Ani v důsledku teroristické akce jednotlivce nebo skupiny osob nemůže v České republice nastat jiná situace. Míra odpovědnosti a trestní sazba bude odlišná u osob, které akci provedli a jiná u osob, které akci inspirovali, připravovali, kryli. Nad žádným z obžalovaných nebude vynesen trest smrti, žádný nebude potrestán aniž by mu byla vina prokázána.

Úlohou příslušných institucí státu je odhalit a přivést k trestní odpovědnosti pachatele, přijmout preventivní opatření k znemožnění opakování aktů teroru a k zajištění ochrany občanů před ním.

Osudové události loňského 11. září v New Yorku a Washingtonu byly akty teroru skupiny osob. Bezprostřední pachatelé zahynuli se svými obětmi. Pachateli -- nakolik je známo ze zveřejněných informací - byli státní příslušníci různých zemí, kteří proti civilním cílům použili americká civilní letadla. Akce se vydařila proto, že jejímu provedení nikdo nezabránil. Stále ještě zbývá odhalit další viníky, kteří akci inspirovali, podíleli se na jejím provedení a osoby, které teror podněcují. Tyto potrestat a znemožnit jim opakování aktů teroru jako prevenci ochrany života a majetku občanů.

Odplata, jak kontraproduktivně sdělovací prostředky nazývají operace armády USA na afghánském území, má nepochybně splnit úlohu onoho preventivního opatření proti opakování teroru.

Jsou však vojenské operace v této podobě skutečně prevencí? Nebo jsou odplatou? Lze věřit tomu, že zasahované cíle jsou výhradně zázemím a majetkem teroristů? Jsou usmrcení Afghánci skutečně vinni terorem či jeho podněcováním? Ještě v říjnu loňského roku byla americkou raketou v Kábulu zasažena a zničena budova patřící agentuře OSN zabývající se likvidací min. V troskách zahynuli čtyři afghánští zaměstnanci. Začátkem léta byli bombardováni účastníci svatby na základě mylné informace poskytnuté americkému letectvu v Afghánistánu. Nedementovaným výsledkem bylo čtyřicet nevinných obětí.

Při vší úctě k obětem 11.září nelze počínání americké armády v Afghánistánu schvalovat. Pro zabíjení nevinných není opory v mezinárodním právu, v obecně platných demokratických hodnotách a v lidských právech respektovaných na obou stranách Atlantiku, o mravnosti nemluvě. S režimy jež v minulém století v Evropě vraždili a zabíjeli v zájmu vyšších hodnot různých -ismů je konec. Nikdo si nedovolí obhajovat minulé vraždy a zabíjení protože "účel světil prostředky" nebo proto, že "při kácení lesa lítaly třísky".

Jsme mlčenlivými svědky obdobného počínání jen proto, že jde o vzdálené Afghánce? Ne. Je to horší. Jsme příslušníky civilizace, která ctí dvojí právo na život .

Jedno pro sebe, druhé pro jiné.

Nevinná oběť je nevinnou obětí stejně v patrech newyorských dvojčat jako v afghánském údolí. S jistotou předvídat, odvrátit a zabránit zabíjení nevinných rukami zločinců, teroristů a pomatenců nemůžeme. Odmítnout zabíjení nevinných dílem vojenské mašinerie demokratického státu musíme. Přehlížíme-li rovné právo na život všech jedinců našeho živočišného druhu, pak jsme příslušníky civilizace jejíž budoucnost se halí do soumraku.