Tento text vyšel v Lidových novinách dne 9. 12. 2003.

Soukromé korporace jsou nyní v Iráku po Pentagonu druhým největším dodavatelem armádních jednotek. Podle oficiálních údajů jsou druhou největší armádou v Iráku Britové, kteří tam mají asi 9900 vojáků, jenže větší celkový počet tam nyní mají soukromé vojenské firmy, totiž 10 000 pracovníků. Zjistila to investigace deníku Guardian, z níž také vyplývá, že počet smluvního bezpečnostního personálu od soukromých firem, angažovaného na frontové linii, je desetkrát větší než v první válce z Perského zálivu v roce 1991. Na každého soukromého vojáka je tam dnes jen deset vojáků z oficiálních státních armád. Spojené státy by v současnosti jen s potížemi dokázaly vést válku bez soukromých vojenských firem.

Toby Young, reportér deníku Guardian, si nedávno koupil přístup k britské digitální televizi prostřednictvím komerčního impéria mezinárodního mediálního magnáta Ruperta Murdocha. Objevil při tom intelektuální televizní okruh BBC 4. Je tento okruh k něčemu?

On si myslí, že ano: po třech měsících využívání této digitální služby si uvědomil, že jediné pořady, které si kdy nahrál na video, byly na okruhu BBC 4. Tento televizní okruh je ovšem zaměřen na "vzdělanou buržoazii". Je to správné?

"Také Otokaru Březinovi, jako všem básníkům, jsou jedni duševně příbuzní a druzí nepříbuzní, a podle toho dopadne jejich soud. Těm prvním je láskou, zjevením a mistrem nad mistry; ti druzí si o něm říkají větu, tak častou v románech a dramatech: já si vás hluboce vážím, ale milovat vás nemohu.

Nekrology jsou ovšem vážná kritická práce, a z nekrologů o Březinovi by se zdálo, že všichni pisatelé jsou mu duševně příbuzní. Dovolte několik poznámek za druhou kategorii. Nevážit si Březiny není možné; milovat ho však či nemilovat -- to je část čtenářova osudu. Láska k tomu nebo onomu druhu básníků je nám sudičkami vkládána již o kolébky."

Při čtení této zprávy člověku napadá, do jaké míry by vyšly najevo podobné případy či stížnosti týkající se případně českých věznic:

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Ovšem POZOR! - o milostných aférách českých hereček se v ní nedočtete, a ani neobsahuje žádné kuchařské recepty! A není v knize ani zmínka o starém seriálu televize BBC Červený trpaslík!! Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Z celkem 20,2 milionů korun, které letos Praha vyčlenila na výstavbu cyklostezek, bylo v letošním roce proinvestováno pouhých 11,2 milionu, nevyužitých devět milionů bylo vráceno zpátky do městského rozpočtu. Magistrát tak dokazuje, že cyklistická doprava je stále na pokraji zájmu městských politiků a úředníků.

Nedá mi to a musím Vám sdělit, že právě předevčírem jsem napsala pětistránkový dopis - ručně - a extra jen kvůli němu jela na poštu, protože ručně píšu dopisy tak často, že už ani nevím, jaká hodnota známky vlastně platí.

India = krava + Kamasútra

To je všeobecne prijímaná rovnica, ktorá aj dnes pre mnohých ľudí na Západe charakterizuje túto obrovskú, starobylú a ľudnatú krajinu v južnej Ázii. Už počujem všetky tie protesty. Iste, existuje skupinka bývalých hippies, ktorí by k obrázku pridali svoju malú časť, a niekoľko vážených učencov, ktorí o nej majú hlboké znalosti. No priemerný obrázok Indie v západných spoločnostiach je stále definovaný orientalistickým stereotypom.

Škoda, že tento list už nemôžem priložiť k Tvojim Listom do večnosti, Dominik!

Keď som Ti raz napísal, že disident môže byť írečitý a neírečitý, nahneval si sa. Zacitujem presne z Tvojho listu, ktorým si mi 15. januára 1974 odpovedal: "V priateľskom liste alebo v liste koexistenciálnom (Vrana k vrane sadá, rovný rovného si hľadá alebo nachodí) hneď nevedomky na čiernu vranu vedľa seba zaútočíš. Presne takto: Tvoja samota je inakšia, tvrdíš. Hoci dve vrany si sadli spolu, pre Teba je dôležité začať rozhovor nie o spoločnom, ale o rozdielnom.

Ľudské práva a slobody sú pevne spojené so životom každého človeka. Každý človek sa s nimi rodí a s nimi aj umiera. V teórii existuje viacero rozdielnych názorov na problematiku ich definovania - všeobecne je za ľudské práva považovaný súbor zákonov, princípov a požiadaviek, ktoré vyjadrujú postavenie človeka v spoločnosti. Ich rozsah je samozrejme vymedzený stupňom vývoja v spoločnosti, a to v jej základnej právnej norme - ústave. K základným ľudským právam patrí napríklad právo na život, osobnú slobodu a bezpečnosť, slobodu pohybu, prejavu, vlastného svedomia. Predpokladom ich uplatňovania je rovnosť všetkých ľudí bez ohľadu na rasu, farbu pleti, pohlavie, jazyk, náboženstvo, politické alebo iné zmýšľanie, národnostný či sociálny pôvod, rod, majetok.

