Vážený pane Čulíku,

Píšete cosi o 12 problémech ČSA od Nového roku. Pravda je, že mediální hysterie okolo "incidentu" ČSA je za poslední 3 měsíce více než zdařilá. Je úplně jedno, jestli těch příhod bylo deset, dvacet či třicet, prostě se do nich vešlo i např. prasklina v kokpitu, několik přerušených letů s ohledem na signalizaci poruchy, problém s klapkami (a zase následnou signalizaci) atd... vlastně nic, čím by se ČSA řadily na úroveň rizikových aerolinií, kde je údržba na povážlivé úrovni. To, na co se upozorňuje u ČSA v posledních týdnech, to jsou běžné provozní poruchy, které potkávají další a další stroje létající po světě, jen se o nich nepíše (případně jen ve specializovaných let. časopisech, oběžnících atd.).

K článku Jana Čulíka o zkušenosti s nedělním nouzovým přistáním letadla ČSA ZDE jsme dostali reakce některých leteckých profesionálů. Vzhledem k tomu, že mají zaměstnanci ČSA zakázáno hovořit s médii (ta smějí mluvit jen s tiskovou mluvčí), zveřejňujeme tyto důležité připomínky anonymně.

Vážený pane redaktore,

létám v posádce jistě letecké společnosti a proto bych rád polemizoval na vaším článkem z 4. 4. t. r.

K článku Jana Čulíka o zkušenosti s nedělním nouzovým přistáním letadla ČSA ZDE jsme dostali reakce některých leteckých profesionálů. Vzhledem k tomu, že mají zaměstnanci ČSA zakázáno hovořit s médii (ta smějí mluvit jen s tiskovou mluvčí), zveřejňujeme tyto důležité připomínky anonymně. (V tomto případě jsou názory pracovníka aerolinií zveřejněny normálním písmem, citace z původního článku Jana Čulíka jsou uvedeny v rámečku, další reakce Jana Čulíka na názory pracovníka aerolinií jsou publikovány kurzívou.)

Nejprve bych Vám poděkoval, že jste nám - palubnímu personálu - poskytl cenné postřehy cestujícího.

Dále bych se rád vyjádřil k některým pasážím Vašeho článku:

neděle 8.40, letiště Ruzyně: Let ČSA z Ruzyně to Amsterodamu v neděli v 7.15, jímž se navracel šéfredaktor Britských listů do Británie, byl zrušen. Asi 15 minut po startu oznámila letuška vzrušeným hlasem, že letadlo postihla technická závada a že do deseti minut provede nouzové přistání. Požádala také, aby se v pilotní kabině přihlásili případní pracovníci jiných leteckých společností, kteří jsou snad na palubě. Instruovala cestující, aby zaujali tzv. "brace position" (s rukama na hlavě). Ujistila pasažéry, že sice došlo k mimořádné situaci, ale "palubní personál je pro takové situace vycvičen".

Letadlo se pak asi po dalších 10 minutách úspěšně vrátilo do Ruzyně. Cestujícím nebylo oznámeno, co bylo příčinou závady, ale zdá se, že selhal jeden motor. Nedlouho před dramatickým oznámením návratu na letiště totiž letadlo mírně pokleslo a jaksi odbočilo doleva. (ČSA posléze skutečně oficiálně potvrdila českým médiím, že šlo o problémy s jedním motorem, eufemisticky to nazvala "netypickým chováním motoru". Posléze vyšlo najevo, že šlo o závadu v elektroinstalaci letadla.) Bohužel, letecký personál cestujícím neoznámil, kde se bude přistávat, to jsem zjistil osobním dotazem u procházející letušky: ujistila mě, že nebudeme přistávat na poli - ostatním cestujícím to však nebylo sděleno, česky ani anglicky, takže zřejmě při návratu zažili perné chvíle, protože nevěděli, zda se skutečně nebude přistávat na poli.

Při vystupování z letadla jsem se zeptal letušky, zda mají taková nouzová přistání často. Sdělila mi, že létá už 6 let a dosud se jí nic takového nestalo. Pochválila ale piloty, že krizovou situaci zvládli.

neděle 17.00, Glasgow: Několik poznámek ze zpětného pohledu.

Těžko zatím určit, jak závažný byl tento incident. Nicméně udělali zaměstnanci Českých aerolinií během něho několik psychologických chyb, jimiž dost podstatně znepříjemnili život cestujícím na palubě tohoto letadla. Než ale budu kritizovat, rád bych vyjádřil poctu pilotům, kteří letadlo dopravili bezpečně zpět na ruzyňskou letištní plochu.

Můj milý deníčku,

Evropský zatykač hýbal páteční sněmovnou. A to celý den. Byl to vpravdě den ministra Čermáka. Vysvětloval a vysvětloval, proč jej musíme přijmout. Zatykač ovšem prolnul sněmovnou nadvakrát.

