9. 12. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
9. 12. 2003

Rakousko a Pražské jaro

Zapomenuté přátelství

"Děkujeme našim rakouským bratrancům za pomoc v roce 1968," stojí na památníčku Rodina v Mikulově. Je asi jedinou připomínkou zapomenutého přátelství a je příznačné, že jej financovala rodina Kynclových, žijící v USA a vytvořil sochař Jan Koblasa, žijící v SRN. Z pěti příhraničních měst, kterým manželé Kynclovi v roce 1996 výstavbu pomníčku nabídli, projevil zájem pouze Mikulov.

V procesu vnitropolitického tání a znovuobjevování Evropy v 60. letech hrálo Rakousko pro československou společnost roli okna do světa. Bylo neutrální a mimo NATO, tedy nepodezřelé, hospodářsky tvořilo jakýsi mezistupeň mezi kapitalismem a socialismem, kulturně a historicky nám bylo blízké a nezatížené válečnými resentimenty jako Německo. Rakouský rozhlas, později televize, byly běžně sledovány v jižních Čechách, na jižní Moravě a západním Slovensku. "Na jihu je Západ" byl název nadšeného seriálu o Rakousku v jednom časopise pro mládež asi v polovině 60. let.

Společný pořad Československé televize a ORF Telemosty byl jednou z prvních vlašťovek měnícího se vnitropolitického i mezinárodního klimatu. Vůbec poprvé v dějinách ČsT mohli diváci na obrazovkách od roku 1963 sledovat diskuse live, bez cenzury a být konfrontováni s neslýchaně otevřenými otázkami a příspěvky Helmutha Zilka a dalších rakouských novinářů a politiků. Přes nejrůznější problémy se Telemosty vysílaly až do roku 1967 a znatelně přispěly ke vzniku samostatného kritického myšlení širokých vrstev obyvatelstva. Vedlejším produktem byla vniklá síť osobních kontaktů mezi rakouskými a československými novináři.

Méně viditelnou, ale neméně významnou roli měly kontakty mezi KSČ a KPÖ. Na ideové přípravě reformního procesu se přímo podíleli rakouští komunističtí intelektuálové jako Ernst Fischer nebo Franz Marek. Jak nedávno řekl na jedné vzpomínkové diskusi ve Vídni Jean Margulies, obě strany společně hledaly, jak se zbavit zátěže stalinismu. Podobně bylo rakouské hospodářství, směšující prvky státních podniků a volného trhu, důležitým referenčním modelem pro skupinu reformních ekonomů kolem Oty Šika. "Do tří let můžeme Rakousko dohonit," slibovali.

Pražské jaro a socialismus s lidskou tváří byl v Rakousku přijímán s podobným nadšením, jako v samotném Československu. Díky znalosti prostředí a navázaným osobním kontaktům patřili rakouští novináři k nejlépe informovaným a nejdůležitějším informačním zdrojům o jeho průběhu a později zejména o okupaci a odporu proti ní. Podstatná část obrazového materiálu z období invaze ve světových médiích pochází právě od nich a velmi podstatně tak přispěli k mediálnímu vítězství ČSSR a morální porážce Sovětského svazu.

V průběhu okupace zařadil ORF do svého vysílání také informační pořady v českém jazyce a rakouský rozhlas přebíral vysílání legálního československého rozhlasu a vysílal je z několika vysílačů zpět do ČSSR. Angažovanost rakouských médií se stala předmětem nátlaku SSSR na rakouskou vládu k omezení zpravodajství o ČSR a invazi. Kancléř Josef Klaus však intervenci sovětského velvyslance 22. srpna 1968 striktně odmítl.

V posrpnových měsících vydávalo Rakouské velvyslanectví v Praze na příkaz velvyslance Rudolfa Kirchschlägera -- pozdější prezidenta -- československým žadatelům zcela nebyrokraticky a velkoryse rakouská víza, v průměru 3000, ve špičkách až 5000 denně. Rakouská spolková vláda rozhodla přijmat československé uprchlíky bez omezení a poskytnout jim veškerou pomoc bez ohledu na to, zda si požádají o asyl anebo se časem rozhodnou k návratu. V tom si byly zajedno ÖVP (zčásti na nátlak řadových funkcionářů a občanů) i SPÖ v čele s Bruno Kreiskym, která se pro pomoc velmi silně angažovala s připomínkou pomoci, které se dostalo rakouským uprchlíkům v Československu po občanské válce v Rakousku v r. 1934.

