Ale je jasné, že co se průmyslové výroby týče, Čína je v neuvěřitelné výhodném postavení a co se týče služebm, Indie si vypracovala také neotřesitelné postavení. Také se Čína a Indie přímo doplňují a to potvrdili Hu Jin Tao a Manmoham Singh uzavřením dohody letos v polovině listopadu.

Jestliže se Indie a Čína spojí, Čína bude produkovat průmyslové výrobky a Indie služby -- a -- mimochodem, Indie má základní výhodu, že používá angličtinu, vzniká obrovský potenciál, na němž se bude podílet 40 procent obyvatelstva této planety. Vzniká nový model pro 21. století.

Dosud rostla rychleji Čína než Indie, ale rozsáhlé investice Indie do školství a zrychlující se hospodářský růst Indie bude velmi pozitivní. Avšak když navštívíte Čínu, co na vás udělá obrovský dojem, je jak nesmírně dynamický je tamější sektor školství, a to na všech úrovních, ať je to v lékařství nebo v podnikatelství nebo ve strojírenství. Když si uvědomíte, že každoročně jezdí z Číny do světa desetitisíce studentů, musíte si uvědomit, že Čína pod vedením Hu Jin Taoa i jeho předchůdců není nějaký koloniální anachronismus, je naprosto ve špičce. Uvidíte, co se stane při Olympijských hrách, kdy budou investovat 50 miliard dolarů do modernizace města. Pak si spousta lidí uvědomí, co se děje v Číně.

Jak to ale bude s úsporami energie?

Je pravda, že Čína i Indie nyní využívají obrovské množství energetických zdrojů, uhlí i ropy. Nemám však pochyb, že do roku 2012, kdy se v Číně budou konat olympijské hry, bude tam velmi čistý vzduch. Velkou otázkou je, jak to bude vypadat v ostatních oblastech. I v Indii je to problém. Manmoham Singh je tím velmi znepokojen. Potíž je, že v Indii i v Číně je stále ještě velké množství lidí, kteří žijí v naprosté chudobě, mají k dispozici jeden nebo dva dolary denně. Pro ně je ničení životního prostředí druhořadým problémem, v první řadě chtějí zbohatnout a rozvinout svou ekonomiku. Otázka životního prostředí bude v Číně i v Indii jedním z hlavních problémů nadcházejících 10 -- 20 let. Ale z mých diskusí s Indy i s Číňany vyplynulo, že si toho jsou vědomi, a Čína odhaduje, že sníží své HDP o pět procent, kvůli ekologii. Vstupujeme do výjimečného období, kdy budou ekonomika i ekologie společně hrát velmi závažnou roli.

Jsou rozvíjející se vztahy Číny vůči Africe znepokojující?

Jde o otázky plenění a korupce. Pozitivní je, že Čína a Indie mají mnoho co nabídnout Africe. Čína a Indie letos v listopadu rozhodly, že budou každoročně do zemí subsaharské Afriky vysílat 15 000 lidí. Čína pozvala na návštěvu už 40 prezidentů afrických zemí a Indie zase pozvala 300 čínských podnikatelů. Afrika je pro Indii i pro Čínu příležitostí.

Kompletní transkript rozhovoru v angličtině ZDE

                 
Obsah vydání       4. 12. 2006
4. 12. 2006 James Wolfensohn: Světu budou vévodit Čína a Indie
4. 12. 2006 Kofi Annan: Život v Iráku je nyní horší než za Saddáma Husajna
4. 12. 2006 Konference o Iráku bude, ale jinde Štěpán  Kotrba
4. 12. 2006 Je redaktor ČT Martin Rusek nemanželským synem Saddáma Husseina? Lubomír  Brožek
4. 12. 2006 Írán zablokoval přístup k Wikipedii, k Amazonu a YouTube
4. 12. 2006 Litviněnkova smrt je "zneužívána proti Putinovi"
4. 12. 2006 Riziko polonia-210 v britských letadlech bylo "nesmyslně zveličeno"
4. 12. 2006 Komunální volby na Slovensku vyhrál Ficův Směr
4. 12. 2006 Prezidentské volby ve Venezuele vyhrál Chavez
4. 12. 2006 Británie posílá zpět do Darfuru oběť opakovaného znásilnění
4. 12. 2006 Londýnští řidiči budou asi platit přes 1000 Kč denně za jízdu autem do práce
4. 12. 2006 BORATománie jako důkaz blbosti intelektuálů Štefan  Švec
4. 12. 2006 Posilování Jiří  Nezval
2. 12. 2006 Pomoc problémovým regionům podle Murphyho a ODS Petr  Wolf
4. 12. 2006 Potřeba odlišnosti Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
4. 12. 2006 Prečo sa Američania domáhajú reformy zdravotnej starostlivosti Branislav  Lichardus
4. 12. 2006 Podejte trestní oznámení na ÚDV
4. 12. 2006 Stěhovací vůz Jan  Řezáč
3. 12. 2006 Miliony osob, cestujících do USA, klasifikovány jako "teroristické riziko"
2. 12. 2006 USA: Korupce je "druhé povstání". Stojí 4 miliardy dolarů ročně
3. 12. 2006 Prý chtěl vydírat čelné ruské špiony a podnikatele
3. 12. 2006 Rusko má v současnosti v Británii víc než 30 špionů
3. 12. 2006 Pinochet utrpěl infarkt
2. 12. 2006 Proč Alexandr Vondra nechce slyšet pravdu o Iráku Štěpán  Kotrba
4. 12. 2006 Bezpečnost na prodej Ladislav  Žák
4. 12. 2006 Frývaldovský incident: dvě možnosti, obě špatné
4. 12. 2006 Diskuse o IQ je sporem virtuálním, ať už z dámské či pánské strany Petr  Wagner
4. 12. 2006 Co mi říká mé jazykové IQ Tomáš  Koloc
4. 12. 2006 Je i více hloupých mužů než žen
4. 12. 2006 Britské listy v Bulharsku
3. 12. 2006 Negroponte srovanal Irák s Vietnamem
2. 12. 2006 KSČM: Rvačka o střechu nad hlavou skončila defenestrací Václava Exnera Štěpán  Kotrba
21. 11. 2006 Hospodaření OSBL za říjen 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Čína RSS 2.0      Historie >
4. 12. 2006 James Wolfensohn: Světu budou vévodit Čína a Indie   
29. 11. 2006 EU-Rusko: Partnery nelze mentorovat Oskar  Krejčí
16. 10. 2006 Čína má nejvyšší devizové rezervy na světě Štěpán  Kotrba
4. 10. 2006 Klaus: Cesta po dějinách komunismu s tržními prvky Štěpán  Kotrba
4. 8. 2006 Druhá supervelmoc se vrací na scénu Martin  Kunštek
5. 5. 2006 Afrika a její "čínská budoucnost" Mesfin  Gedlu
17. 3. 2006 Josef Vít kontra obránci Tibetu Pavel  Urban
16. 3. 2006 Tibet žil před čínskou okupací ve středověku   
13. 3. 2006 Rozvoj Tibetu na čínský způsob - děkuji, nechci Karel  Dolejší
10. 3. 2006 Tibet má větší možnosti rozvoje v rámci Číny než jako samostatný. Josef  Vít
8. 3. 2006 Kolik má Čína Tibetů Marian  Golis
26. 1. 2006 Jak Čína spotřebovává svět   
4. 10. 2005 Bude 21. století ve znamení Asie? František  Mrázek
20. 7. 2005 Asijská spolupráce v širších souvislostech Miroslav  Polreich
15. 6. 2005 Microsoft pomáhá čínským úřadům cenzurovat internet