Jednou v podobě změny Listiny práv a svobod, protože evropský zatýkací rozkaz by asi měl opůrku v ústavě mít. Pan ministr Čermák ...ráda bych napsala, že hřímal, ale víš, milý deníčku, to se u pana ministra spravedlnosti opravdu říci nedá. Je rozvážný tak, že se i někteří poslanci přiznávají, že u jeho projevů usínají. Přitom jsou zajímavé. V písemné podobě.

V těchto dnech uplyne 10 roků od strašné genocidy, při níž bylo v Rwandě brutálně zavražděno přes 800,000 lidí. Nyní má být kanadský soud požádán, aby objasnil okolnosti, jak ke genocidě došlo. Organizace spojených národů (OSN) ani jednotlivé státy neprojevily zájem, aby se hromadné vraždění objasnilo a měly dokonce odpor k objasňování, kdo zahájil genocidu tím, že sestřelil raketou prezidentovo letadlo. Stalo se to 6. dubna 1994, když přistávalo letadlo s prezidentem Juvenalem Habyarimanou v hlavním rwandském městě Kigali.

Jeden irácký soudce vydal zatykač na vedoucího představitele iráckých šiitů, který je obviňován z toho, že organizuje násilné demonstrace proti americké moci v Iráku. Činitelé americké správy v Iráku konstatovali, že disidentský duchovní Moqtada al-Sadr, jehož stoupenci za posledních 36 hodin napadli irácké a americké jednotky v několika městech, se hledá v souvislosti s vraždou jiného šiitského vedoucího představitele, Abdula Majida al-Khoeiho.

Ohledně regulovaných nájmů je potřeba upozornit, že najemné regulují nejen "socialistické" Švédsko, ale třeba i město New York, které se rozhodně za centrum socialismu nedá vydávat, poznamenává M. J. Je to asi hlavně z důvodů, že některá města by prostě nebyla obyvatelná pro normální lidí z důvodů astronomických nájmů, protože je obrovský zájem o bydlení v daně lokalitě. (Je to pak i hodně vidět na amerických městech s neregulovaným nájemným, kdy po 6. hodině odpolední střed - downtown - města je jako město duchů, protože tam téměř nikdo nebydlí - trpí tím ale nejvíc malí podnikatelé-restaurace, obchody apod.)

Upřímně děkuji panu Křečkovi za jeho odpověď, neboť s odzbrojující upřímností na sobě předvedl jednu z hlavních příčin relativního zaostávání naší země i za ostatními novými členy EU a za světem po roce 1989.

Reálná politika se totiž netvoří na základě znalostí a věcných úvah, ale výmyslů, dojmů, zbožných přání, předsudků a historek typu jedna paní povídala. To vše nám předvedl ve svém článku ze dne 31. 3. 2004 Stanislav Křeček.

7. dubna ve 12:45 má začít přednáška o médiích a mediální politice v ČR, kterou pořádá časopis Týden. Na přednášce vystoupí Dalibor Balšínek, Martin Fendrych, Michal Musil, Miroslav Motejlík, Jiří Peňás a Martin Weiss. Hovořit budou o vývoji českého mediálního trhu, nezávislosti a ovlivňování médií, bulvárních a seriózních médiích, etice v médiích, mediální kampani a public relations.

Kde si vyslechnete bulvární a PR profesionály par excellence? Na Elektrotechnické fakultě ČVUT, Technická 2, Praha 6...

Tisková zpráva Amnesty International

Každý rok jsou ve světě popraveny či na smrt odsouzeny stovky lidí. V loňském roce hrály v uplatňování tohoto nehumánního a neefektivního trestu opět prim Spojené státy, Čína, Irák a Vietnam., kde bylo vykonáno dohromady zhruba osmdesát čtyři procent všech poprav.

Celosvětově bylo za loňský rok popraveno celkem 1 146 osob a nejméně 2 756 bylo na smrt odsouzeno. Ve Spojených státech bylo popraveno 65 lidí, ve Vietnamu 64 a v Číně dokonce 726 osob.

V minulých dnech byla na příkaz amerického správce v Iráku Paula Bremera uzavřena redakce populárního bagdádského týdeníku Al-Hawza. Důvodem měly být nepravdivé zprávy, podněcující údajně násilí a vyvolávající nestabilitu v zemi. Bremer dal tímto krokem opět námět k polemikám o kvalitě demokracie, kterou, coby dar nejcennější, přivezli Američané přesně před rokem na svých tancích do Bagdádu.