Celkově prošlo Rakouskem jen mezi 21.8. a 23.10.1968 přes 160 000 Čechoslováků. Většina z nich později odcestovala do dalších zemí, část se vrátila do ČSSR. O asyl do konce r. 1970 zažádalo asi 12 000 čs. občanů. Přes přetíženost ministerstva vnitra dokázali úředníci zcela nebyrokraticky, flexibilně a ve vlastní iniciativě nápor uprchlíků zvládnout. To by se nepodařilo bez široké obětavé podpory prostých rakouských občanů, kteří Čechoslováky soukromě ubytovávali a živili.

Pražské jaro a invaze zanechaly v Rakousku trvalé stopy. Odpor čs. obyvatelstva proti invazi Varšavské smlouvy je v rakouské intelektuální a politické scéně dodnes živou legendou, opakovaně se objevující v různých koncepcích občanské společnosti jako vzorový příklad moci a síly občanského odporu a pasivní rezistence.

Bezprostředně v důsledku okupace došlo k rozkolu v KPÖ, od které se oddělilo celé její intelektuální křídlo kolem Ernsta Fischera. Jeden z jeho členů, Georg Breuer, založil vzápětí Výbor rakousko československé solidarity, který sdružil impozantní řadu předních osobností rakouského veřejného života. Do pozdních 80. let vydával výbor informační čtvrtletník a sesbíral přes milion šilinků na podporu v Československu pronásledovaných disidentů.

Ještě v roce 1978 se při organizaci četných a rozsáhlých vzpomínkových akcí k 10. výročí srpnové invaze sešla ojedinělá koalice, zahrnující spektrum od mladé ÖVP přes katolickou a evangelickou církev, SPÖ a odbory až po rakouské maoisty, trockisty a revoluční marxisty.

Opět s odvoláním na pomoc Československa v r. 1934 vyhlásil v r. 1977 Bruno Kreisky ochotu přijmout i pronásledované disidenty z ČSFR. Více, než dvěma stovkám signatářů Charty 77 se tak v Rakousku dostalo podstatné počáteční pomoci. Kreisky se rovněž při každé příležitosti důsledně zasazoval o dodržování lidských práv v ČSFR a na jeho intervenci československá strana opakovaně propustila některé disidenty, zkrátila jim tresty či omezila represe proti nim.

Míra nadšení po listopadovém převratu v Československu byla přesto neočekávaná, ještě nedlouho předtím se Čechoslováci umístili v průzkumu popularity na jednom z posledních míst. "Poznáte je podle rozzářených očí a podle toho, že je víc než obchody zajímají muzea," popisoval deník Kurier první porevoluční návštěvníky Vídně. "Vítáme vás," stálo česky na informačních letáčcích, které zde dostávali, město pro ně zajistilo bezplatnou městskou dopravu i vstup do muzeí, obchodní domy v Linci a jinde pořádaly sbírky, ze kterých si nemajetní čeští návštěvníci mohli vzít použité oblečení a spotřební zboží zdarma. Vlna nadšení vydržela několik měsíců, než nápisy "Vítáme vás" postupně nahradily nápisy "Češi, nekraďte nám tady". "S Rakouskem máme zcela korektní vztahy," definoval počátkem 90. let nový poměr k sousední zemi premiér Václav Klaus, "podobně jako třeba s Maltou."

Účast Rakouska na československém vývoji v roce 1968 a pomoc, kterou poskytovalo československým uprchlíkům je předmětem vzpomínkové slavnosti u mikulovského památníčku 19. prosince 2003 v 17 hodin za účasti reprezentantů obou zemí. Za Českou republiku se zúčastní zástupce českého Senátu Železný a velvyslanec v Rakousku Jiří Gruša, za rakouskou stranu zástupce rakouského parlamentu a velvyslanec v České republice Klas Daublebsky.

