Gellnerův článek je kritikou výkladu názorů Sira Isaiaha Berlina z Oxfordské univerzity, kterou letos vydal jiný profesor této univerzity, John Gray. Sir Isaiah Berlin se obecně považuje za nejvýznamnějšího žijícího světového historika vývoje lidského myšlení.

Gray označuje Berlina za zdroj nového, vyššího liberalismu, který přiznává platnost pluralitě nejrůznějších soupeřících názorů. Podle Gellnera ovlivnil i Berlina Ludwig Wittgenstein, který učil, že podstatou lidských nedorozumění je skutečnost, že každý nositel jiného názoru mluví jiným jazykem a užívá slov jinak než jeho soupeř.

Podle Berlina je pluralita neslučitelných hodnot normální lidskou situací. Ernest Gellner v listě Guardian však varuje, že liberální názor, že ve světě existuje jen množství neslučitelných, stejně významných hodnot, jejichž zastánci se navzájem nikdy nedohodnou, je pouhý relativismus.

Na první pohled se může zdát, že takovýto relativismus napomáhá rozšiřování svobody, protože argumentuje, že nikomu nesmějí být vnucovány žádné hodnoty. Bohužel to však neplatí, neboť výše zmíněný relativismus musí povolit i nesnášenlivé, neliberální hodnoty.

Potíž je, varuje profesor Gellner, že nás relativismus zbavuje možnosti, vlastně i práva, vyjádřit nad čímkoliv hluboký odpor. Existují-li na světě jen neslučitelné hodnotové systémy, které jsou si navzájem rovny, jaký postoj máme zaujmout vůči společnostem, které jsou postaveny na otroctví, na totalitních koncentračních táborech, na plynových komorách nebo na obřízce žen? Není pravda, jak argumentuje Gray, že určité základní hodnoty sdílejí všichni lidé. Nikdy nebylo dokázáno, podtrhuje Gellner, že by se nějaký globální plebiscit dohodl na základních lidských hodnotách.

V tomto století prošel osud svobody podivnými peripetiemi. Začátkem století lidé svobodu podporovali. Po první světové válce vznikl však levicový i pravicový antiliberalismus. Nyní, najednou, se svět zdá být založen na zásadě, která podporuje myšlenky svobody. Někteří z toho usoudili, že skončila historie.

Pokud budou vyhrávat hokynáři, spekulanti a mafiózové, a pokud bude logika mezinárodní situace vyžadovat, aby se chovali politicky tolerantně, je to velmi dobré. Bylo by však pošetilé se domnívat, že to musí pokračovat napořád.

"Nesdílím tento samolibý optimisms," zdůrazňuje Gellner: "Svoboda zvítězila prostřednictvím konzumerismu. Existuje několik nebezpečí, ohrožujících svobodu:

• Zaprvé, vlády nebudou moci zakládat svou politiku na zásadě hospodářského růstu donekonečna. Tato politika umožnila zemím, které dokáží ekonomicky růst, být liberální a zároveň udržovat pořádek bez tradičních brutálních metod. Nutně však musíme nakonec dospět saturačního bodu, kdy už [automatická] pračka nedokáže zastupovat kata jako základ společenského pořádku.
• Zadruhé, mírně mocná technologie napomáhá věci svobody. Není však vyloučeno, že bude velmi mocná technologie naopak nepřítelem svobody. Tak mohou vzniknout napětí, která mohou být nezvládnutelná liberálními metodami.
• Zatřetí, nikde není nutně psáno, že pokračující industrializace bude podporovat zásadu individualismu tak, jak ji podporovaly předchozí industrializace.
• Začtvrté, sílící vliv technologie na kvalitu lidského života možná přivodí radikální společenskou nerovnost, bude-li například možné si za hodně peněz koupit zdraví a dlouhověkost.
• Zapáté, rozvinutá industrializace jednak podporuje nacionalismus, zároveň ho však i ochromuje tím, že uvádí do pohybu celosvětově obrovské množství pracovních sil. Některé společnosti, které budou usilovat o přechod do pozdní etapy industrializace nikoliv z tradiční předindustriální situace, ale z centralizovaného "socialistického" systému, možná nikdy nedosáhnou ani oné etapy nynějšího západního konzumeristického liberalismu. Takové společnosti možná degenerují v zločinecké systémy nebo v neo-autoritářství nebo ještě v něco horšího, a budou sociálně nakažlivé.
• Zašesté, volný trh neslučitelných hodnot, žádná z nichž nemá vyšší společenskou či doktrinářskou platnost, může vést ke vzniku nesnesitelného morálního vakua.
• Zasedmé, moderní technologie přinese celou řadu ekologických a teroristických hrozeb, a v důsledku toho by mohlo být nutné zlikvidovat politickou pluralitu.

Nad těmito otázkami bychom se měli vážně zamýšlet," argumentuje Ernest Gellner.