Většina relevantní francouzské aktuality je součástí širšího společenského jevu, hledání stále vyšší míry životní jistoty. Spadá sem debata o mravnosti (prostituce, cenzura, pornografie), ale i problematika přistěhovalectví nebo ochrana veřejného sektoru francouzské ekonomiky (service public). Jde vlastně o potřebu nějak zakotvit francouzskou identitu, republikánství. Představuji hlavní protagonisty nové vlády ministry vnitra, hospodářství a finance, zahraničí, zaměstnání a práce, zdravotnictví, školství a výzkumu, kultury, ... a rodiny.

Štěpán Kotrba řádně špičatým perem ohodnotil seminář Českých médií o bulvarizaci českého denního tisku. Měl v několika věcech pravdu, v některých se mýlil. Dovoluji si podat jen pár doplňků. Hlavní chybou semináře samého, myslím, bylo ne zcela jasné vymezení tématu.

Po řadu generací se v českém školství prosazovalo jako priorita osvojování poznatků. Samému "osvojování" se razila nejednou cesta diktováním učiva, bez ohledu na učebnice a další možné zdroje výchozích poznatků. Kontrola tohoto "osvojení" převážně dosud probíhá verbálním zkoušením učební látky. Pokud se v některých předmětech diskutuje, zůstává otázkou jejich přínos, vaří-li se "z vody" a bez kritických závěrů.

Článek Radka Mokrého o Černobylu ZDE je příliš emotivní, míní Ivan Vagera. Ani 100x zvýšená hodnota radioaktivity ještě nemusí znamenat nic závažného. Rozdíl v radioaktivitě tzv. pozadí v přírodě byl, je a bude v různých místech zemského povrchu větší než 1:100. Různé běžné horniny jsou prostě různě radioaktivní. To, že se po havárii zaznamenala na našem území zvýšená radioaktivita, je spíše dokladem toho, jak vynikající citlivost má současná měřící technika.

V souvislosti s ozářením bylo v monitorovaných oblastech (tam je mezinárodními organizacemi sledováno několik milionů lidí) zaznamenáno na dvě stovky úmrtí a zhruba stejný počet onemocnění. Onemocnění se týkala většinou štítné žlázy u dětí a byla vyléčena. Úmrtnost ve sledovaném vzorku obyvatel je obdobná jako byla úmrtnost v jiných částech bývalého SSSR. Je samozřejmě větší než v západní Evropě, ale s radioaktivitou to nesouvisí, i když některé "zelené" organizace se snaží vydávat zemřelé z milionového vzorku obyvatel za oběti havarie.

V době kdy velmoci prováděly zkoušky jaderných zbraní v atmosféře byla radioaktivita pravděpodobně celého zemského povrchu zvýšena více než bylo zvýšení po Černobylu u nás.

Hysterie vyvolaná sdělovacími prostředky v západní Evropě měla na svědomí prokazatelně více obětí, než samotná havárie. Braní jodových tabletek, hysterie s mytím zeleniny a ovoce atp. byla z věcného hlediska naprosto neopodstatněná. Každý, kdo má základní vědomosti z fyziky a biologie a umí je samostatně aplikovat, se jí musel jenom s hořkostí nad lidskou hloupostí smát.

Raul Rivero Castañeda je letošním laureátem Světové ceny pro svobodu tisku každoročně udělovanou UNESCem. Tato cena by měla být slavnostně předána 3.května při příležitosti Světového dne svobody tisku, tentokrát v Bělehradě. Raul Rivero si ji však nebude moci převzít, jako jeden ze 75 Castrových vězňů svědomí, byl odsouzen na 20.let.

Neúspech sobotného slovenského referenda o predčasných parlamentných voľbách, bol úplne prehlušený senzačným vyústením súbežne konaného prvého kola výberu hlavy štátu : Favorizovaný kandidát Dzurindovej SDKÚ Eduard Kukan o chlp nepostúpil do konečného boja, miesto neho tam pôjde so samotným V. Mečiarom "Mečiarov klon", Ivan Gašparovič. Škodoradosť je nepekná vec, ale na adresu viditeľne šokovaných E.Kukana a jeho straníckeho šéfa, mnohí hovoria, že dobre im tak. Arogantnosť a doslova bezočivé klamanie verejnosti najmä v závere kampane, muselo otvoriť oči aj najprostejšiemu vidiečanovi z Horného Výplachu.

Zcela bez zájmu českých médií uplynulo v březnu 15 let od nechvalně proslulého ztroskotání tankeru Exxon Valdez u pobřeží Aljašky. Tato nejvážnější ropná havárie všech dob je přitom jedním ze symbolů nezodpovědnosti korporací, globálním environmentálním tématem a dokonce se později objevila i ve světě pop-kultury. V roce 1992 byl o ztroskotání tankeru natočen celovečerní film Dead Ahead: Exxon Valdez Disaster a pokud jste pozorně sledovali postapokalyptickou sci-fi Kevina Costnera Vodní svět, mohli jste si všimnout na zádi potápějícího se pirátského tankeru právě nápisu Exxon Valdez.