Po druhé světové válce se USA staly bezkonkurenční světovou ekonomickou jedničkou. Dolar se stal světovou rezervní měnou. Východní blok byl schopen USA konkurovat pouze vojensky (a tím i politicky), ovšem za cenu postupného podkopávání vlastní ekonomiky. Strategie zvaná "uzbrojování". Rozpad východního bloku předznamenal dekádu americké hegemonie, která vyvrcholila válkami v Iráku, aby tak oslabila politický i vojenský vliv Arabského poloostrova na vývoj v Evropě. Zde USA chtěly dát světu jasně najevo, kdo je jedinou rozhodující světovou velmocí. Je tomu tak bezesporu po stránce vojenské a částečně i po stránce politické.

Jaká je ale situace v ekonomice?

Odpověď na otázku, zda berou počítače lidem práci, zodpověděl již před léty (někdy před rokem 1980) můj přítel Bloudil (jaké si dal křestní jméno se bohužel nepamatuji, snad Jiří) v článku o řešení "Substitučního paradoxu". Odkaz bohužel nemám, sbírku článků jsem získal osobně od jednoho z obou kolektivních autorů; obávám se, že se jedná o samizdat. Proto naznačím jen základní myšlenku.

Jako živočišný druh jsme si všichni lidé rovni. Naše možnosti, práva a povinnosti jsou dány prostředím, do kterého jsme se narodili, jeho civilizační úrovní a právním řádem. Trestní právo České republiky nezná sankci v podobě trestu smrti, společnost odmítá uplatnit tento trest i vůči osobám, které vražedným způsobem připravili o život jiného člověka. Zemře-li člověk zaviněním jiné osoby, jsou okolnosti takového úmrtí předmětem vyšetřování a soudního řízení, které v souladu se zákonem stanoví míru odpovědnosti a trestní sazbu.

Bez politické moci nemají Spojené státy tmel k tomu, aby si udržely mezinárodní impérium, argumentuje Jonathan Schell na stránkách YaleGlobal.

Po 11. září 2001 prý hrdě přijala americká pravice tvrzení levice, že Spojené státy vytvářejí globální impérium. Příklady: "americký imperialismus" svrhl vládu Talibanu v Afghánistánu, nyní Američané okupují Irák.

AI je znepokojena tím, že v rámci boje proti terorismu podporují demokratické země vojensky a politicky často také státy, ve kterých dochází k hrubému porušování lidských práv.

10. prosinec se tradičně slaví jako Den lidských práv. Organizace Amnesty International se od svého vzniku v roce 1961 věnuje prosazování lidských práv na základě přesvědčení, že tato práva jsou univerzální a nedělitelná a že jejich porušování kdekoliv na světě představuje současně ohrožení pro celý svět.

Jedním z nepodivnějších rysů současné politiky je obrovský vliv bývalých levičáků, kteří přešli doprava. "Neokonzervativci" nyní v podstatě ovládají americký Bílý dům, Pentagon, britskou Labouristickou stranu, čelná britská ministerstva a britskou vládu. Bizarní je však historie britské "Revoluční komunistické strany", která v posledních letech v hlavních politických kauzách vždy zaujala co možná nejabsurdnější postoj a jejíž někdejší stoupenci nyní prosazují antiekologickou politiku ve prospěch velkých nadnárodních korporací a ostře konzervativní vědecké postoje - přitom se jim podařilo dostat se do postavení, v němž před veřejností zastupují britskou vědeckou komunitu. Jejich nynější aktivity odhalil Jonathan Matthews , včera o nich psal v deníku Guardian George Monbiot.

V ČR se zejména mezi Romy lavinovitě šíří úžera - lichvářské půjčování peněz na vysoký úrok, v jehož rámci provozovatelé tohoto "podnikání" tvrdě zotročují nejubožejší a nejnevzdělanější obyvatelstvo. Stejný problém existuje mezi nejchudšími a nevzdělanými lidmi ve Velké Británii, kde se však vláda nyní rozhodla proti úžeře podstatnou reformou zákona o půjčkách podniknout razantní kroky: mimo jiné i tím, že na dělnických sídlištích s vysokou nezaměstnaností budou působit policejní agenti v civilu, jejichž úkolem bude lichváře chytit.

Takto radí britským občanům poradenské organizace na ochranu zákazníků.

Zaprvé, zadluženost není nic, za co byste se museli stydět.

Tak argumentuje v britském konzervativním deníku Daily Telegraph Stephen Bayley. ZDE. Proč se takovéto argumenty málokdy objeví v českém tisku?

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Z přibližně 6000 čtenářů Britských listů přispělo v listopadu 2003 na jejich provoz celkovou částkou 8615,99 Kč 14 osob. Zadavatel jednoho z inzerátů v knižní publikaci Jak Češi bojují zaplatil 25000 Kč; tím bude uhrazena část výrobních nákladů na publikaci.

Čtenáři z celého světa mohou nyní přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Kdyby Britským listům věnoval každý čtenář pouhou korunu denně, mohl by si časopis např. financovat právníka a analyzovat kauzy, jimž se v současnosti nemůže věnovat.

Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. V současnosti především postupně hradíme účetní firmě výdaje za vypracování finančních zpráv za léta 2001 a 2002.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.