Vídeň, 8. prosince 2003

                 
Obsah vydání       9. 12. 2003
9. 12. 2003 Atentát v Moskvě, pochybné volby
9. 12. 2003 Británie: Vláda tvrdě zasáhne proti úžeře
9. 12. 2003 Jak bojovat proti zadluženosti
9. 12. 2003 Lidská práva nelze vyměnit za bezpečnost
9. 12. 2003 Rakousko a Pražské jaro Přemysl  Janýr
9. 12. 2003 Znovu o lidských právech Jan  Čulík
9. 12. 2003 Vyhostí ČR žadatele o azyl?
9. 12. 2003 Situace v Číně je skutečně jiná - velmi složitá Michal  Brož
9. 12. 2003 Podivná mlha Petr  Jánský
9. 12. 2003 Věrozvěsti nových pořádků aneb chápání mezinárodního práva po 37 letech Štěpán  Kotrba
9. 12. 2003 Ernest Gellner byl prognostik Jan  Čulík
9. 12. 2003 7. 11. 1995: Čelný světový antropolog českého původu zemřel na pražském letišti Jan  Čulík
9. 12. 2003 Exil jako otevření mysli Jan  Čulík
9. 12. 2003 Osud lidí ve střední Evropě je nesdělitelný - a obráceně Jan  Čulík
9. 12. 2003 Holandská místnost Jaroslav  Hutka
9. 12. 2003 Nizozemí Jaroslav  Hutka
9. 12. 2003 Digitalizace podle zákona Zdeněk  Duspiva
3. 12. 2003 Pozor! Nekupujte to! Nový knižní výbor z BL neobsahuje žádné informace o milostných aférách českých hereček!
9. 12. 2003 ALCA, celoamerická dohoda o volném obchodu, a legalizace imperialismu Atilio  Borón
9. 12. 2003 Chyby v článku Martina Kunšteka
8. 12. 2003 Jak britská vláda rejžuje na všech stranách
8. 12. 2003 Situace v Číně je jiná, než jak ji prezentuje Česká televize Miroslav  Polreich
7. 12. 2003 Bruselská modlitba Zdeněk  Bárta
8. 12. 2003 Británie: Lékaři požadují další zdražení cigaret
8. 12. 2003 Pořad ČT Na stopě hovořil otevřeně o padělcích umění Jan  Paul
8. 12. 2003 Zimní filmová škola a Mazaný Filip Markéta  Sulovská
22. 11. 2003 Adresy redakce
30. 11. 2003 Hospodaření OSBL za listopad 2003
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
9. 12. 2003 Rakousko a Pražské jaro Přemysl  Janýr
9. 12. 2003 7. 11. 1995: Čelný světový antropolog českého původu zemřel na pražském letišti Jan  Čulík
9. 12. 2003 Ernest Gellner byl prognostik Jan  Čulík
9. 12. 2003 Znovu o lidských právech Jan  Čulík
9. 12. 2003 Situace v Číně je skutečně jiná - velmi složitá Michal  Brož
9. 12. 2003 Británie: Vláda tvrdě zasáhne proti úžeře   
9. 12. 2003 Jak bojovat proti zadluženosti   
9. 12. 2003 Nizozemí Jaroslav  Hutka
9. 12. 2003 Holandská místnost Jaroslav  Hutka
9. 12. 2003 Exil jako otevření mysli Jan  Čulík
9. 12. 2003 Osud lidí ve střední Evropě je nesdělitelný - a obráceně Jan  Čulík
9. 12. 2003 Lidská práva nelze vyměnit za bezpečnost   
8. 12. 2003 Může si demokracie dovolit náboženskou válku? Mojmír  Babáček
8. 12. 2003 Británie: Lékaři požadují další zdražení cigaret   
8. 12. 2003 Pořad ČT Na stopě hovořil otevřeně o padělcích umění Jan  Paul

Rakousko nejen za časů Jörga Haidera RSS 2.0      Historie >
9. 12. 2003 Rakousko a Pražské jaro Přemysl  Janýr
21. 10. 2003 Rakúsko a Únia Zolo  Mikeš
26. 9. 2003 Vranitzky v Praze: rakouské zkušenosti se vstupem do EU Miroslav  Polreich
26. 8. 2003 O Češích, jejich sousedech a odsunu Hans Henning Hahn, Eva Hahnová
19. 6. 2003 Dôchodkovú reformu rakúska vláda pretlačila Albrecht K. Konečny
10. 6. 2003 Diskuse o česko-rakouské spolupráci v rámci EU s Lídou Rakušanovou...   
22. 3. 2003 Po prvých týždňoch novej rakúskej vlády Albrecht  Konečny
6. 3. 2003 Rakouští "Zelení" chtějí navázat dialog s ČR   
26. 2. 2003 Ťažká tvorba rakúskej koalície Albrecht K. Konečny
25. 1. 2002 Zeman kontra Haider: Golgo zklamal Vlastimil  Čich
24. 1. 2002 EU zuří, že se Haider pokusil zablokoval členství ČR   
23. 1. 2002 Zeman kontra Haider Fabiano  Golgo
10. 1. 2002 Haider odmítá v Korutanech slovinské pouliční nápisy