V březnu brzy po Popeleční středě, která v naší tradici startuje velikonoční období, v parku před Brankou v krajské metropoli mladý statný muž s hlučným megafonem v ruce masíroval sluch všech kolem jdoucích radostnou zprávou o Ježíši Kristu. V Praze obrázek častý, ze bodří měšťané zrychlovali, ba prchali, a jednotlivci z povzdálí opatrně i zvědavě okouněli. Neviděl jsem, že by někdo navazoval přímý kontakt s agitátorem. Americký styl přesvědčování se v Česku zatím ne a ne uchytit.

Náboženství i víra jsou zde považovány za soukromou, ba intimní záležitost. Že by to také bylo dědictví z nedávné minulosti?

Angličtina rozlišuje mezi ledovci, které velice pomalu stékají po úbočí pevniny do údolí nebo k moři (glaciers) a ledovci, které plují jako velké ledové hory po moři (icebergs). Ve článku reportéra Randyho Boswella agentury Canadian Press se jedná o ledovcích plujících od Grónska kolem Kanady dále na jih. Komu patří a kdo jich smí využívat?

Ježkův článek, který jsem na úvod svého vystoupení v panelu o digitalizaci přečetl a poté mé doplnění postupné fúze ČT a ČRo do funkčního komplexu multimediální veřejné služby, vzbudilo v zákulisí i v auditoriu velmi živou diskuzi. Od varování jedněch, majících strach z nepřijatelnosti podobné komplexní mediální služby pro decisní sféru, přes obavy z možných nehospodárností až po obavy z vývoje vlastního tržního podílu u soukromých vysílatelů. Představa konkurence tohoto rozměru a multiplikačního efektu mnohé vyděsila. Ale veřejná služba se stane opravdu veřejnou a kvalitní jedině tehdy, jestli bude atraktivní i pro dnešní mladé, jestli dokáže obstát v technologické i obsahové konkurenci ne "kopírováním" komerčních modelů, ale vlastní koncepční vizí. Nesmí vzniknout Česká komerční televize, ale naopak - kvalita šíření informací jako veřejné služby musí být etalonem kvality.

Ačkoli jsou Český rozhlas a Česká televize v České republice samostatnými subjekty, přesto jde věcně o jednu instituci zabezpečující odlišnými prostředky elektronické vysílání veřejné služby.

Ve čtvrtek 1. dubna měl premiéru celovečerní film Marka Najbrta Mistři. Půjdou se na to podívat davy?

Britská Arts and Humanities Research Board, která financuje postgraduální i další vědecký výzkum na britských univerzitách, se rozhodla od nynějška každoročně udělovat šest stipendií na vypracování doktorské práce z oboru středo a východoevropských studií na britských univerzitách ("ring-fenced awards in Central and East European Studies"). O stipendium mohou přirozeně žádat i studenti ze zemí střední Evropy, po dohodě se svým případným školitelem na britské univerzitě. Rádi přijeme na katedře slovanských studií na Glasgow University studenty, kteří by tam chtěli pracovat na doktorské práci z oboru české literatury, českého filmu či středoevropských médií. Vítáme studenty i z oboru polonistiky a rusistiky.

Studenti ze zemí Evropské unie (včetně tedy, od 1. května 2004, i z České republiky), kteří nemají trvalý pobyt ve Velké Británii, mají nárok žádat jen o stipendium na uhrazení školného na britských univerzitách, nedostanou stipendium na živobytí, avšak na to si lze v Británii vydělat.

Lze žádat o studium na plný i na částečný (part time) úvazek.

Podrobnosti o stipendiích AHRB naleznete ZDE. Žádosti o stipendium nutno podat do 4. května 2004.

Internetové stránky katedry slovanských studií (včetně bohemistiky) na Glasgow University jsou ZDE.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Po havárii serveru Britských listů v první polovině ledna 2004 nám čtenáři rychle poskytli finanční prostředky na koupi nového serveru. Zakoupili a instalovali jsme toto zařízení: Taft SRCS14 L, server Board SE7505VB2, 533 MHz, WD2000JD - 2 kusy, Forton 460W, XEON 2,8 GHz/512k, 533BOX - 2 kusy, WD740GD - 2 kusy, server DDR 512MB PC2100 ECC reg. LP - 4 kusy, Hudson II SC5100, Rocket RAID 160, WD2000JD - 4 kusy. Celkem zařízení stálo 100 409,80 Kč, s DPH 122 500,00 Kč, fakturu uhradíme dodavateli v nadcházejících dnech.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček zadarmo postupně zprovozňuje dosud nefunkční části časopisu. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

V únoru 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 7456,84 Kč. Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.