Americká armáda odhaduje, že z 87 miliard dolarů, určených letos pro financování vojenské přítomnosti Američanů v Iráku, ve střední Asii a v Afghánistánu, dostanou asi třetinu, tedy 30 miliard dolarů, soukromé firmy.

Jde o nejradikálnější změnu ve válečnictví za posledních 250 let - jde o částečnou privatizaci vojenství.

Během útoku na Irák letos v březnu řídili americké válečné lodě důstojníci z americké armády. Vedle nich však seděli civilisté ze čtyř soukromých vojenských firem, kteří řídili nejmodernější zbrojní systémy.

I u letadel bez pilota typu Predator, u Global Hawks a u bombardérů B2 řídili jejich zbrojní systémy odborníci ze soukromých firem.

I po ukončení bojů v Iráku dostala celá řada soukromých firem bezpečnostní kontrakty. Tak jedna americká firma obdržela lukrativní zakázky na výcvik pro novou iráckou armádu, jiná na výcvik nové irácké policie.

V této oblasti mají velký vliv britské soukromé firmy. Například britská firma Global Risk International zaměstnává zahraniční vojáky a bývalé členy britských zvláštních jednotek SAS, kteří hládají bagdádskou úřadovnu amerického spráce Iráku Paula Bremera.

Privatizace armádních služeb se rozšířuje od ukončení studené války. Největší americkou základu postavenou od dob vietnamské války, Camp Bondsteel v Kosovu, vybudovaly soukromé firmy. Na velitelství americké armády v Tuzle v severní Bosně byla také většina služeb pronajata soukromým společnostem, celkem se jim latí více než 5 miliard dolarů.

V Izraeli chrání soukromá americká společnost americké diplomaty. V Kolumbii soukromá americká společnost provozuje letadla, které ničí platáže koky v nevyhlášené válce.

V Kábulu ochraňuje soukromá americká firma prezidenta Hamida Kharzaie.

Užívání placených žoldnéřů zakazují Ženevské konvence, avšak nikdo neobviňuje Pentagon z porušování pravidel vedení války kvůli tomu, že za posledních deset let udělil soukromým formám více než 3000 kontraktů.

Americký ministr obrany Donald Rumsfeld dále plánuje zeštíhlování americké armády. To právě vede k vzniku soukromých vojenských firem. Od ukončení studené války se totiž podle odhadů octlo na trhu pracovních sil více než šest milionů vojáků, kteří nemají na prodej nic jiného než své bojové a vojenské schopnosti. Americká armáda byla za posledních deset let zeštíhlena o 40 procent, rozpad Sovětského svazu znamenal likvidaci obrovské Rudé armády, rozložila se i východoněmecká armáda a ukončení apartheidu v Jihoafrické republice zlikvidovalo třídu bílých vojenských důstojníků v Jižní Africe. Britská armáda je v současnosti nejmenší od válek s Napoleonem.

Najímání soukromých vojenských firem umožňuje Spojeným státům vést války na dálku bez dohledu amerického Kongresu a sdělovacích prostředků. Bývalí pracovníci britských speciálních jednotek dostávají v Iráku až 1000 dolarů denně.

Soukromé vojenské firmy se mohou stát ohniskem skandálů, avšak oficiální, profesionální armádu to nepoškodí. Například firma Dyncorp, oblíbenec Pentagonu, dostala kontrakt v hodnotě desítek milionů dolarů na výcvik irácké policie. Předtím získala také kontrakt na výcvik bosenské policie a tam vznikl drastický skandál ohledně sexuálního otroctví, když byli zaměstnanci firmy Dyncorp obvinění ze znásilňování a kupování a prodávání i dvanáctiletých dívek. Několik zaměstnanců firmy bylo propuštěno, ale proti nikomu nebylo zahájeno trestní stíhání. Trestně stíháni byly naopak dvě osoby, které tento skandál prozradili. Byli také propuštěni.

"Dyncorp nikdy neměl dostat kontrakt na výcvik irácké policie," konstatovala Madeleine Reesová, představitelka OSN pro lidská práva v Sarajevu.